Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Spojené státy obnovily dodávky zbraně Ukrajině přes Polsko, oznámil dnes šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski. USA po úterních jednáních s ukrajinskou delegací v saúdskoarabské Džiddě souhlasily obnovit vojenskou pomoc a sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, přerušené na pokyn prezidenta Donalda Trumpa. Ukrajinci naopak podpořili americký návrh přímeří, k němuž se ovšem zatím nevyjádřila Moskva.

„Dodávky výzbroje (přes letiště Jasionka na východě Polska) se vrátily na předchozí úroveň,“ řekl Sikorski podle polských médií poté, co se ve Varšavě setkal se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou.

Podívejte se na nové snímky z města Kryvyj Rih, kde dnes zaútočili Rusové.

Čtyři civilisté byli zabiti a další dva byli zraněni při ukrajinském útoku na mlýn v západoruské Kurské oblasti. Uvedl to dnes na platformě Telegram gubernátor oblasti Alexandr Chinštejn.

Zabiti byli podle gubernátora tři muži a jedna žena, zaměstnanci velkomlýna v obci Kozyrevka. Jeden zraněný byl hospitalizován.

Česká armáda bude v následujících letech potřebovat posílit asi o 7500 vojáků. Souvisí to se změnami v bezpečnostní situaci ve světě. Podle náčelníka generálního štábu armády Karla Řehky je tak třeba přemýšlet i o budoucím zaměření armády, která byla dosud stavěna hlavně jako expediční. Řekl to dnes při návštěvě premiéra Petra Fialy (ODS) u 4. brigády rychlého nasazení v Žatci při příležitosti 26 let od vstupu Česka do NATO.

Armádě přitom už dnes chybí lidé. „Děláme vše, co můžeme v rámci stávajícího systému, a snažíme se odstranit problémy na naší straně. Pravda ale je, že na nové cíle budeme potřebovat asi o 7500 lidí více na to, co bude potřeba. To znamená, že při současné naplněnosti se musí armáda posílit asi o 14.000 lidí, což je téměř 60 procent současných hodnot,“ uvedl Řehka. „A je otázka, jestli při současném modelu armády, která byla budovaná na expediční operace a ne na přímý konflikt vysoké intenzity a kolektivní obranu, je to možné a jestli nebude třeba systém nějak měnit. Ale na to musí být společenský a politický konsensus,“ dodal Řehka s tím, že jde o rozhodnutí na delší dobu.

Vláda je schopna efektivně využít i obranné výdaje ve výši tří procent hrubého domácího produktu (HDP), má konkrétní projekty. Armáda potřebuje modernizaci, řekl dnes v Žatci na Lounsku premiér Petr Fiala (ODS) při návštěvě cvičiště 4. brigády rychlého nasazení. Věří, že peníze výrazně přispějí ke zvýšení obranyschopnosti země.

Mezinárodní společenství musí vyvíjet tlak na Rusko, aby ukončilo válečné aktivity a zapojilo se do mírových jednání. Na dotaz ČTK to dnes uvedla předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Ukrajina podle ní prokázala snahu o mírové řešení konfliktu přijetím amerického návrhu třicetidenního příměří. Podle místopředsedy sněmovního zahraničního výboru Radka Vondráčka (ANO) jde o první krok z mnoha nutných na cestě k realistickému míru. Vyjednávání je křehké a vyžaduje i trpělivost, sdělil ČTK.

„Ukrajina prokázala upřímnou snahu o mírové řešení konfliktu přijetím amerického návrhu třicetidenního příměří. Tento krok ukazuje její připravenost k diplomatickému řešení,“ uvedla Pekarová Adamová. Ruská reakce je podle ní ale zcela opačná. „Jejich rakety včera (v úterý) usmrtily tři děti a následně ruská armáda masivně zaútočila na Kyjev, což v této chvíli ukazuje, že o mír jim nejde,“ míní předsedkyně TOP 09. Mezinárodní společenství tak podle ní musí v první řadě vyvíjet tlak na Rusko, aby ukončilo válečné aktivity a zapojilo se do mírových jednání.

Ruský postoj poté, co Ukrajina v úterý oznámila připravenost přijmout americký návrh na 30denní příměří, je těžké předvídat, zejména když se mu na bojišti daří postupovat. Symbolicky by ale odmítnutí příměří znamenalo, že najednou to bude Rusko, které bude v USA vnímáno jako země odmítající cestu k mírovým jednáním. ČTK to dnes řekl politolog Kryštof Kozák z Univerzity Karlovy. Podle Jana Beneše z Ostravské univerzity byla pro americkou administrativu vždy ta jednodušší část přimět Ukrajinu přistoupit na příměří a další požadavky, k Rusku je však zatím naivní.

„Je vidět, že se situace dynamicky vyvíjí. Přijetím amerického návrhu se Ukrajina snaží ukázat, že nechce být viděna jako brzda mírového procesu. Za tento vstřícný postoj byla obnovena americká podpora,“ uvedl Kozák. Ruský postoj je ale podle něj těžké předvídat, zejména, když se mu daří postupovat. „Symbolicky by odmítnutí příměří znamenalo, že najednou to bude Rusko, které bude v USA vnímáno jako země, která odmítá cestu k mírovým jednáním,“ doplnil.

Kreml dnes uvedl, že potřebuje od Spojených států další informace o výsledku americko-ukrajinských jednání v Džiddě, než se vyjádří, zda třicetidenní příměří je pro Rusko přijatelné. Mluvčí Dmitrij Peskov podle tiskových agentur nevyloučil v této souvislosti případný další telefonát mezi prezidenty Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem. Moskva se podle anonymních zdrojů agentury Reuters staví k příměří zdrženlivě.

Čerpání ropy v ropovodu Družba směrem na Slovensko bylo obnoveno, příjem suroviny se v zemi očekává dnes večer, napsal ČTK slovenský přepravce ropy Transpetrol. Přerušení dodávek ropy hlásilo Slovensko stejně jako Maďarsko v úterý.

Úterní americko-ukrajinská shoda na příměří ve válce na Ukrajině je úspěchem pro Spojené státy i Ukrajinu, o průlomu však hovořit nelze. Ten nastane až ve chvíli, kdy se americkému prezidentu Donaldu Trumpovi, dosud velmi vstřícnému k postojům vůdce agresorské země Vladimira Putina, podaří vyvinout na šéfa Kremlu tlak a přimět ho k ústupkům, shodují se v dnešních komentářích západní média.

Německý kancléř Olaf Scholz dnes přivítal návrh na 30denní příměří ve válce na Ukrajině, který vzešel z úterního americko-ukrajinského jednání v saúdskoarabské Džiddě. Na síti X Scholz napsal, že teď záleží na ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi, jak se k návrhu postaví.

„Nápad na 30denní příměří je důležitým a správným krokem směrem ke spravedlivému míru pro Ukrajinu,“ napsal kancléř na síti X. Zároveň znovu ubezpečil, že Německo stojí na straně Ukrajiny a USA, a výslovně přivítal „návrhy z Džiddy“. „Teď záleží na Putinovi,“ dodal.

Nejméně čtyři mrtvé - občany Sýrie, kteří byli členy posádky lodi zasažené v přístavu - si vyžádal ruský útok na Oděsu. Ruská raketa zabila ženu ve městě Kryvyj Rih, uvedly ukrajinské úřady. Rusko během noci vypálilo na Oděsu a Kryvyj Rih tři rakety Iskander-M a proti Ukrajině vyslalo také 133 dronů, z nichž se 98 podařilo sestřelit, další dvě desítky dronů nedoletěly do cíle, zřejmě kvůli rušení prostředky radioelektronického boje, uvedlo ukrajinské letectvo. Bez dalších podrobností připustilo, že ruské útoky způsobily škody v Oděské, Charkovské, Sumské a Kyjevské oblasti.

