Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině
Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy dnes zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. O generálově smrti dříve informovaly ruské internetové zpravodajské kanály. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila útok na generála za teroristický čin.
Obětí se stal devětapadesátiletý generál Jaroslav Moskalik, tvrdí zpravodajský kanál Baza, pokládaný za blízký tajným službám. Nálož v zaparkovaném voze Volkswagen Golf vybuchla v 10:40 (09:40 SELČ), když generál procházel okolo auta. Výbuch jej odhodil do vzdálenosti několika metrů.
Soudě podle snímků z místa činu byla nálož opatřena dalšími prvky pro zvýšení smrticího účinku, napsala Baza. Dodala, že generál byl podle údajů z roku 2021 zástupcem náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu.
„Otázka zní, jak ukončit válku ve středu Evropy a světa. Tak mnoho obětí vidíme každý den. Dnes byl dokonce zabit ruský generál v důsledku teroristického útoku v Moskvě,“ řekla mluvčí Zacharovová podle agentury TASS.
Účastnil se plánování operací proti Ukrajině
Balašicha leží asi 25 kilometrů východně od centra Moskvy, za okružní dálnicí okolo ruské metropole. Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války rozpoutal před více než třemi lety vpád ruských vojsk do sousední země na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Purtina.
Správa, ve které pracoval Moskalik, je hlavním článkem plánování operací proti Ukrajině, poznamenal server Ukrajinska pravda. Do hodnosti generálporučíka povýšil Moskalika v roce 2021 ruský prezident Vladimir Putin, připomněl server BBC News.
Dříve se v ruských médiích objevila verze, že v autě vybuchla plynová nádrž a exploze zabila náhodného kolemjdoucího. Deník Kommersant na svém webu píše, že mohli zahynout dva lidé: řidič auta a cestující, který právě vystupoval z vozu.
U Moskvy byl zlikvidován špičkový ruský generál, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na Bazu a připomněl, že nejde o první případ svého druhu. Loni v prosinci zahynul při atentátu v Moskvě náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov a jeho asistent. Ukrajina o den dříve oznámila, že generála podezřívá z válečných zločinů. Za generálovou smrtí stála ukrajinská tajná služba SBU, dodal portál.
Moskalik se v roce 2015 zúčastnil jednání s Ukrajinou. V roce 2022 v zájmu svého syna vysoudil na ministerstvu obrany byt v domě ve městě Balašicha, u kterého dnes zahynul, poznamenal server The Moscow Times s odvoláním na informace ze sociálních sítí.
Dodal, že auto, které dnes vyletělo do povětří, od konce ledna přinejmenším třikrát změnilo majitele: nejprve jej pětatřicetiletá Margarita přepsala na ázerbájdžánského občana, který jej vzápětí prodal šestadvacetiletému Andrejovi, a od něj vůz koupil čtyřicetiletý Ihnat, narozený v ukrajinském městě Sumy.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, bdeme sledovat zase od úterního rána.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal výnos, podle kterého má být během jarních odvodů – od 1. dubna do 15. července – povoláno do armády k povinné vojenské službě 160 000 mužů ve věku od 18 do 30 let. Jde o největší odvod do armády za posledních 14 let, napsal server The Moscow Times. Loni na podzim úřady povolaly ke službě v armádě 133 000 lidí, na jaře to bylo 150 000 mužů.
Vůdčí představitelé britské, francouzské a ukrajinské armády se v příštích dnech sejdou nad plány dlouhodobého zajištění bezpečnosti Ukrajiny. Uvedl to dnes večer úřad britského premiéra Keira Starmera po jeho telefonickém rozhovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
„Schůzka britského, francouzského a ukrajinského vojenského vedení v příštích dnech posune kupředu další fázi podrobného plánování," uvedl podle prohlášení úřadu Starmer po telefonátu se Zelenským.
Patrik Tušl, který byl odsouzen mimo jiné za pronásledování šéfa České lékařské komory Milana Kubka či za nenávistné výroky o Ukrajincích, je na svobodě. Karlovarský okresní soud dnes vyhověl jeho třetí žádosti o podmínečné propuštění. Na Facebooku o tom informoval předseda strany PRO Jindřich Rajchl, serveru Seznam Zprávy to potvrdila Vězeňská služba ČR. Tušl byl za různé zločiny ve vězení od srpna 2022.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentur vyzval k potrestání Ruska za více než 183 000 válečných zločinů, zdokumentovaných od vpádu ruských vojsk v únoru 2022.
