Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině
Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy dnes zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. O generálově smrti dříve informovaly ruské internetové zpravodajské kanály. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila útok na generála za teroristický čin.
Obětí se stal devětapadesátiletý generál Jaroslav Moskalik, tvrdí zpravodajský kanál Baza, pokládaný za blízký tajným službám. Nálož v zaparkovaném voze Volkswagen Golf vybuchla v 10:40 (09:40 SELČ), když generál procházel okolo auta. Výbuch jej odhodil do vzdálenosti několika metrů.
Soudě podle snímků z místa činu byla nálož opatřena dalšími prvky pro zvýšení smrticího účinku, napsala Baza. Dodala, že generál byl podle údajů z roku 2021 zástupcem náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu.
„Otázka zní, jak ukončit válku ve středu Evropy a světa. Tak mnoho obětí vidíme každý den. Dnes byl dokonce zabit ruský generál v důsledku teroristického útoku v Moskvě,“ řekla mluvčí Zacharovová podle agentury TASS.
Účastnil se plánování operací proti Ukrajině
Balašicha leží asi 25 kilometrů východně od centra Moskvy, za okružní dálnicí okolo ruské metropole. Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války rozpoutal před více než třemi lety vpád ruských vojsk do sousední země na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Purtina.
Správa, ve které pracoval Moskalik, je hlavním článkem plánování operací proti Ukrajině, poznamenal server Ukrajinska pravda. Do hodnosti generálporučíka povýšil Moskalika v roce 2021 ruský prezident Vladimir Putin, připomněl server BBC News.
Dříve se v ruských médiích objevila verze, že v autě vybuchla plynová nádrž a exploze zabila náhodného kolemjdoucího. Deník Kommersant na svém webu píše, že mohli zahynout dva lidé: řidič auta a cestující, který právě vystupoval z vozu.
U Moskvy byl zlikvidován špičkový ruský generál, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na Bazu a připomněl, že nejde o první případ svého druhu. Loni v prosinci zahynul při atentátu v Moskvě náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov a jeho asistent. Ukrajina o den dříve oznámila, že generála podezřívá z válečných zločinů. Za generálovou smrtí stála ukrajinská tajná služba SBU, dodal portál.
Moskalik se v roce 2015 zúčastnil jednání s Ukrajinou. V roce 2022 v zájmu svého syna vysoudil na ministerstvu obrany byt v domě ve městě Balašicha, u kterého dnes zahynul, poznamenal server The Moscow Times s odvoláním na informace ze sociálních sítí.
Dodal, že auto, které dnes vyletělo do povětří, od konce ledna přinejmenším třikrát změnilo majitele: nejprve jej pětatřicetiletá Margarita přepsala na ázerbájdžánského občana, který jej vzápětí prodal šestadvacetiletému Andrejovi, a od něj vůz koupil čtyřicetiletý Ihnat, narozený v ukrajinském městě Sumy.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Kdyby se americkým ministrem zahraničí stal Marco Rubio, byla by to pro Česko dobrá zpráva, neboť by mělo partnera, který dobře rozumí geopolitice. Na dotaz ČTK to dnes novinářům při návštěvě Londýna řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský.
Zatím se podle Lipavského neví, jak bude nebo nebude pokračovat americká pomoc Ukrajině napadené Ruskem. Připomněl, že Brusel tento týden navštívil současný americký ministr zahraničí Antony Blinken, jenž uvedl, že prezident Joe Biden chce ještě před koncem svého mandátu posílit vojenskou podporu Ukrajiny.
„Nebude to tak, že by Donald Trump mohl zmáčknout vypínač a Ukrajina by druhý den neměla vůbec nic. Ale je to úkol pro Evropu, abychom ukázali, že skutečně nejsme černými pasažéry, ale že se o svoji bezpečnost dokážeme postarat,“ podotkl Lipavský.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Podívejte se na nové snímky z tréninku ukrajinských vojáků v Charkovském regionu.
