Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Agentura TASS dnes ráno s odvoláním na ruské ministerstvo obrany informovala, že ruská protivzdušná obrana nad několika oblastmi země v noci zneškodnila 77 ukrajinských dronů. Oběti nejsou hlášeny.
Ruská operace, která má za cíl vytlačit ukrajinské síly z Kurské oblasti, vstoupila do závěrečné fáze, řekl dnes podle ruské státní tiskové agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ve středu tento region na západě země navštívil poprvé od loňského vpádu ukrajinské armády prezident Vladimir Putin a vyzval k jeho úplnému osvobození. Putin si v Kurské oblasti vyslechl hlášení velitelů o průběhu operace včetně sdělení, že podle nich „vstoupila do závěrečné fáze osvobozování území od ozbrojenců, kteří tam pronikli“, řekl Peskov.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Rusko předložilo Spojeným státům seznam požadavků, jimiž podmiňuje dohodu o ukončení války na Ukrajině a obnovení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem. Napsala to v noci na dnešek agentura Reuters s odvoláním na dva zdroje obeznámené s touto záležitostí. Zatím však podle ní není jasné, co přesně Moskva požaduje či zda je ochotna zahájit mírová jednání s Kyjevem ještě před souhlasem s jejími podmínkami.
Ruští a američtí představitelé jednali o podmínkách Moskvy při osobních i online rozhovorech v průběhu posledních tří týdnů, uvedly zdroje Reuters. Ruské požadavky přitom označily za obecné a podobné těm, které Kreml předkládal Ukrajině, Spojeným státům a Severoatlantické alianci už dříve.
Vážení čtenáři, přejeme dobrou noc. Zpravodajství k Ukrajině budeme online sledovat zase od brzkého rána, díky za jeho sledování.
Premiér Petr Fiala (ODS) dnes v dopise opět vyzval předsedu nejsilnější opoziční strany Andreje Babiše (ANO) k účasti na čtvrtečním jednání o posílení bezpečnosti a výdajů na obranu. Babišovu neúčast označil ministerský předseda za těžko pochopitelnou.
Na schůzku Fiala už dříve pozval zástupce sněmovní opozice, hnutí SPD a ANO se ale zúčastnit odmítla. Babiš to zdůvodnil tím, že účast ANO by byla formální a zbytečná, protože vláda už všechna zásadní rozhodnutí učinila. Šéf SPD Tomio Okamura zase uvedl, že stanoviska jeho hnutí a vládní koalice se zásadně liší a nevidí v současné době reálnou možnost jejich sblížení.
„Neshodneme se v řadě témat, ale jsem přesvědčen, že bychom se měli snažit shodnout v záležitostech, které jsou v bytostném zájmu naší země. A dnes není důležitější téma než bezpečnost našich občanů,“ napsal dnes Fiala Babišovi.
Ruský prezident Vladimir Putin navštívil poprvé od loňského vpádu ukrajinské armády Kurskou oblast na západě země. Vyzval k jejímu úplnému osvobození. S tam zajatými ukrajinskými vojáky bude podle něj zacházeno jako s teroristy, informovala dnes ruská státní agentura TASS.
Ukrajinská vojska pronikla do ruské příhraniční Kurské oblasti v srpnu loňského roku. O stažení Ukrajinců z města Sudža v Kurské oblasti dnes informovala ukrajinská média. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ruská vojska zesílila útoky a Kyjev se snaží šetřit životy svých vojáků.
„USA, děkujeme vám za podporu, která zachraňuje náš národ,“ stojí na transparentu, který spolu s municí předvádějí dělostřelci ukrajinské 5. brigády nasazení u Torecka v Doněcké oblasti. „Stůjte při Ukrajině. Zastavme Rusko.“
Ministr zahraničí Jan Lipavský nemá velká očekávání od cesty amerických diplomatů do Moskvy s návrhem příměří na Ukrajině. Rusko se podle něj snaží Ukrajinu zničit.
