Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Podle informací ČT Kyjev nebude blokovat exhumaci ostatků obětí volyňského masakru z let 1943–1944, dohodli se na tom ministři zahraničí Polska a Ukrajiny. Masakr byl proveden příslušníky ukrajinských paravojenských jednotek na tamním neukrajinském obyvatelstvu. Území patřilo před druhou světovou válkou Polsku, dnes je západní součástí Ukrajiny. Detaily přelomové dohody se ještě dolaďují. „Mohlo by jít o zásadní přelom ve vzájemných vztazích a klíč k historickému smíření,“ uvedl varšavský zpravodaj televize na síti X. 

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Opět se přihlásíme ve středu ráno, dobrou noc.

Podle amerických činitelů Rusko disponuje jen malým počtem raket Orešnik, které podle západních expertů vycházejí z balistických raket středního doletu RS-26 Rubež. Ty mají dolet více než 5000 kilometrů. Orešnik použitý při útoku na Dnipro ruská armáda odpálila z Astrachaňské oblasti, a uletěl tak jen asi 700 kilometrů.

„Řekl bych, že jde o mimořádně nákladný způsob, jak nadělat zřejmě ne tak rozsáhlé škody,“ zhodnotil útok na Dnipro právě tímto typem rakety americký expert na problematiku zbraní hromadného ničení a geopolitiku Jeffrey Lewis z Middlebury Institute of International Studies v kalifornském Monterey.

Nová balistická raketa, kterou Rusko minulý týden zasáhlo ukrajinské Dnipro, měla vícero bojových hlavic, ale žádné výbušniny a způsobila omezené škody. Dnes to podle agentury Reuters řekli dva nejmenovaní ukrajinští vládní činitelé. Poskytli tak další informace o této zbrani, kterou podle zdrojů ve Spojených státech byla experimentální raketa středního doletu.

Reuters píše, že tyto rakety jsou obvykle určeny k využití pro jaderné útoky na cíle, které jsou vzdálené tisíce kilometrů. Jeden z ukrajinských zdrojů řekl, že raketa nesla makety bojových hlavic a škody, které způsobila, popsal jako „celkem malé“. Druhý činitel řekl, že „v tomto případě (raketa) byla bez výbušnin. Nenastaly tak typy výbuchů, které jsme očekávali. Něco tam bylo, ale nebylo to velké“, řekl.

Ukrajinská prokuratura v Chersonské oblasti uvedla, že zahájila předběžné vyšetřování kvůli dnešnímu ruskému ostřelování Nové Kachovky. Odvolává se na informace zveřejněné v médiích a na video, na kterém jsou vidět následky útoku na zastávku veřejné dopravy, včetně poškozeného autobusu. Prokuratura bez uvedení přesnějších počtů informovala, že „jsou zranění a mrtví“.

Ruská okupační správa dříve informovala o čtyřech obětech ukrajinského ostřelování města. Město se nachází na břehu Dněpru, který slouží jako frontová linie. 

České firmy poslaly na Ukrajinu desítky kogeneračních jednotek, tedy zařízení na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, a o dalších jednají. Například strojírensko-energetická společnost Tedom dodá od začátku války do konce roku na Ukrajinu 60 kogeneračních jednotek. Brněnská společnost GENTEC CHP zase od října loňského roku do letošního léta dodala 30 kogeneračních jednotek a chystá další desítky.

 „Ukrajina musela velice rychle zajistit teplo a energii pro městské kotelny, nemocnice a další prvky občanské infrastruktury. Dokázala zjednodušit celní řízení a administrativní proces, což usnadňuje instalaci a připojení jednotek do sítě. Dochází tedy v zatím bezprecedentním měřítku k transformaci a decentralizaci energetiky jedné z největších evropských zemí,“ řekl zástupce obchodního ředitele Tedom Jiří Janša.

Ukrajinský prezident uvedl, že podle předběžných informací Rusko na Sumy zaútočilo s nasazením salvového raketometu. „Jediným efektivním způsobem, jak se před tímto ochránit, je zničit ruské zbraně a odpalovací zařízení přímo na ruském území,“ zdůraznil Zelenskyj. „Proto je pro nás tak důležité, abychom byli schopni zasahovat ruské území,“ dodal.

Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že ukrajinská armáda během posledních tří dnů dvakrát zaútočila na Rusko americkými raketami ATACMS. Moskva varovala, že připravuje odvetné kroky.