Vojenský soud v Moskvě odsoudil k osmi letům vězení Anastasiji Berežinskou za kritiku války Ruska proti Ukrajině, za komentáře k dění v okupovaném ukrajinském městě Buča a za výzvy k zabití ruského prezidenta Vladimira Putina. Právě na jeho rozkaz ruská vojska v únoru 2022 vpadla do sousední země a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
„Ctihodnosti, nemám co říci, nemám co dodat. Přijmu jakékoliv rozhodnutí,“ uvedla podle médií před vynesením rozsudku třiačtyřicetiletá moskevská divadelní režisérka a matka dvou malých dětí.
Soud shledal Berežinskou vinnou z diskreditace armády a šíření lživých informací o ozbrojených silách, jakož i ze schvalování terorismu, napsal server BBC News.
Ukrajinští a ruští vojáci svádějí podle dostupných informací boje o město Kupjansk v Charkovské oblasti. Ruským invazním silám se do města nepodařilo vstoupit a je pod kontrolou ukrajinských ozbrojených sil, řekl dnes agentuře Ukrinform mluvčí generálního štábu ukrajinské armády Andrij Kovaljov.
Přístup nazývaný Team Europe (Tým Evropa) chce ve své nastávající pozici evropského komisaře pro mezinárodní partnerství prosazovat český zástupce v Evropské komisi (EK) Jozef Síkela (STAN). Řekl to na dnešní konferenci středoevropské pobočky Aspen Institute v Praze. Ústředním principem tohoto přístupu je zkombinovat silné stránky evropských států, institucí a unie jako takové kvůli maximální společné síle a pozitivnímu vlivu na partnery unie, dodal.
„Přístup Team Europe posiluje náš vliv na světové scéně. Využitím naší kolektivní síly dosahujeme výsledků, kterých by žádný jednotlivý členský stát nemohl dosáhnout sám,“ uvedl Síkela. Přístup by se podle něj neměl využívat jen v rámci jeho portfolia, ale i v celkové strategii nastupující komise Ursuly von der Leyenové.
Bývalý český ministr průmyslu se v projevu vrátil k energetické krizi po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. „Dnes můžeme říci, že jsme situaci zvládli a odolali jsme ruskému zneužívání energie jako zbraně,“ řekl. Zásadní roli v tom podle něj hrálo spojení sil celé unie. „Je to podle mě nejlepší praktický příklad výhod evropské spolupráce pro náš region,“ uvedl.
Europoslanci žádají zavedení cílenějších sankcí proti ruské „stínové flotile“, která je podle nich klíčovým zdrojem financování pokračující ruské agrese na Ukrajině. Členové EP ve dnes přijatém usnesení požádali členské státy EU, aby posílily veškeré kontroly a navýšily sledování pomocí dronů a satelitů. Rusko používá k vývozu ropy a ropných produktů do zahraničí staré tankery, často nepojištěné a s nejasným vlastnictvím, a to navzdory sankcím EU, skupiny G7 a mezinárodním sankcím. Tyto aktivity rovněž vyvolávají obavy z rizika ekologických katastrof, včetně závažných úniků ropy.
Evropský parlament v přijatém dokumentu vyzval k tomu, aby „v příštích balíčcích sankcí EU byly vůči stínové flotile přijaty cílenější sankce, jako je určení všech jednotlivých plavidel stínové flotily a jejich vlastníků, provozovatelů, správců, účtů, bank, pojišťovacích společností“, uvedl EP. Europoslanci rovněž žádají systematické postihování plavidel plujících ve vodách EU bez známého pojištění a naléhavě vyzývají EU, aby posílila své kapacity v oblasti dohledu, „zejména sledování pomocí dronů a satelitů, a aby prováděla cílené kontroly na moři“.
Členské státy by měly určit přístavy, které by byly schopny odbavovat sankcionovaná plavidla převážející ropu a zkapalněný zemní plyn, nelegální náklad by země měly podle europoslanců zabavovat bez náhrady.
„25. samostatná výsadková brigáda Sičeslav stojí v čele obrany Ukrajiny od roku 2014. Tito výsadkáři jsou jediní na Ukrajině, kteří jsou schopni seskočit padákem v téměř plné síle a se svým vybavením,“ vyzdvihuje je prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Ještě před plnohodnotnou invazí získala brigáda značné bojové zkušenosti. Bojovali o Slavjansk, Krasnyj Lyman, doněcké letiště, Avdijivku, Šachtarsk a osvobodili osady v Donbasu. Od 24. února 2022 pokračovala 25. výsadková brigáda v neochvějném odrážení nepřítele. Bojovníci podnikli protiútok v Charkovské oblasti, osvobodili Izjum a nyní bojují na obtížném Pokrovském směru,“ dodal na Twitteru.
