Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Po pátečním ruském raketovém útoku na ukrajinské město Kryvyj Rih je v nemocnici ve vážném stavu stále 18 lidí, mezi kterými jsou i dvě děti. Napsala to ukrajinská média s odvoláním na prohlášení úřadů z dnešního dopoledne. Útok zabil 20 lidí včetně devíti dětí.
„V současnosti zůstává v nemocnici 33 lidí, včetně čtyř dětí, kteří byli zraněni při útoku z (pátku) 4. dubna,“ uvedl náčelník městského vojenského obvodu Oleksandr Vilkul. Ve vážném stavu je 18 raněných. V nemocnici je i dalších 20 lidí, které zranily předchozí ruské údery.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Postup ruských invazních sil na Ukrajině od loňského listopadu měsíc od měsíce zpomaluje. Ve své aktuální zprávě o vývoji déle než tři roky trvajícího konfliktu na Ukrajině o tom píše americký Institut pro výzkum války (ISW).
Američtí analytici se odvolávají na údaje zveřejňované britským ministerstvem obrany. Zatímco loni v listopadu ruská armáda na Ukrajině nově ovládla 730 kilometrů čtverečných, za březen to bylo 143 kilometrů čtverečných. Americký institut uvádí, že i když britský rezort obrany zřejmě používá jinou metodiku, stejnou tendenci sledují i jeho analytici.
S piraňami, proslulými dravými rybami, se člověk může setkat v řekách v Brazílii, ale také například ve východoukrajinském Kramatorsku pouhých několik kilometrů od míst bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami. Navzdory válce, která decimuje východní Ukrajinu, Roman Dubinin a Iryna Arťomovová udržují a financují akvárium asi s 200 rybami, napsala agentura AFP.
„Tady válka není,“ řekl Dubinin, 47letý nadšenec, jemuž lásku k exotickým rybám předal strýc. Teplé světlo, tlumená hudba a barevné ryby ostře kontrastují se zarostlými vojáky, vojenskými vozidly a rozbitými okny, které se staly běžným jevem ve městě ležícím pouhých 20 kilometrů od frontové linie.
Vážení čtenáři, pro tuto chvíli se online zpravodajství k ukrajinskému dění odmlčí. Přejeme klidnou noc, na shledanou zase ráno.
Francouzský prezident Macron se dnes na síť X vyjádřil k pátečnímu ruskému útoku na ukrajinský Kryvyj Rih, při kterém podle ukrajinských představitelů zemřelo 20 civilistů včetně devíti dětí. „Tyto ruské útoky musí skončit. Příměří musí být dosaženo co nejdříve. A pokud Rusko bude zdržovat a odmítat mír, tak musí následovat silné činy,“ uvedl Macron.
Bobryk, Sumská oblast Ukrajiny: Vyučování ve sklepě. Škola byla nucena se přestěhovat do suterénu kvůli nekonečným poplachům. Učitelé museli třídu rozdělit na dvě směny a vyučovat i v sobotu.
Ze Spojených států stále nepřišla žádná reakce na odmítavý postoj Ruska k návrhu na příměří, upozornil ukrajinský prezident Zelenskyj.
„Situace na polsko-běloruské hranici se vyostřila. Podle polského ministra obrany Władysława Kosiniaka-Kamysze jsou cizinci vyslaní východními službami stále agresivnější, házejí kameny a větve a pomocí brusek se snaží prolomit bariéru,“ hlásí běloruský exilový kanál Něchta (Nexta). „V noci z pátku na sobotu bylo zaznamenáno několik set pokusů o nelegální přechod do Polska.“
Zneužívání migrantů zejména z Asie, kteří věří v lepší život v Evropě, patří k hybridním formám útoků a sabotáží Ruska a Běloruska proti Západu.
„Tělo muže zabitého při útoku nepřítele bylo nalezeno v Darnycké čtvrti. Byl na ulici, blízko epicentra výbuchu,“ přinesl starosta Kyjeva Vitalij Kličko smutnou aktualizaci zpráv o nočních raketových a dronových útocích na ukrajinskou metropoli. K tomu hlásí nejméně tři raněné.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poznamenal, že Rusko své vzdušné údery proti Ukrajině zintenzivňuje. „Tlak na Rusko je stále nedostačující a každodenní ruské údery na Ukrajinu jsou toho důkazem,“ uvedl na sociálních sítích a vyzval k zavedení dalších sankcí proti Moskvě.
Ruský soud nařídil hospitalizaci amerického občana Josepha Tatera, který je nyní ve vyšetřovací vazbě. Tater byl zadržen loni 12. srpna poté, co se údajně choval agresivně v jednom z moskevských hotelů. Následně podle vyšetřovatelů fyzicky napadl policistu. Vinu Tater, kterému v případě odsouzení hrozí až pětileté vězení, odmítá. Nyní Taterovi lékaři podle TASS diagnostikovali duševní poruchu.
Tater dříve u soudu řekl, že 18 let byl pronásledován americkou Ústřední zpravodajskou službou (CIA) a také byl neprávem zatčen. Podle jeho obhájce Tater do Ruska přijel, aby požádal o politický azyl, protože ve Spojených státech „byl pronásledován“. Zadržení kvůli výtržnictví Taterovu snahu získat azyl narušilo.
