Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině
Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy dnes zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. O generálově smrti dříve informovaly ruské internetové zpravodajské kanály. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila útok na generála za teroristický čin.
Obětí se stal devětapadesátiletý generál Jaroslav Moskalik, tvrdí zpravodajský kanál Baza, pokládaný za blízký tajným službám. Nálož v zaparkovaném voze Volkswagen Golf vybuchla v 10:40 (09:40 SELČ), když generál procházel okolo auta. Výbuch jej odhodil do vzdálenosti několika metrů.
Soudě podle snímků z místa činu byla nálož opatřena dalšími prvky pro zvýšení smrticího účinku, napsala Baza. Dodala, že generál byl podle údajů z roku 2021 zástupcem náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu.
„Otázka zní, jak ukončit válku ve středu Evropy a světa. Tak mnoho obětí vidíme každý den. Dnes byl dokonce zabit ruský generál v důsledku teroristického útoku v Moskvě,“ řekla mluvčí Zacharovová podle agentury TASS.
Účastnil se plánování operací proti Ukrajině
Balašicha leží asi 25 kilometrů východně od centra Moskvy, za okružní dálnicí okolo ruské metropole. Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války rozpoutal před více než třemi lety vpád ruských vojsk do sousední země na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Purtina.
Správa, ve které pracoval Moskalik, je hlavním článkem plánování operací proti Ukrajině, poznamenal server Ukrajinska pravda. Do hodnosti generálporučíka povýšil Moskalika v roce 2021 ruský prezident Vladimir Putin, připomněl server BBC News.
Dříve se v ruských médiích objevila verze, že v autě vybuchla plynová nádrž a exploze zabila náhodného kolemjdoucího. Deník Kommersant na svém webu píše, že mohli zahynout dva lidé: řidič auta a cestující, který právě vystupoval z vozu.
U Moskvy byl zlikvidován špičkový ruský generál, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na Bazu a připomněl, že nejde o první případ svého druhu. Loni v prosinci zahynul při atentátu v Moskvě náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov a jeho asistent. Ukrajina o den dříve oznámila, že generála podezřívá z válečných zločinů. Za generálovou smrtí stála ukrajinská tajná služba SBU, dodal portál.
Moskalik se v roce 2015 zúčastnil jednání s Ukrajinou. V roce 2022 v zájmu svého syna vysoudil na ministerstvu obrany byt v domě ve městě Balašicha, u kterého dnes zahynul, poznamenal server The Moscow Times s odvoláním na informace ze sociálních sítí.
Dodal, že auto, které dnes vyletělo do povětří, od konce ledna přinejmenším třikrát změnilo majitele: nejprve jej pětatřicetiletá Margarita přepsala na ázerbájdžánského občana, který jej vzápětí prodal šestadvacetiletému Andrejovi, a od něj vůz koupil čtyřicetiletý Ihnat, narozený v ukrajinském městě Sumy.
Vážení čtenáři, děkujeme, že sledujete online zpravodajství k Ukrajině. Pokračovat bude zase ráno, teď přejeme dobrou noc.
Ukrajina obvinila Rusko z nezákonného nátlaku na Ukrajince žijící na okupovaných územích, když podle dekretu ruského prezidenta Vladimira Putina mají změnit své právní postavení, anebo odejít. Kyjev si hodlá na tuto ruskou praxi stěžovat Mezinárodnímu trestnímu soudu, uvedla agentura Reuters a připomněla, že Rusko okupuje téměř pětinu ukrajinského území.
Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj označil Putinův krok za „opovrženíhodný čin“, který má vést k nucenému vysídlení Ukrajinců.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek nařídil ukrajinským občanům, kteří pobývají v Rusku bez náležitého „legálního statusu“, aby zemi do 10. září opustili. Prezidentův výnos se vztahuje i na okupovaná území, která Putin připojil k Rusku, ačkoli většina zemí světa tyto anexe neuznává. Dekret byl vydán v době, kdy se Moskva snaží rusifikovat okupovaná území. Místní lidi nutí přijímat ruské občanství a doklady, pokud chtějí zůstat. Zároveň se úřady snaží lákat ruské občany, aby se na okupovaná území přistěhovali, což je rovněž mezinárodním právem bráno za válečný zločin.