Ukrajinský soud v Kyjevě odsoudil v nepřítomnosti k pěti letům vězení ruskou občanku Olgu Bykovskou, která svého manžela, ruského vojáka, vybízela ke znásilňování Ukrajinek. O rozsudku, který soud vynesl před týdnem, dnes informoval server Ukrajinska pravda. Rozsudek nabyde právní moci, jakmile uplyne lhůta pro podání odvolání. Trest si má Ruska začít odpykávat, jakmile se ji podaří dopadnout.
Odposlechnutý telefonát ruského vojáka s jeho manželkou, která ho vybízí „do toho, znásilňuj ukrajinské baby", ale za podmínky, že jí o tom nebude vykládat a že použije ochranu, tedy prezervativ, zveřejnila ukrajinská tajná služba SBU v dubnu 2022.
Hrubý domácí produkt Ukrajiny loni vzrostl o 2,9 procenta. Tempo růstu tak zpomalilo z 5,5 procenta v roce 2023. Uvedla to dnes tisková agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na údaje statistického úřadu.
Ministři zahraničí Španělska, Británie, Francie, Itálie a Polska vyzvali k tlaku na Rusko, včetně možných nových sankcí. Napsala to dnes agentura Reuters s tím, že ministerské schůzky skupiny označované jako G5+ se zúčastnila i šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Ta v Madridu zkritizovala Moskvu, že vytváří překážky pro uzavření příměří.
Ministři zahraničí se shodli, že jejich země jsou „připravené vyvinout další tlak na Rusko včetně zavedení nových sankcí“. Cílem takového kroku je podle prohlášení snížit schopnost Ruska „vést svou útočnou válku“ a Ukrajině zaručit „nejlepší možné postavení“ při jednání o zastavení bojů a o míru.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek v pondělí odpoledne navštívil dětskou nemocnici Ochmatdyt, kterou vybombardovali Rusové loni v červenci. Zabili nebo zranili tehdy 18 lidí a kompletně zničili zdejší onkologické oddělení. „Coby lékař vnímám bombardování nemocnic jako jeden z nejhorších válečných zločinů. A na dětskou nemocnici s malými pacienty může zaútočit jen šílenec a tyran. Budiž toto důležitou připomínkou těm, kteří obhajují zmírnění sankcí uvalených na Kreml a jeho nohlsledy nebo navrhují ukončení české muniční iniciativy,“ uvedl Válek na síti X.
V závěru dne jsem dnes spolu s ukrajinským ministrem zdravotnictví Viktorem Ljaškem navštívil dětskou nemocnici Ochmatdyt. Toto zařízení se do veřejného povědomí u nás i v Evropě dostalo poté, co na něj ruské invazní síly zaútočily raketami. Ty zabily či zranily 18 lidí a zcela… pic.twitter.com/SdbeIr8rtZ
— Vlastimil Válek (@vlvalek) March 31, 2025
Ukrajina si dnes připomíná tři roky od osvobození města Buča v Kyjevské oblasti. Piety se v doprovodu manželky Oleny zúčastnil i prezident Volodymyr Zelenskyj. Buča je jedním ze symbolů zvěrstev, kterých se Rusové na Ukrajině dopouštějí. Okupanti povraždili stovky místních obyvatel, řadu z nich mučili.
„Od té doby nikdo na světě nemůže říct, že neví, co Ukrajina brání. Ukrajina bojuje o život pro svůj lid. Aby nikdo nikdy neudělal to, co ruští okupanti na naší zemi. Věčná památka všem, jejichž životy vzala ruská válka! Věčná vděčnost všem našim lidem, kteří brání Ukrajinu,“ napsal v emotivním příspěvku na sociálních sítích Volodymyr Zelenskyj.
Švédsko dnes oznámilo nový balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 16 miliard švédských korun (36,8 miliardy korun). Jde o zatím největší balík pomoci Kyjevu od této severské země. Stockholm chce pomoci Ukrajině posílit její postavení ve vyjednávání o konci války, píše agentura Reuters.
Hlavní část balíčku, devět miliard švédských korun, bude sestávat z nového vybavení. Zhruba pět miliard pak bude tvořit finanční dar ukrajinskému obrannému průmyslu, uvedl švédský ministr obrany Pal Jonson.
„Nyní jsme v kritické fázi války. Soustředíme se na co největší podporu Ukrajiny, aby se dostala do silné pozice při těchto vyjednáváních,“ řekl na tiskové konferenci. Podle něj musí podporu Ukrajině navýšit všechny evropské země. „Víc (států) musí víc udělat,“ dodal.
Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Mike Waltz čelí ztrátě podpory uvnitř Bílého domu, píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Děje se to poté, co Waltz nedopatřením přidal novináře do chatu, kde nejvyšší představitelé administrativy probírali chystané vojenské údery na Jemen.
