Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině
Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy dnes zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. O generálově smrti dříve informovaly ruské internetové zpravodajské kanály. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila útok na generála za teroristický čin.
Obětí se stal devětapadesátiletý generál Jaroslav Moskalik, tvrdí zpravodajský kanál Baza, pokládaný za blízký tajným službám. Nálož v zaparkovaném voze Volkswagen Golf vybuchla v 10:40 (09:40 SELČ), když generál procházel okolo auta. Výbuch jej odhodil do vzdálenosti několika metrů.
Soudě podle snímků z místa činu byla nálož opatřena dalšími prvky pro zvýšení smrticího účinku, napsala Baza. Dodala, že generál byl podle údajů z roku 2021 zástupcem náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu.
„Otázka zní, jak ukončit válku ve středu Evropy a světa. Tak mnoho obětí vidíme každý den. Dnes byl dokonce zabit ruský generál v důsledku teroristického útoku v Moskvě,“ řekla mluvčí Zacharovová podle agentury TASS.
Účastnil se plánování operací proti Ukrajině
Balašicha leží asi 25 kilometrů východně od centra Moskvy, za okružní dálnicí okolo ruské metropole. Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války rozpoutal před více než třemi lety vpád ruských vojsk do sousední země na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Purtina.
Správa, ve které pracoval Moskalik, je hlavním článkem plánování operací proti Ukrajině, poznamenal server Ukrajinska pravda. Do hodnosti generálporučíka povýšil Moskalika v roce 2021 ruský prezident Vladimir Putin, připomněl server BBC News.
Dříve se v ruských médiích objevila verze, že v autě vybuchla plynová nádrž a exploze zabila náhodného kolemjdoucího. Deník Kommersant na svém webu píše, že mohli zahynout dva lidé: řidič auta a cestující, který právě vystupoval z vozu.
U Moskvy byl zlikvidován špičkový ruský generál, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na Bazu a připomněl, že nejde o první případ svého druhu. Loni v prosinci zahynul při atentátu v Moskvě náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov a jeho asistent. Ukrajina o den dříve oznámila, že generála podezřívá z válečných zločinů. Za generálovou smrtí stála ukrajinská tajná služba SBU, dodal portál.
Moskalik se v roce 2015 zúčastnil jednání s Ukrajinou. V roce 2022 v zájmu svého syna vysoudil na ministerstvu obrany byt v domě ve městě Balašicha, u kterého dnes zahynul, poznamenal server The Moscow Times s odvoláním na informace ze sociálních sítí.
Dodal, že auto, které dnes vyletělo do povětří, od konce ledna přinejmenším třikrát změnilo majitele: nejprve jej pětatřicetiletá Margarita přepsala na ázerbájdžánského občana, který jej vzápětí prodal šestadvacetiletému Andrejovi, a od něj vůz koupil čtyřicetiletý Ihnat, narozený v ukrajinském městě Sumy.
Dobrou noc, vážení čtenáři, a díky za sledování online dění kolem Ukrajiny. Pokračovat bude zase od rána.
Americký prezident Donald Trump svými posledními prohlášeními k Rusku projevil jasný postoj a odhodlání, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Informovala o tom agentura Reuters.
Zelenskyj reagoval na dnešní Trumpovo prohlášení, že zkrátí padesátidenní lhůtu, kterou dal dříve Rusku k ukončení války proti Ukrajině, a to na deset nebo dvanáct dní ode dneška. Trumpova slova podle ukrajinského prezidenta přišla přesně v době, kdy se mohou věci změnit „díky síle využité v zájmu opravdového míru“, dodal Reuters.