Ukrajinské letectvo shrnulo, že ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 13 ze 23 raket a 40 ze 109 dronů vyslaných Ruskem. Dalších 53 dronů se podle Kyjeva ztratilo z radaru, podle Reuters to znamená, že se je armádě podařilo odklonit. Ruské ministerstvo obrany ráno na telegramu informovalo o nočním zničení 11 ukrajinských dronů nad třemi ruskými regiony.
Ukrajinští hasiči likvidují požár způsobený ruským raketovým úderem v Kyjevě. Starosta Vitalij Kličko oznámil, že požárů bylo v metropoli několik, a to ve třech čtvrtích.
Drazí čtenáři, přejeme dobrou noc, online zpravodajství k Ukrajině pokračuje zase od rána.
Japonská vláda a rozvojová agentura poskytly Ukrajině mocné drtiče. „Každou hodinu jsou schopny zpracovat až 400 tun stavební suti na materiály pro další využití v městském hospodářství,“ tweetuje Anton Heraščenko.
Zdroj z ukrajinské tajné služby SBU dnes agentuře Reuters sdělil, že ukrajinské drony v noci na dnešek zasáhly továrnu na výrobu výbušnin v ruské Samarské oblasti, což způsobilo několik následných explozí a požár. „SBU nadále provádí cílené operace proti ruským podnikům, které jsou součástí vojenskoprůmyslového komplexu a vyrábějí zbraně pro válku proti Ukrajině,“ uvedl zdroj. „Takové objekty jsou naprosto legitimní cíle,“ dodal.
„Na následky výbuchu munice zemřel v Bělorusku teenager,“ informuje běloruský twitterový kanál Něchta (Nexta). „Včera večer došlo na dvoře zemědělské usedlosti ve Stradci (Brestská oblast) k výbuchu neidentifikované munice. V zóně výbuchu se nacházel muž a jeho vnuci (14 a 15 let). Jeden z mladistvých na následky zranění zemřel. Důchodci a druhému dítěti je poskytována neodkladná lékařská pomoc.“
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že Ukrajina na ruskou energetickou infrastrukturu navzdory Spojenými státy zprostředkovanému moratoriu na útoky na energetiku za poslední den zaútočila 14krát. Údery podle něj způsobily škody v Belgorodské, Brjanské, Smolenské, Lipecké a Voroněžské oblasti spolu s ukrajinskou Luhanskou a Chersonskou, z nichž jsou části pod ruskou kontrolu. Agentuře Reuters se tvrzení ruského ministerstva obrany o ukrajinských úderech nepodařilo ověřit.
Uprchlíkům z Ukrajiny by se nejspíš do budoucna už neměla zvyšovat podpora na živobytí v humanitární dávce. Jejich životní minimum by se totiž mělo zmrazit. Počítá s tím doprovodný zákon k reformě sociálních dávek. Normu v brzké době projedná Senát. V Česku má dočasnou ochranu zhruba 400.000 lidí z Ukrajiny. Podle údajů ministerstva práce dostaly letos v lednu uprchlické domácnosti 52.600 humanitárních dávek za 784,4 milionu korun.
Životní minimum dospělých uprchlíků odpovídá existenčnímu minimu 3130 korun. U zranitelných osob je to 4860 korun a pro děti 3490 korun, při omezené soběstačnosti pak 1,7násobek až 3,4násobek částek podle věku a stavu. Minimum samotných dospělých Čechů a Češek činí 4860 korun, v domácnosti má pak hlava rodiny 4470 korun a druhý dospělý 4040 korun. Od října by samotný dospělý měl mít 5500 korun, hlava rodiny 5000 korun a další dospělí v domácnosti pak 3750 korun. U dětí zůstanou částky podle věku na 2480, 3050 a 3490 korunách. Po zvýšení minim se zvedne řada dávek, na pomoc od státu dosáhne i víc lidí.
Od začátku ruské invaze v plném rozsahu bylo vyčištěno více než 35 000 čtverečních kilometrů dříve zaminovaného území, uvedl premiér Denis Šmyhal na zasedání vlády 4. dubna podle deníku Kyiv Independent.
Gubernátor ruské Mordvinské republiky dnes ráno informoval o zásahu průmyslového objektu. Na místo byly podle něj vyslány záchranné složky, ale oběti hlášeny nejsou. Telegramový kanál Baza, který má blízko k ruským úřadům, uvedl, že terčem dronového útoku byla továrna na optické kabely ve městě Saransk, zhruba 820 kilometrů od hranice s Ukrajinou.
Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 51 z 92 dronů, kterými na ni Rusko v noci na dnešek útočilo, píše agentura Reuters s odvoláním na sdělení ukrajinského letectva. Ruské ministerstvo obrany se k nočnímu útoku bezpilotních letounů zatím nevyjádřilo, uvedl ruskojazyčný servis BBC.
Jedenatřicet dronů se ztratilo z radarů, aniž by způsobily škody, podle Reuters se je ukrajinské protivzdušné obraně zřejmě podařilo odklonit od cíle prostřednictvím metod elektronického boje. Škody byly naopak zaznamenány v Kyjevské, Žytomyrské, Sumské a Dněpropetrovské oblasti.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.