„Rusko včera večer (v úterý) zaútočilo na přístav v Oděse. Balistická raketa poškodila loď Pinar, plavící se pod vlajkou Barbadosu. Bohužel, zahynuli čtyři lidé - občané Sýrie. Nejmladšímu bylo 17 let, nejstaršímu 24 let,“ napsal šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper na sociální síti Telegram. Další dva lidé - Ukrajinec a Syřan - byli zraněni. Loď podle Kipera právě nakládala pšenici, určenou pro Alžírsko. „Byla to naprosto civilní loď,“ zdůraznil. Při útoku bylo poškozeno ještě jedna plavidlo, mola a sklady s obilím.

„Před chvílí jsem komunikoval s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou. Ukrajina je připravena dohodu přijmout. Míč je na straně Ruska,“ napsal na sociální síti X šéf české diplomacie Jan Lipavský. Ve svém dřívějším příspěvku jednání mezi Ukrajinci a Američany okomentoval slovy, že na diplomacii záleží. „V Džiddě byl učiněn důležitý krok jak ke spravedlivému míru, tak k tomu, aby vydržel a neumožnil další agresi. Stejně důležité je, aby byli Ukrajinci vyslyšeni,“ napsal.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v noci na středu oznámil, že informoval některé šéfy diplomacií evropských zemí, včetně šéfa českého resortu zahraničí Jana Lipavského, o výsledcích úterních jednání americké a ukrajinské delegace v saúdské Džiddě. Kyjev přitom souhlasil s americkým návrhem na 30 dní trvající příměří v bojích s Ruskem a Washington obnovil svou vojenskou pomoc Ukrajině.

„Pokračujeme ve spolupráci s našimi evropskými partnery, abychom společně se Spojenými státy dosáhli dlouhodobého míru a bezpečnosti pro Ukrajinu a celou Evropu,“ napsal na síti X Sybiha, který se rokování v Saúdské Arábii zúčastnil. Podle svého vyjádření byl poté v kontaktu mimo jiné se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou, francouzským ministrem zahraničí Jeanem-Noëlem Barrotem, jeho britským protějškem Davidem Lammym a dalšími šéfy diplomacií evropských zemí včetně toho českého.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

V Kyjevě se v noci na středu ozvaly exploze. Protivzdušná obrana sestřeluje nad ukrajinským hlavním městem ruské drony, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na regionální činitele. Výbuchy podle serveru Ukrajinska pravda byly slyšet už dříve také v Dnipru, odkud přicházejí informace o poničení infrastruktury a domů, a ve městě Sumy zasáhl dron městskou infrastrukturu. Útok dronu je hlášen také z Charkova.

„Masivní útok nepřátelských dronů,“ uvedl na telegramu šéf správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak a dodal, že v regionu vzplál blíže neupřesněný objekt infrastruktury. Později informoval o sestřelení 12 z 20 ruských dronů a několika požárech v Dnipru.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Spojené státy obnovily svou vojenskou pomoc Ukrajině, oznámil podle agentury Reuters dnes večer představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Pavlo Palisa. Stalo se to krátce poté, co na jednání v saúdské Džiddě ukrajinská delegace souhlasila s americkým návrhem na 30 dní trvající příměří.

Americká vojenská pomoc je pro Ukrajinu, která se brání ruské ozbrojené agresi už přes tři roky, významná. Přerušena byla po veřejné roztržce mezi prezidenty Ukrajiny a USA Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem na konci února v Bílém domě.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) a vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) přivítali výsledky dnešního jednání USA s Ukrajinou o ukončení války na Ukrajině vyvolané Ruskem. Dohodnutý návrh na třicetidenní příměří je důležitým krokem ke spravedlivému míru, uvedl Lipavský na sociální síti X. Navrhované příměří prověří ochotu Ruska ukončit válku, napsal Rakušan.

Na diplomacii záleží, zdůraznil Lipavský. „Dnes byl v Džiddě učiněn důležitý krok jak ke spravedlivému míru, tak k tomu, aby vydržel a neumožnil další agresi. Stejně důležité je, aby byli Ukrajinci vyslyšeni,“ dodal k jednání, které se uskutečnilo v Saúdské Arábii.

Výsledek dnešního americko-ukrajinského jednání, včetně návrhu na vyhlášení okamžitého 30denního příměří mezi Ukrajinou a Ruskem a obnovení bezpečnostní pomoci USA a sdílení zpravodajských informací napadené zemi, dnes uvítali dva nejvyšší představitelé Evropské unie.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa v totožném prohlášení, zveřejněném současně na síti X, uvedli: "Toto je pozitivní vývoj, jenž může být krokem ke komplexnímu, spravedlivému a trvalému míru pro Ukrajinu. Míč je nyní na ruské straně hřiště."

Francouzský prezident Emmanuel Macron uvítal návrh příměří, s nímž Ukrajina souhlasila při dnešním jednání s delegací Spojených států a v saúdské Džiddě. Macron podle agentury Reuters zdůraznil, že nyní je na Rusku, aby boje ukončilo.

„Míč je nyní jednoznačně na straně Ruska,“ napsal Macron v příspěvku na síti X. „Francie a její partneři jsou i nadále odhodláni dosáhnout pevného a trvalého míru, který bude podpořen silnými bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu,“ dodal francouzský prezident.

Rusko nevylučuje kontakty s představiteli Spojených států v následujících několika dnech. Státní agentuře TASS to dnes večer řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Americký prezident Donald Trump krátce před tím řekl, že se Američané setkají s Rusy ještě dnes nebo ve středu a sám chce tento týden hovořit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.

Britský premiér Keir Starmer označil dnešní jednání delegací Spojených států a Ukrajiny v saúdské Džiddě jako průlom, nyní podle něj musí Rusko vyslovit souhlas s klidem zbraní. Informovala o tom agentura Reuters. Ukrajina již oznámila, že souhlasí s americkým návrhem na 30denní plné příměří.

Americký prezident Donald Trump chce ještě tento týden hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Šéf Bílého domu podle agentury Reuters dnes ještě řekl, že věří, že příměří mezi Ukrajinci a Rusy nastane v příštích dnech.

„Na tango jsou potřeba dva,“ řekl Trump. Ukrajina již souhlas s americkým návrhem na 30denní plné příměří vyslovila, podle USA je tak nyní „míč na straně Ruska“.

Americký prezident Donald Trump doufá, že Rusko bude s návrhem na 30denní příměří souhlasit. Podle agentury Reuters také řekl, že Američané se ještě dnes, případně ve středu setkají s ruskými představiteli. Ukrajina dnes po jednání s americkou delegací v saúdské Džiddě uvedla, že přijímá návrh USA na plné 30denní příměří.

Trump dnes podle Reuters rovněž řekl, že by znovu pozval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského do Bílého domu. Schůzka obou prezidentů na konci února v sídle hlav USA skončila roztržkou.

Ukrajina přijímá americký návrh na 30denní plné příměří v bojích s Ruskem, považuje ho za pozitivní a je připravena takový krok učinit, uvedl dnes prezident Volodymyr Zelenskyj na telegramu. Reagoval na výsledky dnešního jednání americké a ukrajinské delegace v saúdské Džiddě. Zelenskyj zároveň poděkoval svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi za konstruktivnost rozhovoru během jednání. Ministr zahraničí USA Rubio podle agentur řekl, že návrh příměří nyní předá Rusku a míč je teď na jeho straně. Vyjádřil naději, že Rusko návrh přijme.

