Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
„Před dvěma lety jsme byli svědky něčeho, o čem nám mnozí říkali, že se nikdy nestane. Výsledkem tříměsíční vojenské operace bylo, že ukrajinské síly vytlačily ruskou armádu ze západního břehu Dněpru, a znovu tak dobyly město Cherson – jediné ukrajinské regionální centrum, které se Rusku podařilo v rámci invaze z Ukrajiny vyrvat,“ tweetuje ukrajinský novinář a spisovatel Ilja Ponomarenko.
„Neříkejte mi, že ‚něco‘ je v této válce proti ruskému fašismu, který požírá Ukrajinu, nemožné. Ukrajina to slyšela mnohokrát a pak dokázala, že příliš mnoho tvrzení bylo mylných,“ dodává.
Nepřátelské jednotky se snaží v Kurské oblasti vytlačit ukrajinské vojáky a postoupit hluboko na území, které kontroluje Ukrajina, uvedl hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Rusové podle něj soustředili na tomto úseku fronty desetitisíce vojáků.
„Nebýt odolnosti našich vojáků, vtrhly by tyto desetitisíce nepřátel z nejlepších ruských úderných jednotek na naše pozice ve směru na Pokrovsk, Kurachove nebo Toreck, což by situaci na frontě výrazně zhoršilo,“ napsal Syrskyj na telegramu ke svému on-line hlášení o setkání s vojáky bojujícími v ruské Kurské oblasti.
Ukrajinské letectvo oznámilo, že Rusko vyslalo na Ukrajinu dvě řízené střely a 74 dronů. Protivzdušná obrana sestřelila dvě střely Ch-59/69 a 39 bezpilotních letounů, uvedly ukrajinské vzdušné síly na telegramu.
Dalších 30 bezpilotních prostředků podle ukrajinského letectva zmizelo z radarů a tři opustily ukrajinský prostor, přičemž zamířily do Běloruska a na Rusy okupované území. O zbylých dronech se prohlášení nezmiňuje.
Ruská tajná služba FSB zmařila snahu Ukrajinců unést vrtulník ruského letectva Mi-8MTPR-1 určený pro radioelektronický boj. Dnes o tom informují ruská média. Tvrzení ruské strany nelze ověřit.
Ukrajinská vojenská rozvědka se údajně pokusila naverbovat ruského vojenského pilota, aby s vrtulníkem odletěl do oblasti kontrolované ukrajinskou armádou. Na videu zveřejněném FSB ruský pilot s rozostřeným obličejem vypráví, jak se na něj prostřednictvím platformy Telegram obrátil „jistý Sergej“, který s ním chtěl navázat spolupráci. Jeho úkolem by bylo otrávit před letem ostatní členy posádky. Ukrajinci mu také nabídli, aby svoji rodinu dopravil do Kišiněva. Kdy se to stalo, FSB neuvedla. Dodala, že díky informacím získaným během této operace měla údaje, na základě kterých pak bylo možné podniknout útoky na ukrajinské pozice.
Počet zabitých ve městě Mykolajivu stoupl na pět, informuje stanice BBC na svém ruskojazyčném webu s odkazem na ukrajinské záchranáře. Předchozí informace hovořily o čtyřech obětech. V regionální metropoli Mykolajivské oblasti je hlášen zásah obytného jednopatrového domu nebo bytu v posledním patře čtyřpatrové budovy.
V hlavním městě Kyjevě byly podle svědků Reuters brzy ráno slyšet výbuchy, zřejmě ve chvíli, kdy ukrajinská protivzdušná obrana odrážela útok. Ukrajinské letectvo na Telegramu uvedlo, že poplach souvisel s útokem ruských bombardérů.
Pro dnešek již zpravodajství z války na Ukrajině končí. Opět se příhlásíme v pondělí ráno, dobrou noc.
