Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Účastníci Fialovy schůzky o bezpečnosti se shodli na tom, že stojí nadále o spolupráci s USA, ale zároveň chtějí posilovat evropský pilíř NATO.
V. V. Putin své prohlášení k mírovým iniciativám na Ukrajině učinil na společné tiskové konferenci s běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem. I ten věc komentoval: „Diskutovali jsme také o nové situaci v souvislosti s urovnáním konfliktu na Ukrajině. Vladimir Vladimirovič bude muset na této otázce pravděpodobně ještě dnes a zítra intenzivně pracovat a budeme jednat i o perspektivách. Chtěl bych říci, že v této situaci bychom neměli počítat s ničím velkým. Musíme věřit faktům. O skutečnosti budeme diskutovat a buď ji přijmeme, nebo ne. To je to hlavní. A nejrůznější prohlášení a sliby jsou zatím jen prohlášení a sliby,“ prohlásil běloruský diktátor.
„Pro jednou, byť náhodou, Putin řekl pravdu: Dlouhodobý mír na Ukrajině je možný pouze ‚odstraněním hlavních příčin této krize',“ tweetuje z exilu ruský disident a bývalý politický vězeň Vladimir Kara-Murza. „Hlavní ‚kořenovou příčinou' je starý narušený důstojník KGB v Kremlu, který považuje rozpad sovětského impéria za ‚největší geopolitickou katastrofu 20. století', své odpůrce nazývá ‚národními zrádci' a Ukrajinu ‚umělým státem' a zbožňuje Stalina a Andropova. Bez odstranění této základní příčiny nebude mír nejen na Ukrajině, ale ani v celé Evropě.“
Putin by přivítal návrat západních firem do Ruska. Pokud se USA a Rusko dohodnou na energetické spolupráci, může se postavit plynovod do Evropy, řekl.
Pokud Rusko odmítne americký návrh na příměří v bojích s Ukrajinou, bude to pro svět velkým zklamáním, uvedl podle AFP americký prezident Trump.
Diplomatický zpravodaj v Kyjevě James Landale zmiňuje jako jednu ze „základních příčin“ také údajnou expanzi NATO, která se ale nekoná.
Ruský prezident Vladimír Putin uvedl, že myšlenka příměří je „dobrá a naprosto ji podporujeme, ale existují otázky, o kterých musíme diskutovat“. Kreml dříve uvedl, že je v závěrečné fázi operace s cílem vyhnat Ukrajinu z území, které obsadila v Kursku.
Podle ruského redaktora ale Vladimír Putin navrhl podmínky tak, že budou pro Ukrajinu zničující. Píše to na BBC. Měly by zcela skončit dodávky zbraní, nesmí být uskutečňována žádná mobilizace a mají se odstranit „základní příčiny krize“, což podle nedávné historie naznačuje, že se jedná o samotnou existenci Ukrajiny.
Rusko souhlasí s návrhy na zastavení bojů, měly by ale vést k dlouhodobému míru a k řešení příčin krize, řekl dnes podle státní agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Existuje podle něj řada otázek, například jak dohlížet na dodržování příměří na 2000 kilometrů dlouhé frontové linii. Šéf Kremlu poděkoval svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi za jeho úsilí ukončit válku, kterou Rusko vede proti Ukrajině. Putin to řekl na tiskové konferenci s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem v Moskvě.
"Souhlasíme s návrhy na zastavení bojů, ale vycházíme z předpokladu, že příměří by mělo vést k trvalému míru a odstranit základní příčiny krize," řekl Putin. Vyjádřil se tak poprvé veřejně k návrhu na třicetidenní kompletní příměří v bojích mezi Ruskem a Ukrajinou, se kterým přišly nedávno Spojené státy. Kyjev už dříve uvedl, že s návrhem souhlasí.
Podívejte se na aktuální snímky z míst na Ukrajině, kde dnes útočili Rusové.
Evropský soud pro lidská práva nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění kvůli nečinnosti státu během potyček proruských a proukrajinských demonstrantů v Oděse v květnu 2014, při kterých zahynulo 47 lidí, oznámila dnes ukrajinská a ruská média. Většina obětí tehdejších potyček byli proruští aktivisté, kteří uhořeli při požáru oděského Domu odborů.