Donald Trump prohlásil, že obdržel pozitivní zprávy o možném příměří mezi Ruskem a Ukrajinou a že doufá, že Vladimir Putin návrh na příměří přijme. „Doufejme, že se nám podaří dosáhnout příměří ze strany Ruska,“ uvedl Trump a opět zdůraznil rozsah devastace a zabíjení ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou a uvedl, že to musí být zastaveno.
Do Moskvy by měl ve čtvrtek přijet zvláštní zmocněnec USA pro Blízký východ Steve Witkoff, který by se měl právě s Putinem jednat. Na otázku, jak by USA mohly na Moskvu vyvinout nátlak, Trump odpověděl, že doufá, že to „nebude nutné“. V opačném případě USA mohou přijmout kroky, které by pro Rusko nebyly příjemné z finančního hlediska a byly by pro něj „velmi špatné“, dodal americký prezident.
„Mohli bychom udělat věci, které by pro Rusko byly velmi špatné. Bylo by to pro Rusko devastující. Ale to nechci udělat, protože chci vidět mír,“ řekl Trump.
Ministři obrany Francie, Polska, Německa, Itálie a Británie se sešli v Paříži, aby projednali podporu Ukrajině i otázku autonomní evropské obrany v reakci na nástup Donalda Trumpa a izolacionistické politiky USA.
Premiér Petr Fiala (ODS) se o víkendu připojí k videokonferenci evropských lídrů o bezpečnosti, kterou svolal britský premiér Keir Starmer. Fiala to dnes řekl Rádiu Impuls. Starmerův mluvčí v minulých dnech uvedl, že britský premiér v sobotu uspořádá virtuální schůzku světových lídrů věnovanou Ukrajině, jména účastníků ale nezmínil.
„Je v plánu jednání, nevím, jak o tom můžu mluvit veřejně. Mělo by to být virtuálním způsobem, videokonference. Bude navazovat na jednání, která probíhala v uplynulých týdnech,“ uvedl český ministerský předseda.
Evropský parlament dnes schválil usnesení, ve kterém vítá plán Evropské komise na přezbrojení ReArm Europe. Podle europoslanců Rusko dnes představuje pro EU největší hrozbu. Evropský parlament také chce, aby rozhodování v záležitostech obrany bylo méně složité, například opuštěním principu jednomyslnosti.
Evropský parlament žádá zvýšení výdajů na obranu kvůli rostoucí globální nestabilitě, válce na Ukrajině i změně postoje americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa vůči Ukrajině. Rusko europoslanci označují za „nejvýznamnější přímou a nepřímou hrozbu pro EU a její bezpečnost“. Unie podle usnesení čelí největší hrozbě pro svou celistvost od konce studené války.
Šéf americké CIA John Ratcliffe telefonoval s šéfem ruské civilní rozvědky SVR Sergejem Naryškinem poprvé od Trumpova nástupu do úřadu, píše Axios. Účelem rozhovoru bylo podle jeho zdroje navázat komunikaci mezi Ratcliffem a Naryškinem. Hovořili o spolupráci mezi rozvědkami „v oblastech společných zájmů a řešení krizových situací“, píše Axios s odvoláním na prohlášení SVR. Šéfové rozvědek se podle SVR dohodli na udržování pravidelných kontaktů s cílem zajistit mezinárodní stabilitu a bezpečnost a snížit míru konfrontací mezi Moskvou a Washingtonem.
Telefonát byl jedním z několika rozhovorů mezi americkými a ruskými představiteli, které se mají v těchto dnech uskutečnit. Americký ministr zahraničí Marco Rubio sdělil novinářům, že USA bude Rusko informovat o rozhovorech s Ukrajinci a o návrhu na příměří. „Pokud řeknou ne, bude to hodně vypovídat,“ prohlásil Rubio o Moskvě.
Ukrajinci mohou nově podávat žádosti o odškodnění související se zmizením nejbližších rodinných příslušníků v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. V tiskovém prohlášení to oznámil registr škod (Register of Damage for Ukraine, RD4U), který sídlí v nizozemském Haagu. Registr se v první fázi týkal pouze poškození či zničení domů či bytů, nyní se postupně rozšiřuje i na další škody.
Boje na okrajích města Sudža v Kurské oblasti podle DeepState pokračují, napsala později agentura Reuters a dodala, že mapa nepředstavuje oficiální dokument.