USA a Ukrajina se shodly, že co nejdříve uzavřou dohodu o rozvoji ukrajinského nerostného bohatství, sdělilo podle Reuters ministerstvo zahraničí USA.

Ukrajina je připravena přijmout americký návrh na okamžité prozatímní 30denní příměří, podle Reuters to uvádí společné prohlášení USA a Ukrajiny. USA ihned obnoví bezpečnostní pomoc Ukrajině a opět s ní začnou sdílet zpravodajské informace, stojí dále v prohlášení.

Rozhovory mezi Spojenými státy a Ukrajinou o ukončení války na Ukrajině po osmi hodinách jednání v saúdskoarabské Džiddě stále pokračují, řekl agentuře AFP nejmenovaný americký představitel. Dnešní diskuze je dalším krokem administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ve snaze ukončit válku, kterou 24. února 2022 zahájilo Rusko invazí do Ukrajiny. Před necelým měsícem se také v Saúdské Arábii konaly rozhovory mezi USA a Ruskem.

V Paříži dnes začalo třídenní strategické obranné fórum 34 šéfů armád podporujících Ukrajinu. Účastní se ho země EU i Severoatlantické aliance, včetně Japonska a Austrálie. Náčelníci štábů se dnes bez účasti tradičních spojenců z USA radí za zavřenými dveřmi, jak postupovat dál a převzít větší odpovědnost za výsledek války na Ukrajině vzhledem k nepředvídatelnosti amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho sbližování s Moskvou. Informuje o tom agentura Reuters.

Uzavřené jednání šéfů armád bez USA je vzácným a možná bezprecedentním krokem, píše Reuters. Cílem rozhovorů je posoudit možnosti a kapacity k zajištění bezpečnosti Ukrajiny v případě příměří, včetně případných evropských mírových sil, a k udržení dlouhodobé vojenské síly Kyjeva.

Odpovědnost za rozsáhlý dronový útok na Moskvu nesou všechny státy, které nadále poskytují Ukrajině zbraně. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo ruské ministerstvo zahraničí. Při útoku na ruskou metropoli a její okolí v noci na dnešek zahynuli nejméně tři lidé a dalších asi dvacet utrpělo zranění. Rusko, které Ukrajinu v únoru 2022 vojensky napadlo, na ukrajinská města po celou dobu své agrese opakovaně útočí drony i raketami.

U společných půjček členských států EU na obranu je podle českého ministra financí Zbyňka Stanjury důležitou otázkou, kdo by za takovou půjčku ručil. Stanjura to dnes uvedl v Bruselu po jednání unijních ministrů financí. Cílem Prahy je nezhoršit postavení České republiky, dodal ministr s tím, že vše bude potřeba posuzovat „případ od případu“.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová minulý týden představila nový plán na přezbrojení Evropy nazvaný ReArm Europe. Ten by měl umožnit mobilizovat celkem až 800 miliard eur (20 bilionů Kč) na posílení evropské obranyschopnosti a navýšení vojenských kapacit i na poskytnutí okamžité pomoci napadené Ukrajině.

Ukrajina v noci na dnešek podnikla rozsáhlý dronový úder na ruské hlavní město Moskvu. Místní se cítí otřeseni a mluví o příchodu války do Ruska, cituje jejich reakce agentura AFP. Do útoku považovaného za největší vzdušný úder proti Moskvě a okolí od začátku války v únoru 2022 se zapojilo přes 300 dronů. Podle ruských úřadů zahynuli tři lidé a dalších asi 20 utrpělo zranění. Ruský režim se snažil civilní obyvatelstvo i přes vojenskou propagandu a odvody vojáků držet stranou od ničivých dopadů války, zejména v metropoli a jejím sousedství.

Šest lidí zemřelo při ruském ostřelování ukrajinské Doněcké oblasti a dalších sedm bylo zraněno. Oznámil to gubernátor oblasti Vadym Filaškin.

Evropská unie by při financování programů na posílení své obrany a vojenského průmyslu měla podle části českých europoslanců hledat zdroje i ve stávajícím rozpočtu. Na dnešní plenární schůzi ve Štrasburku předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová mluvila o možnosti půjček na tuto oblast až ve výši 150 miliard eur (3,7 bilionu Kč). Někteří čeští europoslanci však nové výdaje na obranu odmítají.

Dodávky ropy prostřednictvím ropovodu Družba na Slovensko byly pozastaveny. Oznámil to dnes podle agentury Reuters slovenský přepravce ropy Transpetrol. Dodal však, že ve večerních hodinách očekává obnovení dodávek. Zastavení dodávek ropovodem Družba zmiňuje rovněž Maďarsko, podle kterého je to důsledek ukrajinského dronového útoku, píše Reuters.

Firma Transpetrol podle Reuters uvedla, že dodávky byly zastaveny kvůli „technickým důvodům mimo území Slovenska“. Do Česka neteče ropa prostřednictvím ropovodu Družba již od minulého týdne. Rafinérská společnost Orlen Unipetrol v pondělí oznámila, že začíná využívat slíbenou ropu ze státních rezerv. 

Ruský prezident Vladimir Putin záměrně stanovil „maximalistické“ požadavky na území a neutralitu Ukrajiny, protože věděl, že budou pro Kyjev a evropské země pravděpodobně nepřijatelné, uvedli pro agenturu Bloomberg anonymní západní představitelé.

Polsko bude v roce 2027 moci vojensky vycvičit 100.000 dobrovolníků, řekl dnes polský premiér Donald Tusk podle agentury Reuters. Minulý týden bez dalších podrobností oznámil, že se jeho vláda chystá zavést systém pro to, aby každý muž mohl absolvoval základní vojenský trénink.

„Nejdůležitější věcí pro nás je, aby každý, kdo o to má zájem, se takového výcviku mohl zúčastnit nejpozději v roce 2026,“ řekl Tusk. Jde podle něho o „náročný, ale proveditelný úkol“. „V roce 2027 budeme mít možnost vycvičit 100.000 dobrovolníků. Jsem přesvědčený, že zájemců bude dostatek,“ řekl také polský premiér. Je podle něho důležité, aby Polsko kromě profesionálních vojáků a příslušníků teritoriální obrany mělo i armádu rezervistů.

Polsko se už roky připravuje na možné hrozby ze strany Ruska. Jeho aktivity v tomto ohledu zesílily poté, co Rusko před třemi lety na rozkaz prezidenta Vladimira Putina zahájilo invazi na Ukrajinu. 

Ruský vojenský soud poslal na 24 let za mříže sedmačtyřicetiletého Pjotra Žického za atentát na bývalého poslance ukrajinského parlamentu Oleha Carjova, uvedla dnes ruská a zahraniční média. Carjov byl postřelen a utrpěl vážná zranění, ale přežil.

Carjov byl svého času považován za adepta na místo šéfa loutkové vlády v Kyjevě, dosazené Ruskem po případné porážce Ukrajiny na počátku války, připomněla agentura Reuters a dodala, že Carjov tyto ambice popřel, když prohlásil, že zmíněná tvrzení mají velice málo společného s realitou.

Soud shledal Žického z Jalty na anektovaném Krymu vinným v šesti bodech, od vlastizrady přes absolvováním výcviku v teroristické činnosti až po pokus zavraždit veřejného činitele. Má také zaplatit pokutu 800.000 rublů (asi 214.000 Kč), napsal server Mediazona.