„Tohle není válka mezi Ruskem a Ukrajinou. Tohle je válka mezi diktátorskými režimy a demokratickým světem,“ uvedl na sociální síti X český europoslanec Tomáš Zdechovský. Předcházel tomu výčet zemí, jejichž vojáci, dobrovolníci, nebo žoldáci bojují na straně Ruska. Prohra Západu na Ukrajině podle něj znamená potvrdit vítězství zemí, které považují náš svět za největší zlo.

Ruští vojáci podle ukrajinských vyšetřovatelů zabili v Doněcké oblasti pět ukrajinských válečných zajatců. Dnes o tom informují ukrajinská média s odvoláním na prokuraturu Doněcké oblasti a úřad ukrajinského generálního prokurátora.

Případ se stal 13. listopadu u vsi Petrivka jižně od Pokrovsku, který je jedním z cílů ruské ofenzívy v Donbasu. Během ruského útoku byla pětice vojáků nucena stáhnout se a ukrýt v domě. Když ruští vojáci dům obklíčili, přinutili ukrajinské vojáky, aby vyšli neozbrojení a lehli si na zem. Pak je automatickými zbraněmi zastřelili. Server Ukrajinska pravda píše, že vyšetřovatelé zjišťují další okolnosti tohoto případu a snaží se zjistit, kdo je za zastřelení vojáků odpovědný.

Poprava válečných zajatců znamená závažné porušení ženevských úmluv a patří mezi těžké mezinárodní zločiny.

Nejméně dva životy si zřejmě vyžádal ruský úder na město Sumy. S informací přišel server Ukraine Now. „Záchranáři zasahují u následků nepřátelského útoku na čerpací stanici v Sumách,“ napsal. Odvolává se i na vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, podle kterého nepřítel zaútočil za použití samohybného raketového systému. 

Mluvčí britského premiéra Keira Starmera na dotaz Reuters uvedl, že o údajném vyhoštění diplomata nic neví. Britské ministerstvo zahraničí se k věci bezprostředně nevyjádřilo a britské velvyslanectví v Moskvě na žádost o komentář nereagovalo.

Británie v září odmítla jako „zlovolné a zcela nepodložené“ obvinění ze špionáže, jímž Rusko zdůvodnilo odebrání akreditací šesti britským diplomatům, oznámené navíc s několikatýdenním zpožděním.

Rusko dnes vyhostilo britského diplomata, kterého obvinilo ze špionáže a z uvedení nepravdivých údajů při vstupu do země. Ruské ministerstvo zahraničí si v této věci předvolalo britského velvyslance. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na zprávu ruské tajné služby a mluvčí ruské diplomacie. 

„Během kontrarozvědné činnosti ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) odhalila neohlášenou přítomnost britské rozvědky pod krytím velvyslanectví v Moskvě,“ uvedla FSB ve zprávě, z níž citovala TASS. „FSB zároveň odhalila známky zpravodajské a podvratné činnosti uvedeného diplomata, ohrožující bezpečnost Ruské federace,“ dodala.

Diplomat jménem Edward Wilkes Prior podle ruské kontrarozvědky vykonával na britském velvyslanectví funkci druhého tajemníka politického oddělení, což je podle Reuters relativně nízká pozice.

Vývoj ruské invaze na Ukrajině byl tématem dnešního jednání ministrů zahraničí zemí G7. Odsoudili použití balistické střely středního až dlouhého doletu, kterou minulý čtvrtek Rusko zasáhlo ukrajinské město Dnipro. Podle ministrů jde o „další příklad neopatrné eskalace“ konfliktu ze strany Ruska.

Soud v ruské Čitě poslal na čtyři roky do vězení novinářku za spolupráci se zahraničními médii a za to, že pomáhala připravovat obsah, který diskredituje ruskou armádu. Dnes o tom informovala agentura AFP. Ruská tajná služba FSB 24letou novinářku Niku Novakovou obvinila z toho, že „úzce spolupracovala se zástupcem zahraniční mediální organizace“.

Také prý „pomáhala při přípravě nepřesných materiálů, které diskreditovaly ruskou armádu a státní instituce“. Podle vyšetřovatelů to dělala s úmyslem poškodit pověst Ruska a destabilizovat zemi v době, kdy vede takzvanou speciální vojenskou operaci na Ukrajině. Tak se v Rusku oficiálně nazývá invaze do sousední země.

