Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračovat bude zase od rána, prozatím přejeme dobrou noc.

V Rusku už není afghánské vládnoucí hnutí Tálibán zakázanou teroristickou organizací. Příslušné rozhodnutí ruského nejvyššího soudu totiž vstoupilo v platnost, a tak byly provedeny odpovídající změny i v seznamu teroristických organizací, napsala dnes agentura Interfax s odvoláním na údaje ruské tajné služby FSB. V seznamu je nyní uvedeno, že zákaz Tálibánu byl pozastaven.

Ruský nejvyšší soud minulý měsíc vyhověl žádosti generálního prokurátora Igora Krasnova pozastavit zákaz činnosti Tálibánu, který v Rusku platil více než 20 let, od roku 2003.

Rusko je připravené spolupracovat s afghánským vládnoucím islamistickým hnutím Tálibán v boji proti terorismu, uvedl na počátku května pověřenec ruského prezidenta Vladimira Putina pro Afghánistán Zamir Kabulov. Rusko a Tálibán podle Kabulova považují za společného nepřítele afghánskou odnož teroristické organizace Islámský stát. Pomoc s bojem proti ní mohou Afghánistánu poskytnout ruské specializované složky.

„Páni prezidenti! Vaše jednání budou pokračovat, jednání vašich delegací budou pokračovat. Prosím, předejte si navzájem civilisty," apeluje nositel Nobelovy ceny míru, bývalý šéfredaktor nezávislého ruského listu Novaja Gazeta Dmitrij Muratov, na prezidenty Ruska a Ukrajiny Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského. „Na Ukrajině uvězněné stoupence 'ruského světa' výměnou za odpůrce války uvězněné v ruských věznicích a táborech. Nebyla praxe výměny civilistů za civilisty. Ale musíme s tím začít. Předejte je, dokud jsou naživu! Začněte s dospívajícími, ženami, nemocnými a s těmi, co mají doma (malé) děti,“ vyzval Muratov hlavy obou znepřátelených zemí a zdůraznil, že případná výměna civilistů by mohla přiblížit vytoužený mír."

Rusko a Ukrajina o víkendu završily dosud největší výměnu válečných zajatců, tisíc za tisíc. Součástí této výměny byla i páteční výměna 120 civilistů.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov popřel, že by se Rusko podílelo na žhářských útocích, které počátkem měsíce cílily na nemovitosti a vůz spojované s britským premiérem Keirem Starmerem.  Deník Financial Times minulý týden napsal, že britské úřady zapojení Moskvy do útoků prověřují.

„Londýn má sklon podezřívat Rusko ze všeho špatného, co se v Británii stane,“ řekl Peskov na pravidelném tiskovém brífinku v Moskvě. „Všechna tato podezření jsou nepodložená a často úsměvná,“ dodal.

Při požárech, které se odehrály v průběhu tří nocí mezi 8. a 12. květnem na severu Londýna, nebyl nikdo zraněn, uvedly britské úřady. Policie obvinila dva Ukrajince a jednoho Rumuna narozeného na Ukrajině ze žhářství a uvalila na ně vazbu bez možnosti kauce. V pátek 6. června by měli stanout před soudem v Londýně.

Francouzský odvolací soud zmírnil trest jednomu z dvojice vědců, kteří v únoru vhodili výbušninu do areálu ruského konzulátu v Marseille. Soud uznal část námitek obhajoby a původní osmiměsíční nepodmíněný trest změnil na podmíněný. Konzulát přitom již původní trest označil za mírný a požadoval přísnější potrestání za čin, který označil za teroristický.

Francouzští výzkumníci Vasile Heresanu a Georges Sitja 24. února v den třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu hodili do zahrady konzulátu tři podomácku vyrobené plastové lahve s výbušnou látkou. Dvě z nich explodovaly, nezpůsobily však žádné škody ani zranění. Soud jim o tři dny později za poškozování cizí věci a nedovolenou výrobu výbušnin vyměřil osmiměsíční tresty, které si měli odpykat v domácím vězení s elektronickým náramkem.

Osmačtyřicetiletý Heresanu se na rozdíl od svého o 11 let staršího kolegy proti rozsudku odvolal a dočkal se zmírnění trestu. Odvolací soud ve městě Aix-en-Provence dospěl k závěru, že má vědec na svědomí pouze nedovolenou výrobu výbušnin, nikoli však poškozování cizí věci. Jeho advokát Jean-Yves Hébert rozhodnutí přivítal, litoval však, že soud nezrušil i druhou část obvinění.

