Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině
Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy dnes zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. O generálově smrti dříve informovaly ruské internetové zpravodajské kanály. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila útok na generála za teroristický čin.
Obětí se stal devětapadesátiletý generál Jaroslav Moskalik, tvrdí zpravodajský kanál Baza, pokládaný za blízký tajným službám. Nálož v zaparkovaném voze Volkswagen Golf vybuchla v 10:40 (09:40 SELČ), když generál procházel okolo auta. Výbuch jej odhodil do vzdálenosti několika metrů.
Soudě podle snímků z místa činu byla nálož opatřena dalšími prvky pro zvýšení smrticího účinku, napsala Baza. Dodala, že generál byl podle údajů z roku 2021 zástupcem náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu.
„Otázka zní, jak ukončit válku ve středu Evropy a světa. Tak mnoho obětí vidíme každý den. Dnes byl dokonce zabit ruský generál v důsledku teroristického útoku v Moskvě,“ řekla mluvčí Zacharovová podle agentury TASS.
Účastnil se plánování operací proti Ukrajině
Balašicha leží asi 25 kilometrů východně od centra Moskvy, za okružní dálnicí okolo ruské metropole. Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války rozpoutal před více než třemi lety vpád ruských vojsk do sousední země na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Purtina.
Správa, ve které pracoval Moskalik, je hlavním článkem plánování operací proti Ukrajině, poznamenal server Ukrajinska pravda. Do hodnosti generálporučíka povýšil Moskalika v roce 2021 ruský prezident Vladimir Putin, připomněl server BBC News.
Dříve se v ruských médiích objevila verze, že v autě vybuchla plynová nádrž a exploze zabila náhodného kolemjdoucího. Deník Kommersant na svém webu píše, že mohli zahynout dva lidé: řidič auta a cestující, který právě vystupoval z vozu.
U Moskvy byl zlikvidován špičkový ruský generál, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na Bazu a připomněl, že nejde o první případ svého druhu. Loni v prosinci zahynul při atentátu v Moskvě náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov a jeho asistent. Ukrajina o den dříve oznámila, že generála podezřívá z válečných zločinů. Za generálovou smrtí stála ukrajinská tajná služba SBU, dodal portál.
Moskalik se v roce 2015 zúčastnil jednání s Ukrajinou. V roce 2022 v zájmu svého syna vysoudil na ministerstvu obrany byt v domě ve městě Balašicha, u kterého dnes zahynul, poznamenal server The Moscow Times s odvoláním na informace ze sociálních sítí.
Dodal, že auto, které dnes vyletělo do povětří, od konce ledna přinejmenším třikrát změnilo majitele: nejprve jej pětatřicetiletá Margarita přepsala na ázerbájdžánského občana, který jej vzápětí prodal šestadvacetiletému Andrejovi, a od něj vůz koupil čtyřicetiletý Ihnat, narozený v ukrajinském městě Sumy.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od sobotního rána.

Dodávky elektřiny do ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny byly obnoveny, oznámila ruská správa okupované elektrárny, kterou citoval Reuters.

Italská premiérka Giorgia Meloniová telefonicky hovořila s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mimo jiné o ruské válce na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na vyjádření Meloniové. Stanice CNN s odvoláním na americké představitele uvedla, že Trump o Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, mluvil také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Trump si s lídry evropských zemí telefonoval poté, co prohlásil, že jej velmi zklamal čtvrteční hovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který podle šéfa Bílého domu nepřinesl žádný pokrok. Putin zjevně není ochoten ukončit vojenské akce na Ukrajině, míní Trump. Putin mu sdělil, že Rusko je nadále ochotno jednat o dohodě o urovnání konfliktu, ale nehodlá slevit ze svých válečných cílů, oznámil ve čtvrtek Kreml.

Ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna přišla o veškeré vnější zdroje energie, uvedla dnes večer na síti X Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která má na místě dlouhodobě svůj tým. Ruská státní agentura TASS píše, že potřeby elektrárny nyní zajišťují záložní generátory. Ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko podle serveru RBK-Ukrajina prohlásil, že ruská armáda zasáhla elektrické vedení spojující atomové zařízení s ukrajinskou energetickou sítí.
"Ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna dnes v 17:36 (16:36 SELČ) přišla o veškerý externí zdroj energie, což se stalo po deváté během vojenského konfliktu a poprvé od konce roku 2023," stojí ve sdělení MAAE, podle níž se nyní atomové zařízení spoléhá na energii z nouzových dieselových generátorů. "Podtrhuje to extrémně vratkou situaci v oblasti jaderné bezpečnosti," podotkl šéf MAAE Rafael Grossi.