Ukrajinská armáda zasáhla autobus v Rusy okupovaném městě Nova Kachovka. Na svém telegramovém účtu to tvrdí představitel okupační správy Vladimir Saldo. „V důsledku nepřátelského ostřelování Nové Kachovky z minometů ráže 120 mm byl zasažen autobus, ve kterém byli civilisté,“ uvedl Saldo. Kromě čtyř mrtvých si útok podle něho vyžádal sedm zraněných.

Nová Kachovka leží v jihoukrajinské Chersonské oblasti na Rusy okupovaném východním břehu řeky Dněpr. AFP píše, že řeka funguje jako de facto frontová linie mezi ukrajinskými a ruskými silami. Kyjev se k dnešnímu útoku nevyjádřil, ale popírá, že by cílil na civilisty v Rusy okupovaných regionech na jihu a východě země.

NATO vyzvalo k poskytnutí raket středního doletu s dosahem 1 000 až 5 500 km Ukrajině. S informací přišla běloruská exilová televize Nexta. „Aliance přijala rezoluci, která počítá s možností předat Ukrajině rakety středního doletu,“ uvedla na síti X. Podle Nexty by mohlo jít o střely Tomahawk, které ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požadoval ve svém Plánu vítězství. 

Ukrajinské ministerstvo obrany přineslo na sociálních sítích fotografie z nasazení britského tanku Challenger 2.  Tento konkrétní operuje v rámci 82. úderné výsadkové brigády. „Posádka tohoto bojového vozidla vyzdvihuje vysokou přesnost a odolnost tanku na bojišti,“ uvedlo ministerstvo na síti X. 

K rekordnímu ruskému útoku 188 drony se vyjádřila i ukrajinská hlava státu Volodymyr Zelenskyj.

„Chci poděkovat našim obráncům oblohy za odražení útoku. Asi 80 dronů bylo sestřeleno a více než 90 bylo ztraceno v důsledku přerušení lokalizace,“ uvedl. 

Takto masivní dronové útoky jsou podle něj možné jen díky schopnostem Ruska v obcházení technologických sankcí. „Potřebujeme větší společné úsilí, abychom sankce dokázali vymáhat a donutili Rusko tuto válku zastavit,“ napsal také Zelenskyj. „Pokud jste proti válce, musíte být proti obcházení sankcí ze strany Ruska,“ uzavřel.

Ruské ministerstvo obrany potvrdilo úder ATACMS na pozice protivzdušné obrany S-400 u obce Lotarevka v Kurské oblasti. „Sedm raket bylo sestřeleno systémy SAM S-400 a SAM Pantsir, zatímco jedna raketa dosáhla svého cíle. Dva vojáci byli lehce zraněni a infrastruktura byla lehce poškozena v důsledku střepin raket,“ tvrdí úřad na Telegramu. 

„V průběhu průzkumu míst, která byla zasažena, bylo spolehlivě potvrzeno, že ukrajinské ozbrojené síly udeřily raketami ATACMS americké výroby. Ministerstvo obrany Ruské federace situaci monitoruje a připravují se odvetné akce,“ doplnilo ministerstvo. 

Podle informací místních obyvatel na Telegramu měla dopadnout další raketa Iskander-M v blízkosti města Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti. Podle jedno z nich přiletěla směrem od okupovaného poloostrova Krym. 

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning odmítla obvinění ze strany Evropské unie z podpory Ruska a uvedla, že Čína je proti jednostranným sankcím, které nemají oporu v mezinárodním právu.

„Nikdy jsme žádné zbraně neposkytli a přísně kontrolujeme zboží dvojího použití, včetně vývozu dronů,“ řekla mluvčí na dnešní tiskové konferenci v Pekingu. „Přijmeme nezbytná opatření k prosazení legitimních práv a zájmů čínských podniků,“ dodala. Mluvčí Evropské komise odmítl situaci komentovat.

EU navrhuje cla na čínské firmy, které podle ní pomohly ruským podnikům vyvinout útočné drony, píše s odkazem na dokumenty agentura Bloomberg. V jednání je podle ní také rozšíření sankcí na ruské ropné tankery. 

Poblíž města Bilhorod-Dnistrovskyj v Oděské oblasti byly před několika minutami hlášeny dva výbuchy. Podle místních médií šlo o údery balistických raket Iskander-M. Informace o případných obětech ani škodách zatím nebyly poskytnuty. 