„Základní povinnost úřadů spočívala v tom, aby udělaly vše možné pro zabránění násilí,“ uvedl soud. Zdůraznil, že slabost ukrajinského režimu po ruské agresi na Krymu a v Donbasu nezbavila stát možnosti jednat. Soud také shledal za prokázané, že vyslání hasičských vozů k požáru bylo schválně pozdrženo o 40 minut a ani policie nespěchala zachraňovat lidi z hořícího Domu odborů.
Ruské vedení se obrátilo na důležité firmy, aby mu před jednáním s americkou stranou o možném příměří ve válce na Ukrajině sdělily, které západní sankce jsou pro ně nejcitelnější. Dnes to napsala agentura Reuters s odvoláním na dva lidi z ruské podnikatelské sféry. Největší problémy ruským společnostem podle zástupců ruské obchodní sféry způsobuje znemožnění přístupu do systému mezinárodních plateb.
Švédsko poskytne Ukrajině přes 1,4 miliardy švédských korun (3,2 miliardy Kč) na pomoc s rekonstrukcí a rozvojem a také na pokrytí naléhavých humanitárních potřeb, oznámila dnes vláda této skandinávské země. Je to největší program civilní podpory, který kdy Švédsko schválilo.
„Podpora Ukrajiny je otázkou solidarity, ale také bezpečnosti Švédska,“ řekl na tiskové konferenci švédský ministr pro mezinárodní rozvoj Benjamin Dousa. „Posledních několik týdnů nebylo snadných. Nikdy nebylo jasnější, že podporu Ukrajiny ze strany světa již nemůžeme považovat za samozřejmost,“ poznamenal ve zjevné narážce na přístup USA, které dočasně svou vojenskou pomoc východoevropské zemi pozastavily a po několika dnech obnovily.
Policie hledá svědky, kteří na konci února viděli incident v tramvaji v Praze, při kterém řidič slovně i fyzicky napadl starší ukrajinský pár s malým dítětem a vyhodil je z vozu. Kriminalisté případ prověřují pro podezření ze spáchání trestného činu výtržnictví. Svědci incidentu se mohou ozvat na linku 158, uvedl dnes mluvčí pražské policie Jan Daněk.
„Do současné chvíle byly vyhodnoceny kamerové záznamy a vyslechnuti oba aktéři. Pro objasnění věci potřebujeme vyslechnout i svědky, kteří incident viděli nebo slyšeli,“ uvedl Daněk.
Finsko a Ukrajina podepsaly dvoustrannou dohodu o obranné spolupráci. Oznámilo to dnes finské ministerstvo obrany. Zároveň ohlásilo nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajince, kteří se už přes tři roky brání plnohodnotné ruské agresi.
Ukrajinské armádě došly balistické střely ATACMS, které jí v minulosti dodaly Spojené státy. Agentuře AP to ve středu pod podmínkou zachování anonymity řekli nejmenovaný americký činitel a ukrajinský poslanec, který je členem obranného výboru ukrajinského parlamentu. S nasazením těchto střel, které mají dosah až 300 kilometrů, Ukrajina dokázala zasahovat cíle na území Ruska.
Zahraničněpolitický poradce Kremlu Jurij Ušakov vyjádřil ohledně klidu zbraní skepsi, příměří by podle něj jen dalo ukrajinské armádě možnost si oddechnout.
Premiér Petr Fiala (ODS) chtěl s lídry stran a hnutí ze Sněmovny řešit ve čtvrtek současnou vypjatou mezinárodní situaci a bezpečnost Česka. Jenže od ANO a SPD dostal košem. Andreji Babišovi (ANO) následně napsal otevřený dopis, kterým reagoval na stejné psaní opozičního lídra. Co říká Fiala na třeskuté dění kolem prezidenta USA Donalda Trumpa po roztržce s Volodymyrem Zelenským a na vyhlídky Ukrajiny na příměří, které se změnily po jednání USA - Ukrajina v Saúdské Arábii? Jak dál pomoci Ukrajině a kde vzít peníze na naši vlastní obranu? A jak Fiala vnímá ryze osobní útoky Babišova hnutí ANO, které ho na billboardech označilo v kampani za „nejhoršího premiéra na světě“? O tom všem hovořil v pořadu Ptám se, pane premiére na Blesk.cz.
Rusko je připravené jednat s Američany o návrhu na příměří ve válce na Ukrajině už dnes, řekla mluvčí ruského resortu zahraničí Marija Zacharovová. Do Moskvy podle agentury TASS přiletěla delegace amerických vyjednávačů vedená Stevem Witkoffem, speciálním vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Spojené státy čekají na ruské vyjádření ke svému návrhu na uzavření okamžitého 30denního příměří. Ukrajina s ním souhlasila po úterních jednáních v saúdskoarabské Džiddě.
