Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračovat bude zase ráno, dobrou noc.

Ruský prezident Vladimir Putin i jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj jsou podle americké hlavy státu Donalda Trumpa velmi tvrdohlaví. Řekl také, že byl velmi zklamán ruskými útoky během vyjednávání o příměří, o němž se domníval, že může vést k ukončení bojů.

Jeden z novinářů na tiskové konferenci podotkl, že se Trump musí potýkat s tvrdohlavým Putinem, na což americký prezident reagoval slovy – „a Zelenským, velmi tvrdohlavý Zelenskyj také“.

„Viděl jsem věci, které mě velmi překvapily,“ podotkl pak politik a zmínil ruské útoky raketami na města jako Kyjev během vyjednávání. „A nemám rád, když mě něco překvapí, takže jsem tím velmi zklamán,“ řekl také.

Spojené státy si ponechají funkci vrchního velitele spojeneckých sil NATO v Evropě (SACEUR). Píše to dnes agentura Reuters s odkazem na pět nejmenovaných zdrojů. Post Spojené státy obsazují od jeho vytvoření v roce 1951, ve Washingtonu však kolovaly spekulace, že by se ho prezident Donald Trump mohl vzdát, aby vyslal evropským spojencům signál, že se musí více starat o svou bezpečnost. Funkci podle agentury obsadí generál letectva Alexus Grynkewich.

Podle agentury Reuters rozhodnutí obsadit funkci americkým vojákem, jak je v alianci zvykem, Trump oznámil v osobním rozhovoru s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.

Trump opakovaně vysílá signály evropským spojencům, že od nich očekává vyšší výdaje na bezpečnost a že se nemohou tolik spoléhat na vojenskou pomoc z USA. Podle amerických diplomatů USA začnou letos s evropskými státy jednat o odchodu části amerických vojáků z kontinentu. Trump v minulosti také řekl, že země, které tolik neutrácí za obranu, nemohou automaticky očekávat americkou vojenskou pomoc, čímž podle některých expertů zpochybnil jeden z pilířů NATO – kolektivní obranu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si na knižním veletrhu koupil publikaci „Zabít tyrana“ - dějiny vražd tyranů od Caesara až po libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. Podle vydavatele si dílo Alda Andrey Cassiho klade otázku, zda je správné, anebo špatné zabít tyrana - a kdo o tom rozhoduje.

Zelenskyj opakovaně označil ruského prezidenta Vladimira Putina za diktátora. Zda měl v úmyslu koupí knihy poslat vzkaz svému kremelskému protějšku, nezmínil.

Ruská akademie věd nezvolila mezi akademiky dva své členy-korespondenty, kteří se v únoru 2022 podepsali pod otevřený dopis odsuzující vpád ruských vojsk na Ukrajinu. Akademikem se však stal bývalý ukrajinský premiér Mykola Azarov, přestože má nulový Hirshův index, což je mezinárodní ukazatel citovanosti z autorových prací.

Pro Azarova, který býval šéfem ukrajinské vlády za proruského prezidenta Viktora Janukovyče a po jeho svržení také uprchl do Ruska, hlasovalo 527 členů akademie, 14 bylo proti a 15 se zdrželo, uvedl zpravodajský kanál T-Invariant, sledující dění ve vědecké komunitě, který označil zvolení Azarova za precedens. „Akademikem se poprvé stal člověk s nulou v Hirshově indexu,“ napsal. A členem-korespondentem akademie věd se stala manželka místopředsedy ruské vlády Denise Manturova Natalja - a to v oboru „plastická chirurgie“.

Na zasedání akademie věd si při posuzování kandidatur vzal slovo Valerij Kašin, konstruktér ruských zbraní, včetně hypersonických střel Kinžal, který byl akademikem zvolen v roce 2022. Podle BBC požadoval objasnění - čili pokání - od ředitele ústavu ruského jazyka Fjodora Uspenského a od lingvistky Jeleny Berezovičové, kteří jsou členy-korespondenty a v únoru 2022 se podepsali pod zmíněný protest proti válce. 

Rusko bohužel dělá vše pro to, aby případné další rusko-ukrajinské jednání v Istanbulu 2. června skončilo bezvýsledně, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti X po jednání s tureckým ministrem zahraničí Hakanem Fidanem v Kyjevě. Ukrajina naléhá na to, aby ještě před jednáním Moskva předložila slibované memorandum se svými podmínkami pro ukončení války, kterou před více než třemi lety rozpoutala.

„Rusko nadále ignoruje všechny výzvy ze světa, aby zastavilo palbu, a pokračuje v zabíjení. Navíc Rusové již více než týden nejsou schopni předložit tzv. memorandum, které slíbili připravit ihned po výměně válečných zajatců tisíc za tisíc. Ukrajina - a ani Turecko - od nich neobdržela žádné dokumenty,“ napsal Zelenskyj.