Dva lidé byli zraněni při ruském útoku na město Cherson. „Na předměstí Chersonu byli v důsledku útoku ruského bezpilotního letounu zraněni 27letý muž a 60letá žena,“ uvedla agentura Ukrinform s odvoláním na oblastní vojenskou správu.

„V důsledku shození munice z dronu utrpěl 27letý muž zranění způsobené výbuchem miny a  poranění ruky a nohy způsobené střepinami. Šedesátileté ženě bylo diagnostikováno střepinové zranění dolní končetiny,“ uvádí se v prohlášení. 

Podle serveru The Kyiv Independent se ukrajinská armáda potýká s náborem nových vojáků a Západem přislíbené zbraně do země v posledních měsících neproudily tak rychle, jak by Kyjev doufal. V srpnu Ukrajinci podnikli překvapivý vpád do ruské Kurské oblasti a obsadili stovky kilometrů čtverečních ruského území.

Kyjev podle médií mimo jiné doufal, že touto ofenzívou přinutí Moskvu přemístit své jednotky z východu Ukrajiny a zpomalí tam její postup. Tlak ale nepovolil, spíše naopak.

Ruští vojáci se už objevili v centru města Kurachove, napsal dnes server Agentstvo, přičemž se odvolává na DeepState, ISW a proruské blogery. Od začátku listopadu se podle něj ruské invazní síly zmocnily téměř 600 kilometrů čtverečních ukrajinského území, přičemž v říjnu dobyly 490 kilometrů čtverečních. Server upozorňuje zároveň na analýzu amerického Institutu pro studium války (ISW), podle něhož je poslední ruský postup na Ukrajině dán z velké části tím, že Rusové objevili a využili zranitelnosti v ukrajinských obranných liniích. 

Ruská armáda podle médií postupuje v dobývání ukrajinského území nejrychleji od prvních dnů invaze. Za týden obsadila na 235 km2, jako rozlohu Brna.

Ukrajinu, která nadále čelí ruské agresi, je třeba podporovat na cestě do Evropské unie, nepolevovat v sankcích proti Rusku a nadále poskytovat Kyjevu prostředky potřebné k jeho obraně, zaznělo dnes na plénu Evropského parlamentu (EP) v rozpravě věnované podpoře Ukrajiny a kritice ruské spolupráce s KLDR.

Od zástupců krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů (ESN), Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL) a europarlamentní frakce Patrioti pro Evropu (PfE) naopak byla slyšet kritika vojenské pomoci Ukrajině a výzvy k mírovému řešení i za cenu, že Ukrajina přijde o část svého území. Ve čtvrtek by europoslanci v závěru zasedání měli hlasovat o příslušném prohlášení.

Evropa se musí probudit, více riskovat, více utrácet a omezit byrokracii, aby vyhrála závody ve zbrojení. V rozhovoru s portálem Politico to prohlásil francouzský admirál Pierre Vandier, který od září stojí v čele Velitelství spojeneckých sil NATO pro transformaci (SACT).

„Evropa nemůže vyhrát budoucí bitvu ve zbrojení s pravidly, které si dnes sama stanovila,“ řekl Vandier. Překážky, který evropští zbrojaři čelí, lze podle admirála společně popsat jako přehnané svázání předpisy. Věří, že summit NATO v Haagu v červnu nadcházejícího roku vyšle Evropské unii jasný vzkaz, že pokud bude chtít v závodech ve zbrojení zůstat, musí změnit pravidla.

Portál Politico poznamenal, že Vandierův komentář přichází v době, kdy se Evropa po ruské invazi na Ukrajinu chce vyzbrojit. Unijní státy pracují na zvýšení zbrojní produkce, za ruskou výrobou ale stále zaostávají.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny. 

Dodávky zemního plynu z Ruska do Evropské unie dnes pokračují ve stabilních objemech, proti pondělí se ale o 21 procent zvýšila poptávka z Rakouska přes území Slovenska. Více plynu proudí přes Slovensko i do České republiky. S odkazem na data ruské plynárenské společnosti Gazprom a slovenského provozovatele přepravní soustavy Eustream to uvedla agentura Reuters.