Podle ukrajinského generálního štábu byla při dnešním útoku na Moskevskou oblast zasažena Moskevská rafinérie, která je schopna ročně zpracovat 11 milionů tun ropy a ze 40 až 50 procent pokrývá poptávku po benzinu a naftě v ruském hlavním městě. Výbuchy se ozývaly také v blízkosti stanice Stalnoj Koň v Orlovské oblasti, která je součástí infrastruktury ropovodu Družba a hraje důležitou roli při dodávkách ropy do terminálu v přístavu Usť-Luga v Leningradské oblasti, uvedl také ukrajinský generální štáb. Toto tvrzení nelze nezávisle ověřit.

Evropští poslanci dnes souhlasili s plánem podpory, díky kterému by Moldavsko mohlo dostat až 1,9 miliardy eur (47,5 miliardy korun) od Evropské unie. Finance mají Moldavsku pomoci s prováděním reforem, posílením právního státu a odolnosti vůči vnějším zásahům a rovněž vyrovnat se s negativními dopady, kterým země čelí kvůli ruské válce na Ukrajině. 

Moldavsko je podle evropských představitelů vystaveno zvýšenému tlaku ze strany Ruska, například zásahům do loňských prezidentských voleb, které však nakonec vyhrála prounijní prezidentka Maia Sanduová. „Moldavsko čelilo bezprecedentnímu pokusu o destabilizaci,“ řekla v pondělní rozpravě eurokomisařka Marta Kosová. Podle europoslance a zpravodaje Siegfrieda Mureșana země potřebuje od EU rychlou pomoc.

Drtivá většina Ukrajinců, 87 procent, si myslí, že se Rusko nespokojí s tím, co už na Ukrajině okupuje. Dvě třetiny Ukrajinců se domnívají, že ruským cílem je zničit ukrajinský stát a ukrajinský národ, napsal dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na průzkum Kyjevského mezinárodního ústavu sociologie (KMIS).

Sociologové zaznamenali, že ve všech ukrajinských regionech drtivá většina dotázaných - od 80 procent na východě a jihu země až po 90 procent na západě a ve středu Ukrajiny - počítá s tím, že se Rusko nezastaví na již okupovaných ukrajinských územích.

Ukrajina je připravena jednat o ukončení války, prohlásil vedoucí ukrajinské delegace, šéf ukrajinské prezidentské kancelář Andrij Jermak při příchodu na dnešní jednání s americkými představiteli v Džiddě v Saúdské Arábii. „Jsme připraveni udělat vše pro dosažení míru,“ citovala ukrajinského představitele agentura AFP.

Jermak dříve naznačil, že prioritami je ochrana ukrajinských zájmů, jasná vize ukončení války s Ruskem a efektivní spolupráce s americkými partnery. Ukrajina se již déle než tři roky brání ruské agresi, a to i díky pomoci Západu.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se v zasedacím sále usmíval do kamer, zatímco na protější straně stolu seděli ukrajinští představitelé, jejichž tváře nevyjadřovaly žádné emoce, popsala agentura AP atmosféru v luxusním hotelu, kde se schůzka koná. Na místě je i ministr zahraničí hostitelské země, dodala.

Ruská vojska během ofenzívy v Kurské oblasti na západě Ruska, kam počátkem srpna vpadly ukrajinské jednotky, osvobodila 12 obcí a více než 100 kilometrů čtverečních území, uvedlo dnes na sociální síti ruské ministerstvo obrany. Jde asi o čtvrtinu území, které ukrajinské síly podle ruského velení donedávna v Kurské oblasti ovládaly. 

Agentura Reuters, která z vyjádření ministerstva citovala, poznamenala, že toto tvrzení o situaci na bojišti nemohla nezávisle ověřit. Připomněla, že výpad, při kterém ukrajinské síly zpočátku ovládly více než 1300 kilometrů čtverečních, byl nejvážnějším útokem na ruské území od invaze vojsk nacistického Německa na Sovětský svaz v roce 1941. Kyjev se tak snažil získat trumfy pro jednání s Ruskem a také přimět Moskvu k přesunu sil z východu Ukrajiny na západ Ruska. Nyní se ale ruská vojska svým útokem snaží obklíčit tisíce ukrajinských vojáků v Kurské oblasti.

Ukrajinský útok na Moskvu a Moskevskou oblast by měl přimět Putina, aby přijal příměří ve vzduchu navrhované Kyjevem, řekl ukrajinský činitel.

Ukrajinská delegace přicestovala do Džiddy v Saúdské Arábii na jednání s americkými představiteli, oznámil dnes na sociální síti šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak, který vede ukrajinský tým. Naznačil, že prioritami je ochrana ukrajinských zájmů, jasná vize ukončení války s Ruskem a efektivní spolupráce s americkými partnery. Ukrajina se již déle než tři roky brání ruské agresi, a to i díky pomoci Západu.

Obyvatelé Polska dostanou do konce roku manuál s informacemi, jak se chovat v různých krizových situacích. S odvoláním na zástupce ředitele odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení ministerstva vnitra Roberta Klonowského to uvedl Business Insider Polska nebo rádio Zet. Součástí brožury mají být například rady, jaké zásoby si obstarat, aby lidé v případě krize přežili doma 72 hodin bez zásobování.

Brožura s informacemi, jak si počínat v situacích ohrožení, se jmenuje Průvodce krizí a má lidem podle médií poskytnout rady, jak si poradit v potenciálních krizových situacích, jako je například několikadenní nebo několikahodinový výpadek proudu, jak poskytnout první pomoc nebo co dělat v případě varovných sirén se specifickým tónem.

Klonowski upozornil, že cílem není strašit, ale přístupným způsobem ukázat, jak si poradit v situacích různého ohrožení. Polské úřady chtějí manuál - jenž bude dostupný v polštině, ukrajinštině a angličtině - distribuovat v papírové podobě, ale k dispozici bude také online. Vzniknout má rovněž verze určená pro děti.

Ukrajinci přicestovali do Džiddy na jednání s USA, důraz chtějí klást na ochranu ukrajinských zájmů, ukončení války a spolupráci s USA, uvedl šéf Zelenského prezidentské kanceláře Jermak.

Ruské ministerstvo obrany na Telegramu uvedlo, že „zachyceno či zničeno“ bylo 337 dronů, z toho 91 nad Moskevskou oblastí, 126 nad Kurskou oblastí, 38 nad Brjanskou oblastí a 25 nad Belgorodskou oblastí. Zbylé bezpilotní prostředky zachytila protivzdušná obrana nad šesti dalšími oblastmi centrálního Ruska.

Europoslanci na dnešní plenární schůzi ve Štrasburku budou hlasovat o poskytnutí fondů Moldavsku ve výši 1,9 miliardy eur (47,4 miliardy korun), mají pomoci bývalé sovětské zemi s ekonomickými reformami, posílením právního státu a zmírněním negativních dopadů, které má na zemi ruská válka na Ukrajině.

Debatovat budou europoslanci také o snahách unijních zemí posílit svou obranu a Evropská komise je seznámí se svými iniciativami ohledně efektivnějšího navracení migrantů či dostupnosti léků.

Jedním z hlavních témat dnešního zasedání EP ve Štrasburku bude obrana. Dopoledne je na programu debata o mimořádném summitu z minulého čtvrtka, který se právě věnoval posílení evropské obrany. Odpoledne budou zástupci Evropské komise s poslanci diskutovat o připravované bílé knize budoucnosti evropské obrany.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před dnešní schůzkou se zástupci Spojených států v saúdskoarabské Džiddě navrhl propustit ukrajinské i ruské zajatce. Krok by podle něj pomohl vytvořit důvěru před rozhovory o konci války.

