Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Brit, kterého zajaly ruské síly, když v Kurské oblasti bojoval na straně Ukrajiny, bude čelit obvinění z terorismu a žoldnéřství. Za to mu hrozí mnoholetý trest vězení, informovala dnes agentura Reuters s odvoláním na ruské státní vyšetřovatele.
Moskva loni v listopadu oznámila, že zajala Jamese Andersona, a označila ho za bývalého britského vojáka. Britský ministr zahraničí David Lammy tehdy uvedl, že o případu ví a že Londýn udělá vše pro to, aby britskému občanovi nabídl pomoc.
Ruský vyšetřovací výbor dnes zveřejnil video, na němž je spoutaný Anderson oblečený ve vězeňské uniformě a s oholenou hlavou přiveden do místnosti k výslechu a potvrzení své totožnosti. Vyšetřovatelé uvedli, že Anderson bojoval "v ozbrojeném konfliktu jako žoldnéř na území Ruské federace za finanční odměnu". Není známo, jestli se Anderson přiznal k trestným činům, z nichž je obviněn. Některé z nich se trestají až 20 lety vězení, dodal Reuters.
Nejméně šest mrtvých a deset zraněných si podle nové bilance vyžádal útok ruského dronu, který během noci na dnešek zasáhl výškový obytný dům ve městě Sumy na severovýchodě Ukrajiny.
Bilance stoupla poté, co záchranáři objevili v troskách těla dalších dvou obětí. Ukrajinské ministerstvo vnitra potvrdilo šest obětí a upřesnilo, že se jedná o tři starší manželské páry. Mezi raněnými je sedmileté dítě a osmnáctiletý mladík, uvedla radnice města Sumy.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí si předvolalo slovenského velvyslance kvůli obviněním, že se Kyjev vměšuje do vnitřních věcí Slovenské republiky. Ministerstvo takové obvinění odmítlo a vyzvalo Bratislavu, aby obnovila „konstruktivní dialog“. Minulou středu si slovenské ministerstvo zahraničí předvolalo ukrajinského velvyslance, aby vyjádřilo nesouhlas s výroky Kyjeva, které považuje za zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska.
Bratislava je s Kyjevem ve sporu kvůli tranzitu ruského plynu, který Ukrajina přestala přepravovat na začátku letošního roku po vypršení platnosti příslušné smlouvy uzavřené s ruskou stranou. Slovenský premiér Robert Fico kvůli tomu opakovaně pohrozil Ukrajině odvetnými opatřeními, ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského označil za nepřítele a Kyjev obvinil i z nedávných kybernetických útoků na Slovensko.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí v úterním prohlášení napsalo, že Fico se v době klesající podpory ve vlasti a demonstrací uchýlil k hledání nepřátel a našel je na Ukrajině. Doporučilo mu, aby odpovědnost za vlastní selhání nepřesouval na cizí země a představitele a aby se raději podíval do zrcadla. Psalo také o nebezpečí proruské politiky slovenských představitelů.
V klášteře svatého Michala v Kyjevě se lidé rozloučili s polským armádním dobrovolníkem Filipem Antosiakem (†18), zabitým při obraně Ukrajiny před Ruskem. Sloužil v 25. samostatné výsadkové brigádě Ozbrojených sil Ukrajiny. Přijeli i zdrcení rodiče Marcin Antosiak a Angelika Kuzaová.
Slovensko plánuje vyhostit jednoho Ukrajince v souvislosti s informacemi o hrozbě převratu v zemi, ze kterého premiér Robert Fico minulý týden obvinil opozici a nevládní sektor. Vyplývá to z dnešního vyjádření nové šéfky slovenské policie Jany Maškarové.
Ruské banky v loňském roce vykázaly opět rekordní zisk - dosáhl čtyř bilionů rublů (986 miliard Kč). Pomohly jim vysoké úroky a zájem o úvěry, oznámila dnes ruská centrální banka. Finanční sektor se tak nadále vzpamatovává ze sankcí, které na něj uvalily západní státy kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters.