Británie nedávno poskytla Ukrajině další desítky střel s plochou dráhou letu Storm Shadow. S odvoláním na zdroje obeznámené se záležitostí to napsala agentura Bloomberg, podle níž je to první dodávka těchto zbraní za vlády labouristického premiéra Keira Starmera. Ten už dříve přislíbil pokračující podporu Ukrajině, která se třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.

Podívejte se na nové snímky ruského tanku T-80 v Doněcké oblasti.

Konflikty na Ukrajině, Blízkém východě či v Sahelu hrozí možným rozhořením a přesáhnutím hranic regionu. Prezident Petr Pavel to dnes řekl ve videopříspěvku na zahájení velitelského shromáždění. Hlava státu se ho nemohla zúčastnit z důvodu cesty po Austrálii a Novém Zélandu. Česko podle Pavla musí budovat nejen schopnou, připravenou a pohotovou armádu, ale také dostatečně odolnou ekonomiku, a musí také zároveň připravovat společnost.

Bezpečnostní situace se podle prezidenta od posledního velitelského shromáždění, které se konalo v únoru, nezlepšila. „Více než 1000 dní pokračuje konflikt na Ukrajině. Ruská agrese způsobila nejenom mimořádné narušení mezinárodních vztahů, ale zároveň také velké utrpení na Ukrajině, ale také migrační vlnu,“ podotkl Pavel.

Rusko stupňuje útočnou politiku vůči Ukrajině a západnímu světu. Buduje koalici, na které se podílí Írán, podporuje ji Čína, a dokonce se fyzicky přidala i severokorejská armáda. Na zahájení velitelského shromáždění to dnes řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka.

Válka na Ukrajině je podle něj varovným signálem pro všechny. „Vidíme na vlastní oči, jak je důležitá vlastní obranyschopnost a odolnost. Vojáci i civilisté na Ukrajině denně čelí tvrdé realitě, kterou si neumíme představit, přesto vzdorují a bojují,“ uvedl Řehka k více než 1000 dní trvajícímu konfliktu.

„Pokračuje také konflikt na Blízkém východě. Čína stále více zasahuje do světového řádu. Tohle není čas pro pasivitu. Je to chvíle, kdy musíme jednat a ukázat, že to myslíme vážně,“ dodal šéf české armády.

Rusko vyslalo v noci na dnešek na Ukrajinu rekordní počet 188 dronů, oznámily ráno ukrajinské vzdušné síly na telegramu. Kromě toho invazní armáda podle nich vystřelila na napadenou zemi čtyři balistické střely Iskander-M. Protivzdušná obrana podle hlášení letectva zničila 76 bezpilotních letounů nad 17 ukrajinskými oblastmi. Ukrajinci zároveň informují o zásazích objektů kritické infrastruktury. Zatím nejsou informace o obětech.

Rusko v noci na dnešek udeřilo na západoukrajinský Ternopil, město hlásí přerušené dodávky elektřiny a vody. Informoval o tom server Ukrajinska pravda. Útokům čelil také Kyjev, nad kterým protivzdušná obrana zničila přes deset dronů.

Europoslanci se dnes v druhý den plenárního zasedání ve Štrasburku budou věnovat pokračující podpoře Ukrajině ze strany EU.

Plenární rozprava se zástupci komise o podpoře Ukrajině a nasazení severokorejských vojáků v ruské Kurské oblasti se uskuteční dnes dopoledne. Ve čtvrtek se bude hlasovat o příslušném usnesení, v němž europoslanci zřejmě zopakují silnou podporu Ukrajině a odsoudí vojenskou spolupráci Ruska s KLDR.

Dvanáct vojáků, včetně osmi z Británie, utrpělo zranění při velké dopravní nehodě během cvičení NATO v Estonsku, uvedla agentura AP. Nehoda se stala ještě minulý týden, úřední představitelé o ní informovali dnes, dodala.

Vojáci se vraceli na základnu v Tapě během sněhové vánice, kdy se jejich vozy dostaly do řetězové havárie způsobené srážkou dvou aut na dálnici mezi Tallinnem a Narvou. Při nehodě utrpělo zranění 17 lidí, včetně 12 vojáků, uvedl list Postimees s odvoláním na policii a pohraniční stráž. Osm zraněných Britů bylo letecky přepraveno do vlasti k další léčbě, uvedlo ministerstvo obrany. Pět pacientů bylo mezitím propuštěno z nemocnice, tři zůstávají v péči lékařů v Birminghamu.