Aby měla případná schůzka smysl, musí mít jasný program a jednání musí být řádně připraveno, zdůraznil. Dodal, že Rusko bohužel dělá vše, aby další potenciální jednání nepřineslo žádné výsledky, uvedl ukrajinský prezident.

Ukrajinská vojenská rozvědka HUR stojí za dvěma výbuchy, které dnes ráno zahřměly ve Vladivostoku na ruském Dálném východu. Terčem operace HUR byl výsadkový prapor 155. samostatné gardové brigády námořní pěchoty, která se účastní války Ruska proti Ukrajině, píší agentura Unian a server RBK-Ukrajina s odvoláním na své anonymní zdroje.

Jeden výbuch podle těchto zdrojů se odehrál na kontrolním stanovišti u zátoky Desantnaja, kde se nachází cvičiště námořní pěchoty, druhý pak v kasárnách jednotky a jejího velitelství. „Exploze zasáhly živou sílu, vojenskou techniku a speciální prostředky,“ tvrdí zdroje.

Srbský prezident Aleksandar Vučić uvedl, že Bělehrad a Moskva společně prošetří tvrzení ruské rozvědky SVR, že srbské zbrojovky dodávají munici Kyjevu navzdory neutralitě, kterou v rusko-ukrajinské válce oficiálně hlásá Srbsko. Napsala to dnes agentura Reuters. SVR o den dříve obvinila členské státy NATO, včetně Česka, že pomáhají zprostředkovat dodávky srbské munice ukrajinským vojákům.

Vučić státní televizi RTS řekl, že s ruským prezidentem Vladimirem Putinem při své návštěvě Moskvy 9. května jednal o srbském vývozu zbraní na Ukrajinu, a některá obvinění SVR popřel, píše Reuters. „Společně s ruskými partnery jsme vytvořili pracovní skupinu, která má zjistit fakta. Některé z věcí, které byly řečeny, nejsou pravdivé,“ řekl ve čtvrtek v televizi.

Některá ukrajinská média s odvoláním na nejmenované zdroje uvádí, že ukrajinská vojenská tajná služba (HUR) stojí za dvěma silnými výbuchy, které se dnes ráno ozvaly poblíž zátoky Děsantnaja u Vladivostoku na Dálném východě. Rádio Svoboda uvedlo, že v zátoce se může nacházet cvičiště námořní pěchoty ruské Tichomořské flotily, jejíž jednotky se účastní invaze na Ukrajinu.

Zasažen byl vojenský personál, armádní technika a speciální vybavení, uvedl server RBK Ukrajina. Lidé v okolí podle něho vypověděli, že na místo přijelo nejméně deset sanitek a přiletěl tam evakuační vrtulník. Nákladní auta prý odvážela poničenou techniku. Místní úřady informovaly, že explodovaly tlakové nádoby na plyn a nikomu se nic nestalo.

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov řekl, že šéf Kremlu svým partnerům, včetně amerických představitelů, důsledně vysvětluje, že rozšiřování NATO na východ je pro Rusko nepřípustné. „Jsme rádi, že se tato prezidentova vysvětlení setkávají s pochopením,“ podotkl Peskov.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes podle státní agentury TASS novinářům řekl, že ruská delegace se chystá na pondělní jednání do Turecka, kde bude chtít s ukrajinskou stranou projednat obě memoranda, ruské i ukrajinské. Jejich znění podle něj nebude zveřejněno. Na otázku, kdy Rusko dokument Ukrajině předá, neodpověděl, upozornila ruská služba BBC.

Ukrajina i Rusko chtějí příměří, řekl podle agentury AFP turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, který dnes přijel do Kyjeva a tento týden jednal v Moskvě. Ukrajina se čtvrtým rokem brání plošné ruské vojenské agresi a její představitelé už dříve vyzvali k bezpodmínečnému klidu zbraní, Moskva však na zastavení bojů dosud nekývla. Ve středu Rusko přišlo s návrhem na druhé kolo přímých jednání s Ukrajinci 2. června v Istanbulu. Kyjev zatím oficiálně vyslání svých zástupců nepotvrdil.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha dnes podle agentury Reuters uvedl, že Ukrajina chce nejprve vidět slíbené ruské memorandum, ve kterém Moskva představí své požadavky pro dosažení trvalého míru, než Kyjev vyšle delegaci na mírové hovory. 

Ukrajinští vojáci během května za pomoci různých typů dronů zasáhli a zničili více než 89 000 ruských cílů, uvedl vrchní velitel Oleksandr Syrskyj. Syrskyj neupřesnil, které konkrétní cíle byly zasaženy.