Dva američtí představitelé anonymně uvedli, že Waltz v aplikaci Signal založil několik dalších citlivých konverzací se členy administrativy na téma národní bezpečnosti. Byla mezi nimi diskusní vlákna o tom, jak zprostředkovat mír mezi Ruskem a Ukrajinou nebo o dalších vojenských operacích. Zdroje odmítly uvést, zda byly v těchto konverzacích zveřejněny utajované informace.
„Před třemi lety naši bojovníci osvobodili Buču od ruských okupantů. A svět viděl, co ruská okupace skutečně je: lidé zabíjení na ulicích, lidé mučení, hroby na dvorech obyčejných domů. Od té doby nikdo na světě nemůže říct, že neví, co Ukrajina brání.“ Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vzpomněl na smutné výročí masakru v Buči.
Moskva a Washington zahájily diskuze o kovech vzácných zemin a dalších projektech v Rusku. Listu Izvestija to v dnes zveřejněném rozhovoru řekl šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev, kterého si ruský prezident Vladimir Putin vybral jako zvláštního zmocněnce pro mezinárodní ekonomickou a investiční spolupráci. Zahájení jednání s americkými firmami dnes potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Rusko má páté největší zásoby těchto kovů používaných v laserech a vojenské technice na světě, napsala agentura Reuters.
„Kovy vzácných zemin jsou důležitou oblastí spolupráce a samozřejmě jsme zahájili diskuze o různých kovech vzácných zemin a projektech v Rusku,“ řekl Dmitrijev o rozhovorech s USA. Poznamenal, že některé společnosti již o tyto projekty projevily zájem.
Rusko a Spojené státy pokračují v práci nad blíže neurčenými nápady ohledně toho, jak by bylo možné ukončit válku na Ukrajině. Dnes to podle tiskových agentur prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Reagoval na rozhovor amerického prezidenta Donalda Trumpa s NBC News, ve kterém šéf Bílého domu řekl, že je velmi rozzlobený kvůli tomu, že ruský prezident Vladimir Putin zpochybňuje svého ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského.
Trump v rozhovoru s NBC použil slovo „pissed“, které lze do češtiny přeložit například jako „nas*aný“, případně „vytočený“.
Peskov dnes uvedl, že Putin je nadále otevřený kontaktům s Trumpem a že v případě potřeby může být rychle zorganizován telefonní hovor mezi oběma prezidenty. Na tento týden žádný takový telefonát naplánovaný není, dodal Peskov. Nad nápady ohledně možnosti ukončit válku na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo před více než třemi lety, se pracuje, žádné konkrétní věci, o kterých by Peskov mohl informovat, ale nejsou.
Rusko v noci na dnešek podniklo další dronový útok na Charkov, při kterém ve druhém největším městě na Ukrajině zasáhlo pět míst. Uvedly to ukrajinské úřady. Ruská armáda přes noc na Ukrajinu zaútočila 131 drony a dvěma balistickými raketami Iskander-M, uvedlo ukrajinské letectvo. Později během dneška ruská armáda podnikla raketový útok na Kupjansk v Charkovské oblasti.
Charkovský starosta Ihor Terechov ještě v noci na svém telegramovém účtu psal o jednotlivých explozích způsobených zásahem cíle nebo vyvolaných troskami sestřeleného stroje. Dopoledne pak uvedl, že „nový týden pro Charkov začal novým ostřelováním“. Terčem dvou vln dronových útoků se stala Kyjevská čtvrť, která je nejstarší a největší ve městě. Zasaženo byl pět míst. Tři lidé utrpěli lehké zranění. Podle Terechova jsou poškozeny průmyslové objekty patřící jednomu z výzkumno-výrobních podniků. Po útoku tam vypukl velký požár. Škody jsou také na 11 výškových budovách a tlaková vlna vyrazila okna i s rámy u dvou mateřských škol.
Podle Terechova Rusko zesiluje noční útoky na Charkov, přes den je situace „víceméně stabilní“ a ve městě pokračuje život.
Tři roky poté, co ukrajinská armáda osvobodila od ruských vojsk Buču, je v ruských věznicích nejméně 33 obyvatel tohoto města nedaleko Kyjeva. Na svých internetových stránkách na to upozornilo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Buča se stala jedním ze symbolů zvěrstev, která ruské síly napáchaly v první fázi invaze na Ukrajinu.
Mezi civilisty z Buči drženými v Rusku je Vladyslav Popovyč, který utrpěl zranění a Rusové ho odvezli. Podle jeho matky Tetjany byl začátkem března 2022 zasažen do nohy a zmizel. „Rusové na ně stříleli, i když klečeli a ruce měli zdvižené nad hlavou,“ vzpomíná. O několik měsíců později se dozvěděla, že Vladyslav je ve vězení v ruské Kurské oblasti. Ruské ministerstvo obrany ji informovalo, že byl zadržen kvůli tomu, že se postavil na odpor proti „speciální vojenské operaci“, jak Rusko nazývá svoji válku proti Ukrajině. Tetjana říká, že kromě jednoho dopisu v roce 2023 nemá se synem žádný kontakt.
