Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině
Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy dnes zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. O generálově smrti dříve informovaly ruské internetové zpravodajské kanály. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila útok na generála za teroristický čin.
Obětí se stal devětapadesátiletý generál Jaroslav Moskalik, tvrdí zpravodajský kanál Baza, pokládaný za blízký tajným službám. Nálož v zaparkovaném voze Volkswagen Golf vybuchla v 10:40 (09:40 SELČ), když generál procházel okolo auta. Výbuch jej odhodil do vzdálenosti několika metrů.
Soudě podle snímků z místa činu byla nálož opatřena dalšími prvky pro zvýšení smrticího účinku, napsala Baza. Dodala, že generál byl podle údajů z roku 2021 zástupcem náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu.
„Otázka zní, jak ukončit válku ve středu Evropy a světa. Tak mnoho obětí vidíme každý den. Dnes byl dokonce zabit ruský generál v důsledku teroristického útoku v Moskvě,“ řekla mluvčí Zacharovová podle agentury TASS.
Účastnil se plánování operací proti Ukrajině
Balašicha leží asi 25 kilometrů východně od centra Moskvy, za okružní dálnicí okolo ruské metropole. Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války rozpoutal před více než třemi lety vpád ruských vojsk do sousední země na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Purtina.
Správa, ve které pracoval Moskalik, je hlavním článkem plánování operací proti Ukrajině, poznamenal server Ukrajinska pravda. Do hodnosti generálporučíka povýšil Moskalika v roce 2021 ruský prezident Vladimir Putin, připomněl server BBC News.
Dříve se v ruských médiích objevila verze, že v autě vybuchla plynová nádrž a exploze zabila náhodného kolemjdoucího. Deník Kommersant na svém webu píše, že mohli zahynout dva lidé: řidič auta a cestující, který právě vystupoval z vozu.
U Moskvy byl zlikvidován špičkový ruský generál, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na Bazu a připomněl, že nejde o první případ svého druhu. Loni v prosinci zahynul při atentátu v Moskvě náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov a jeho asistent. Ukrajina o den dříve oznámila, že generála podezřívá z válečných zločinů. Za generálovou smrtí stála ukrajinská tajná služba SBU, dodal portál.
Moskalik se v roce 2015 zúčastnil jednání s Ukrajinou. V roce 2022 v zájmu svého syna vysoudil na ministerstvu obrany byt v domě ve městě Balašicha, u kterého dnes zahynul, poznamenal server The Moscow Times s odvoláním na informace ze sociálních sítí.
Dodal, že auto, které dnes vyletělo do povětří, od konce ledna přinejmenším třikrát změnilo majitele: nejprve jej pětatřicetiletá Margarita přepsala na ázerbájdžánského občana, který jej vzápětí prodal šestadvacetiletému Andrejovi, a od něj vůz koupil čtyřicetiletý Ihnat, narozený v ukrajinském městě Sumy.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od středečního rána.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Rusko ze snahy překroutit dohody o příměří. Kreml podle něj lže, když tvrdí, že dohody záleží na uvolnění sankcí proti Rusku.

Americký prezident Donald Trump označil dosažení dohod v Rijádu za „velký pokrok v otázce Ukrajiny“. Prohlásil také, že USA zkoumají všechny podmínky pro dohodu o Černém moři a že do procesu monitorování klidu zbraní v Černém moři by mělo být zapojeno více zemí. Spojené státy také podle Trumpa „prověří ruské požadavky na zmírnění sankcí“.
Bílý dům oznámil, že bude pokračovat ve zprostředkovávání rozhovorů mezi dvěma znepřátelenými stranami s cílem dosažení udržitelného míru.

Kreml dnes večer zveřejnil seznam ruských a ukrajinských energetických zařízení, na která se podle něj vztahuje dohoda o dočasném neútočení, k níž dospěla ruská a americká strana. V seznamu jsou obecně zmíněny závody na zpracování ropy, ropovody a plynovody, sklady pohonných paliv, infrastruktura pro výrobu a přenos elektřiny včetně elektráren či rozvoden. Zvlášť jsou uvedeny jaderné elektrárny a přehrady vodních elektráren.
„Dočasné moratorium je platné po dobu 30 dnů od 18. března 2025 a může být po vzájemné dohodě prodlouženo,“ stojí na webových stránkách ruského prezidenta. „V případě porušení moratoria jednou ze stran má druhá strana právo považovat se za osvobozenou od povinnosti ho dodržovat,“ dodává Kreml.

USA pomohou Ukrajině dosáhnout výměny zajatců držených Ruskem, propuštění civilistů a návratu dětí zavlečených do Ruska, uvedl Kyjev i USA po jednáních.