Dva ruské bezpilotní letouny dnes narušily moldavský vzdušný prostor a zřítily se hluboko uvnitř moldavského území, čímž ohrozily obyvatele, uvedla s odvoláním na prohlášení moldavského místopředsedy vlády agentura Reuters. Nikdo neutrpěl zranění.
„Důrazně odsuzujeme tyto agresivní vpády a znovu odsuzujeme brutální válku Ruska proti Ukrajině,“ zdůraznil moldavský vicepremiér Mihai Popšoi. Drony, které se používají k matení ukrajinské protivzdušné obrany při útocích, byly nalezeny na severu země v obci Borosenii Noi a na jihu v obci Firladeni, uvedla místní policie po útoku ruských dronů na sousední Ukrajinu.
Zvolený americký prezident Donald Trump ve čtvrtek mluvil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, píše list WP s odvoláním na informované zdroje. Podle jednoho z nich Putina vyzval, aby neeskaloval válku.
„Prezident Biden bude mít následujících 70 dní na to, aby přesvědčoval Kongres a novou administrativu, že by USA neměly opouštět Ukrajinu. Opuštění Ukrajiny by vedlo k větší nestabilitě v Evropě,“ řekl Jake Sullivan, poradce pro národní bezpečnost USA. Napsalo o tom zpravodajství Nexta.
Britský náčelník generálního štábu Tony Radakin v novém rozhovoru uvedl, že pomalý postup Rusů je vykoupený vysokými ztrátami. V říjnu podle něj bylo na ruské straně „každý jeden den“ asi 1500 mrtvých a zraněných, což označil za nejhorší ztráty od invaze v únoru 2022.
„Rusko brzy utrpí 700 000 zabitých nebo zraněných lidí, obrovská bolest a utrpení, kterým si Rusko musí procházet kvůli ambicím (ruského prezidenta Vladimira) Putina,“ řekl Radakin zpravodajské společnosti BBC.
Ruská armáda shromáždila 50 000 vojáků, včetně posil ze Severní Koreje, na protiofenzívu s cílem dobýt zpět území obsazené Ukrajinci v ruské Kurské oblasti, řekli deníku The New York Times (NYT) američtí a ukrajinští činitelé. Podle Američanů dokázali Rusové vytvořit nový kontingent, aniž by stáhli jednotky z východu Ukrajiny, kde dnes ruská armáda ohlásila dobytí další vesnice.
Moskva se snaží obnovit kontrolu nad Kurskou oblastí poté, co tam Ukrajinci v létě vtrhli a obsadili stovky kilometrů čtverečních ruského území, zřejmě ve snaze získat páku pro případná vyjednávání s Ruskem. Rusům už se od té doby podařilo část ztraceného území získat zpět.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.
Jana, moskevská dospívající dívka, se děsí toho, že by se musela vzdát své vášně zvané kvadrobik. To je fyzická aktivita spočívající v tom, že skáče, plazí se či kluše jako nějaké čtyřnohé zvíře, což dříve často natáčela a videa zveřejňovala na TikToku, píše agentura AFP.
V koníčku, těšícím se stoupající oblibě, nevidí ruské úřady, pravoslavné duchovenstvo, ani prorežimní umělci nic nevinného či zábavného. Naopak odhalují v kvadrobiku příznak „satanismu“ a hrozbu přicházející ze Západu, aby zničila „tradiční“ ruské hodnoty.
V souladu s příklonem ruského režimu k ultrakonzervatismu po útoku na Ukrajinu zahájeném v únoru 2022 předložili ruští poslanci návrh zákona, kterým by kvadrobik zakázali podobně, jak už učinili v případě „propagace života bez dětí“, anebo jako nejvyšší soud zakázal „hnutí LGBT“ usilující o ochranu práv sexuálních menšin.
Ruská protivzdušná obrana zničila 70 ukrajinských bezpilotních letounů, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Drony podle něj mířily do šesti oblastí - Moskevské, Tulské, Brjanské, Kalužské, Orelské a Kurské. Úřady v Orelské oblasti nezaznamenaly po sestřelení osmi dronů žádné škody ani zranění. V Kalužské oblasti podle tamní správy nálet způsobil požár, podrobnosti o případných obětech úřady ale nezveřejnily, píše ruskojazyčný server BBC.