Český ministr zdravotnictví Vlastimil Válek je do čtvrtka na návštěvě Ukrajiny. Navštíví například několik nemocnic, jež Česko s podporou Evropské unie pomáhá rekonstruovat. Dnes o tom informovalo ministerstvo zdravotnictví. Ukrajina se čtvrtým rokem brání ruské invazi, během které bývají v napadené zemi zasažena i zdravotnická zařízení.
Česko podle Válka dělá maximum pro to, aby Ukrajině pomohlo nejen ve zdravotní péči, kterou tamní zdravotníci vykonávají v těžkých podmínkách, ale i na cestě do EU. Jde třeba o pomoc při slaďování ukrajinského a unijního práva, uvedl ministr.
Obrat amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Rusům, Evropě i krajně pravicovým stranám je nepochopitelný. Agentuře AFP to řekl bývalý generální tajemník NATO Willy Claes, který také varoval před jadernou válkou a vyzval k odstraňování jaderných zbraní.
„Nechápu, proč (američtí lídři) zaujímají tak protievropský postoj a projevují solidaritu s Rusy na úkor svých tradičních spojenců. Je mi z toho zle,“ řekl šestaosmdesátiletý Claes.
V této souvislosti navrhl, aby Evropa usilovala o „větší autonomii“ při rozhodování v rámci celé aliance. Upozornil ale na nejednotnost jejích členů, z nichž se někteří přiklánějí k Moskvě – a zmínil Slovensko, Maďarsko a Turecko.
Ruská plynárenská skupina Gazprom od úterý výrazně zvýší dodávky zemního plynu na Slovensko prostřednictvím plynovodu TurkStream, který vede přes Turecko a další země. Novinářům to dnes řekl generální ředitel slovenských plynáren SPP Vojtech Ferencz.
SPP jako největší dodavatel plynu na Slovensku má s Gazpromem uzavřenou smlouvu do roku 2034. Gazprom původně dodával plyn na Slovensko přes Ukrajinu, která ale na začátku letošního roku tranzit suroviny ukončila, když odmítla prodloužit platnost příslušné smlouvy s ruskou stranou. V únoru pak začal Gazprom dopravovat plyn na Slovensko prostřednictvím plynovodu TurkStream.
Rusko v noci na dnešek podniklo další dronový útok na Charkov, při kterém v tomto druhém největším městě na Ukrajině zasáhlo šest míst. Tvrdí to ukrajinské úřady. Ruská armáda přes noc na Ukrajinu zaútočila 131 drony a dvěma balistickými raketami Iskander-M, uvedlo ukrajinské letectvo.
Charkovský starosta Ihor Terechov ještě v noci na svém telegramovém účtu psal o jednotlivých explozích způsobených zásahem cíle nebo vyvolaných troskami sestřeleného stroje. Terčem útoků se podle něj stala různá místa v Kyjevské čtvrti na severovýchodě Charkova. Vypukly tam požáry. Poškozená jsou okna a fasáda školky, rozbitá jsou okna v okolních obytných domech, škody jsou také na několika automobilech. Podle šéfa vojenské správy Charkovské oblasti Oleha Syněhubova měli tři lidé akutní stresovou reakci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zeleskyj chce odstoupit od připravované dohody se Spojenými státy o využívání ukrajinských nerostných surovin. V noci na dnešek to podle agentury Reuters prohlásil americký prezident Donald Trump, který zároveň Zelenského varoval před vážnými problémy, pokud by tak skutečně učinil. Zelenskyj minulý týden v pátek řekl, že návrh dohody se od původního zcela liší a že Ukrajina nepřijme dohodu, která by ohrozila její integraci do Evropské unie.
Moskva a Washington zahájily diskuze o kovech vzácných zemin a dalších projektech v Rusku. Listu Izvestija to v dnes zveřejněném rozhovoru řekl šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev, kterého si ruský prezident Vladimir Putin vybral jako zvláštního zmocněnce pro mezinárodní ekonomickou a investiční spolupráci.
„Kovy vzácných zemin jsou důležitou oblastí spolupráce a samozřejmě jsme zahájili diskuze o různých kovech vzácných zemin a projektech v Rusku,“ řekl Dmitrijev o rozhovorech s USA. Poznamenal, že některé společnosti již o tyto projekty projevily zájem.
👍 👍 👍