Mobilizace do války proti Ukrajině se v Čečensku na ruském severním Kavkazu stala jednou z forem mučení zatčených, kteří jsou podezřelí z homosexuality. Jsou případy, kdy je nutí poskytovat sexuální služby vojákům čečenského vůdce Ramzana Kadyrova. Uvedla to ruská internetová televize Dožď s odvoláním na ochránce lidských práv Davida Istějeva, ředitele nevládní krizové skupiny SK SOS, která pomáhá pronásledovaným příslušníkům komunity LGBT+ na severním Kavkaze. Tato tvrzení převzala i další média, celou reportáž odvysílala stanice dnes.
Ruské drony během noci útočily znovu na ukrajinské přístavy na Dunaji, uvedl server BBC News s odvoláním na ukrajinské zdroje na telegramu. Výbuchy podle nich hřměly u přístavního města Izmajil, ale zatím nejsou informace o případných škodách. O noc dříve ruské drony napadly přístav Kilija, který leží asi 30 kilometrů od Izmajilu.
Škoda v případu česko-ukrajinského gangu falešných telefonických bankéřů vzrostla na více než 100 milionů korun. Policie stíhání u 20 podezřelých rozšířila o dalších téměř 350 skutků na celkových asi 500 případů. ČTK to dnes řekla mluvčí hradecké policie Iva Kormošová. Dosud policie uváděla, že škoda by mohla být v desítkách milionů korun. Loni na jaře měla policie vyčíslenou škodu ve výši 30 milionů korun.
Následky ruského úderu na panelák ve městě Sumy
Rusko zaútočilo během noci za pomoci 81 dronů, z nichž se 37 podařilo sestřelit, dalších 39 se zřítilo bez způsobení škod, uvedlo ukrajinské letectvo. Připustilo, že drony způsobily škody v Černihivské, Sumské, Oděské a Poltavské oblasti.
Ruská protivzdušná obrana sestřelila během noci pět ukrajinských dronů, tři nad Belgorodskou a dva nad Brjanskou oblastí, které sousedí s Ukrajinou, tvrdí ruské ministerstvo obrany.
Terčem ukrajinského útoku v Brjanské oblasti se mohla stát přečerpávací stanice ropovodu Družba, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na informace a záběry požáru ze sociálních sítí.
Počet obětí útoku na Sumy vzrostl podle místních úřadů na čtyři. Mezi raněnými je sedmileté dítě a osmnáctiletý mladík, uvedla radnice. Počet zraněných obyvatel domu později upřesnila na devět. Dron podle záchranářů zasáhl desáté podlaží a poničil devět bytů. Z trosek se podařilo zachránit čtyři lidi, včetně jednoho dítěte, a z domu evakuovali 118 obyvatel. Zásah dronu rozbil také desítky oken a poškodil více než 20 aut.
Toto jsou následky ruského útoku na panelový dům ve městě Sumy. Ukrajinská média informují, že počet obětí vzrostl na dvě, zraněných je devět.
Ruský dron zasáhl v noci na 30. ledna obytnou budovu ve městě Sumy na severovýchodě země.
— Jiri Jicha (@jirik957) January 30, 2025
Útočný dron typu Shahed zasáhl vícepatrovou budovu ve městě, uvedl úřadující oblastní guvernér Volodymyr Artiukh. Při zásahu bylo zraněno sedm osob, mezi nimi také 7leté dítě a 18letý… pic.twitter.com/A2ohbCUAL6
Při útoku ruského dronu na výškový obytný dům ve městě Sumy na severovýchodě Ukrajiny zemřel dnes nad ránem jeden člověk, tři další utrpěli zranění. Informoval o tom vedoucí oblastní správy Volodymyr Arťuch na síti Telegram. Záchranné týmy podle něj prohledávají trosky a pátrají po dalších lidech.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ukrajina převzala od Česka pojízdné pracoviště nazvané Archa 1, které pomáhá zemi napadené ruskou armádou zachránit svou písemnou kulturu. Dnes o tom informoval Český výbor Mezinárodní rady muzeí (ČV ICOM), který společně s českým ministerstvem kultury projekt digitalizace knižního dědictví koordinuje.
Brno věnuje svému partnerskému městu na Ukrajině Charkovu 20 vyřazených trolejbusů. Jsou pojízdné a ve válkou poničeném městě nedaleko ruských hranic ještě mohou posloužit. Západoukrajinskému Užhorodu pak daruje autobus, minibus a zametací vůz, informoval dnes magistrát po jednání radních. Vozy by se na Ukrajinu měly dostat v následujících měsících.
Podívejte se na snímky ukrajinských operátorů dronů v Kyjevské oblasti.
Francie pozvala ministry zahraničí Ukrajiny, některých evropských zemí a Spojených států k jednání o válce na Ukrajině, které by se mělo konat druhý únorový týden. S odvoláním na nejmenované diplomaty to napsala agentura Reuters.
O peníze na své projekty přijde Ženský vzdělávací ústav Brno, který navazuje na historickou tradici spolku Vesna. Pomoc z USA šla na kurzy zaměřené na zlepšení pracovních podmínek žen z Ukrajiny. Podobně je na tom i Komunitní centrum Kalyna v Pardubicích, které pomáhá ukrajinské menšině a které přišlo o půlmilionovou dotaci.
Vláda dnes schválila zařazení tří představitelů gruzínského ministerstva vnitra na vnitrostátní sankční seznam. Na tiskové konferenci to oznámil ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Na seznam přibyli ředitel odboru zvláštních úkolů Zviad Charazišvili, jeho zástupce Mirza Kezevadze a ředitel odboru pořádkové policie Važa Siradze kvůli jejich roli při brutálním potlačování loňských protestů v Gruzii.
Na sankční seznam vláda poprvé zapsala osoby kvůli porušování lidských práv, dosavadní zápisy byly kvůli podpoře ruské agrese proti Ukrajině, řekl Lipavský. „Posilujeme tím naši bezpečnost. Dáváme jasně najevo, že si ‚mlátičky', které mučí vlastní občany, v Česku nepřejeme,“ dodal.
Návrhy na uvalení sankcí se podle Lipavského nejprve projednávaly v Evropské unii, nicméně nezískaly podporu. Obdobná opatření proti gruzínským představitelům přijaly pobaltské státy, Spojené státy, Británie či Ukrajina, uvedl šéf diplomacie.
Slovenské ministerstvo zahraničí si předvolalo ukrajinského velvyslance, kterému vyjádřilo nesouhlas s výroky Kyjeva, které považuje za zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska. Ministerstvo o tom dnes informovalo ČTK.
Slovenská diplomacie bližší informace v prohlášení nesdělila. Bratislava je s Kyjevem ve sporu kvůli tranzitu ruského plynu, který Ukrajina přestala přepravovat na začátku letošního roku po vypršení platnosti příslušné smlouvy uzavřené s ruskou stranou.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová tento týden uvedla, že Rusko je „opravdu kreativní“ při hledání alternativního vybavení pro svou armádu. „Dokonce využívají i prvky, jako jsou konzole pro videohry, protože to jsou zjevně ty, se kterými řídí drony,“ citovala agentura Reuters Kallasovou. Nová omezení by měla mít dopad na prodej konzolí, jako je Xbox od Microsoftu, Switch od firmy Nintendo a PlayStation od Sony.
V šestnáctém balíku sankcí je rovněž 50 nových osob a subjektů, podle informací ČTK je mezi nimi 17 bank, zejména regionálních. Všichni budou nyní v sedmadvacítce čelit zmrazení majetku a jednotlivé osoby také budou mít zákaz cestovat do zemí EU.
Komunitní centrum Kalyna v Pardubicích, které pomáhá ukrajinské menšině, přišlo kvůli krokům americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa o dotaci půl milionu korun. ČTK to řekla ředitelka centra Petra Srdínková. Ministerstvo zahraničí zmrazilo v minulých dnech zahraniční pomoc pro stávající i nové projekty. Pardubické organizaci budou podle Srdínkové peníze chybět na aktivity centra i mzdy. Americký prezident v den složení přísahy nařídil na 90 dnů pozastavit poskytování zahraniční pomoci, dokud nebude posouzena její efektivita a soulad se zahraniční politikou USA.
Kalyna v projektu řešila pracovní uplatnění Ukrajinců. „Jde nám o to, aby Ukrajinci byli soběstační a nebyli závislí na státu. Měli jsme projekty na téma podnikání. Ukrajinci se chtějí postavit na vlastní nohy. Trumpovým rozhodnutím je u nás zasažená i výuka českého jazyka," řekla Srdínková.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.