Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině
Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy dnes zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. O generálově smrti dříve informovaly ruské internetové zpravodajské kanály. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila útok na generála za teroristický čin.
Obětí se stal devětapadesátiletý generál Jaroslav Moskalik, tvrdí zpravodajský kanál Baza, pokládaný za blízký tajným službám. Nálož v zaparkovaném voze Volkswagen Golf vybuchla v 10:40 (09:40 SELČ), když generál procházel okolo auta. Výbuch jej odhodil do vzdálenosti několika metrů.
Soudě podle snímků z místa činu byla nálož opatřena dalšími prvky pro zvýšení smrticího účinku, napsala Baza. Dodala, že generál byl podle údajů z roku 2021 zástupcem náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu.
„Otázka zní, jak ukončit válku ve středu Evropy a světa. Tak mnoho obětí vidíme každý den. Dnes byl dokonce zabit ruský generál v důsledku teroristického útoku v Moskvě,“ řekla mluvčí Zacharovová podle agentury TASS.
Účastnil se plánování operací proti Ukrajině
Balašicha leží asi 25 kilometrů východně od centra Moskvy, za okružní dálnicí okolo ruské metropole. Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války rozpoutal před více než třemi lety vpád ruských vojsk do sousední země na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Purtina.
Správa, ve které pracoval Moskalik, je hlavním článkem plánování operací proti Ukrajině, poznamenal server Ukrajinska pravda. Do hodnosti generálporučíka povýšil Moskalika v roce 2021 ruský prezident Vladimir Putin, připomněl server BBC News.
Dříve se v ruských médiích objevila verze, že v autě vybuchla plynová nádrž a exploze zabila náhodného kolemjdoucího. Deník Kommersant na svém webu píše, že mohli zahynout dva lidé: řidič auta a cestující, který právě vystupoval z vozu.
U Moskvy byl zlikvidován špičkový ruský generál, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na Bazu a připomněl, že nejde o první případ svého druhu. Loni v prosinci zahynul při atentátu v Moskvě náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov a jeho asistent. Ukrajina o den dříve oznámila, že generála podezřívá z válečných zločinů. Za generálovou smrtí stála ukrajinská tajná služba SBU, dodal portál.
Moskalik se v roce 2015 zúčastnil jednání s Ukrajinou. V roce 2022 v zájmu svého syna vysoudil na ministerstvu obrany byt v domě ve městě Balašicha, u kterého dnes zahynul, poznamenal server The Moscow Times s odvoláním na informace ze sociálních sítí.
Dodal, že auto, které dnes vyletělo do povětří, od konce ledna přinejmenším třikrát změnilo majitele: nejprve jej pětatřicetiletá Margarita přepsala na ázerbájdžánského občana, který jej vzápětí prodal šestadvacetiletému Andrejovi, a od něj vůz koupil čtyřicetiletý Ihnat, narozený v ukrajinském městě Sumy.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v sobotu ráno, dobrou noc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil propuštění a návrat deseti ukrajinských civilistů, které zadržovalo Rusko. Mezi propuštěnými je i jeden představitel krymských Tatarů a také dva řeckokatoličtí kněží z města Berďansk, oznámil ukrajinský prezident na sociálních sítích.
„Podařilo se nám osvobodit dalších deset našich lidí z ruského zajetí, navzdory všem obtížím,“ uvedl Zelenskyj. Sdělil přitom i jména propuštěných, kteří se už podle něj vrátili na Ukrajinu.
Nejmladšímu ze zabitých ruských vojáků, jejichž jména zjistila BBC, bylo teprve 18 let, jeden měsíc a 27 dní. Daniil Čisťakov ze Smolenska se podle příbuzných upsal armádě den po 18. narozeninách. U výsadkářů začal sloužit 26. srpna a 16. října zahynul.
Mezinárodní olympijský výbor (MOV) zveřejnil na svém webu jména dalších šesti ruských a dvou běloruských sportovců, kteří se jako neutrální mohou zúčastnit pařížských her. Pozvánku už ve třech vlnách dostalo 47 sportovců z těchto dvou zemí, přičemž 20 z nich svůj start v Paříži potvrdilo.
Nejméně jednoho mrtvého a šest zraněných si dnes vyžádal útok na město Dnipro, kde ruská raketa zasáhla devítipodlažní dům. Uvedly to ukrajinské úřady. Ruské úřady naopak hlásí dva zraněné v Belgorodské oblasti sousedící s Ukrajinou - jeden byl zraněn při ostřelování pohraniční vesnice, druhý při náletu ukrajinských dronů na Belgorod.
Rusko bude muset zahájit výrobu a následně rozmístit rakety krátkého a středního doletu v reakci na obdobné počínání Spojených států ve světě. Na jednání své bezpečnostní rady to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin. Není to poprvé, kdy ruští představitelé hrozí Západu, který poskytuje vojenskou a další pomoc Ukrajině. Ta se už déle než dva roky brání ruské agresi.
Běloruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že na hranicích s Ukrajinou posiluje bezpečnostní opatření. Rozhodlo se tak po sérii údajných incidentů, které se na hranicích měly odehrát.
Ukrajinské ozbrojené síly při útoku z tohoto týdne zničily ruské kosmické komunikační centrum. S odvoláním na ukrajinskou armádu to dnes uvedla agentura Reuters.
Středisko dálkového vesmírného spojení u vesnice Vityne poblíž města Jevpatorija na okupovaném Krymu se ukrajinským silám podařilo zasáhnout v noci na 24. června, napsal server The Insider s odvoláním na satelitní snímky. Ty podle portálu zachycují způsobené škody i stopy po požáru.
Hudební streamovací služba Spotify se rozhodla odstranit hudbu od několika interpretů, kteří skrze ni podporovali ruskou agresi. Informoval o tom server Kyiv Independent.
Ruské ministerstvo obrany hlásí dobytí obce Rozdolivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Ukrajinské úřady mezitím informovaly o čtyřech obětech ruského bombardování obce Ňju-Jork ve stejném regionu. Podobná prohlášení stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom začne od roku 2027 vyvážet deset miliard metrů krychlových plynu do Číny. Na výroční valné hromadě akcionářů to dnes podle agentury Reuters uvedl šéf firmy Alexej Miller. Řekl také, že plynovod Síla Sibiře do Číny, který zahájil provoz na konci roku 2019, dosáhne plánované kapacity 38 miliard m3 ročně v roce 2025.
Gazprom se snaží zvýšit vývoz plynu do Číny poté, co se mu v důsledku ruské války na Ukrajině zhroutil vývoz do Evropy, odkud podnik získával přibližně dvě třetiny příjmů z jeho prodeje.
Česko a Ukrajina podepíší bezpečnostní dohodu ve čtvrtek 18. července na summitu Evropského politického společenství v Londýně. Na síti X to dnes oznámil premiér Petr Fiala (ODS). S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se ve čtvrtek shodli na tom, že obě strany dokončí jednání o textu dohody před summitem Severoatlantické aliance (NATO) ve Washingtonu, který se koná druhý červencový týden.
S prezidentem @ZelenskyyUa jsme se včera shodli, že jednaní o textu česko-ukrajinské bezpečnostní dohody dokončíme před summitem NATO ve Washingtonu.
— Petr Fiala (@P_Fiala) June 28, 2024
Podepíšeme ji poté na summitu Evropského politického společenství 18. 7. v Londýně.
Spojené státy, Izrael a Ukrajina jednají o dodávce až osmi systémů protivzdušné obrany Patriot Kyjevu. Na svém webu to píše list Financial Times (FT) s odvoláním na pět nejmenovaných zdrojů. Deník v této souvislosti připomíná, že Izrael v dubnu oznámil, že začne vyřazovat svých osm baterií Patriot, které jsou starší než tři desetiletí, a nahradí je modernějšími systémy. Takové množství Patriotů by výrazně zlepšilo schopnost Ukrajiny čelit ruským útokům.
Rychlý vstup Ukrajiny do Evropské unie má ze čtyř zemí visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Maďarsko,Polsko a Slovensko) nejnižší podporu v Česku. V ČR si zároveň největší podíl obyvatel ze zemí V4 myslí, že ukrajinští uprchlíci představují pro jejich zemi zátěž. Vyplývá to z analýzy bratislavského nevládního Institutu pro veřejné otázky (IVO) na základě průzkumů z konce loňska, jejíž výsledky IVO dnes představil novinářům.
Jen 26 procent Čechů bylo nakloněno rychlému přijetí Ukrajiny do EU, stejný názor má 29 procent Maďarů, 31 procent Slováků, ale až 64 procent obyvatel Polska. Rozhovory o svém přistoupení k EU zahájil Kyjev tento týden.
Polsko podle premiéra Donalda Tuska téměř jistě ještě do červencového summitu NATO ve Washingtonu podepíše bezpečnostní dohodu s Ukrajinou. Informovala o tom agentura Reuters. Dohodu má v plánu v příštích dnech podepsat také Česko, potvrdily zdroje ČTK. Bezpečnostní dohodu, která slibuje pokračování vojenské i další pomoci Kyjevu, který se už před dva roky brání ruské agresi, podepsala Ukrajina ve čtvrtek i s celou Evropskou unií. Kyjev na ceremonii v Bruselu zastupoval prezident Volodymyr Zelenskyj a EU předseda Evropské rady Charles Michel i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
„Musím společně s ministrem obrany určit, jak můžeme pokračovat v podpoře Ukrajiny, zároveň ale nemůžeme oslabit obranné schopnosti Polska,“ uvedl Tusk. „Existuje 99procentní šance, že tuto dohodu s prezidentem Zelenským (před summitem) podepíšeme,“ dodal podle Reuters.
Ukrajinská i ruská média si dnes všímají výroků hlavních kandidátů na příštího amerického prezidenta, které zazněly s ohledem na ruskou válku proti Ukrajině během první předvolební debaty mezi někdejším prezidentem USA Donaldem Trumpem a současným šéfem Bílého domu Joem Bidenem. Trump označil podmínky ruského prezidenta Vladimira Putina pro jednání o míru na Ukrajině za nepřijatelné, píší ruské agentury TASS či Interfax i ukrajinská veřejnoprávní stanice Suspilne, weby Ukrajinska pravda nebo RBK-Ukrajina.
Za poslední den ztratil protivník 1170 lidí, 24 tanků, 21 obrněných vozidel, 50 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
V bojích v okolí ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny byla tento týden zničena stanice pro monitoring radiace, informoval ve čtvrtek šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Podotkl, že se kvůli takovým incidentům dále snižují možnosti zachycení a měření radioaktivních emisí v případě krizové situace na největší jaderné elektrárně v Evropě, kterou okupují ruské invazní síly. Stanice leží 16 kilometrů na jihozápad od elektrárny a byla zničena při ostřelování a následném požáru. Personál elektrárny experty MAAE působící na místě v pondělí informoval o přerušení spojení s monitorovací stanicí. "Kvůli bezpečnostní situaci se tým nemohl dostat ke stanici, aby potvrdil její zničení," píše se ve zprávě MAAE. Elektrárna leží v oblasti aktivních bojů mezi ukrajinskou armádou a ruskými okupačními jednotkami.
Ruský ministr obrany Andrej Belousov nařídil generálnímu štábu, aby přišel s návrhy, jak naložit s „provokacemi“ ze strany amerických strategických dronů nad Černým mořem. V prohlášení jeho ministerstvo uvedlo, že sleduje zvýšenou aktivitu amerických dronů, které podle něj provádějí průzkum a sbírají informace pro vysoce přesné západní zbraně používané ukrajinskou armádu k útokům na ruské cíle. „Dokládá to zvýšené zapojení Spojených států a zemí NATO do konfliktu na Ukrajině na straně kyjevského režimu,“ tvrdí Moskva.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zneškodnila 25 ukrajinských dronů, informuje ministerstvo obrany v Moskvě. Nad Brjanskou oblastí dvanáct, devět nad Smolenskou oblastí, další stroje pak nad Voroněžskou, Kurskou a Rostovskou oblastí.
„Ve 04:35 bezpilotní letoun zaútočil na sklad pohonných hmot v Mičurinském okresu v Tambovské oblasti. V důsledku toho vznikl nevelký požár,“ informoval na telegramu gubernátor Tambovské oblasti na západě Ruska Maxim Jegorov. Dodal, že k zásahu přijelo jedenáct hasičských jednotek. Nikomu se podle něj nic nestalo a k nejbližším obydleným místům to jsou od skladu tři kilometry. V případě nutnosti je úřady evakuují, uvedl Jegorov. „Situace je pod kontrolou,“ ujistil.
Udržení jednoty Evropské unie a ochranu jejích zájmů v kontextu války na Ukrajině a rostoucí geopolitické nestability vidí jako svůj hlavní úkol končící estonská premiérka Kaja Kallasová, kterou ve čtvrtek večer nominoval summit EU na novou šéfku unijní diplomacie. Spolu s ní do vrcholných funkcí premiéři a prezidenti členských zemí vybrali německou političku Ursulu von der Leyenovou, která má dalších pět let vést Evropskou komisi, a portugalského expremiéra Antónia Costu, kterého pověřili řízením Evropské rady.
Republikán Donald Trump dnes zopakoval své tvrzení, že ruská invaze na Ukrajinu by nezačala, kdyby Spojené státy měly skutečného lídra, kterého by ruský prezident Vladimir Putin respektoval. Trump v debatě uchazečů o Bílý dům na stanici CNN demokratického prezidenta Joea Bidena nařkl, že ruskou invazi na Ukrajinu „podpořil“, aniž své tvrzení jakkoliv rozvedl. Prohlásil rovněž, že sám by konflikt na Ukrajině vyřešil hned po volbách, ještě před inaugurací, nevysvětlil však, jak by toho docílil. Biden na Trumpovu adresu řekl, že „v životě neslyšel tolik blábolů“, Putina označil za „válečného zločince“ a vyzdvihl jednotu NATO.
👍 👍 👍