Německo varovalo státem provozované terminály na dovoz plynu, aby odmítly jakýkoli ruský náklad zkapalněného zemního plynu (LNG). Informuje o tom web deníku Financial Times (FT). Německé ministerstvo hospodářství vydalo podle listu nařízení poté, co dostalo informaci o takové plánované dodávce od společnosti Deutsche Energy Terminal.
Firma informovala Berlín, že její dovozní zařízení v Brunsbütellu má náklad LNG z Ruska přijmout v neděli. Ministerstvo v dopise ze 6. listopadu, do kterého nahlédl FT, zdůvodnilo nařízení „nepřijímat žádné dodávky ruského zkapalněného zemního plynu“ ochranou „převažujících veřejných zájmů“. Provozovatele vyzvalo, aby až do odvolání dodávky LNG z Ruska odmítal.
Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila v noci na dnešek 21 z celkem 59 ruských dronů různých typů. Na telegramu to dnes ráno oznámilo ukrajinské letectvo, které podotklo, že zbývajících 38 dronů zmizelo z radarů. Ukrajinská protivzdušná obrana stroje ničila nad Sumskou, Charkovskou, Poltavskou a Kyjevskou oblastí. Zatím nejsou informace o případných škodách nebo obětech.
Starosta Charkova Ihor Terechov v noci na dnešek na telegramu informoval o explozích v tomto druhém největším ukrajinském městě, které se nachází jen několik desítek kilometrů od hranic s Ruskem a terčem útoků je často. „Nepřítel vypouští na město a předměstí Kaby,“ napsal starosta s odkazem na termín pro letecké pumy. Zatím nejsou dostupné informace o škodách nebo případných obětech.
OBRAZEM: Operátoři dronů ukrajinské brigády Chartija v úkrytu na frontové linii nedaleko Charkova.
Ukrajina nevyvíjí ani nemá v úmyslu získat jaderné zbraně, uvedl na síti X mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj v reakci na článek deníku The Times. Ten napsal, že Ukrajina by v případě zastavení americké vojenské pomoci mohla být v řádu měsíců schopna vyrobit jednoduchou jadernou bombu podobnou té, kterou na sklonku druhé světové války svrhly Spojené státy na japonské Nagasaki. Odkazoval se přitom na dokument s armádou spojovaného think-tanku.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský dnes odletí na dvoudenní návštěvu Londýna. V podvečer bude jednat se svým britským protějškem Davidem Lammym. Poté se zúčastní ceremonie předávání Magnitského cen za přínos k ochraně lidských práv, kterou sám obdržel předloni.
Se šéfem britské diplomacie bude Lipavský hovořit o rozvoji vzájemných vztahů, konfliktu na Ukrajině a současných zahraničně politických otázkách
Ukrajinské síly ve středu odrazily snahy ruské armády prolomit obranu u Kupjansku v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Podle agentury Reuters o tom informoval ukrajinský generální štáb. Projekt DeepState, který je pokládán za blízký ukrajinské armádě, uvedl, že dvě ruské kolony po setmění vjely do města.
Ruské jednotky Kupjansk obsadily krátce po začátku invaze na Ukrajinu v únoru 2022, ukrajinská armáda město ležící nedaleko hranic s Ruskem dobyla zpět v září 2022. V posledních měsících ruská armáda v jeho okolí zesílila aktivitu.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský dnes odletí na dvoudenní návštěvu Londýna. V podvečer bude jednat se svým britským protějškem Davidem Lammym. Poté se zúčastní ceremonie předávání Magnitského cen za přínos k ochraně lidských práv, kterou sám obdržel předloni.
Se šéfem britské diplomacie bude Lipavský hovořit o rozvoji vzájemných vztahů, konfliktu na Ukrajině a současných zahraničně politických otázkách.
👍 👍 👍