Bývalý ruský prezident a současný místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv na síti X reagoval na slova Donalda Trumpa, že zkrátí Rusku lhůtu, do které požaduje konec války na Ukrajině. Medveděv napsal, že Trump hraje s Ruskem hru na ultimáta. „Měl by pamatovat na dvě věci. 1. Rusko není Izrael ani Írán. 2. Každé nové ultimátům je hrozbou a krokem k válce. Ne mezi Ruskem a Ukrajinou, ale s (jeho) vlastní zemí,“ napsal Medveděv, jenž je v posledních letech známý ostrými výrazy na adresu Západu a radikálními vyjádřeními.
Úder hackerů na Aeroflot: Agentura Reuters píše, že letecký dopravce zrušil 54 zpátečních letů, ale plánoval uskutečnit zbývajících 206 letů plánovaných na dnešek. Odletová tabule na Šeremeťjevu ukazovala, že desítky letů byly zpožděny o několik hodin, napsala agentura Reuters. Podle serveru Meduza Aeroflot, jeho dceřiná společnost Rossija a nízkonákladová divize Poběda zrušily více než stovku letů, včetně těch chystaných na další dny.
„Nesmíme zapomínat, že válka proti naší zemi se vede na všech frontách, včetně té digitální. Nevylučuji, že 'hackivisté', kteří se k incidentu přihlásili, jsou ve službách nepřátelských zemí,“ reagoval podle Reuters poslanec Anton Gorelkin.
Rusko kvůli vysoké domácí poptávce přechodně zakazuje ropným producentům vyvážet benzin. Zákaz bude platit do konce srpna. Dnes to podle agentury Reuters uvedla ruská vláda.
Cílem opatření je stabilizovat domácí trh v období vysoké sezónní poptávky. Vláda chce také zajistit dostatečné dodávky paliva pro ruské zemědělce.
Dříve se vývozní omezení vztahovala pouze na omezený objem benzinu prodávaného do zahraničí překupníky, zatímco velké ropné společnosti mohly vyvážet stále.
Na dotaz ohledně možného setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem Donald Trump dnes podle AP odpověděl: „Už nemám takový zájem o mluvení.“ Trump od svého lednového návratu do Bílého domu telefonicky hovořil s šéfem Kremlu několikrát, osobně se od té doby prezidenti nesetkali. Kreml dříve během dneška podle AFP nevyloučil možné setkání Putina s Trumpem v září v Číně.
„Tu padesátidenní lhůtu, kterou jsem mu (Putinovi) dal, zkrátím,“ prohlásil nejprve na začátek jednání se Starmerem Donald Trump, aniž by uvedl, jak konkrétně hodlá termín zkrátit.
„Stanovím novou lhůtu asi 10 nebo 12 dní ode dneška,“ řekl později podle Sky News na dotaz novinářů. „Není důvod čekat... prostě nevidíme žádný pokrok,“ dodal. Podle Reuters zároveň řekl, že nový termín potvrdí dnes nebo v úterý.
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že zkrátí padesátidenní lhůtu, kterou dal dříve Rusku k ukončení války proti Ukrajině, a to na deset až dvanáct dní ode dneška. Novou lhůtu potvrdí v nejbližší době. Informovala o tom stanice Sky News nebo agentury Reuters a AFP. Šéf Bílého domu se tak vyjádřil na setkání s britským premiérem Keirem Starmerem ve Skotsku.
Trump už o něco dříve bez podrobností řekl, že chce zkrátit padesátidenní lhůtu. Zopakoval, že ho ruský prezident Vladimir Putin velmi zklamal. Později také zmínil sekundární sankce, pokud Rusko neuzavře dohodu.
Ruští vojáci, kteří se už nechtějí podílet na bojích proti Ukrajině, čelí brutálním trestům, uvádí na svých internetových stránkách televize CNN. Informace o praktikách, jimž tyto vojáky vystavují jejich velitelé, zachycují Ukrajinci v odposleších nebo je natáčejí příslušníci ruské armády a pak se šíří na sociálních sítích.
