Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině
Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy dnes zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. O generálově smrti dříve informovaly ruské internetové zpravodajské kanály. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila útok na generála za teroristický čin.
Obětí se stal devětapadesátiletý generál Jaroslav Moskalik, tvrdí zpravodajský kanál Baza, pokládaný za blízký tajným službám. Nálož v zaparkovaném voze Volkswagen Golf vybuchla v 10:40 (09:40 SELČ), když generál procházel okolo auta. Výbuch jej odhodil do vzdálenosti několika metrů.
Soudě podle snímků z místa činu byla nálož opatřena dalšími prvky pro zvýšení smrticího účinku, napsala Baza. Dodala, že generál byl podle údajů z roku 2021 zástupcem náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu.
„Otázka zní, jak ukončit válku ve středu Evropy a světa. Tak mnoho obětí vidíme každý den. Dnes byl dokonce zabit ruský generál v důsledku teroristického útoku v Moskvě,“ řekla mluvčí Zacharovová podle agentury TASS.
Účastnil se plánování operací proti Ukrajině
Balašicha leží asi 25 kilometrů východně od centra Moskvy, za okružní dálnicí okolo ruské metropole. Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války rozpoutal před více než třemi lety vpád ruských vojsk do sousední země na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Purtina.
Správa, ve které pracoval Moskalik, je hlavním článkem plánování operací proti Ukrajině, poznamenal server Ukrajinska pravda. Do hodnosti generálporučíka povýšil Moskalika v roce 2021 ruský prezident Vladimir Putin, připomněl server BBC News.
Dříve se v ruských médiích objevila verze, že v autě vybuchla plynová nádrž a exploze zabila náhodného kolemjdoucího. Deník Kommersant na svém webu píše, že mohli zahynout dva lidé: řidič auta a cestující, který právě vystupoval z vozu.
U Moskvy byl zlikvidován špičkový ruský generál, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na Bazu a připomněl, že nejde o první případ svého druhu. Loni v prosinci zahynul při atentátu v Moskvě náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov a jeho asistent. Ukrajina o den dříve oznámila, že generála podezřívá z válečných zločinů. Za generálovou smrtí stála ukrajinská tajná služba SBU, dodal portál.
Moskalik se v roce 2015 zúčastnil jednání s Ukrajinou. V roce 2022 v zájmu svého syna vysoudil na ministerstvu obrany byt v domě ve městě Balašicha, u kterého dnes zahynul, poznamenal server The Moscow Times s odvoláním na informace ze sociálních sítí.
Dodal, že auto, které dnes vyletělo do povětří, od konce ledna přinejmenším třikrát změnilo majitele: nejprve jej pětatřicetiletá Margarita přepsala na ázerbájdžánského občana, který jej vzápětí prodal šestadvacetiletému Andrejovi, a od něj vůz koupil čtyřicetiletý Ihnat, narozený v ukrajinském městě Sumy.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské grese na Ukrajině budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.
Tady jsou další snímky, které zachycují následky brutálního ruského útoku na Záporoží.
Prezidenti Ukrajiny a Moldavska Volodymyr Zelenskyj a Maia Sanduová se v telefonickém rozhovoru dohodli na společném řešení energetické krize v Moldavsku včetně Podněstří. Podněstří dlouho spoléhalo na dodávky ruského zemního plynu, ale jeho tok do regionu přes Ukrajinu byl zastaven 1. ledna, protože Ukrajina se rozhodla neobnovit dohodu o tranzitu přes své území.
„Jsme připraveni Moldavsku pomoci, zejména dodávkami uhlí,“ uvedl Zelenskyj po telefonátu s moldavskou prezidentkou ve svém večerním videu. „Je velmi důležité udržet stabilitu, dát všem lidem v Moldavsku podmínky k mírovému životu a práci pro svou zemi, k překonání chudoby a k našemu společnému směřování do Evropské unie,“ dodal ukrajinský prezident. Zdůraznil, že krize je důsledkem ruského „pokusu manipulovat s energetickými zdroji“ s cílem poškodit proevropskou moldavskou vládu.
Prohlášení kanceláře moldavské prezidentky uvádí, že oba státníci se shodli na společných řešeních, která mají zabránit zhoršování humanitární krize, a to i „využíváním alternativních zdrojů energie, jako je uhlí“.