Zástupci USA a Ukrajiny dnes v saúdskoarabské Džiddě povedou jednání o ukončení rusko-ukrajinské války. Rozhovory budou první mezi oběma stranami od nedávné návštěvy Zelenského ve Washingtonu, která skončila roztržkou mezi ním a americkým prezidentem Donaldem Trumpem a viceprezidentem J.D. Vancem. Washington poté pozastavil dodávky americké vojenské pomoci Ukrajině a sdílení zpravodajských informací.

„Zdůraznil jsem otázku propuštění vězňů a návratu našich dětí, což by se mohlo stát klíčovým krokem při budování důvěry v diplomatické snažení,“ napsal Zelenskyj na X po pondělním jednání se saúdským korunním princem Muhammadem bin Salmánem. Uvedl také, že Ukrajina bude během rozhovorů s USA „plně konstruktivní“.

Čtyři moskevská letiště - Žukovo, Domodědovo, Vnukovo a Šeremeťjevo - musela kvůli ukrajinskému útoku přerušit provoz. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin uvedl, že bezpilotní prostředky byly sestřeleny v Domodědovském a Ramenském okrese v Moskevské oblasti. 

Zákaz příletů a odletů byl vyhlášen také na letištích v Jaroslavli a Nižním Novgorodu. Podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova si masivní útok vyžádal jednoho mrtvého a tři zraněné. Trosky jednoho z dronů dopadly na dům, kde poškodily nejméně sedm bytů, dodal.

Podle ruské státní agentury TASS útok způsobil rozsáhlý požár na parkovišti poblíž Moskvy. V Domodědovu utrpěla škody železniční infrastruktura, uvedla agentura RIA Novosti.

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 337 ukrajinských dronů. Z nich 91 směřovalo na Moskvu, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Podle agentury Reuters jde patrně o největší vzdušný útok na ruskou metropoli za celou válku, ruská státní agentura TASS píše o nejrozsáhlejším útoku na Rusko v letošním roce.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Musk na stanici Fox uvedl, že do dnešního rozsáhlého kybernetického útoku na jeho sociální síť X byly zapojeny IP adresy z Ukrajiny.

Ukrajinská delegace, která se má v úterý setkat v Saúdské Arábii s americkými zástupci a jednat o možnostech ukončení války s Ruskem, navrhne příměří ve vzduchu a na moři. Napsaly to dnes agentury AFP a AP s odvoláním na nejmenované ukrajinské představitele. Ukrajinská delegace přiletěla podle serveru Ukrajinska pravda do saúdské Džiddy s prezidentem Volodymyrem Zelenským, jehož dnes čekalo jednání s korunním princem Muhammadem bin Salmánem. Výstupy z tohoto setkání zatím nejsou k dispozici.

„Máme návrh na příměří na obloze a na příměří na moři,“ řekl AFP nejmenovaný ukrajinský činitel. „Jsou to možnosti příměří, které lze snadno zavést a monitorovat. Je možné s nimi začít,“ dodal.

Polovina domácností ukrajinských uprchlíků v Česku žila loni pod hranicí příjmové chudoby. Práci přitom mělo 80 procent příchozích v aktivním věku. Velká část z nich stále pracuje výrazně pod svou profesní kvalifikací. Třetině výdělek nestačil na živobytí. Vyplývá to z výsledků osmé a deváté vlny dlouhodobého průzkumu Hlas Ukrajinců, které dnes zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Zjištění jsou reprezentativní. Do osmého kola dotazování se loni na přelomu června a července zapojilo 1261 uprchlíků a do devátého pak v listopadu 1048.

Spojené státy chtějí pochopit postoje Ukrajiny a zjistit, jaké ústupky je Kyjev na cestě k diplomatickému ukončení války s Ruskem připraven učinit. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio o úterním jednání s ukrajinskou delegací v Saúdské Arábii. Poznamenal, že výsledek schůzky může výrazně ovlivnit rozhodnutí USA znovu poskytnout Ukrajině pomoc. Washington krátce po nedávné roztržce mezi prezidenty USA a Ukrajiny Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským pozastavil zbrojní podporu Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi.

Podívejte se na nové snímky s Volodymyrem Zelenským v Saúdské Arábii.

„Já vnímám, že může vzniknout očekávání od této schůzky, které by mělo snad vyústit v nějaké zásadní oznámení zřízení válečného kabinetu nebo něčeho podobného. My v takové krizové situaci nejsme,“ upozornil Petr Pavel. „Na druhou stranu čelíme bezprecedentně rychlému a dynamickému vývoji jak v zahraniční politice, tak v bezpečnostní situaci nejenom v Evropě, ale i ve světě. Všichni vnímáme mnoho protichůdných prohlášení, která by ještě před několika týdny připadala nemožná, šokující, a dnes jsou realitou a my samozřejmě na takový dynamický vývoj, na tak zásadní změny, musíme reagovat,“ upozornil prezident po jednání nejvyšších ústavních činitelů na tiskové konferenci na Pražském hradě.

„Naší preferencí bude i nadále fungovat v těsném spojenectví se Spojenými státy a udržovat fungující transatlantickou vazbu. Na druhou stranu bychom měli být připraveni i na scénář, kdy v tom zůstaneme sami – jako Evropa, případně jako část Evropy. A v tom případě jsme připraveni se zeměmi, které uvažují podobně nebo stejně jako my, velice intenzivně pracovat na tom, abychom si všechny potřebné schopnosti zajištění naší obrany uchovali. S tím souvisí i pokračující podpora Ukrajiny,“ vzkázal Pavel.

„Nastolení míru, pokud možno co nejspravedlivějšího míru pro Ukrajinu, je v našem bezprostředním bezpečnostním zájmu a i z toho důvodu naše podpora Ukrajině bude pokračovat,“ ujistil Pavel. „Ukrajina je napadenou zemí a agresor nemůže být za svou agresi odměněn,“ zdůraznil prezident.  

Ruské síly se snaží uchytit v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, aby přerušily zásobovací trasy ukrajinských vojáků bojujících v sousední Kurské oblasti na západě Ruska. Generál Oleksandr Syrskyj dnes na sociálních sítích uvedl, že situaci na hranicích mají ukrajinské jednotky pod kontrolou a že na místě rozhodl o jejich posílení. Dodal, že Ukrajincům v Kurské oblasti nehrozí obklíčení.

Ukrajinští vojáci trénují v Záporoží. Podívejte se na aktuální snímky.

Britský premiér Keir Starmer v sobotu uspořádá virtuální schůzku světových lídrů věnovanou Ukrajině, řekl jeho mluvčí. Konkrétní jména nezmínil. Uvedl, že jednání naváže na londýnský summit ze začátku března, píše agentura Reuters. Tehdy se představitelé některých evropských zemí bavili o další podpoře Ukrajiny, která se už přes tři roky brání ozbrojené agresi sousedního Ruska.

„Premiér uspořádá druhé setkání koalice ochotných a naváže na summit v sídle Lancaster House,“ řekl Starmerův mluvčí. Jako koalice ochotných jsou označovány země, které dávají najevo, že v případě dosažení míru na Ukrajině by do této země vyslaly své vojáky v rámci případné budoucí mírové mise dohlížející na klid zbraní.

