Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Platforma United24 informovala, že Krymský most dnes byl zasažen již podruhé. Napsala o tom ruská média. Podrobnosti incidentu zůstávají nejasné a ruské úřady zatím nevydaly žádná oficiální prohlášení. Za útokem údajně stojí podvodní drony. Silniční provoz na mostě je dočasně zastaven.
Zvon ulitý v nizozemské slévárně ze zbraní použitých ve válce na Ukrajině dnes dorazil do pražského kostela Nejsvětějšího Salvátora nedaleko Karlova mostu. Zástupci spolku Sanctus Castulus (Svatý Haštal) ho zatím umístili na dřevěnou konstrukci před oltář. Ve čtvrtek zvon při slavnostním ceremoniálu předá kostelu nizozemský královský pár, král Willem-Alexander a královna Máxima, který dnes přiletí na státní návštěvu České republiky.
Ukrajinská tajná služba SBU tvrdí, že dnes ráno zasáhla pilíře Krymského mostu, který spojuje okupovaný poloostrov Krym s Ruskem. Informovala o tom agentura Reuters. SBU oznámila, že se jí podařilo pod hladinou umístit na pilíře mostu více než tunu výbušniny. Rusko na tvrzení, které nelze zatím nezávisle ověřit, nereagovalo.
„Dnes bez civilních ztrát byly spuštěny ve 4:44 ráno (místního času, pozn. ČTK) první výbuchy,“ uvedla SBU na sociálních sítích.
Podívejte se na aktuální snímky z ukrajinského města Sumy, kde dnes útočili Rusové.
Peskov odmítl komentovat nedělní ukrajinský útok na základny ruského vojenského letectva. Podle Kyjeva údery za použití bezpilotních prostředků zničily nejméně 13 bojových letounů a další desítky poškodily. Podle Peskova ruské úřady okolnosti útoku vyšetřují.
Setkání prezidentů Ruska, Spojených států a Ukrajiny je v blízké budoucnosti málo pravděpodobné. Dnes to podle zahraničních tiskových agentur sdělil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Chybou by podle něj bylo očekávat rychlý průlom v jednáních o ukončení války na Ukrajině, kterou vyvolalo Rusko v únoru 2022. Urovnání konfliktu je podle něj mimořádně složité.
Do Washingtonu dnes přicestovala ukrajinská vládní delegace. Na sociálních sítích to oznámil šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak, který je její součástí. Ukrajinští představitelé chtějí ve Spojených státech jednat o dodávkách zbraní či o posílení sankcí vůči Rusku. Podle médií je v delegaci i ministryně hospodářství Julije Svyrydenková, která se podílela na jednání o využívání ukrajinského nerostného bohatství Spojenými státy.
„Plánujeme jednat o obranné podpoře a situaci na bojišti, o posílení sankcí proti Rusku,“ uvedl Jermak. Podle něj ukrajinská delegace hodlá americké představitele informovat o pondělním rusko-ukrajinském jednání v Istanbulu či o návratu ukrajinských dětí držených v Rusku.
Podívejte se na nové snímky ukrajinských vojáků nedaleko Charkova.
Nejméně dva mrtvé a dvě desítky raněných, včetně dítěte, si dnes vyžádal ruský úder v centru města Sumy. Útok zcela zničil dva automobily, které začaly hořet, oznámila na telegramu sumská oblastní vojenská správa. Typ zbraně, kterou nepřítel útočil, se zjišťuje, na místě zasahují záchranáři, dodala správa.
Sumská oblast je v poslední době terčem zesílených útoků ruských sil, které zvyšují aktivitu kolem hranic. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konci května řekl, že Rusko v blízkosti Sumské oblasti soustřeďuje na 50.000 vojáků a snaží se tam vytvořit desetikilometrovou nárazníkovou zónu.
Ruské noční útoky si vyžádaly jednoho mrtvého v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny a zranily několik dalších lidí v severoukrajinském Černihivu. Informovaly o tom dnes podle agentury Reuters regionální úřady. V Ruskem ovládaných částech Záporožské a Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny místní úřady kontrolované Moskvou hlásí rozsáhlé výpadky elektřiny. Tvrdí, že ukrajinské útoky je přiměly zavést nouzová opatření, aby zachovaly zdroje elektřiny.