Úřad ukrajinského generálního prokurátora uvedl, že poškozeny při útoku v Záporoží byly výškové bytové domy, průmyslový objekt a další infrastruktura. Trosky zasáhly tramvaj a autobus s cestujícími.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po útoku, který si vyžádal 13 životů, vyzval v příspěvku na platformě X k vyvinutí tlaku na Rusko kvůli jeho teroru. Podle něj Rusové na Záporoží zaútočili leteckými pumami a šlo o úmyslný útok na město. "Není nic krutějšího než shodit letecké pumy na město s vědomím, že budou trpět běžní civilisté," uvedl Zelenskyj ve svém příspěvku, k němuž připojil i video zachycující následky útoku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ohlásil, že si telefonoval s korunním princem a de facto vládcem Saúdské Arábie Mohamedem bin Salmánem. „Diskutovali jsme o možnostech dvoustranné a mnohostranné mezinárodní spolupráce s cílem dosáhnout spravedlivého a trvalého míru,“ shrnul prezident na X. „Představil jsem také iniciativu 'Potraviny z Ukrajiny' a zdůraznil připravenost Ukrajiny dodávat do Sýrie potraviny a zemědělské technologie za finanční podpory partnerských zemí. Vyzval jsem Saúdskou Arábii, aby se k této iniciativě připojila.“
Gubernátor ruské Saratovské oblasti Roman Busargin uvedl, že ve městě Engels byl kvůli požáru po úderu ukrajinských dronů vyhlášen stav ohrožení. Požár si podle něj vyžádal životy dvou hasičů. „Likvidace (požáru) si bohužel vyžádala dva mrtvé - hasiče ministerstva pro mimořádné situace,“ uvedl gubernátor. Busargin dodal, že požár se dále rozšířil.
Litevská vláda zavedla zvýšená bezpečnostní opatření okolo elektrického vedení spojujícího pobaltskou zemi s Polskem. Příští měsíc se Litva chystá odpojit od sítě ze sovětské éry, kterou sdílí s Ruskem a Běloruskem, a kabinet ve Vilniusu dnes oznámil, že eviduje pokusy o narušování tohoto procesu.
Vilnius byl svědkem jasných a zřetelných snah o „narušení tohoto procesu ze strany odpůrců“, uvedl litevský premiér Gintautas Paluckas v dnešním vládním prohlášení. Podle něj je tato záležitost zásadní nejen v oblasti energetiky, ale také z hlediska národní bezpečnosti.
Prohlášení přichází v době, kdy zbývají týdny do odpojení pobaltských států od sovětské energetické sítě BRELL s Ruskem a Běloruskem, aby se jejich vedení prostřednictvím energetického propojení s Polskem synchronizovalo s evropskou sítí. Oddělení se má uskutečnit 8. února.
Vojenská správa Záporožské oblasti zveřejnila snímky z města Záporoží, stižené dalším ruským vzdušným úderem. Zemřelo při něm nejméně 13 lidí.
Prezident Volodymyr Zelenskyj přivítal v Kyjevě finskou ministryni zahraničí Elinu Valtonenovou.
Počet obětí útoku na ukrajinské Záporoží stoupl na 13, raněných je 18, oznámil šéf oblastní správy Fedorov, který předtím informoval o jednom mrtvém.
Podle OSN bylo na Ukrajině za téměř tři roky války zabito více než 12.300 civilistů. „Ruské ozbrojené síly zintenzivnily své operace s cílem zabrat další území na východě Ukrajiny, což tvrdě dopadá na civilisty ve frontových oblastech, zejména v Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti,“ informovala zástupkyně Vysokého komisaře OSN pro lidská práva Nada Nášifová v prohlášení k vývoji od loňského září. Vyšší počet obětí v posledních měsících OSN vysvětluje používáním dronů, střel dlouhého doletu a klouzavých bomb.
Rakouská lidová strana (ÖVP) přijímá nabídku lídra Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Herberta Kickla jednat o společné vládní koalici. Dnes to podle agentury APA prohlásil úřadující šéf lidovců Christian Stocker. Zároveň ale uvedl, že v rozhovorech bude považovat za důležitá témata svobodu tisku, spolupráci v Evropě a nezávislost na Rusku, k němuž jsou Svobodní naopak naklonění. Bývají označováni za pravicové populisty, a pokud vládní koalice vznikne, bude Kickl prvním kancléřem za tuto stranu v dějinách alpské republiky.
Ukrajinská tajná služba SBU zadržela prokremelského internetového provokatéra (20), který se před spravedlností skrýval mezi mnichy a jeptiškami. „Příslušníci SBU pachatele zadrželi poblíž mužského kláštera Ukrajinské ortodoxní církve Moskevského patriarchátu v Bukovině, kde se skrýval a plánoval nelegální přechod hranice do EU,“ uvádí služba.
„Po vypuknutí války v plném rozsahu publikoval na Instagramu příspěvky na podporu okupantů. Ve svých komentářích a publikacích chválil Kadyrova a jemu podřízené militantní skupiny bojující proti Ukrajině. Zároveň provokatér o ukrajinských vojácích šířil dezinformace a vyzýval je, aby před nájezdníky složili zbraně,“ shrnuje SBU obvinění. Zatykač na něj přišel už roku 2022, avšak stihnul upláchnout.
„Den před vzetím do vazby podezřelý tajně opustil svůj domov a začal se skrývat v místním ženském klášteře. Později se podezřelý přestěhoval do Ternopilské a poté Černovické oblasti. V západních oblastech Ukrajiny se také skrýval v kostelech, kde výměnou za útočiště pracoval jako údržbář. Podle dostupných údajů se pachatel připravoval na útěk z Bukoviny do sousední země EU. K tomu začal aktivně studovat cizí jazyk a chystat trasy pro ilegální překračování hranic,“ dodala SBU s tím, že mu hrozí osm let vězení.