Česko a Mongolsko spolu souhlasí v tom, že mír, který má být dojednán, musí být co nejspravedlivější pro Ukrajinu. Obě země vnímají to, že budou nutné kompromisy, musejí ale zachovat suverenitu Ukrajiny. Na dnešní tiskové konferenci po jednání se svým mongolským protějškem Uchnágínem Chürelsüchem v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Chürelsüch dodal, že konflikt se musí vyřešit mírovou cestou, za významnou považuje roli OSN.

Americký prezident Donald Trump dal svým poradcům soukromě najevo, že mu nebude stačit uzavření dohody o nerostech s Ukrajinou, pokud má Kyjevu odblokovat americkou pomoc a zpravodajské informace. Po ukrajinském prezidentovi Volodymyru Zelenském bude chtít územní ústupky vůči Rusku, a možná bude dokonce požadovat kroky vedoucí k jeho odstoupení z funkce, napsal v neděli zpravodajský web americké televize NBC News s odvoláním na informované americké zdroje. Zástupci USA a Ukrajiny budou tento týden jednat v Saúdské Arábii.

Trump chce, aby s ním Zelenskyj uzavřel dohodu, která by Spojeným státům zaručila podíl na ukrajinských nerostných zdrojích. Zároveň ale podle zdrojů NBC News chce, aby Zelenskyj změnil přístup k mírovým jednáním a byl ochoten udělat ústupky, například postoupit část ukrajinského území Rusku. Trump rovněž podle zdrojů chce, aby Zelenskyj učinil kroky směrem k vypsání voleb a možná i svému odstoupení.

Členské státy Evropské unie mají posledních pár dní na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám. Maďarsko je podle informací ČTK stále proti. Bez dohody sankce vyprší v sobotu 15. března, musí se přitom prodlužovat každých šest měsíců.

Na unijním sankčním seznamu je nyní více než 2400 osob a subjektů se zmrazeným majetkem a zákazem cestování, důvodem pro zařazení byl například jejich podíl na podrývání územní celistvosti Ukrajiny. Na pracovní úrovni Budapešť prodloužení sankcí stále odmítá, dnes by se o nich měli v Bruselu opět jednat diplomaté členských zemí evropského bloku.

Rusko pohrozilo australské vládě, že vyslání jejích mírových jednotek na Ukrajinu se neobejde bez „vážných následků“, píše server The Guardian. Austrálie totiž zvažuje, že by se její vojáci podíleli na takzvané koalici ochotných, která by na Ukrajině vedla mírovou vojenskou misi kontrolující klid zbraní. Kyjev se už tři roky brání ruské agresi.

„Rusko už několikrát jasně uvedlo, že jakákoliv zahraniční vojenská přítomnost na Ukrajině je absolutně neakceptovatelná. Myšlenka nasazení západních vojenských kontingentů na Ukrajině pod maskou udržování míru má proto za cíl pouze podkopat mírové úsilí. Canberra zůstává pevně na straně války společně s těmi v Evropě, kteří sázejí na pokračování konfliktu a jeho eskalaci navzdory povzbudivým posunům směrem k mírovým jednáním,“ uvedla ve svém prohlášení ruská ambasáda v Austrálii. Dodala, že nejde o výhrůžku, ale o „varování“.

Polský premiér Donald Tusk dnes vyzval přátele své země, aby respektovali své spojence a nebyli arogantní. Stalo se to po nedělní slovní přestřelce amerického miliardáře Elona Muska a šéfa americké diplomacie Marca Rubia s polským ministrem zahraničí Radoslawem Sikorským týkající se Muskova internetového systému Starlink. Agentura Reuters podotýká, že Tusk ve svém příspěvku na sociální síti X nikoho konkrétně nezmínil.

„Skutečná vůdčí role obnáší respekt vůči partnerům a spojencům. I vůči těm menším a slabším. Nikdy aroganci,“ napsal dnesk Tusk. „Drazí přátelé, přemýšlejte o tom,“ dodal. Polsko dlouhodobě patří k pevným spojencům Washingtonu v Evropě, zároveň od začátku ruské invaze na Ukrajinu poskytuje významnou vojenskou i logistickou pomoc Kyjevu.

Bratranec amerického viceprezidenta J. D. Vance bojoval dva a půl roku v řadách ukrajinské armády proti Rusům, než se v lednu vrátil do vlasti. Sedmačtyřicetiletý Nate, který má s mladším Vancem společné prarodiče a viceprezidentova matka je sestrou Nateova otce, řekl francouzskému listu Le Figaro, že si jako zapřisáhlý republikán zoufá nad americkým obratem v postoji vůči válce na Ukrajině. Ta se už déle než tři roky brání ruské agresi, a to donedávna i s významnou americkou pomocí.

„Donald Trump a můj bratranec si zjevně myslí, že mohou uchlácholit (ruského prezidenta) Vladimira Putina. Pletou se. Rusové nám nezapomenou naši podporu Ukrajině. Jsme pro Putina užiteční idioti,“ prohlásil v rozsáhlém interview.

Ruské síly se snaží uchytit v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, aby přerušily zásobovací trasy ukrajinských sil bojujících v sousední Kurské oblasti na západě Ruska. Uvedl to dnes mluvčí ukrajinské pohraniční stráže. Ta ruské útoky odráží i za pomoci děl, minometů a dronů, řekl mluvčí Andrij Demčenko v ukrajinské televizi. Rusové se podle něj snaží vybudovat opěrný bod u obce Novenke. Rusko tvrdí, že tuto obec dobylo.

Pět zraněných si vyžádaly noční ruské útoky na Záporožskou a Chersonskou oblast. Ukrajinské letectvo oznámilo, že protivzdušná obrana za uplynulou noc sestřelila 130 ze 176 dronů nepřítele. Dalších 42 bezpilotních letounů nedosáhlo svého cíle pravděpodobně v důsledku použití prostředků elektronického boje. Škody Ukrajinci hlásí také v Poltavské, Charkovské a Kyjevské oblasti. Podle úřadů bylo v Poltavské oblasti poškozeno několik obytných domů v Poltavském okrese. Nikomu se nic nestalo.

Ukrajina se stala největším dovozcem zbraní, dovoz do Evropy stoupl o 155 procent. Uvedl to Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI). Spojené státy měly na dovozu zbraní do Evropy v letech 2020 až 2024 podíl více než 50 procent.

Evropa měla na celkovém dovozu zbraní v letech 2020 až 2024 podíl 28 procent. Samotná Ukrajina se pak na celkovém dovozu zbraní podílela 8,8 procenta a necelá polovina tohoto dovozu pocházela z USA. Ty však pod novým prezidentem Donaldem Trumpem pozastavily vojenskou pomoc Kyjevu.

Na Pražském hradě se dnes odpoledne mimořádně setkají nejvyšší ústavní činitelé k diskusi o zahraniční politice. Kromě prezidenta Petra Pavla, premiéra Petra Fialy (ODS), předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) a šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) se jednání zúčastní také ministři zahraničí Jan Lipavský (nestr.) a obrany Jana Černochová (ODS).

Nejvyšší ústavní činitelé se naposledy setkali v polovině prosince. Hovořili o válce na Ukrajině, ale také tehdejších konfliktech v Sýrii či Libanonu. Pavel tehdy ocenil vstřícnost při koordinaci zahraničních aktivit, aby Česko nejen navenek, ale i k vlastním občanům hovořilo jedním hlasem.