Český prezident Petr Pavel dnes na Ukrajině po setkání se svým protějškem Volodymyrem Zelenským jednal také s premiérem Denysem Šmyhalem. Pavel ocenil, že si s ukrajinskými politiky byl názorově velmi blízko. Přestože válka trvá už přes tři roky a situace na frontě se nevyvíjí pro Ukrajinu úplně příznivě, zaznamenal Pavel výrazně větší klid než při své první návštěvě krátce po inauguraci. „Tehdy vládla poměrně velká nervozita ohledně dalšího vývoje, ohledně podpory, která se bude Ukrajině dostávat,“ uvedl.
„Řešili jsme naši vzájemnou spolupráci, v jakých projektech můžeme udělat víc, které naše firmy mohou spolupracovat víc než dosud,“ uvedl s tím, že se podíval mimo jiné na kompletaci českých ručních zbraní BREN 2 místní státní firmou. Navštívil i další firmu, která vyrábí řízené střely od protitankových až po velké protilodní. „Zároveň jsme se pobavili o tom, jak dnes probíhá výroba decentralizovaně kvůli ochraně před leteckými údery,“ podotkl.
OSN neuchrání Ukrajinu před Putinem, nemůže být zárukou bezpečnosti, Ukrajina proto dává velkou důležitost takzvané koalici ochotných, řekl Volodymyr Zelenskyj.
Český prezident Petr Pavel dnes v Kyjevě symbolicky předal svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému dar v podobě vojenské helikoptéry, na kterou se složili čeští a slovenští občané.
„Občanská sbírka na vrtulník Black Hawk je celosvětově jedinečným aktem podpory. Česko se tak stalo první zemí, jejíž občané se složili na vojenskou helikoptéru pro Ukrajinu,“ uvedl Pavel. Na vrtulník se začátkem března podařilo vybrat cílových 70 milionů korun.
Celkem více než 20.600 dárců poskytlo 72,6 milionu korun, vyplývá z údajů na webu iniciativy Dárek pro Putina. Ta nakupuje za peníze z veřejných sbírek zbraně a další materiál pro ukrajinskou armádu a civilisty bránící se ruským okupantům. Iniciativa po vybrání cílové částky uvedla, že se jí podařilo získat levnější a novější stroj, který Ukrajina, jež se brání ruské agresi, potřebuje.
Zesílené dronové útoky mezi Ruskem a Ukrajinou v posledních dnech mohou mít podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany souvislost s jednáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina. Ukrajina i Rusko si zřejmě chtějí vylepšit budoucí vyjednávací pozici. Petráš to dnes řekl ČTK.
„Z pohledu principu vedení války vše souvisí se vším, nic se neděje bez příčiny. Z tohoto pohledu zesílené dronové útoky s jednáním určitou souvislost mít budou. Jedna či druhá strana jimi bude chtít získat lepší vyjednávací prostor pro to, aby mohla klást své podmínky, za jakých bude konflikt ukončen a jak bude vypadat poválečné uspořádání,“ míní Petráš.
Po třech letech nevyprovokované ruské agrese jsme svědky bouřlivého vývoje, Česká republika nadále velmi pevně stojí po boku Ukrajiny. Na tiskové konferenci po dnešním jednání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským to v Kyjevě řekl český prezident Petr Pavel. Jakýkoli klid zbraní musí být podle českého prezidenta krokem k udržitelnému míru, jeho podmínky musí být přijatelné pro všechny a je potřeba, aby Ukrajinci s nimi souhlasili.
Česko podle Pavla Ukrajinu považuje za součást evropské rodiny a podporuje její vstup do Evropské unie. Zároveň nelze zpochybňovat otázku budoucího členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci, podotkl Pavel.
Francie se po 18 letech vrací k výrobě střelného prachu, který bude dodávat do dělostřeleckých granátů a ty pak ve většině případů vyvážet na Ukrajinu. Napsala o tom agentura Reuters.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po dnešním jednání s českým protějškem Petrem Pavlem v Kyjevě nepochybuje o tom, že Česko bude silným hráčem v rámci nového systému bezpečnosti pro Ukrajinu. Na tiskové konferenci také řekl, že Ukrajina, která se již více než tři roky brání proti ruské agresi, je rozhodnuta zachovat vlastní suverenitu. Česko ji podle Zelenského důsledně podporuje.