Moskva také jako podmínku pro uplatňování dohody příměří požaduje, aby skončily sankce týkající se výrobců a exportérů hnojiv a potravin nebo lodí plujících pod ruskou vlajkou a podílejících se na obchodu s těmito komoditami. Rovněž mají být zrušena omezení na dodávky zemědělských strojů do Ruska. Vyplývá to z prohlášení, které dnes zveřejnil Kreml.

Dohoda Ruska a USA o příměří v Černém moři může začít platit, až Západ zruší sankce proti ruským bankám a umožní jim vstup do SWIFT, uvedl Kreml.

Příměří týkající se Černého moře a energetické infrastruktury platí okamžitě, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud ho Rusko poruší, bude od amerického prezidenta Donalda Trumpa chtít další zbraně pro Ukrajinu a nové sankce proti Rusku.
„Pokud to Rusové poruší, pak mám přímý dotaz na prezidenta Trumpa. Pokud to poruší a je tu důkaz – pak budeme žádat o sankce, budeme žádat o zbraně a tak dále,“ řekl Zelenskyj novinářům na tiskové konferenci v Kyjevě.

Pohyb ruských vojenských lodí mimo východní část Černého moře bude Ukrajina považovat za porušení dohody o bezpečné plavbě, uvedl ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov k čerstvé dohodě z Rijádu.

Dronový útok na leteckou základnu ve městě Engels v ruské Saratovské oblasti z minulého týdne byl nejúspěšnějším letošním ukrajinským úderem na sklad munice. Dnes to uvedla britská vojenská rozvědka v příspěvku na sociální síti X.
Ukrajinské drony muniční sklad nacházející se na základně strategického letectva Engels-2 zasáhly v noci z 19. na 20. března. Ruské letectvo tuto základnu ležící asi 600 kilometrů od hranic s Ukrajinou využívá výhradně pro útočné operace, uvádí britští vojenští zpravodajci. Na místě, které zasáhly ukrajinské drony, byla „téměř jistě“ uložená různá letecká munice používaná proti Ukrajině.
Útok podle Londýna ruské straně způsobil významné škody, které „v krátkodobém horizontu pravděpodobně naruší útočné operace ze základny, přinutí Rusko k vylepšení obrany a doplnění zásob munice,“ uvádí se ve svodce. Tento úspěšný útok také podle rozvědky dokládá, že ruská protivzdušná obrana má nadále problémy s ochranou strategických vojenských objektů.

USA uzavřely dohody s Ukrajinou a Ruskem o zajištění bezpečné plavby v Černém moři a zákazu úderů na energetická zařízení v obou zemích, píše Reuters.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Summitu o Ukrajině, který na čtvrtek do Paříže svolal francouzský prezident Emmanuel Macron, se za Českou republiku zúčastní premiér Petr Fiala (ODS). ČTK o tom informovala mluvčí vlády Lucie Michut Ješátková. Lídři některých zemí Evropské unie, Kanady a Británie budou i za účasti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského projednávat svou pozici k Ukrajině a požadavkům týkajícím se mírového procesu.

Ukrajinská tajná služba SBU dnes oznámila, že odhalila špiona, který pomáhal ruské armádě v její protiofenzivě v Kurské oblasti. Hrozí mu doživotní vězení. Zadržen byl v Sumské oblasti, která hraničí s Kurskou oblastí. Čelí obvinění z vlastizrady, za což mu hrozí až doživotní vězení.

Postoje ANO vůči Ukrajině hájil na tiskové konferenci ve Sněmovně místopředseda hnutí Karel Havlíček. Připomenul, že ANO odsoudilo anexi Krymu v roce 2014, v roce 2019 navštívil Babiš Ukrajinu, za jeho vlády pak Česko vyhostilo 81 ruských osob včetně diplomatů a v té době Moskva zařadila ČR na seznam nepřátelských zemí, na kterém tedy země byla pouze s USA. Na začátku války odsoudilo hnutí napadení Ukrajiny a podporovalo většinu opatření, doplnil. Odlišné bylo podle Havlíčka pouze opatrné vyzývání k mírovým jednáním s ohledem na to, že čím déle válka potrvá, tím méně to bude pro Ukrajinu výhodné. To se podle něj projevilo a Fiala prý nyní nese plnou odpovědnost za stav vyjednávání, kdy EU je na druhé koleji a vede ho americký prezident.