V jednom zachyceném hovoru, který novináři ze CNN vyslechli, ruský velitel nařizuje, aby vojáka v rámci trestu za dezerci přivázali ke stromu a nechali ho napospas ukrajinským dronům. Tato praktika se prý nazývá „oběť pro Babu Jagu“. Velitel jedné z ukrajinských dronových jednotek vystupující pod přezdívkou Munin řekl, že takový případ viděl dvakrát a mnohokrát o něm slyšel v odposlechnutých hovorech nepřítele. „Velkým ukrajinským dronům říkají Baba Jaga. V těch narušených lidech vyvolávají strašnou paniku,“ uvedl.
Od rozpoutání války Ruska proti Ukrajině se Kyjevu podařilo vrátit z ruského zajetí 5857 lidí a kromě toho ještě osvobodit dalších 555 lidí mimo dojednané výměny zajatců. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s členy týmu, kteří mají na starost osvobození a pomoc válečným zajatcům. Schůzky se zúčastnili i osvobození ukrajinští vojáci a civilisté.
„Hovořili jsme o tom nejdůležitějším: o návratu všech našich lidí domů,“ napsal Zelenskyj na sociální síti. „Je důležité pokračovat ve výměnách, prověřovat situaci s každým jménem. Každý a každá je důležitý. Jsem vděčný všem, kdo se snaží ze všech sil o výměny, a všem, kdo pomáhají. Děkuji i našim vojákům, kteří Ukrajině doplňují fond (zajatých ruských vojáků) na výměny,“ dodal.
Americký prezident Donald Trump chce zkrátit 50denní lhůtu, kterou dal nedávno ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi k ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Šéf Bílého domu před jednáním s britským premiérem Keirem Starmerem ve Skotsku před novináři zopakoval, že ho Putin velmi zklamal.
„Tu 50denní lhůtu, kterou jsem mu dal, zkrátím,“ prohlásil Trump. Neuvedl však, o kolik dnů ji zkrátí.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že vysoce přesnými zbraněmi zaútočilo na vojenské letiště a sklady munice. Uvedlo rovněž, že ruská vojska dobyla další dvě vsi na východě Ukrajiny, Bojkivku a Belhijku. Ukrajinská armáda podle agentury Interfax-Ukrajina ještě v neděli připustila, že ruské jednotky dosáhly určitého postupu mezi Pokrovskem a Kosťantynivkou v Doněcké oblasti, kde se odehrává hlavní nápor ruské ofenzivy.
Podívejte se na aktuální snímky z Kyjeva, kde útočili Rusové.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Podívejte se na nové snímky z ruského útoku na město Kropyvnyckyj.
Lidé museli během ruského útoku na Kyjev nocovat v metru. Podívejte se na aktuální snímky.
Ukrajinská státní ropná a plynárenská společnost Naftohaz uzavřela první dohodu o nákupu plynu s ázerbájdžánskou firmou SOCAR. Ukrajinská společnost uvedla, že dohoda se týká malého objemu plynu. Harmonogram dodávek neupřesnila, uvedla dnes agentura Reuters.
„Rovněž poprvé se zkušební dodávka plynu uskutečňuje transbalkánským koridorem přes Bulharsko a Rumunsko,“ uvedl Naftohaz. „Jde o malý objem, ale je to strategicky důležitý krok, který otevírá cestu k dlouhodobé spolupráci,“ uvedl generální ředitel Naftohazu Serhij Koreckyj.
Moldavské úřady v neděli nepustily do země místopředsedu Stačilo! Ondřeje Dostála. Europoslanec to napsal na svém účtu na sociální síti X. ČTK se ho snaží kontaktovat. Moldavský server Cotidianul informoval, že místní úřady politika označily za nežádoucí osobu a vyhostily ho.
Kišiněv uvedl, že Dostál „je hrozbou pro veřejný pořádek a národní bezpečnost“ Moldavska. Tato země vklíněná mezi Rumunsko a Ukrajinu má v posledních letech napjaté vztahy s Moskvou, kterou obviňuje z vedení hybridní války, vměšování do voleb a šíření dezinformací s cílem svrhnout moldavskou prozápadní vládu a zmařit cestu Moldavska do Evropské unie.