Počet dronů sestřelených na cestě k ruské metropoli dosáhl 32, uvedl dnes dopoledne starosta Moskvy Sergej Sobjanin. Letounky podle něj sestřelila obrana na jihovýchodních předměstích hlavního města.
Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu rekordní počet 145 dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana jich 62 sestřelila.
Nejméně jednu osobu v noci na dnešek zranil dronový útok na ukrajinské přístavní město Oděsa, které čelí opakovaným úderům. „Poničeny byly rezidenční budovy, obchody, garáže a auta,“ uvedly místní úřady s tím, že na některých místech vypukl požár. V sobotu dronový útok na Oděsu nejméně jednoho člověka zabil.
Podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina ruská protivzdušná obrana zničila několik dronů, jejichž cílem byla ruská metropole, píše agentura Reuters. „Podle předběžných informací nejsou hlášené žádné škody ani oběti v místech, kam dopadly trosky,“ uvedl starosta. Moskva čelila opakovaně útokům dronů v posledních měsících. Ruské úřady dnes ráno také hlásily přerušení provozu na letištích Domodědovo a Žukovo, která se nacházejí v okolí Moskvy.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes vyzval ministerstvo vnitra, aby zvýšilo úsilí při potlačování extremismu v zemi. Od zaměstnanců ministerstva vnitra očekává větší aktivitu při potlačování takzvaných extremistických tendencí v Rusku. Informuje o tom agentura Reuters.
Od chvíle, kdy prezident Putin v únoru 2022 rozpoutal válku proti Ukrajině, ruské úřady zahájily kampaň potlačování veškerého nesouhlasu i politické opozice. Prudce vzrostl počet uvěznění za špionáž, vlastizradu, sabotáž, extremismus nebo za prostou kritiku ruské armády. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se nechal v lednu slyšet, že válka proti Ukrajině umožnila „očistit“ Rusko od lidí, kteří „necítili sounáležitost s historií a kulturou“ země. A mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na začátku září prohlásil, že „cenzura je oprávněná“ vzhledem k válečnému stavu, ve kterém se země nachází.
Váženi čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v neděli ráno, dobrou noc.
„Tento týden bohužel přinesl Ukrajině brutální ruské útoky na Charkov, Doněck, Sumy, Oděsu a Záporoží. Téměř každý den čelíme náletům dronů i raketovým úderům. Na každé schůzce, při každém jednání s partnery, kteří disponují systémy protivzdušné obrany, se hovor soustředí na zajištění další ochrany Ukrajiny před ruským terorem,“ uvedl dnes večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X a opět požádal o dodávky dalších systému.
This week, unfortunately, has brought Ukraine brutal Russian attacks on Kharkiv, Donetsk, Sumy, Odesa and Zaporizhzhia. Nearly every day we face drone strikes, as well as missile strikes.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) November 9, 2024
In every meeting, every negotiation with partners who have air defense systems, the… pic.twitter.com/UXVBEt1ruZ
Administrativa nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa se soustředí na ukončení války na Ukrajině spíše než na pomoc Kyjevu s obnovením dřívějších hranic. Podle BBC to v rozhovoru řekl Bryan Lanza, kterého zpravodajská společnost označuje za vysoce postaveného Trumpova poradce. Také uvedl, že nová vláda bude od Kyjeva chtít „realistickou mírovou vizi“.
„A jestli (ukrajinský) prezident (Volodymyr) Zelenskyj přijde ke stolu a řekne, ‚no, mír bude jenom tehdy, když budeme mít Krym', pak nám ukáže, že není seriózní,“ řekl Lanza. „Krym je pryč,“ dodal stratég, který byl součástí Trumpovy kampaně už v roce 2016.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.