Rusko je za určitých podmínek pro obnovení černomořské obilné iniciativy v podobě přijatelnější pro všechny strany. Podle agentury Reuters a TASS to dnes v návaznosti na pondělní jednání mezi americkými a ruskými představiteli v Saúdské Arábii řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Ruský prezident Vladimir Putin nechal svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi namalovat portrét, který mu poté poslal prostřednictvím amerického zmocněnce. S odkazem na pondělní oznámení Kremlu o tom dnes napsala agentura AP. Zda USA obraz zkontrolovaly kvůli možným odposlechům, podle agentury není jasné. Bílý dům dar od Putina přímo nekomentoval.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Putin obraz předal Trumpovu zvláštnímu zmocněnci Steveu Witkoffovi při jeho březnové návštěvě Moskvy. Bližší podrobnosti mluvčí uvést odmítl.

Jednání mezi americkou a ukrajinskou delegací v Rijádu skončila, řekl agentuře AFP ukrajinský zdroj. Podle něj budou později zveřejněny detaily.

Pondělní rusko-americká jednání v Rijádu o Ukrajině byla technická, jejich obsah nebude zveřejněn, uvedl dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. Výsledky rozhovorů nyní Moskva analyzuje, dodal podle tiskových agentur.
Pondělní rozhovory trvaly více než 12 hodin a podle dřívějších informací se měly týkat především příměří na Černém moři a bezpečnosti plavby, která je důležitá pro vývoz obilí.

Ruská delegace se vrací z Rijádu, kde jednala s Američany o Ukrajině, dnes večer bude v Moskvě, řekl v ruské televizi senátor Vladimir Džabarov s odvoláním na telefonát s jedním z ruských vyjednávačů, senátorem Grigorijem Karasinem.
„Hovořil jsem s ním asi před půldruhou hodinou. Říkal, že odjíždí na letiště. Odlétají, anebo už odletěli z Rijádu. Budou mít cestou mezipřistání, večer očekáváme naši delegaci v Moskvě,“ citovala senátorovo vyjádření státní agentura TASS. Karasin podle Džabarova charakterizoval jednání s americkou delegací jako těžká, ale konstruktivní.

Ukrajinská a americká delegace dnes opět jednají v Rijádu, řekl agentuře AFP nejmenovaný ukrajinský zdroj. Americká delegace od neděle s Ukrajinou a Ruskem diskutuje v Saúdské Arábii o možném omezení či zastavení už déle než tři roky trvajících bojů. V neděli měli američtí diplomaté schůzku s ukrajinskou delegací a v pondělí s tou ruskou.
„Stále pracujeme s Američany,“ řekl nejmenovaný ukrajinský diplomat skupince novinářů, ve které byl i zástupce agentury AFP.

Rusko proti Ukrajině v noci vyslalo raketu Iskander-M a 139 dronů, z nichž se 78 podařilo sestřelit, dalších 34 dronů nedoletělo do cíle, zřejmě pod vlivem rušení prostředky radioelektronického boje. Uvedlo to dnes ukrajinské letectvo. Na sociální síti Telegram bez bližších podrobností dodalo, že ruský útok způsobil škody v Charkovské, Sumské, Poltavské, Kirovohradské, Kyjevské, Čerkaské a Oděské oblasti. Ruské ministerstvo obrany dříve informovalo o zničení pěti ukrajinských dronů nad anektovaným Krymem.

Díky české muniční iniciativě by se letos na Ukrajinu podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) mělo dostat podobné množství nábojů ráže 155 mm jako loni, kdy jich bylo 520.000. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) vyjádřil Fiala přesvědčení, že je velká šance, že se to podaří. Zároveň šéfa opozičního hnutí ANO Andreje Babiše obvinil z toho, že pomáhá ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který už přes tři roky vede válku proti Ukrajině.
„Babiš je proti této muniční iniciativě, proti výdajům na obranu a mluví o míru bez podmínek,“ poznamenal Fiala. „Pomáhá Vladimiru Putinovi, to je velmi jasné.“
Jednání se Spojenými státy o Ukrajině v Rijádu nebyla jednoduchá, ale byla užitečná pro obě země. Budou pokračovat s účastí mezinárodního společenství, včetně OSN a jednotlivých zemí, řekl ruské státní agentuře TASS ruský vyjednávač, senátor Grigorij Karasin.

U soudu ve federálním okrsku District of Columbia se v pondělí konalo slyšení ve věci mimořádné žádosti Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) o uvolnění částky 7,5 milionu dolarů (asi 173 milionů korun). Tu pro činnost stanice v březnu vyčlenil americký Kongres, nicméně Agentura Spojených států pro globální média (USAGM) tyto finance odmítala uvolnit. Krátce před začátkem jednání USAGM oznámila, že podnikne okamžité kroky k uvolnění dané částky, která odpovídá provozním nákladům na dobu dvou týdnů, stojí v prohlášení stanice RFE/RL. Agentura USAGM 15. března oznámila, že ruší dohodu o financování stanice.

Dobré ráno, vážení čtenáři, online přenos pokračuje.
👍 👍 👍