V městečku Balaklija v Charkovské oblasti, která sousedí s Ruskem, byla zasažena soukromá firma. Zabit byl jeden její zaměstnanec a několik dalších lidí bylo zraněno, uvedl na platformě Telegram šéf městské vojenské správy Vitalij Karabanov, který informoval o „masivním útoku“ bezpilotních strojů. Rozsah útoku neupřesnil.
Ruské ozbrojené síly přišly za posledních 24 hodin o dalších 1 100 vojáků, a celkové ztráty tak podle Kyjeva dosáhly téměř 991 tisíc mrtvých a zraněných. Informoval o tom dnes na Facebooku ukrajinský generální štáb.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 eviduje Kyjev také zničení 10 881 ruských tanků, 22 671 obrněných vozidel a 28 623 dělostřeleckých systémů. Jen za poslední den přibylo sedm zničených tanků, osm bojových vozidel a 48 dělostřeleckých systémů.
Ukrajinská armáda rovněž hlásí sestřelení dalších 12 bezpilotních letounů a jednoho letadla. Celkem podle ní ruské síly přišly už o 384 letadel, 38 748 dronů a více než 50 tisíc logistických vozidel a cisteren. Údaje nelze nezávisle ověřit.
Ukrajinský ministr obrany a vedoucí ukrajinské delegace při jednáních s Ruskem Rustem Umerov včera večer na Facebooku uvedl, že ruská strana předložila své návrhy až v průběhu samotného jednání v Istanbulu. Podle něj tím vytvořila podmínky, které znemožnily dosažení konkrétního výsledku.
„Naše dokumenty byly předloženy předem, zatímco ruské memorandum dorazilo až během schůzky. Zdá se, že jde o další pokus, jak získat čas a vytvořit dojem diplomatické aktivity bez reálných kroků,“ řekl Umerov po skončení druhého kola rozhovorů v Turecku.
Za jediný posun označil Umerov propuštění některých Ukrajinců ze zajetí. Kyjev podle něj navrhl uspořádat do konce června setkání na nejvyšší úrovni. „A pokud jde jen o další odklad, měla by následovat jediná reakce – tvrdší mezinárodní sankce,“ dodal.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ruské ostřelování Ukrajiny si v pondělí ve frontových oblastech vyžádalo nejméně pět mrtvých. V noci na dnešek o tom s odvoláním na ukrajinské úřady informovala agentura Reuters. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.
Šéf správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin oznámil, že v Kramatorsku při ruských úderech zahynul jeden člověk a další dva utrpěli zranění. Město, jak Reuters poznamenal, by se stalo jedním z hlavních cílů ruských sil, pokud se jim v Doněcké oblasti podaří postoupit.
Vážení čtenáři, děkujeme. Čerstvé zprávy přineseme opět v úterý ráno, dobrou noc.
„Hlavním cílem zasedání Bukurešťské devítky byla koordinace postojů východního křídla Aliance. Před summitem NATO v Haagu považuji za klíčové, abychom vystupovali jednotně a naše zájmy hájili společně. Díky účasti severských států se dnes ve Vilniusu navíc setkala téměř polovina členských států Aliance. Všichni jsme se shodli na nutnosti navýšení výdajů na obranu a na pokračující podpoře Ukrajiny. Jsem rád, že to prezident Zelenskyj mohl slyšet osobně,“ napsal prezident Petr Pavel o summitu ve Vilniusu, kterého se účastnil.