Evropská komise (EK) zahájila další kolo společných nákupů plynu. Kupující vyzvala, aby dali vědět, že mají zájem o účast ve výběrovém řízení. Poptávku po plynu bude možné tento měsíc podat na více šestiměsíčních období od července 2025 do října 2030, uvedla dnes komise. Cílem společných nákupů je usnadnit v Evropě přechod od ruského plynu na plyn od jiných dodavatelů.
Ukrajina předpokládá, že Spojené státy zesílí sankce proti Rusku, pokud Moskva nepřijme americký návrh na 30denní příměří, řekl dnes novinářům ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev už s návrhem na příměří souhlasil a USA následně obnovily dodávky vojenské pomoci i sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou.
„Chápu to tak, že můžeme počítat s tím, že USA podniknou silné kroky proti ruské straně. Podrobnosti dosud neznám, ale hovoříme o odpovídajících sankčních krocích a o posílení Ukrajiny,“ odpověděl prezident podle agentury Interfax-Ukrajina na otázku, co USA udělají v případě, že Rusko americký návrh na příměří odmítne.
Ukrajinské síly se podle aktualizované mapy bojiště od projektu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě, stáhly z ruského města Sudža. Uvedly to dnes agentury Reuters a Unian. Informace o stažení z města Sudža, které Ukrajinci dobyli loni v srpnu při výpadu do západoruské Kurské oblasti, nebyla dosud oficiálně potvrzena, dodal Unian. Ruská vojska zesílila útoky a Kyjev se snaží šetřit životy vojáků, řekl podle Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Podívejte se na aktuální snímky z brífinku Volodymyra Zelenského v Kyjevě.
Europarlament v dnešním usnesení uvítal americký návrh na příměří na Ukrajině i obnovení vojenské a zpravodajské podpory Ukrajinců ze strany Spojených států. V textu však poslanci zároveň kritizují kroky administrativy prezidenta Donalda Trumpa před úterním americko-ukrajinským jednáním v Saúdské Arábii. Evropský parlament současně vyzval členské země a EU, aby výrazně zvýšily svou podporu Ukrajiny.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio zatím nezná ruskou reakci na americko-ukrajinský návrh 30denního příměří ve válce na Ukrajině, doufá ale, že Moskva odpoví pozitivně. Řekl to dnes podle agentury Reuters novinářům s tím, že konflikt nemá vojenské řešení a Ukrajina potřebuje dostatečné odstrašení před možným budoucím útokem Ruska.
Slovenský ministr obrany Robert Kaliňák vyzval Rusko, aby přijalo návrh na příměří ve válce na Ukrajině, který vzešel z úterního americko-ukrajinského jednání. Samotný návrh ministr uvítal. Kaliňák to dnes řekl novinářům. Nynější slovenská vláda dlouhodobě prosazuje mírové řešení konfliktu na Ukrajině, která se přes tři roky brání ruské vojenské invazi.
„Celý čas tvrdíme, že chceme, aby okamžitě došlo k ukončení zabíjení lidi. I toto je cesta k tomu. I touto cestou vyzývám všechny zodpovědné, včetně Ruské federace, k tomu, aby co nejrychleji prostudovala tento návrh a připojila se k němu,“ uvedl Kaliňák. Dodal, že souhlasí s názorem Spojených států, že nyní je na tahu Rusko.
Spojené státy obnovily dodávky zbraně Ukrajině přes Polsko, oznámil dnes šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski. USA po úterních jednáních s ukrajinskou delegací v saúdskoarabské Džiddě souhlasily obnovit vojenskou pomoc a sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, přerušené na pokyn prezidenta Donalda Trumpa. Ukrajinci naopak podpořili americký návrh přímeří, k němuž se ovšem zatím nevyjádřila Moskva.
„Dodávky výzbroje (přes letiště Jasionka na východě Polska) se vrátily na předchozí úroveň,“ řekl Sikorski podle polských médií poté, co se ve Varšavě setkal se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou.
Podívejte se na nové snímky z města Kryvyj Rih, kde dnes zaútočili Rusové.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.