Ukrajině je podle ministra zemědělství Marka Výborného potřeba pomáhat, což podle něj dnes jasně zaznělo i od jeho kolegů, ministrů zemědělství dalších zemí, na zasedání Rady EU, nicméně je třeba vnímat i citlivost směrem k evropským zemědělcům. „Řešení ale musí najít Evropská komise, tu nemůžeme nahradit my, ministři zemědělství,“ dodal s tím, že Komise dnes nijak nedeklarovala, že by měla dohodu s Kyjevem připravenou tak, aby ji bylo možné dojednat do 5. června.

„Česká republika vždy stála za Ukrajinou,“ uvedl Výborný, který se dnes sešel se svým ukrajinským protějškem Vitalijem Kovalem. „Jsem velmi kritický k pomalému postupu Evropské komise. My jsme na to upozorňovali již brzo po Novém roce.“

Generální tajemník NATO Mark Rutte předpokládá, že členové Severoatlantické aliance na červnovém summitu v Haagu odsouhlasí zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP. Podle agentury Reuters to dnes řekl na jednání Parlamentního shromáždění NATO v Daytonu v USA.

„Řekněme, že pět procent. Nebudu říkat, jaké je individuální rozdělení, ale bude to výrazně nad tři procenta, pokud jde o tvrdé výdaje, a bude to také cíl výdajů souvisejících s obranou,“ dodal Rutte.

Rozhodnutí řady evropských zemí zrušit Kyjevu omezení ohledně dosahu raketových útoků do hloubi ruského území je potenciálně nebezpečné a odporuje ruským snahám o mírové urovnání konfliktu, prohlásil mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. „Rozhodnutí, pokud se skutečně stala, jsou naprosto v rozporu s našimi snahami o dosažení politického urovnání. Je to docela nebezpečné,“ řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov podle agentury TASS.

Ukrajina už nemusí dodržovat žádná omezení doletu u zbraní, které jí dodávají západní spojenci, řekl německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj může útočit i na ruské území.

Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona si Donald Trump zřejmě uvědomil, že mu ruský prezident Vladimir Putin ohledně Ukrajiny – a vyjednávání o příměří, ba připravenosti na mír – lhal. Macron podle agentury AFP doufá, že se hněv Trumpa na Kreml po ruských víkendových útocích na Ukrajinu promítne do činů. Macron zároveň vyzval ke stanovení lhůty, do které by měla Moskva přistoupit na příměří, jinak bude čelit dalším sankcím.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu zavítá na návštěvu Německa, setká se s kancléřem Friedrichem Merzem, uvedl Der Spiegel.

Rakousko a Česko se shodují v podpoře Ukrajiny, kterou napadlo Rusko, blízké postoje mají také v otázkách nelegální migrace. Po jednání v Praze to uvedli ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) a nová šéfka rakouské diplomacie Beate Meinlová-Reisingerová. Obě země podle ministryně sledují jasnou linii a chtějí spravedlivý a trvalý mír, který nebude na úkor Ukrajiny a Evropy. „Na Rusko je potřeba vyvinout větší tlak,“ řekla.

„Byla to už třetí noc v řadě kombinovaného ruského teroru – útoku dronů a střel. Pouze pocit naprosté beztrestnosti může Rusku umožnit provádět takové útoky a dále zvyšovat jejich rozsah. Neexistuje v tom žádná skutečná vojenská logika, ale má to významný politický význam,“ napsal v reakci na noční útok na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „(Ruský prezident Vladimir) Putin tím ukazuje, jak moc opovrhuje světem – světem, který vynakládá více úsilí na ‚dialog‘ než na skutečný tlak,“ dodal prezident, podle něhož by se zintenzivnění ruských útoků mělo setkat se zintenzivněním sankcí vůči Moskvě.

Za důsledek emocionálního přetížení označil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov kritiku amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu jeho ruského protějšku Vladimira Putina v souvislosti s posledními ruskými útoky na Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters.

„Jsme Američanům a osobně prezidentu Trumpovi opravdu vděční za pomoc při organizaci a zahájení tohoto vyjednávacího procesu,“ odpověděl Peskov na otázku ohledně Trumpových výroků o Putinovi. „Samozřejmě se zároveň jedná o velmi zásadní okamžik, který je samozřejmě spojen s emocionálním přetížením úplně všech a s emocionálními reakcemi,“ dodal.

Nezávislý server Meduza ale s odvoláním na různé telegramové kanály informuje o dronových útocích na průmyslové podniky v Tatarstánu a Ivanovské či Tulské oblasti. Protivzdušná obrana podle portálů Mash, Baza a Astra zasahovala například v Jelabuze v Tatarstánu, kde se mimo jiné nacházejí závody na montáž dronů. Podle Astry drony zaútočily také na chemický závod ve městě Kinešma v Ivanovské oblasti. Kvůli útokům dronů dočasně omezila provoz letiště v řadě ruských regionů, včetně moskevských letišť Domodědovo a Žukovskij, píše Meduza.