Spojené státy brzy obnoví sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, řekl americký prezident Donald Trump v neděli novinářům podle serveru Axios. V úterý se mají v Saúdské Arábii konat jednání amerických a ukrajinských diplomatů o možném příměří ve válce na Ukrajině. Trump v neděli také řekl, že doufá, že tato jednání přinesou dobré výsledky.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Děkujeme, že jste sledovali naše online zpravodajství k válce na Ukrajině. Pokračovat budeme zase zítra ráno, prozatím přejeme dobrou noc. 

Podle ukrajinského generálního štábu jsou ztráty Rusů v Kursku obrovské. Zdůrazňuje také, že nepřátelská armáda neprolomila hranice v Sumské oblasti, jak zaznívá z některých zdrojů. Štáb také potvrdil, že sabotážní a útočné skupiny okupantů se pohybovaly podél větve plynovodu. 

„V současné době jsou ruské speciální jednotky detekovány, blokovány a ničeny. Ztráty nepřítele v Suja jsou velmi vysoké,“ dodává štáb. Uznává, že situace je nicméně obtížná a probíhají těžké boje o udržení pozic. „Naše velení vidí úplný obraz a přijímá nezbytná opatření k posílení odolnosti naší obrany. Zálohy vrchního velitele ozbrojených sil Ukrajiny byly nasazeny ke stabilizaci situace, což vedlo ke značným ztrátám našich nepřátelů,“ dodává. 

Miliardář Elon Musk na své síti X dnes uvedl, že internetový systém Starlink Ukrajině nevypne, bez ohledu na to, jak moc nesouhlasí s politikou Kyjeva, píše agentura Reuters. Příspěvek sdílel poté, co polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski uvedl, že Varšava, která platí za Ukrajinu satelitní internetový systém Starlink, by měla hledat alternativu pro případ, že se Muskova společnost ukáže jako „nespolehlivá“.

Starlink poskytuje Ukrajině a její armádě klíčové internetové připojení. „Polské ministerstvo pro digitalizaci za Starlink pro Ukrajinu platí přibližně 50 milionů dolarů (1,2 miliardy Kč) ročně,“ napsal šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski na síti X. „Nehledě na etiku toho, když někdo vyhrožuje oběti agrese - pokud se SpaceX ukáže jako nespolehlivý poskytovatel, budeme nuceni hledat jiné dodavatele,“ uvedl Sikorski.

Další snímky z berlínského protestu proti ruské agresi na Ukrajině.

Ruská armáda dobyla zpět další tři vesnice v Kurské oblasti na západě země, do které loni v srpnu překvapivě pronikly ukrajinské jednotky. Podle agentury TASS to uvedlo ruské ministerstvo obrany. Jde o vesnice Malaja Loknja, Čerkasskoje Porečnoje a Kosica. K postupu se Moskva přihlásila dnes již dříve, když oznámila, že ruské jednotky obsadily v Kurské oblasti vesnici Lebeděvka a ještě jedno další osídlení.

Na Ukrajinu myslí i papež František, který je dlouhodobě hospitalizovaný. Poté, co se jeho stav zlepšil začal z nemocnice pracovat a dnesk poslal svým věřícím modlitbu a vzkaz. V něm vyzval k modlení za mír pro Ukrajinu a další státy, které se účastní válek. 

„Společně nadále vzývejme dar míru, zejména na sužované Ukrajině, v Palestině, Izraeli, Libanonu a Myanmaru, Súdánu a Konžské demokratické republice. Zejména jsem se s obavami dozvěděl o obnovení násilí v některých oblastech Sýrie: doufám, že definitivně ustane, a to s plným respektem ke všem etnickým a náboženským složkám této společnosti, zejména k civilnímu obyvatelstvu,“ poslal papež vzkazem. 

V Berlíně se při neděli konaly protesty proti válce na Ukrajině a ruské agresi. 

Americký prezident Donald Trump podle zdrojů serveru NBC nehodlá obnovit pomoc Ukrajině poté, co by země podepsala dohodu o nerostech. Američtí představitelé serveru sdělili, že bude Trump požadovat od Ukrajiny více věcí, nejspíše i rezignaci ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského. Další věcí, kterou by Trump mohl požadovat, je i přenechání části území Rusku. 

Polsko, které platí za Ukrajinu satelitní internetový systém Starlink, by mělo hledat alternativu pro případ, že se společnost Elona Muska ukáže jako „nespolehlivá“. Uvedl to dnes polský ministr zahraničí poté, co nejbohatší muž planety Musk spekuloval o tom, že Ukrajincům projekt Starlink zajišťovaný jeho společností SpaceX vypne.

Starlink poskytuje Ukrajině a její armádě klíčové internetové připojení. „Polské ministerstvo pro digitalizaci za Starlink pro Ukrajinu platí přibližně 50 milionů dolarů (1,2 miliardy Kč) ročně,“ napsal šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski na síti X. „Nehledě na etiku toho, když někdo vyhrožuje oběti agrese - pokud se SpaceX ukáže jako nespolehlivý poskytovatel, budeme nuceni hledat jiné dodavatele,“ uvedl Sikorski.

Opoziční hnutí ANO a SPD zatím nevědí, zda se jejich zástupci zúčastní schůzky s představiteli stran a hnutí k posílení bezpečnosti, kterou na čtvrtek svolal premiér Petr Fiala (ODS). Místopředseda hnutí SPD Radim Fiala v dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News řekl, že SPD nepodpoří zvýšení výdajů na obranu, které ve středu schválila vláda. Podle europoslankyně za ANO Kláry Dostálové Česko v současnosti neplní ani závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Pokud by hnutí ANO bylo ve vládě, tak by závazek výdajů na obranu nezvýšilo, ale zasadilo by se o splnění toho současného, tedy dvou procent, uvedla dnes Dostálová v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

Nejbohatší muž světa a blízký poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa Elon Musk se dnes na své sociální síti vyjádřil pro vystoupení Spojených států z NATO. Zároveň poznamenal, že USA by neměly Evropě platit její obranu. Napsala o tom agentura Bloomberg. Muska, který se narodil v Jihoafrické republice a má také kanadské a americké občanství, Trump pověřil vedením skupiny pro zefektivnění státní správy.

Nejbohatší muž světa se ke členství v NATO vyjádřil dnes časně ráno v reakci na příspěvek, který vyzýval k vystoupení ze Severoatlantické aliance. „Opravdu bychom měli. Nedává smysl, aby Amerika platila za obranu Evropy,“ uvedl Musk.

„Jsme spojenci a všichni spojenci musí plnit své úkoly. Být spojencem neznamená, že existuje nerovnováha ve sdílení břemen,“ reagovala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na dotazy ohledně vztahu EU se Spojenými státy. V této souvislosti zmínila prohlášení generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který již několikrát zmínil, že by spojenci měli vydávat na obranu kolem tří procent HDP. Zdůraznila rovněž důležitost nového plánu na „přezbrojení Evropy“, který by měl umožnit mobilizovat celkem až 800 miliard eur (20 bilionů Kč) na posílení evropské obranyschopnosti a navýšení vojenských kapacit i na poskytnutí okamžité pomoci napadené Ukrajině.

Součástí plánu nazvaného REARM Europe, který EK představila tento týden, je mimo jiné návrh na rozvolnění rozpočtových pravidel EU s cílem umožnit členským zemím zvýšit investice do obrany bez postihu za nadměrný schodek rozpočtu a také nové společné půjčky ve výši až 150 miliard eur (3,8 bilionu korun) jištěné společným rozpočtem EU, které mají být poskytovány vládám členských států evropského bloku. Peníze mají jít na budování celoevropských vojenských kapacit v oblastech, jako jsou protivzdušná a protiraketová obrana, dělostřelecké systémy, střely a munice, drony a obranné systémy proti dronům a na další potřeby od kybernetiky po vojenskou mobilitu, uvedla tehdy šéfka komise.