Rusko v noci na dnešek vyslalo proti Ukrajině 324 dronů, čtyři střely s plochou dráhou letu Ch-101 a tři letecké rakety Kinžal, které Rusko označuje za hypersonické. Ukrajinským silám se podařilo zneškodnit 309 dronů a dvě střely Ch-101, tvrdí ukrajinské letectvo. Dodalo, že na třech místech byly zaznamenány zásahy dvěma střelami a 15 drony, ale rakety Kinžal nezasáhly své cíle. Hlavním cílem útoku byl Starokosťantyniv v Chmelnycké oblasti, kde se nachází důležitá letecká základna.
Ruský vliv v Česku i v širším postsovětském prostoru zůstává hrozbou a nyní se projevuje především prostřednictvím informačních a hybridních operací, shodli se odborníci, které oslovila ČTK. Zatímco po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022 byly některé proruské struktury oslabeny, narativní válčení pokračuje a transformuje se.
„Myslím, že ruský vliv v Česku za posledních několik let výrazně zeslábl, a to již po odhalení takzvané aféry Vrbětice, kdy došlo k masivním vyhošťování ruských diplomatů,“ řekl Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky. Po roce 2022 pozice Ruska kvůli jeho agresi vůči Ukrajině velmi výrazně oslabila a velmi výrazně poklesla jeho popularita. „Nicméně došlo k určitému přerámování a přetransformování antisystémové scény, která po prvotním šoku začala kritizovat spíše Ukrajinu a Ukrajince než napřímo oslavovat Rusko a jeho konání,“ dodal.
Vzdušný prostor Litvy dnes ráno narušil blíže neurčený objekt, zřejmě dron, který přiletěl z Běloruska. Agentura DPA uvedla, že podle národního krizového centra více lidí hlásilo, že ve výšce asi 200 metrů vidí bezpilotní stroj. Naposledy byl spatřen nedaleko metropole Vilniusu.
Mluvčí krizového centra Darius Buta uvedl, že kvůli objektu je v pohotovosti policie a že v současnosti nejsou k dispozici informace, že by objekt pro obyvatele tohoto pobaltského státu představoval nebezpečí. „Snažíme se zjistit, kde se nachází a kam mohl spadnout,“ dodal Buta.
Několik obyvatel výškového domu v noci na dnešek utrpělo zranění při ruském dronovém útoku na Kyjev. Údaje o jejich počtu se liší, vedení městské vojenské správy uvádí osm zraněných, starosta Vitalij Kličko pět. Kvůli operacím ruského letectva vzlétly polské stíhačky. Moskva bez podrobností informovala o ukrajinských dronových útocích.
Mezi zraněnými v kyjevské Darnycké čtvrti je tříleté dítě. Čtyři lidé skončili v nemocnici. Tlaková vlna vyrazila okna v bytech mezi šestým a jedenáctým patrem. Poškozená jsou i auta zaparkovaná v okolí domu.
Čtyři členové Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM), které při návratu z Ruska nevpustilo Lotyšsko, se už dostali do unijního schengenského prostoru. Informaci Deníku N dnes ČTK potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničních věcí (MZV) Daniel Drake. Komunistická strana dříve uvedla, že čtveřice byla v Rusku na soukromé cestě.
„Česká skupina je již v schengenském prostoru, a z konzulárního pohledu je tak případ uzavřen. Opět upozorňujeme, že doporučení české diplomacie je do Ruské federace necestovat,“ uvedl Drake.
Rusko a Severní Korea v neděli obnovily přímé letecké spojení mezi Moskvou a Pchjongjangem, informovala dnes agentura Kjódó. Podle Reuters pravidelné lety mezi těmito dvěma městy naposledy fungovaly v polovině 90. let minulého století.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.
👍 👍 👍