Ruské ministerstvo obrany dnes na telegramu informovalo, že jeho protivzdušná obrana v noci zničila 96 ukrajinských dronů nad 12 ruskými regiony, z toho šest nad Moskevskou oblastí. O něco později rezort doplnil, že ráno armáda zneškodnila dalších sedm ukrajinských bezpilotních letounů – pět nad Tulskou a dva nad Kalužskou oblastí. Moskva obvykle nesděluje celkový rozsah ukrajinských vzdušných útoků a hlásí pouze sestřelené drony.

Ukrajinská protivzdušná obrana podle předběžných údajů zlikvidovala všech devět střel s plochou dráhou letu Ch-101 a zneškodnila 288 nepřátelských bezpilotních letounů, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Upřesnilo, že ukrajinské jednotky 233 dronů sestřelily palebnými zbraněmi, dalších 55 strojů zneškodnily elektronickým bojem nebo stroje zmizely z radarů. O osudu zbylých dronů se vzdušné síly nezmiňují.

Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu 355 dronů a devět střel, uvedlo ukrajinské letectvo. Podle jeho mluvčího je to největší dronový útok za dobu války.

Kvůli ruským útokům vzlétly stíhačky Polska a jeho spojenců. „Je to další noc, kdy měl celý systém protivzdušné obrany v Polsku napilno,“ informovalo velení polské armády na sociální síti X. Vysvětlilo, že se tak dělo kvůli opětovné aktivitě ruského letectva dalekého dosahu, které podnikalo raketové útoky na ukrajinském území.

Materiální škody po ruských útocích z různých typů zbraní hlásí také vedení Dněpropetrovské oblasti východně od středu Ukrajiny. V Kamjanském okrese po útoku vznikl požár, který hasiči uhasili. Nikomu se nic nestalo.

Terčem rozsáhlého dronového útoku se stal Charkov. Ve druhém největším ukrajinském městě se ozvalo nejméně 13 výbuchů. Informace o následcích útoků se upřesňují, píše Ukrajinska pravda.

Šest hodin trval letecký poplach v Kyjevě, informovaly dnes ráno úřady v ukrajinském hlavním městě. Ruský dronový útok se obešel bez zraněných, poškodil však několik civilních objektů, například obytný dům.

"Nepřítel po půlnoci zaútočil na vesnici Jurkivka," oznámil na telegramu šéf vojenské správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Ruská armáda podle něho zasáhla a zničila soukromý dům. Zranění utrpěla jedna žena a jeden muž. Tlaková vlna také poškodila domy a auta v okolí. Jurkivka leží na jihovýchod od Záporoží, jen několik kilometrů od frontové linie.

Letecký poplach v noci na dnešek platil na celé Ukrajině, Rusko útočilo na různých místech země. Kvůli ruským útokům odstartovaly polské stíhačky.

Donald Trump dnes o něco později napsal na své sociální síti Truth Social, že se Vladimir Putin "úplně zbláznil", a varoval, že jakýkoli pokus o dobytí celého ukrajinského území povede k pádu Ruska.

"Vždy jsem měl s (ruským prezidentem) Vladimirem Putinem velmi dobré vztahy, ale něco se s ním stalo. Úplně se zbláznil!" napsal Trump na sociální síti Truth Social a kritizoval také ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za to, že "svými řečmi neprospívá své zemi". Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se předtím nechal slyšet, že americké mlčení po nedávných ruských útocích jen povzbuzuje prezidenta Putina k dalším útokům.

Podle ukrajinského letectva ruské drony dnes v noci zaútočily na přístavní město Oděsa z Černého moře. Ve městě Charkov na východě země bylo slyšet řadu silných výbuchů, oznámil na Telegramu guvernér Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. 

Americký prezident Donald Trump dnes vyjádřil nespokojenost s tím, co dělá ruský prezident Vladimir Putin na Ukrajině poté, co ruské síly podnikly v noci na neděli masivní letecké údery, kvůli kterým zemřelo 12 lidí a bylo zraněno asi 80 dalších.

„Nejsem spokojen s tím, co Putin dělá. Zabíjí spoustu lidí,“ řekl dnes americký prezident. „Posílá rakety do měst a zabíjí lidi a to se mi vůbec nelíbí. Jsme uprostřed jednání a on posílá rakety na Kyjev a další města. To se mi vůbec nelíbí,“ řekl dnes novinářům Trump na letišti v Morristownu ve státě New Jersey, když se připravoval na návrat do Washingtonu.