Téměř 30.000 Ukrajinců získalo od začátku loňského roku status nezvěstných - jde o vojáky i civilisty. Celkem se pohřešuje 59.000 Ukrajinců. S odvoláním na ukrajinského zmocněnce pro otázky pohřešovaných za zvláštních okolností Artura Dobroserdova to dnes napsal server Ukrajinska pravda.
„Jednou měsíčně sestavujeme statistiku nezvěstných podle regionů - na základě registrace místa pohřešované osoby. Podle údajů ke konci prosince 2024 byla na prvním místě Doněcká oblast, dále Dněpropetrovská a Charkovská oblast,“ řekl Dobroserdov s odkazem na regiony na východě Ukrajiny, kde pokračují boje s ruskými invazními vojsky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mluvil s prezidentkou Švýcarska Karin Keller-Sutterovou a poblahopřál jí k nástupu do funkce v roce 2025. „Vyjádřil jsem vděčnost za švýcarskou podporu Ukrajiny, včetně úspěšné organizace mírového summitu. Je důležité, abychom i nadále spolupracovali na dosažení spravedlivého a trvalého míru,“ napsal na sociální síť X ukrajinský prezident.
Terčem útoku dronů se stala města Saratov a Engels, kde byl poškozen průmyslový podnik, uvedl gubernátor ruské Saratovské oblasti. Ukrajinský generální štáb později informoval o úderu na ropný sklad v Engelsu.
„Tento ropný sklad zásoboval palivem vojenské letiště Engels-2, kde sídlí nepřátelské strategické letectvo,“ uvedlo velení ukrajinské armády na facebooku a podotklo, že v oblasti byly zaznamenány výbuchy a požár, ale výsledky bojové operace jsou stále upřesňovány. Zničení tohoto ropného skladu by podle ukrajinských sil znamenalo pro ruské strategické letectvo vážné logistické problémy a snížila by se jeho schopnost útočit na ukrajinská města.
Gubernátor ruské Saratovské oblasti Roman Busargin ve svých zprávách o útoku na Saratov a Engels neupřesnil, který průmyslový objekt byl poškozen. Napsal, že v něm vypukl požár.
V Německu se necelých sedm týdnů před volbami rozhořela debata o tom, kolik by měla země vydávat na svou obranu. Vyvolal ji návrh ministra hospodářství za stranu Zelených Roberta Habecka, aby se výdaje zvýšily na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). A čerstvě ji přiživil i požadavek nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který po spojencích v NATO požaduje dokonce pětiprocentní výdaje na obranu.
Habeck, který je kandidátem strany Zelených na kancléře, v rozhovoru s časopisem Der Spiegel v pátek vyzval, aby se německé výdaje na obranu zvýšily na 3,5 procenta HDP. Zástupci zemí NATO se v roce 2014 dohodli, že vojenské rozpočty budou postupně zvyšovat tak, aby nejpozději do roku 2024 dosáhly dvou procent HDP.
Podle Habecka ale ruská invaze na Ukrajinu z roku 2022 zásadně změnila bezpečnostní situaci v Evropě. Válka definitivně ukončila také tradiční pacifistickou politiku strany Zelených, kteří nyní patří v Německu k jedněm z největších podporovatelů zbrojních dodávek Kyjevu.
Ukrajinská armáda podle agentury Reuters oznámila, že její protivzdušná obrana v noci sestřelila 41 z celkového počtu 64 bezpilotních letounů, které Rusko vypustilo. Z toho 22 dronů bylo „falešných“, nepředstavovaly tedy hrozbu a nedosáhly cíle, dodala. Na soukromý dům v Kyjevské oblasti podle místních úřadů dopadly trosky dronu, které poškodily fasádu a okna, nikoho však nezranily.
Kromě Kyjeva byl letecký poplach vyhlášen také v dalších osmi ukrajinských regionech, napsal ruskojazyčný server BBC.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zachytila a zničila 32 ukrajinských dronů nad sedmi oblastmi Ruské federace a nad Azovským mořem, uvedlo podle agentur ruské ministerstvo obrany. Útoku ruských dronů naopak podle místních úřadů čelil v noci Kyjev a letecký poplach byl vyhlášen také v dalších osmi ukrajinských regionech, napsal ruskojazyčný server BBC. Oběti ani jedna ze stran konfliktu nehlásí.
Terčem „masivního útoku“ ukrajinských dronů se stala zejména ruská Saratovská oblast a město Engels, uvedl gubernátor oblasti Roman Busargin. Požár podle něj poškodil jeden z průmyslových podniků v regionu, neupřesnil však jaký. Na ruských telegramových kanálech se objevily informace, že podle místních obyvatel byl cílem útoku sklad ropy.
„Obyvatelé Engelsu hlásí výbuchy ve městě a sdílejí také fotografie velkého požáru v oblasti ropného skladu. Podle místních bylo slyšet nejméně pět výbuchů. Oficiální informace zatím nejsou k dispozici,“ napsal kanál Baza.
👍 👍 👍