Při ruském útoku na Kyjev bylo poškozeno konzulární oddělení polského velvyslanectví v Kyjevě, podle velvyslance jsou všichni zaměstnanci živí a zdraví, uvedl na sociální síti šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski. "Ukrajina naléhavě potřebuje prostředky protivzdušné obrany," napsal. Polské ministerstvo zahraničí na síti X oznámilo, že předalo ruské ambasádě diplomatickou nótu s protestem proti útokům na Ukrajince. "Byla poškozena budova polské ambasády na Ukrajině. Ministerstvo zdůraznilo, že to je porušení mezinárodního práva, zejména Vídeňské úmluvy z roku 1961," uvedla diplomacie.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem hovořil zejména o ruských vzdušných útocích a ukrajinské protivzdušné obraně, uvedl Zelenskyj na sociálních sítích. Oba státníci se podle něj v telefonátu dohodli na spolupráci při posílení ochrany ukrajinského nebe, hovořili rovněž o možnostech společné výroby v obranném průmyslu a o společných nákupech a investicích.

Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer ve čtvrtek 10. července pořádají další schůzku takzvané koalice ochotných, která se bude věnovat ruské invazi na Ukrajině. Dnes to podle agentury AFP oznámil Elysejský palác. Jednání se přes videospojení zúčastní také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, německý kancléř Friedrich Merz a italská premiérka Giorgia Meloniová.
„Zcela jistě se bude diskutovat o tom, jak udržet bojeschopnost Ukrajiny,“ uvedl úřad francouzského prezidenta. Jednání se uskuteční v době, kdy Macron bude na návštěvě Spojeného království, zástupci Ukrajiny a ukrajinští spojenci se ale připojí přes internet, poznamenal Elysejský palác.

Podívejte se na nové snímky z výměny vězňů. Ukrajinští vojáci se vrátili do vlasti.

Německo zvažuje nákup systémů protivzdušné obrany Patriot od Spojených států, následně by systémy předalo Ukrajině. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes uvedl mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. USA tento týden uvedly, že zastavily některé zbrojní dodávky Ukrajině včetně střel protivzdušné obrany.
„Mohu potvrdit, že skutečně vedeme intenzivní jednání na toto téma,“ uvedl mluvčí Kornelius. V jakém stadiu jednání se Spojenými státy jsou, ale říci odmítl. Mluvčí ministerstva obrany v této souvislosti zmínil, že ministr obrany Boris Pistorius v druhé polovině července vyrazí na návštěvu do Washingtonu. „Patrioty samozřejmě budou také na programu,“ dodal.

Ukrajina a Rusko si vyměnily další skupinu válečných zajatců, uvedlo nejdříve ruské ministerstvo obrany a o něco později informaci potvrdil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kolika lidí se výměna týká, není jasné.
„Naši lidé jsou doma. Většina z nich byla v ruském zajetí už od roku 2022,“ napsal Zelenskyj na svém účtu na telegramu. V únoru 2022 Rusko zahájilo invazi do sousední země. Mezi propuštěnými jsou podle Zelenského vojáci, kteří se podíleli na obraně vlasti například v přístavním městě Mariupol i jinde v Doněcké oblasti, v Luhanské oblasti i dalších ukrajinských regionech. Kromě příslušníků ukrajinských ozbrojených sil jsou ve skupině i civilisté, dodal Zelenskyj.

V Kyjevě po ruském útoku záchranáři našli mrtvého člověka, informují úřady. V okupovaném Doněcku zahynuli čtyři lidé při ostřelování, píše TASS.

Podmíněný trest navrhla dnes u soudu v Plzni státní zástupkyně pro padesátiletého Zdeňka Holzknechta, kterého viní z napadení dvou žen z Ukrajiny na předloňské pouti v Plasích. Padesátiletý majitel pouťových atrakcí čelí obžalobě z ublížení na zdraví, z výtržnictví a z násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci a hrozí mu až pětileté vězení. Muž trvá na tom, že nikoho nezranil. Popřel i jakýkoli národnostní motiv, který by stál za incidentem. Jeho obhájce navrhl zproštění obžaloby, protože podle něj nejsou žádné věrohodné důkazy, které by Holzknechtovu vinu jednoznačně potvrdily. Celý případ byl navíc podle něj silně medializovaný a zpolitizovaný. Rozsudek soud vyhlásí 11. července.