Spojené státy prodloužily Maďarsku výjimku ze sankcí, která zemi umožňuje platit Rusku za odběr zemního plynu. Řekl to dnes maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje ve čtvrtek napsala, že Washington prodloužil výjimku i Turecku a Slovensku, a to do května.
Spojené státy loni v listopadu kvůli konfliktu na Ukrajině uvalily nové sankce na ruskou Gazprombank, jednu z největších bank v zemi, která přijímá platby za prodej zemního plynu od zákazníků ruské plynárenské skupiny Gazprom v Evropě.
Německo dnes uvolnilo další tři miliardy eur (75 miliard Kč) na vojenskou pomoc Ukrajině, která se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské agresi. Rozhodli o tom poslanci v rozpočtovém výboru Spolkového sněmu, informovala agentura DPA. Pomoc připravila ministerstva obrany a zahraničí už na počátku roku, podle německých médií ale uvolnění peněz před únorovými parlamentními volbami blokoval kancléř Olaf Scholz.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odpoledne zveřejnil video ze setkání s Pavlem a uvedl, že navštívili obec Moščun v Kyjevské oblasti.
„Dnešní den jsme zahájili s prezidentem České republiky Petrem Pavlem a naším setkáním v Moščunu v Kyjevské oblasti,“ uvedl na síti X Zelenskyj. „Boje o Moščun proti ruským okupantům sehrály zásadní roli v obraně Kyjeva, potažmo obraně celé naší země,“ dodal ukrajinský prezident, podle něhož státníci uctili památku padlých bojovníků. Moščun leží severozápadně od Kyjeva, v prvních týdnech ruské invaze se tvrdé boje odehrávaly také v okolí ukrajinské metropole.
Prezident Petr Pavel se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Podívejte se na aktuální snímky.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se dnes zvyšuje po zprávách o útoku na měřicí stanici v ruské Sudže. Ta bývala vstupním bodem pro přepravu ruského zemního plynu potrubím přes území Ukrajiny dál do Evropské unie, než Ukrajina další tranzit znemožnila. Informuje o tom agentura Reuters.
Pokračující boje a okupace části Ukrajiny ruskou armádou znamenají závažné porušování lidských práv milionů ukrajinských dětí a přinášejí jim nepředstavitelné utrpení. Dnes to uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR), který má od začátku konfliktu doložených 670 případů úmrtí dětí. Špatná je podle něho situace dětí zejména v Ruskem obsazených částech Ukrajiny.
Ruská invaze na Ukrajinu znamená pro ukrajinské děti „porušení jejich práv v každém ohledu a zanechává na nich hluboké fyzické a psychosociální jizvy“, uvedl vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk.
Rusko a Ukrajina se navzájem viní z útoku na plynovou rozvodnou stanici Sudža v Kurské oblasti, kudy podle Reuters kdysi proudil ruský plyn do Evropy.
Nizozemsko chce výrazně navýšit počet vojáků a pracovníků v armádě ze současných asi 74 000 na 200 000, posílit chce především stavy záložníků. Dnes o tom informovala veřejnoprávní stanice NOS, která se odvolává na vládní zdroje. Ve zprávě NOS neuvedla žádný harmonogram.
Prezident Petr Pavel během návštěvy Ukrajiny podotkl, že je zřejmě potřeba podstatně zvýšit tlak na ruskou stranu, aby přístup k mírovým jednáním výrazně změnila. „Podle toho, co máme možnost vidět a slyšet, tak zatím se nezdá, že by ruská strana měla vůli nějaké příměří uzavřít. Bude zřejmě zapotřebí použít ten tlak, o kterém mluvil americký prezident (Donald Trump) a který by měl být pro Rusko dostatečně citlivý, aby na to reagovalo,“ řekl.
Provádět tak masivní útoky a k tomu na civilní cíle v době, kdy začínají jednání o klidu zbraní a možné mírové dohodě, není známkou toho, že by to ruská strana myslela vážně. Novinářům to dnes v Kyjevě řekl český prezident Petr Pavel.