Miliardář Elon Musk se na své síti X vyslovil pro vystoupení z NATO, USA by podle něj Evropě neměly platit její obranu, píše Bloomberg.

Spojené státy jsou stále spojencem Evropské unie, uvedla dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Máme rozdílné názory, ale musíme najít společnou cestu, dodala na tiskové konferenci u příležitosti 100 dní nové unijní exekutivy. Vztahy EU a USA se od nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu na konci ledna výrazně zhoršily, nový americký prezident hrozí EU obchodní válkou a zavedením cel. Rozdílné názory má i na vyřešení války na Ukrajině, kde je v kontaktu s ruským vedením, zatímco EU podporuje Kyjev.

„Spojené státy jsou více než 80 let naším nejbližším spojencem. Máme rozdílné názory, ale když se podíváte na společný zájem, tak ten má vždycky větší váhu než spory,“ uvedla šéfka unijní diplomacie. „Takže budeme nadále spolupracovat, musíme najít nějakou společnou cestu,“ dodala.

Na závěr pořadu Partie se exprezident Miloš Zeman zamyslel nad tím, jestli by dávalo smysl referendum občanů o vystoupení ČR z Evropské unie a z NATO. „Jenom totální idiot by se vzdal struku, ze kterého prýští dobré mléko,“ komentoval možné odcházení. A co se týče NATO, i zde má Miloš Zeman jasný názor. „Já jsem zažil rok 68, zažil jsem sovětskou okupaci. Od té doby nedůvěřuji Rusku. Kdyby nebylo ruské agresivity, trošku bych uvažoval, jestli NATO potřebujeme, ale jelikož je Rusko agresor, nu…,“ uvedl. Dodal ale, že by klidně pro referendum vlastně byl, protože „věří v moudrost většiny českých voličů.“ 

Exprezident Miloš Zeman v pořadu Partie na TV Prima uvedl, že si myslí, že by v Rusku mohlo dojít k požadovaným změnám. „Rusko válka vyčerpává, dochází k exodu občanů na západ, k dezercím. Údaje o ruské ekonomice jsou doslova katastrofické. To vše vytváří postupně rostoucí tlak, aby se Rusko začalo chovat jinak. Jinými slovy, bude-li na ně vyvíjen dostatečný tlak, ne jako doposud, dojde zde ke změnám,“ uvedl. 

Podle Zemana je Trump Kissingerovým pragmatikem a záleží mu na USA, záleží mu na vlastní pověsti, ale vůbec mu nezáleží na Evropě. „V zájmu USA je dát amerických těžařům, aby na UA těžili vzácné minerály,“ uvedl také Miloš Zeman.

Lídry evropských zemí následně přirovnal k hejnu slepic, mezi které farmář hodil kámen, a ony se nejdříve rozběhnou, aby se pak zase sešly. Nevidí mezi nimi schopného lídra a nevidí velké snahy o dohodu, která by byla pro EU výhodná. „Musíme si přiznat, že jediný, kdo je schopný přivést Ukrajinu k příměří, je Donald Trump,“ konstatoval.

Exprezident Miloš Zeman byl hostem pořadu Partie na TV Prima, kde se vyjádřil i k válce na Ukrajině a stávající geopolitické situaci, která vznikla vlivem nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle exprezidenta je situace překvapivá pouze pro některé lidi, protože Donald Trump jedná pořád stejně a jedná jako pravý businessman.

„Čemu on říká vydírání, to on jenom aplikuje na mezinárodní úrovni. Jednou vůči Ukrajině, teď vůči Rusku a já předpokládám, že bude mít úspěch,“ konstatoval. „Světový řád je příliš vznešený pojem, než aby se měnil jedním, byť schopným, politikem,“ dodal na dotaz, zdali se mění světový řád.

Znepokojení nad tím, že by se Spojené státy mohly zříct odkazu boje proti totalitám, vyjádřili v otevřeném dopise americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi bývalí českoslovenští disidenti a občanští aktivisté. Světovládným ambicím autoritářských režimů je podle nich možné zabránit jen společným postupem. Pod dokumentem přijatým na sobotním setkání členů bývalé protikomunistické opozice v pražské Lucerně jsou podepsáni kromě signatářů Charty 77 a členů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) i další občanští aktivisté.

„Nedosáhneme trvalého míru, když mu budeme ustupovat. To nikdy nezafungovalo,“ konstatoval Jan Jacob (TOP09) v pořadu Partie k tématu míru na Ukrajině na adresu ruského prezidenta Vladimíra Putina. 

Podle něj bychom měli mít jednotnou armádu, jakožto EU. „Klíčové je, aby se našli lídři za Evropu,“ souhlasí Jacob s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) o tom, že se musí na jednání najít silná evropská osobnost. Za Jacoba by to mohl být i vítěz německých voleb. 

Ukrajinský dron v noci na dnešek zasáhl průmyslové zařízení v ruském Čuvašsku, zhruba 1300 kilometrů od ukrajinských hranic. Informoval o tom podle agentury Reuters místní vedoucí představitel Oleg Nikolajev. Dodal, že útok si nevyžádal žádné oběti, rozsah škod nicméně neupřesnil. Moskva dnes rovněž oznámila, že získala zpět vesnici v Kurské oblasti na západě Ruska, do které loni v srpnu překvapivě pronikly ukrajinské jednotky, a zároveň obsadila jednu vesnici v ukrajinské Sumské oblasti. Kyjev zprávu nekomentoval.

I v USA se konaly menší pochody na podporu Ukrajiny. Demonstranté se sešli i před Bílým domem. 

Podle neoficiálních ruských zpravodajských kanálů na platformě Telegram byly terčem ukrajinských dronů mimo jiné ropné rafinerie v Rjazaňské a Lipecké oblasti. Gubernátoři těchto oblastí nicméně v souvislosti s nočními ukrajinskými dronovými útoky nehlásí žádné škody či zranění, napsala agentura Reuters.

Šéf ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko podle Reuters informoval rovněž o útoku na metalurgický závod v Lipecku. Neřekl však přímo, že za útokem stály ukrajinské drony.

Rusko zahájilo válku proti Ukrajině vpádem svých vojsk na její území před třemi lety v únoru. Tvrzení žádné ze stran válečného konfliktu nelze nezávisle ověřit.

Rusové přišli za poslední den o bezmála 1200 vojáků. Úřady do dat zahrnují nejen zabité, ale i zraněné.

"Whatever is worth doing is worth doing well."
Lewis Carroll

The combat losses of the enemy from February 24, 2022 to March 9, 2025. pic.twitter.com/x4xZIKXaA5

— Defense of Ukraine (@DefenceU) March 9, 2025

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 88 ukrajinských dronů. Informovalo o tom podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany. Ruský letecký úřad Rosaviacija oznámil, že letiště v ruských městech Astrachaň, Nižnij Novgorod a Kazaň v noci z bezpečnostních důvodů na několik hodin přerušila provoz.

Podle neoficiálních ruských zpravodajských kanálů na platformě Telegram byly terčem ukrajinských dronů mimo jiné ropné rafinerie v Rjazaňské a Lipecké oblasti. 

Sabotáž na Krymu.

Partyzánská skupina Atesh sabotovala železniční trať spojující části okupovaného Krymu s frontovou linií v Záporožíské oblasti, čímž narušila ruské zásobovací linky. S odkazem na sociální síť Telegram o tom informuje Kyiv Independent.