Viceprezident ruské společnosti Transněfť Andrej Badalov zemřel v Moskvě, napsala dnes agentura TASS s odvoláním zdroj z justičních orgánů, podle kterého Badalov nejspíše spáchal sebevraždu. Podle sociálních sítí vyskočil z okna svého bytu v 17. podlaží na prestižní adrese. Zprávy o smrti svého viceprezidenta později potvrdila sama společnost. Jde o přinejmenším 11. záhadnou smrt v ropném odvětví od rozpoutání války Ruska proti Ukrajině, napsal server The Moscow Times.
„Badalovovo tělo našli pod okny domu na Rubljovské silnici. Jako předběžná příčina smrti byla stanovena sebevražda,“ citovala agentura TASS svůj zdroj. Případ se vyšetřuje. V bytě byly v té době jeho žena a dvě dcery. Nyní jsou v péči psychologů, dodala agentura RIA Novosti, podle které Badalov před smrtí napsal ženě na rozloučenou.

Rusko podle petrohradského serveru Fontanka zrušilo svou hlavní přehlídku vojenského námořnictva, která se jinak každým rokem koná v poslední červencovou neděli v Petrohradě. Neoficiální zprávu Fontanky, která se odvolává na své anonymní zdroje, převzala i další média, ruská i zahraniční.
„Na Něvě, ani na rejdě v Kronštadtu nebudou žádné lodě, nebude letectvo,“ píše server. Skončil podle něj nácvik pochodu námořní pěchoty na souši. Zrušení přehlídky, naplánované na 27. července, údajně souvisí s bezpečnostními opatřeními, a tak se oslavy omezí na položení věnců k pomníku a koncert na náměstí v druhém největším ruském městě.

Obchodní dohoda mezi EU a Ukrajinou zavádí nové kvóty pro vývoz citlivých ukrajinských produktů. Například pro cukr jde podle nejmenovaného vysokého unijního představitele o kvótu 100.000 tun ročně z dřívějších 20.000 tun, u pšenice pak jde o zvýšení na 1,3 milionu tun z původní kvóty jeden milion tun. Na dovoz levných zemědělských produktů z Ukrajiny si stěžují zemědělci v některých zemích EU, poukazují hlavně na nerovné podmínky.

Německo očekává, že Slovensko nyní urychleně schválí nový balík protiruských sankcí Evropské unie. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes řekl mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Dodal, že podle jeho informací se podařilo výhrady Slovenska vůči balíku vyřešit. Slovenský premiér Robert Fico v červnu řekl, že Bratislava 18. balík sankcí nepodpoří. V pondělí uvedl, že si kvůli tomu telefonoval s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Rusko ve stále větší míře v bojích na Ukrajině používá chemické zbraně, včetně chlorpikrinu. Podle agentury DPA o tom informovala německá Spolková zpravodajská služba (BND) a nizozemská vojenská rozvědka MIVD a tajná služba AIVD. Chlorpikrin je řazen mezi dusivé chemické zbraně.
„To, že ruská armáda nasazuje slzotvorné plyny a chlorpikrin, se stalo běžnou praxí a je silně rozšířené,“ uvedly zpravodajské služby. Připomínají, že o tom, že ruská armáda využívá slzotvorné látky, se vědělo, ale nově potvrzují, že je to i chlorpikrin. Ve vysokých koncentracích v uzavřeném prostoru může mít tato látka využívaná jako zbraň za první světové války smrtící účinky. „Představuje to ještě závažnější porušení úmluvy o chemických zbraní, která zakazuje používání této látky za jakýchkoliv okolností,“ uvádějí němečtí a nizozemští zpravodajci. Podle šéfa MIVD Petera Reesinka Rusko zesiluje nasazení používání chemických zbraní. „Hrozba vyplývající z ruského programu pro chemické zbraně postupně roste,“ uvedl Reesink.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko v blahopřání americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi k dnešnímu americkému svátku, Dni nezávislosti, vyzval k normalizaci vztahů mezi Minskem a Washingtonem. Lukašenko obvykle negratuluje vůdcům „nikoli přátelských“ zemí, poznamenal běloruský server Naša Niva. Agentura AFP dala blahopřání do souvislosti s tvrdými západními sankcemi, které doléhají na Minsk.
„Minsk a Washington během vašeho (Trumpova) prvního prezidentského období stanuly na cestě normalizace vztahů. Bohužel, v určitém okamžiku se bělorusko-americká spolupráce odchýlila od této pozitivní linie. Jsem přesvědčen, že taková situace neodpovídá národním zájmům našich zemí ani národů. Nastal čas to změnit,“ uvedl Lukašenko a dodal, že doufá v obnovení pozitivní dynamiky ve vztazích a ve vzájemně prospěšnou spolupráci.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes označil rekordně velký ruský útok na Kyjev a další ukrajinská města za jasný důkaz, že bez velkého tlaku Rusko nezmění své hloupé destruktivní chování. Změna k lepšímu závisí hlavně na Spojených státech, napsal na sociální síti X. Ukrajina se brání ruské agresi čtvrtým rokem.

