Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství věnované válce na Ukrajině. Pokračovat budeme zase zítra, prozatím přejeme dobrou noc. 

Šéf polské diplomacie dnes řekl, že prokuratura přišla „se silnými důkazy“ o tom, že v Polsku se stal pokus o diverzní akci, za kterým byly cizí tajné služby. Jistý občan Ukrajiny se podle Sikorského přiznal, že ve Vratislavi na příkaz Ruska chystal žhářský útok. Polsko ví o dalších ruských plánech na takové útoky, uvedl šéf polské diplomacie.

S varováním v reakci na uzavření ruského konzulátu v Poznani přišla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Zacharovová, která Polsku slíbila „bolestnou odpověď“.

Magazín Newsweek dnes s odvoláním na jihokorejské představitele napsal, že KLDR do Vladivostoku na východě asijské části Ruska už v září vyslala své vojenské piloty. To může souviset s výcvikem Severokorejců na ruské vojenské letouny, které Rusko KLDR dodalo. Podle Newsweeku nelze rovněž vyloučit, že Rusko, které má nedostatek pilotů, požádalo KLDR o výpomoc.

Snímky z Kyjeva: V centru města mohou místní obdivovat výstavu zničené ruské vojenské techniky.

Čínský prezident Si Ťin-pching si dnes po jednání s ruským vůdcem Vladimirem Putinem na okraj summitu mezivládní organizace BRICS v ruské Kazani pochvaloval pevnost vzájemných vztahů obou zemí v časech „mezinárodního chaosu“, píše agentura AFP. Putin se Siem podle vyjádření Moskvy jednal mimo jiné o válce na Ukrajině a dalších plánech na spolupráci, píše agentura Reuters.

Čína a Rusko soustavně prohlubují strategickou koordinaci a spolupráci v mnoha ohledech, uvedl Si. Vztahy Moskvy a Pekingu podle něj „přispěly k blahu čínského a ruského národa a významně přispěly k obraně mezinárodní rovnosti a spravedlnosti“.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski nařídil uzavřít ruský konzulát v Poznani na západě země. Učinil tak v reakci na sabotáže včetně žhářských útoků, za kterými podle něj stála Moskva, napsala dnes agentura AP. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová postup Polska označila za nepřátelský akt. Poznamenala, že Varšava může očekávat bolestnou odpověď.

Jihokorejská tajná služba minulý týden uvedla, že KLDR přesunula na ruský Dálný východ na 1500 příslušníků speciálních sil, aby na tamních vojenských základnách podstoupili výcvik pro boj na Ukrajině. Celkově chce podle ní Pchjongjang vyslat na podporu Ruska na 12.000 vojáků.

O počtu až 12.000 severokorejských vojáků, kteří se připravují k účasti ve válce po ruském boku, dnes hovořil i Zelenskyj. „Je to výzva, ale víme, jak na ni reagovat. Je důležité, aby se partneři před touto výzvou neschovávali,“ řekl.

Rusko si předvolalo německého velvyslance na protest proti otevření taktického velitelství NATO pro Baltské moře v Rostocku na severu Německa. Dnes to podle agentury TASS oznámilo ruské ministerstvo zahraničí, které kvůli rozšiřování infrastruktury Severoatlantické aliance na území někdejší Německé demokratické republiky (NDR) pohrozilo následky. Německé ministerstvo zahraničí podle veřejnoprávní stanice NDR záležitost považuje za nedorozumění, neboť velitelství nespadá pod NATO, ale je německým štábem.

Ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin dnes rezignoval kvůli rozsáhlému korupčnímu skandálu, kdy si úředníci obstarávali falešná potvrzení o invaliditě, aby se vyhnuli vojenské službě. Informovala o tom agentura Reuters. Funkci dal Kostin k dispozici po jednání národní bezpečnostní a obranné rady, na které ukrajinští činitelé diskutovali o tom, jak proti korupci zakročit. Kostinovým úřadem nedávno otřásla série obvinění týkající se desítek místních představitelů prokuratury včetně samotných státních zástupců.

„Generální prokurátor musí převzít politickou odpovědnost za situaci v orgánech ukrajinské prokuratury,“ napsal na sociálních sítích po jednání rady ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Krátce poté Kostin oznámil, že odstupuje.

Lidé by měli prokázat větší sebedisciplínu a nešířit ruskou propagandu. Dnes to po setkání s českými europoslanci ve Štrasburku prohlásil český vládní koordinátor pro strategickou komunikaci Otakar Foltýn. Podle něj se Rusko snaží rozštěpit společnosti v Evropské unii a nabourat se do jejich demokratické debaty. Politici by pak měli prokázat pud sebezáchovy a nešířit propagandu namířenou proti zájmům České republiky, řekl Foltýn, který se ve své funkcí zabývá dezinformacemi a jehož výroky už v minulosti vyvolaly kritiku.

Rusko se podle Foltýna snaží nabourat do fungování demokracie, jejíž součástí podle něj je „permanentní kritika vlády a toho, co dělají politici“. Cílem tohoto narušování podle něj je „znemožnit možnost se dohodnout“ a štěpit společnost. „Člověk by tudíž měl mít dost sebedisciplíny, aby odolal potřebě multiplikovat ruskou propagandu,“ uvedl Foltýn. Politikové by podle něj měli prokázat pud sebezáchovy, jelikož cílem ruského snažení je narušit fungování demokratických institucí.

Pouze Spojené státy mohou svým souhlasem se vstupem Ukrajiny do NATO překonat dosavadní odpor Německa v této věci, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj se rozhodne až po amerických volbách 5. listopadu, informovala agentura AP.

Zelenskyj připustil, že na vstupu Ruskem napadené země do Severoatlantické aliance - klíčovém bodě jeho takzvaného plánu vítězství, který představil minulý týden - nepanuje mezi západními lídry shoda. Podle něj Francie, Británie a Itálie projevily známky podpory vstupu, zatímco Německo vyjadřuje výhrady.

"Po volbách doufáme v pozitivnější reakci ze strany USA - ne kvůli změně prezidenta, ale proto, že Spojené státy se nyní soustředí na volby, a domnívám se, že jakákoliv ostrá prohlášení ze strany USA by dnes mohla být nevhodná nebo s sebou nést rizika. Myslím, že nechtějí zbytečná rizika," řekl Zelenskyj novinářům. "Je mi zcela jasné, že všichni hlavní partneři, zejména v období voleb, se budou bát reakce Ruska," dodal.

S válkou je spojeno velké chemické znečištění. Zapomíná se na to, že válka je špinavá a jedovatá, řekl dnes na semináři Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR s názvem Environmentální dopady války na Ukrajině Tomáš Cajthaml z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Mezi hlavní chemická rizika války patří bojové aktivity, provoz a oprava techniky a poškozování infrastruktury.

Vztahy mezi Ruskem a Indií jsou strategickým partnerstvím. Ruský prezident Vladimir Putin to dnes řekl indickému premiérovi Naréndrovi Módímu na okraj právě začínajícího třídenního summitu mezivládního uskupení BRICS v ruské Kazani. Módí podle agentury AFP vyzval k urychlenému návratu k míru na Ukrajině.

"Rusko-indické vztahy představují zvláště privilegované strategické partnerství a nadále se aktivně rozvíjejí," řekl Putin v krátkém prohlášení, které odvysílala ruská televize.

Británie poskytne Ukrajině půjčku ve výši 2,26 miliardy liber (68,5 miliardy korun) v rámci ohlášeného balíku skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, který má být kryt výnosy ze zmrazených ruských aktiv. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Britský ministr obrany John Healey uvedl, že peníze mají sloužit výhradně na vyzbrojení ukrajinské armády.

„I ve třetím roce ruské agresivní války zůstává podpora napadené Ukrajiny klíčovou prioritou nově zvoleného Evropského parlamentu. Mám velkou radost z dnes schválené půjčky pro Ukrajinu, která bude financována zmrazenými ruskými aktivy," řekla k půjčce Ukrajině europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), která na jejím návrhu pracovala. 

“Doplňuje dohodnutou částku na úrovni zemí G7, a tedy není nutné, aby ho Rada schvalovala jednomyslně. Díky tomu se elegantně vyhneme vydíracím praktikám maďarského premiéra Viktora Orbána, které pravidelně vídáme při každém schvalování evropské pomoci Ukrajině,” dodala Gregorová.

Europoslanci schválili poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši až 35 miliard eur. Splátky mají hradit výnosy ze zmrazeného ruského státního majetku. 

Podle materiálů Evropské komise Ukrajina, která se brání ruské invazi, bude moci použít prostředky na pokrytí okamžitých potřeb i na rekonstrukci. Pomoc je součástí dohody zemí skupiny G7 na poskytnutí Ukrajině prostředků ve výši až 50 miliard dolarů prostřednictvím půjček krytých výnosy ze zmrazeného ruského majetku.

Zvážíme dodávky zbraní na Ukrajinu, uvedla jihokorejská vláda. Jižní Korea může zvážit přímé dodávky zbraní Kyjevu jako součást opatření proti zesilující vojenské spolupráci Ruska se Severní Koreou. Podle agentury Reuters to dnes uvedla kancelář jihokorejského prezidenta. Soul tvrdí, že Pchjongjang vyslal do Ruska vojáky, aby bojovali na Ukrajině na straně Moskvy.

Zástupce poradce jihokorejského prezidenta pro národní bezpečnost Kim Te-hjo uvedl, že se připravují diplomatická, ekonomická a vojenská opatření s ohledem na různé scénáře vojenské spolupráce mezi Pchjongjangem a Moskvou, včetně poskytnutí smrtících zbraní Ukrajině v případě zhoršení situace.

„V rámci postupných scénářů bychom zvážili dodávky zbraní pro obranné účely, a pokud by se zdálo, že zacházejí příliš daleko, mohli bychom zvážit i ofenzivní použití,“ řekl vysoce postavený činitel kanceláře prezidenta Jun Suk-jola.

Význam Ruska na trhu Evropské unie se zkapalněným zemním plynem (LNG) se zvyšuje, i když region zvažuje, jak dodávky z této země omezit. Za devět měsíců letošního roku podíl Ruska na dovozu LNG do EU stoupl na 20 procent, zatímco ve stejném období loni činil 14 procent. Celková poptávka po LNG ale klesla. Ve své zprávě to dnes uvedla Agentura EU pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER).

Růst upozorňuje na energetickou bilanci Evropy více než dva roky po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, která vyvolala krizi v dodávkách plynu. Rusko už sice není hlavním dodavatelem plynu do EU, neboť většina dodávek potrubím je zastavena či přerušena, LNG z Ruska ale zůstává důležitou součástí energetické bezpečnosti Evropy.

V Uzbekistánu dnes jednal ministr zahraničí Jan Lipavský. Při přednášce v Taštentu mluvil o ruské agresi vůči Ukrajině a jejích důsledcích pro bezpečnost, jak ministr uvedl na sociální síti X. V Uzbekistánu se Lipavský setká s ministrem zahraničí Bachtijorem Saidovem, přijme ho též místopředseda vlády pro ekonomické záležitosti Džamšíd Chodjajev. Český ministr zahraničí navštívil Uzbekistán poprvé od roku 1995. 

Na Ukrajinu by své jednotky mohla poslat Jižní Korea. Ta totiž zvažuje, že by do boje poslala speciální delegaci monitorující možné nasazení severokorejských vojáků. Informuje o tom agentura Yonhap. Soul varoval před zapojením Severokorejců do války po boku ruské armády opakovaně a je připravený učinit odvetná opatření.

Jihokorejské bezpečnostní složky už dřív uvedly, že KLDR minulý měsíc do Ruska vyslala 1500 vojáků. Podle šéfa Severoatlantické aliance Marka Rutteho by zapojení Severní Koreje do rusko-ukrajinské války bylo zásadní eskalací konfliktu. Moskva jejich nasazení na Ukrajině popírá.

Reuters: Ruská média chválí Trumpa, Kreml je k němu a Harrisové chladný. Ruští představitelé, kteří mají blízko k prezidentu Vladimiru Putinovi, tvrdí, že je v konečném důsledku jedno, zda americké prezidentské volby 5. listopadu vyhraje republikán Donald Trump nebo demokratka Kamala Harrisová. Ruská státní televize ve svém vysílání o amerických prezidentských volbách však silně straní exprezidentovi Trumpovi, píše agentura Reuters.

Ruský První kanál tento měsíc odvysílal záběry, na nichž miliardář Elon Musk a americký moderátor Tucker Carlson kritizují viceprezidentku Harrisovou. Vzápětí stanice zveřejnila sérii videí, které popsala jako přešlapy demokratické kandidátky. Stejná reportáž přitom vykreslila Trumpa a jeho volebního partnera J.D. Vance jako sebevědomé politiky, kteří mají zdravý rozum, pokud například jde o transgenderovou politiku či migraci, ale kteří čelí "zlým silám", což dokládají dva pokusy o atentát na bývalou hlavu státu.

Francouzské ministerstvo obrany vyzvalo k projednání rozmístění „nejaderných odstrašujících sil“ na Ukrajině. Francouzský ministr obrany Sebastien Lecornu řekl, že je nutné projednat rozmístění „nejaderných odstrašujících sil“ na Ukrajině, aby bylo možné zachovat záruky příměří po mírové dohodě.

„Představte si příměří nebo mírovou smlouvu. Uvědomíte si, že otázka rozmístění nejaderných odstrašujících sil na Ukrajině, aby bylo možné odrazit novou hrozbu z Ruska, je zjevně otázkou, kterou je již třeba řešit,“ řekl na kanálu LCI. Bylo to v reakci na „vítězný plán“ Volodymyra Zelenského, který navrhoval rozmístění cizích nejaderných odstrašujících sil na ukrajinském území. První bod Zelenského plánu – pozvání země do NATO – podporovala už dříve i Francie, proti tomu se ale postavily USA a Německo.

Jeden z útoků na Rusko způsobil trápení vedení podniku na výrobu elektroniky Kremnij El v Brjansku na západě Ruska. To uvedlo, že po útoku ukrajinských dronů v závodě vznikly požáry, podle serveru Meduza, který dodal, že Kremnij El je jedním z největších ruských závodů na výrobu elektroniky, využívané ve vojenském průmyslu.

Summit zemí BRICS dnes začíná v Rusku a někteří členové oznámili, že v Moskvě budou chybět. Srbský prezident Aleksandar Vučić nepřijede na summit, bude ho zastupovat vicepremiér Aleksandar Vulin, napsal na svém webu list Kommersant. Ruský deník připomněl, že ve dnech 23. a 24. října má být v Bělehradu na návštěvě polský premiér Donald Tusk.

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva také zrušil cestu na summit do Ruska poté, co si v sobotu doma při nehodě poranil hlavu. Informoval o tom zpravodajský server BBC News. BRICS je uskupení velkých rozvíjejících se zemí včetně Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky.

Polsko by rádo vidělo celý mírový plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, o kterém mluvil v posledních dnech. Ten by měl mít pět bodů, nicméně Polsko si stěžuje, že není mezi zeměmi, které mají doposud přístup k celému textu.

Nálet ukrajinských dronů poškodil dva lihovary v Tulské oblasti, ležící jižně od Moskvy, oznámil během noci na dnešek gubernátor ruského regionu Dmitrij Miljajev. Ukrajinské drony také zasáhly chemičku v Tambovské oblasti a průmyslový podnik ve Voroněžské oblasti, informovaly místní úřady podle agentury TASS. Ruská protivzdušná obrana během noci zničila 18 ukrajinských dronů, tvrdí ruské ministerstvo obrany.

Nejméně tři lidé, včetně jednoho dítěte, přišli o život v důsledku náletu ruských dronů na město Sumy na severovýchodu Ukrajiny, ohlásila oblastní vojenská správa na sociální síti. Uvedla rovněž, že během noci ukrajinská protivzdušná obrana nad regionech sestřelila 25 nepřátelských dronů typu Šáhed.

Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách operativně ověřit z nezávislých zdrojů.

Ukrajinská média dříve hlásila, že nepřátelský nálet si vyžádal neupřesněný počet obětí mezi civilisty. Záchranáři hledají lidi pod troskami zasažených obytných domů.

Evropští poslanci budou dnes na plenární schůzi ve Štrasburku hlasovat o půjčce Ukrajině v objemu až 35 miliard eur (884 miliard korun). Evropská komise půjčku připravila v rámci dohody skupiny zemí G7, které chtějí Kyjevu poskytnout až 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun) krytých výnosy ze zmrazeného ruského státního majetku. Europoslanci budou také debatovat o situaci v Libanonu či o návrhu unijního rozpočtu na příští rok.

Evropská komise připravila návrh na takzvanou makrofinanční asistenci Ukrajině, která spočívá v poskytnutí půjčky ve výši až 35 miliard eur. Peníze bude moci Kyjev použít na své nejnaléhavější potřeby, například na rekonstrukci či nákup zbraní a vojenského materiálu. Komise by chtěla, aby prostředky mohla Ukrajina začít čerpat již letos či nejpozději v příštím roce.

Nálet ukrajinských dronů poškodil dva lihovary v Tulské oblasti, ležící jižně od Moskvy, oznámil během noci na dnešek gubernátor ruského regionu Dmitrij Miljajev. Oba závody, ve městě Jefremov a v obci Lužkovskij, jsou od sebe vzdáleny asi 150 kilometrů, napsal server BBC News.

Nálet se podle gubernátora obešel bez obětí a raněných. „Situace je pod kontrolou,“ ujistil na sociální síti.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Vedení podniku na výrobu elektroniky Kremnij El v Brjansku na západě Ruska uvedlo, že po útoku ukrajinských dronů v závodě vznikly požáry, uvedl server Meduza a dodal, že Kremnij El je jedním z největších ruských závodů na výrobu elektroniky, využívané ve vojenském průmyslu. Podnik v Brjansku, který leží asi 400 kilometrů jihozápadně od Moskvy, se stal terčem ukrajinských dronů už loni v srpnu a září.

„Noční teroristický útok“ přerušil zásobování elektřinou, poškodil speciální energetická zařízení a přerušil výrobní řetězce, uvedlo vedení firmy. „Všichni se ze všech sil podílejí na odstranění následků výbuchů a požárů,“ uvedlo a zdůraznilo, že hlavním úkolem je co nejrychleji obnovit výrobu. Ale to nezávisí jen na továrně, problémem prý bude pořízení náhradních dílů k poškozeném technologickému zařízení a k energetické infrastruktuře, připustil generální ředitel Oleg Dancev.