„Během budoucích rozhovorů s americkou stranou jsme připraveni projednat tuto iniciativu. Mohu říci, že takové kontakty jsou možné už dnes,“ cituje Zacharovovou agentura Interfax.
Plány Evropské unie na zvýšení výdajů na obranu jsou podněcováním k válce vycházejícím z mýtu, že Rusko ohrožuje Evropu. Dnes to podle agentury Reuters řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.
Ruská armáda v noci na dnešek a ráno intenzivně ostřelovala Cherson, informovaly úřady v tomto jihoukrajinském městě. Terčem ruského dronového útoku se stalo kromě jiných Dnipro. Rusko v noci na dnešek na Ukrajinu zaútočilo s nasazením 117 dronů a jedné balistické rakety Iskander-M, uvedlo letectvo napadené země.
Šéf vojenské správy v Chersonu Roman Mročko během noci podle ruskojazyčného servisu BBC varoval, že město intenzivně ostřeluje ruská armáda, a vyzval obyvatele, aby šli do krytů. O několik hodin později při další vlně ostřelování utrpěla smrtelné zranění 42letá žena. Šedesátiletý muž utrpěl zranění, když na něj zaútočil ruský dron.
Rusko by mělo zaujmout tvrdý vyjednávací postoj pokud jde o příměří na Ukrajině a trvat na maximalistických požadavcích, navrhuje dokument připravený pro Kreml ruským think tankem blízkým tajné službě FSB. O materiálu informuje list The Washington Post (WP).
Dokument vytvořený v únoru požaduje, aby Rusko usilovalo o oslabení vyjednávací pozice Spojených států tím, že bude vyvolávat napětí mezi administrativou prezidenta Donalda Trumpa a dalšími státy, a aby zároveň pokračovalo ve snahách o rozbití ukrajinského státu.
Členské státy EU se stále neshodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám. Maďarsko chce podle informací ČTK ze seznamu vyškrtnout osm jmen. Bez dohody sankce vyprší tuto sobotu 15. března, musí se přitom prodlužovat každých šest měsíců.
Na unijním sankčním seznamu je nyní více než 2400 osob a subjektů se zmrazeným majetkem a zákazem cestování; důvodem pro zařazení byl jejich podíl na narušování územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny.
Rusko pokračuje v zabíjení zajatých ukrajinských vojáků, uvedl dnes ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec s odvoláním na video šířené po sociálních sítích, které pravděpodobně zachycuje zavraždění přinejmenším pěti neozbrojených válečných zajatců.
„Opět vidíme cynické pohrdání mezinárodním humanitárním právem ze strany ruské armády,“ napsal na platformě Telegram ombudsman, jehož vyjádření citovala média. „Ti, kdo dávají rozkazy a páchají taková zvěrstva, musí být přísně potrestáni,“ zdůraznil Lubinec. Dodal, že o válečném zločinu informoval OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže.
Ruská vojska osvobodila okresní město Sudža v Kurské oblasti na západě země, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany podle tiskových agentur. Město loni v srpnu při svém výpadu do ruského pohraničí dobyly ukrajinské jednotky. O jejich stažení z města informovala média ve středu.
Polský prezident Andrzej Duda vyzval Spojené státy k rozmístění jaderných zbraní v Polsku kvůli odstrašení Ruska od další agrese. Uvedl to v rozhovoru poskytnutém listu Financial Times, ze kterého dnes citovala polská i zahraniční média. Duda uvedl, že o svém návrhu nedávno diskutoval s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Rusko a Ukrajinu Keithem Kelloggem.
„Hranice NATO se posunuly na východ v roce 1999, tedy o 26 let později by se měla také posunout infrastruktura NATO na východ. Pro mne je to zřejmé,“ řekl Duda v interview. „Myslím, že nejen nadešel čas, ale že bude bezpečněji, pokud tu tyto zbraně budou,“ dodal. Připomněl také, že Rusko nikoho nežádalo o dovolení, když před dvěma lety podle oznámení ruského prezidenta Vladimira Putina rozmístilo své taktické jaderné zbraně v Bělorusku, ruském spojenci ve válce proti Ukrajině.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.