Kyjev zažil jednu z nejhorších nocí od začátku ruské invaze, napsal dnes na sociální síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na rozsáhlé dronové a raketové útoky, kterým ukrajinské hlavní město čelilo. Připomněl, že Rusko útočilo hned po telefonátu amerického prezidenta Donalda Trumpa s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Dnes bude Trump mluvit se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
„Naprosto strašná a bezesná noc v Kyjevě. Zatím jedna z nejhorších. Na ukrajinské hlavní město se snesly stovky ruských dronů a balistických raket,“ napsal Sybiha. Putin podle něj úmyslně tento útok nařídil krátce po telefonátu s Trumpem, a ukazuje tak, že naprosto ignoruje Spojené státy a všechny, kdo volají po konci války. Vyzval, aby na Rusko byly bez otálení uvaleny ty nejtvrdší sankce a aby Ukrajina získala všechny prostředky nutné k tomu, aby se mohla bránit.

Rusko v noci na dnešek nasadilo k útoku na Ukrajinu 539 dronů, což je nejvíce od začátku jeho vojenské invaze. Proti sousední zemi ruské síly odpálily také 11 balistických raket a střel s plochou dráhou letu. Informuje o tom ukrajinské letectvo.
Jednotky ukrajinské protivzdušné obrany sestřelily 270 dronů, dalších 208 se jich ztratilo v důsledku nasazení elektronického boje nebo šlo o atrapy, které nenesly hlavice. Ukrajinská letectvo také uvádí, že sestřelilo dvě střely s plochou dráhou letu.
Hlavním cílem útoku byl Kyjev, uvádí letectvo. Podle úřadů je v hlavním městě po útoku více než 20 zraněných. Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu v únoru 2022.

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že dnes bude hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Napsala to agentura Reuters. Oba politici by mohli jednat o přerušení dodávek některých amerických zbraní Ukrajině, což Trump odůvodnil tím, že jeho předchůdce Joe Biden dal Ukrajině v minulosti příliš mnoho zbraní. Trump již ve čtvrtek mluvil po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. O jednání s ním řekl, že ho zklamalo.
Bílý dům v úterý potvrdil informace serveru Politico, že americké ministerstvo obrany zastavilo dříve slíbené dodávky některých střel protivzdušné obrany a další přesné munice na Ukrajinu.
Trump novinářům řekl, že Spojené státy daly Ukrajině mnoho zbraní. „Biden vyprázdnil naši zemi tím, že jim (Ukrajině) dával zbraně, a musíme zajistit, že jich pro nás samotné bude dostatek,“ uvedl Trump. Dodal, že Spojené státy nadále spolupracují s Ukrajinou a napadené zemi pomáhají.

Telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nepřinesl podle amerického prezidenta Donalda Trumpa žádný pokrok ohledně války na Ukrajině. Píší to agentury Reuters a AFP. Putin podle představitele Kremlu Jurije Ušakova Trumpovi řekl, že Moskva se nevzdá svých cílů na Ukrajině, mezi něž počítá odstranění takzvaných „základních příčin“ konfliktu. Putin podle Ušakova také řekl, že Rusko má nicméně zájem pokračovat v jednání a dohodnout se na urovnání konfliktu.
Trump stručně komentoval telefonát večer v rozhovoru s novináři. Řekl, že s Putinem mluvil o válce na Ukrajině a Íránu. „Ne, nijak jsem s ním nepokročil,“ odpověděl Trump na otázku, zda telefonát přiblížil možnost uzavření dohody o zastavení bojů na Ukrajině, píše agentura AFP.

Dobré ráno, vážení čtenáři,
úřady na Ukrajině a v Rusku dnes brzy ráno hlásí noční vzdušné údery. Rozsáhlý úder ze vzduchu zasáhl ukrajinské hlavní město Kyjev, kde bylo podle místních úřadů zraněno 14 lidí, píše agentura Reuters. Jedna žena pak zemřela v Rostovské oblasti v Rusku.
Podle serveru The Kyiv Independent kyjevský starosta Vitalij Kličko uvedl, že ruské údery zasáhly 13 různých míst v ukrajinském hlavním městě. Novináři ve městě slyšeli řadu výbuchů. Podle ukrajinské armády Rusko útočilo na Kyjev za použití bezpilotních prostředků a raket. Podle provozovatele železnice údery poškodily drážní infrastrukturu v hlavním městě.
👍 👍 👍