Hlavním cílem zasedání Bukurešťské devítky byla koordinace postojů východního křídla Aliance. Před summitem NATO v Haagu považuji za klíčové, abychom vystupovali jednotně a naše zájmy hájili společně. Díky účasti severských států se dnes ve Vilniusu navíc setkala téměř polovina… pic.twitter.com/DHXVPwBgcq
— Petr Pavel (@prezidentpavel) June 2, 2025
Druhá varianta příměří v ruském memorandu je označena jako „balíčkový návrh“, který má deset bodů a mimo jiné předpokládá zastavení západní vojenské pomoci Ukrajině včetně poskytování zpravodajských informací Kyjevu. Požaduje „zákaz přesunu“ ukrajinských vojenských jednotek s „výjimkou přesunů za účelem stažení“ od hranic s Ruskem. Dožaduje se ukončení mobilizace, zahájení demobilizace a zrušení válečného stavu na Ukrajině. Moskva žádá také vyhlášení termínu prezidentských a parlamentních voleb na Ukrajině, které by podle Moskvy měly být nejpozději 100 dní po zrušení válečného stavu.
„Opravdu očekáváme, že Trump (americký prezident Donald Trump, pozn. red.) podnikne rázné kroky. Očekáváme, že podpoří sankce, které donutí Rusko ukončit válku, nebo alespoň učinit první krok, kterým je příměří,“ řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prostřednictvím online tiskového brífinku po jednání o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu.
Ukrajina a Rusko se na dnešním jednání v Istanbulu dohodly, že si příští týden navzájem předají seznamy osob, které chtějí zahrnout do plánované nové výměny válečných zajatců, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyjednavači se podle něj dohodli na výměně 1000 zajatců z každé strany, s možností výměny dalších 200. Informovala o tom agentura Reuters.
Ukrajinští judisté nebudou startovat na letošním mistrovství světa. Bojkotovat šampionát budou na protest proti rozhodnutí mezinárodní federace (IJF), která umožní běloruským judistům od 1. června startovat pod státními symboly. Po ruské invazi na Ukrajinu mohli dosud soutěžit jen jako neutrální sportovci. Informoval o tom ukrajinský svaz.
Objevují se první informace, co obsahuje ruské memorandum:
- Požadavek na uznání ukrajinského Krymu a čtyř oblastí, které Rusko částečně okupuje, za ruské území.
- Rusko požaduje omezení počtu ukrajinských vojáků a zbraní, neutralitu Ukrajiny a zákaz vojenských aktivit třetích států na jejím území.
- Rusko předložilo Kyjevu dvě varianty podmínek zastavení bojů, píše Interfax. Jedna zahrnuje stažení ukrajinských vojáků z Rusy okupovaných území.
Aktivisté organizace Greenpeace v Paříži z muzea voskových figurín ukradli voskovou figurínu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a postavili ji před ruskou ambasádu. Chtěli tím upozornit na import ruského plynu a hnojiv do Francie, informuje běloruský kanál Nexta.
In Paris, Greenpeace activists stole President Macron’s wax figure from the Grévin Museum and placed it outside the Russian Embassy.
— NEXTA (@nexta_tv) June 2, 2025
Three of the activists were dressed as museum staff. Near the embassy, they unfolded a banner reading: “Ukraine is burning, and trade goes on.”… pic.twitter.com/ApNxlrXzNN
Turecký prezíident Recep Tayyip Erdogan dnes také vyjádřil názor, že po nedělních událostech bylo dnešní setkání zástupců Ukrajiny a Ruska „úspěchem samo o sobě“. Narážel tak zjevně na bezprecedentní dronový útok, který Ukrajina v neděli podnikla proti ruským vojenským letištím hluboko v ruském týlu a při němž podle tajné služby SBU zničila nebo poškodila 41 ruských letounů včetně strategických bombardérů.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan po ukrajinsko-ruských rozhovorech navrhl, že Turecko uspořádá schůzku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s ruským prezidentem Vladimirem Putinem za účasti prezidenta USA Donalda Trumpa, píší agentury.
Ukrajina a Rusko se dohodly na výměně všech těžce raněných a zajatců do 25 let a rovněž na návratu 6000 těl padlých, uvedl ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov.
Ukrajina nemohla reagovat na ruské návrhy v Istanbulu, protože je obdržela teprve dnes, uvedl náměstek ukrajinského ministra zahraničí podle Reuters.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.