Hlava státu ve čtvrtek navštívila jihoukrajinskou Oděsu, na kterou večer Rusko podniklo rozsáhlý dronový útok. Pavel uvedl, že dostal zatím jen prvotní informace, podle kterých se jednalo o dosud největší útok na Oděsu a byla použita i „trochu jiná taktika vzdušného útoku“.
Dnes Pavel navštívil kyjevskou nemocnici Ochmatdyt, na kterou Moskva zaútočila loni v červenci. Rusko podle prezidenta ignoruje mezinárodní právo a v podstatě se dopouští válečných zločinů útoky nejen na zdravotnická zařízení, ale i třeba na sanitky.
Pitnou vodu pro více než 12 000 lidí na východě Ukrajiny zajistila v uplynulých třech letech Arcidiecézní charita Olomouc (ACHO) pomocí humanitárního projektu zaměřeného na hloubení vodních vrtů. Díky novým vrtům lze ve válkou zasažených regionech provizorně nahradit provoz poničené vodohospodářské infrastruktury. ČTK to dnes sdělil Martin Zamazal z ACHO. Vyzval veřejnost, aby u příležitosti Světového dne vody, který připadá na 22. března, tento humanitární projekt finančně podpořila.
A tady jsou další snímky z Oděsy, kde dnes Rusové útočili.
Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 214 drony, 114 sestřelila obrana, 81 zmizelo z radarů, uvedl Kyjev. Moskva hlásí zničení 43 ukrajinských dronů.
Podívejte se na nové snímky z dnešního útoku Rusů na Oděsu.
Ukrajinský vicepremiér Kuleba dnes na telegramu píše, že „přímo během schůzky (s Pavlem) Ruská federace na Oděsu vyslala tři skupiny dronů šáhed“. „Zločiny Ruska proti Ukrajině by měl vidět celý civilizovaný svět,“ podotkl. Vyzdvihl českou humanitární i vojenskou pomoc Ukrajině a uvedl, že k námořní bezpečnosti země významně přispěly protilodní systémy Neptun na podvozcích nákladních aut Tatra. Kuleba také připomněl, že Česko převzalo patronát nad obnovou Dněpropetrovské oblasti, kde renovuje čističky vody a kam dodává generátory, zdravotnické vybavení nebo evakuační autobusy. V Kyjevské oblasti se zase Česko podílí na modernizaci regionální dětské nemocnice za více než deset milionů eur (asi 250 milionů korun), napsal ukrajinský vicepremiér.
Nejméně devět zraněných si vyžádaly útoky, které ruská armáda podnikla v noci na dnešek na ukrajinskou Oděsu a Záporožskou oblast. Informovaly o tom úřady země, které se více než tři roky brání ruské agresi. Na návštěvě Kyjeva je český prezident Petr Pavel.
Prezident Petr Pavel na sociálních sítích v noci popsal, o čem s ukrajinskými představiteli v Oděse jednal.
„Z Česka sem putuje pomoc ve formě bojových vozidel, dronů, ochranných vest, mobilních rušiček, které chrání obyvatele před dronovými útoky, a také zdravotnického vybavení, jako jsou plicní ventilátory a nemocniční postele. Společně s vedením Oděské, Mykolajivské a Chersonské oblasti jsme diskutovali o další přímé podpoře regionům, které se nacházejí přímo na bojové linii,“ napsal prezident na sociální sítě.
Přijel jsem do ukrajinské Oděsy, která od začátku války odolává ruské agresi. Z Česka sem putuje pomoc ve formě bojových vozidel, dronů, ochranných vest, mobilních rušiček, které chrání obyvatele před dronovými útoky, a také zdravotnického vybavení, jako jsou plicní ventilátory a… pic.twitter.com/irHs00IuMp
— Petr Pavel (@prezidentpavel) March 20, 2025
V ukrajinském hlavním městě se Petr Pavel setká se svým protějškem Volodymyrem Zelenským a nejspíš také s premiérem Denysem Šmyhalem.
Český prezident Petr Pavel dnes ráno dorazil vlakem do Kyjeva. ČTK to sdělila prezidentská kancelář bez dalších podrobností o programu hlavy státu. Ve čtvrtek Pavel navštívil jihoukrajinské město Oděsa a jednal s vicepremiérem a ministrem pro obnovu a regionální rozvoj Oleksijem Kulebou a představiteli Oděsy, Chersonu a Mykolajivu.
👍 👍 👍