Ve válce, kterou před více než třemi roky rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo na bojišti nejméně 110.608 ruských vojáků. Uvedla to dnes ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje. Stanice poznamenala, že skutečné ztráty budou pravděpodobně mnohem vyšší, než lze z otevřených zdrojů zjistit.

Vojenští odborníci naznačují, že analýza ruských hřbitovů, válečných památníků a nekrologů může pokrýt 45 až 65 procent skutečného počtu obětí, uvádí BBC, podle níž se mohou na bojišti stále nacházet těla významného počtu vojáků padlých v posledních měsících. Jejich odstranění by totiž znamenalo další rizika pro přeživší vojáky, dodala stanice.

Někdejší slovenský ministr spravedlnosti a bývalý šéf nejvyššího soudu Štefan Harabin nespáchal trestný čin, když v příspěvku na sociální síti schvaloval ruskou agresi na Ukrajině. Rozhodl o tom slovenský soud, rozsudek zatím není pravomocný.

Někdejší dlouholetý trestní soudce Harabin krátce po začátku ruské vojenské invaze do sousední země v únoru 2022 kromě jiného napsal, že by „udělal přesně to samé“, co ruský prezident Vladimir Putin v souvislosti s událostmi na Ukrajině. Tvrdil rovněž, že „je povinností Rusů pacifikovat nacisty, kteří genocidně od roku 2014 zavraždili 15.000 vlastních civilistů“.

Na dětské nemocnici v Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny začala v květnu fungovat solární elektrárna, na kterou loni poslali dárci z Česka přes 900.000 korun. Nemocnice, která každoročně ošetří na 135.000 pacientů, se tak při výpadcích proudu nebude muset spoléhat jen na drahé dieselové generátory. V tiskové zprávě o tom informovala brněnská nezisková organizace Nesehnutí, která sbírku Slunce pro Ukrajinu pořádala. Záporoží leží nedaleko válečné fronty. Začátkem května na město zaútočila ruská armáda, Ukrajina hlásila přes 30 zraněných.

Obavy Ruska z rozšíření NATO na východ jsou oprávněné a Spojené státy nechtějí, aby se Ukrajina k alianci připojila. Americké televizi ABC News to řekl zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg.

Podle agentury Reuters se Kellogg vyjadřoval k informacím, že Rusko chce písemný slib ohledně toho, že se NATO nebude rozšiřovat směrem na východ o Ukrajinu a další někdejší země Sovětského svazu. „Je to oprávněná obava,“ řekl Kellogg.

V Oděské oblasti v důsledku útoku ruských dronů vznikl požár na budově, v níž je pobočka Nové pošty. Poškozeny byly také nákladní automobily, které u ní byly zaparkované, informovala Státní služba pro mimořádné události. Nikomu se nic nestalo. Podle ukrajinské generální prokuratury se dronový útok na civilní infrastrukturu stal v Izmajilském okrese. Izmajil leží na Dunaji na hranici s Rumunskem.

Dobrý den. Noční ukrajinský dronový útok v západoruské Kurské oblasti poškodil nemocnici, bytové domy a nejméně jednoho člověka zranil, uvedl v noci na dnešek podle agentury Reuters gubernátor Kurské oblasti Alexandr Chinštejn.

„Úlomky dronu poškodily hlavní městskou nemocnici v Kursku. Byla rozbita okna. Žádní pacienti naštěstí nebyli zraněni,“ napsal Chinštejn na telegramu. „Padající úlomky dronů poškodily také výškové bytové domy,“ dodal.

V severoukrajinské Sumské oblasti podle šéfa oblastní správy Oleha Hryhorova mezitím propukly nové boje v obcích u hranice s Ruskem. Uvedl, že kontrola nad různými částmi jeho oblasti se neustále střídá mezi válčícími stranami.

Ukrajinské úřady hlásí po nočních ruských útocích další materiální škody na civilní infrastruktuře. V Charkově drony zasáhly depo, kde se opravují trolejbusy, informuje ukrajinské letectvo.

Depo pro opravy a údržbu trolejbusů zasáhlo osm dronů, uvedl charkovský starosta Ihor Terechov. „Jako vždy jsme většinu vozidel předem rozmístili po městě, což nás uchránilo od mnohem větších ztrát,“ napsal na telegramu. Dodal, že zasaženy však byly trolejbusy, které byly v depu v opravě. Jeden byl zcela zničen, na dalších 18 jsou škody. Dva zaměstnanci vozovny utrpěli zranění, poničené jsou také tři desítky obytných domů v okolí. Terechov ujistil, že navzdory tomuto útoku městská hromadná doprava v druhém největším ukrajinském městě zůstává v provozu. MHD je v Charkově zadarmo.

Osm lidí utrpělo zranění při dronovém útoku na vesnici Vasyliv Chutir na jihovýchod od Charkova, informoval šéf oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov.