Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině
Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy dnes zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. O generálově smrti dříve informovaly ruské internetové zpravodajské kanály. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila útok na generála za teroristický čin.
Obětí se stal devětapadesátiletý generál Jaroslav Moskalik, tvrdí zpravodajský kanál Baza, pokládaný za blízký tajným službám. Nálož v zaparkovaném voze Volkswagen Golf vybuchla v 10:40 (09:40 SELČ), když generál procházel okolo auta. Výbuch jej odhodil do vzdálenosti několika metrů.
Soudě podle snímků z místa činu byla nálož opatřena dalšími prvky pro zvýšení smrticího účinku, napsala Baza. Dodala, že generál byl podle údajů z roku 2021 zástupcem náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu.
„Otázka zní, jak ukončit válku ve středu Evropy a světa. Tak mnoho obětí vidíme každý den. Dnes byl dokonce zabit ruský generál v důsledku teroristického útoku v Moskvě,“ řekla mluvčí Zacharovová podle agentury TASS.
Účastnil se plánování operací proti Ukrajině
Balašicha leží asi 25 kilometrů východně od centra Moskvy, za okružní dálnicí okolo ruské metropole. Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války rozpoutal před více než třemi lety vpád ruských vojsk do sousední země na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Purtina.
Správa, ve které pracoval Moskalik, je hlavním článkem plánování operací proti Ukrajině, poznamenal server Ukrajinska pravda. Do hodnosti generálporučíka povýšil Moskalika v roce 2021 ruský prezident Vladimir Putin, připomněl server BBC News.
Dříve se v ruských médiích objevila verze, že v autě vybuchla plynová nádrž a exploze zabila náhodného kolemjdoucího. Deník Kommersant na svém webu píše, že mohli zahynout dva lidé: řidič auta a cestující, který právě vystupoval z vozu.
U Moskvy byl zlikvidován špičkový ruský generál, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na Bazu a připomněl, že nejde o první případ svého druhu. Loni v prosinci zahynul při atentátu v Moskvě náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov a jeho asistent. Ukrajina o den dříve oznámila, že generála podezřívá z válečných zločinů. Za generálovou smrtí stála ukrajinská tajná služba SBU, dodal portál.
Moskalik se v roce 2015 zúčastnil jednání s Ukrajinou. V roce 2022 v zájmu svého syna vysoudil na ministerstvu obrany byt v domě ve městě Balašicha, u kterého dnes zahynul, poznamenal server The Moscow Times s odvoláním na informace ze sociálních sítí.
Dodal, že auto, které dnes vyletělo do povětří, od konce ledna přinejmenším třikrát změnilo majitele: nejprve jej pětatřicetiletá Margarita přepsala na ázerbájdžánského občana, který jej vzápětí prodal šestadvacetiletému Andrejovi, a od něj vůz koupil čtyřicetiletý Ihnat, narozený v ukrajinském městě Sumy.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Šéfka horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková, která je považována za důvěrnici ruského prezidenta Vladimira Putina a která čelí západním sankcím kvůli podpoře ruské invaze na Ukrajinu, se v Ženevě ve Švýcarsku účastní konference předsedů zákonodárných sborů. Pozvání Matvijenkové, která podporuje ruské válečné tažení, vyvolalo rozruch ve švýcarských, ukrajinských či německých médiích. Agentura DPA to označila za ruský úspěch, protože ruská média zveřejnila snímky z jejího příletu vládním letounem do Švýcarska a následného uvítání květinami.

Ruský soud poslal na 12 let do vězení novinářku Olgu Komlevovou, kterou shledal vinnou ze spolupráce s někdejším protikorupčním fondem zesnulého opozičního předáka Alexeje Navalného a ze šíření takzvaně nepravdivých zpráv o ruské armádě. Žurnalistka provinění odmítla. Informovaly o tom dnes agentury AP a AFP a také ruský TASS, podle kterého verdikt zatím nenabyl právní moci.
Vyšetřovatelé podle serveru Meduza Komlevovou obvinili z dobrovolného přidání se k takzvaně extremistické komunitě. Novinářka podle médií v minulosti spolupracovala jako dobrovolnice s Navalného Fondem boje proti korupci (FBK), než ho ruské úřady v roce 2021 označily za extremistickou organizaci a zakázaly.

Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že proti Rusku ode dneška za deset dní zavede cla a další opatření, pokud Moskva neučiní pokrok směrem k ukončení války na Ukrajině. Šéf Bílého domu, který už v pondělí oznámil, že na deset nebo 12 dní zkrátí původní 50denní lhůtu, kterou dal svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, podle svých slov ale od Ruska dosud neobdržel odpověď. Trump to sdělil novinářům na palubě prezidentského speciálu Air Force One na cestě ze Skotska do Washingtonu, píše Reuters.
„Nedostal jsem žádnou odpověď. Je to škoda,“ prohlásil Trump.

Německo chce ještě do konce roku získat souhlas parlamentu na více než šest desítek vojenských zakázek včetně nákupu 20 stíhaček Eurofighter, 5000 transportérů Boxer a 3500 transportérů Patria. Dnes o tom informovala agentura Bloomberg, která se odvolává na své informované zdroje.
Po začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zahájila německá vláda nyní již bývalého sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze rozsáhlý program modernizace a vyzbrojení armády, což financuje ze zvláštního fondu. Ve zbrojení pokračuje i Scholzův konzervativní nástupce Friedrich Merz. Jeho vláda před týdnem schválila návrh zákona, který má pomoci armádě usnadnit a zrychlit nákup výzbroje a výstroje či výstavbu vojenských objektů.

Prezident Trump v letadle Air Force One prohlásil, že dává Rusku „10 dní od dnešního dne“ na dosažení dohody s Ukrajinou.

Americká rapperka Azealia Banks asi moc fanoušků na Ukrajině nezíská. Zesměšnila totiž ukrajinského obránce, který se vrátil ze zajetí. Banks retweetovala příspěvek s fotografiemi vojáka, na kterých je vidět, jak vypadal před a po ruském zajetí. „No, něco muselo zastavit jeho tlustý zadek v jedení, ne?“ napsala Banks na X. Ta v minulosti pobuřovala i v Praze, která je podle ní „plná moru a duchů, co touží po menstruační krvi.“

V Polsku bylo zadrženo 32 osob podezřelých ze spolupráce s ruskými tajnými službami na úkor Polska. „Podněcovali k diverzním činům nebo k napadení,“ řekl premiér Donald Tusk během úterního zasedání vlády. Podle Polského rozhlasu je jedním ze zadržených sedmadvacetiletý Kolumbijec. Dále mezi nimi mají být Poláci, Rusové, Bělorusové a Ukrajinci.

V ukrajinské armádě budou moci sloužit lidé starší 60 let. Prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon, jenž umožní starším obyvatelům země dobrovolně vstoupit do armády v době válečného stavu, který v zemi platí od začátku ruské invaze do země. Informovala o tom dnes agentura AFP nebo servery Ukrajinska pravda a The Kyiv Independent.
Toto opatření umožní starším dobrovolníkům sloužit v nebojových a specializovaných rolích, čímž se rozšíří náborový fond v době přetrvávajícího nedostatku lidských sil, podotkl The Kyiv Independent. „Značný počet občanů ve věku 60 let a starších vyjádřil silnou touhu dobrovolně se zapojit do obrany státu,“ stojí podle AFP ve vysvětlující zprávě na webových stránkách parlamentu, který návrh zákona schválil v polovině července.

Podle místních obyvatel došlo v oblastním městě Černihiv, severně od Kyjeva, k explozi. Informují o tom místní kanály na sociálních sítích.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil s kanadským premiérem Markem Carneyem, jednání označil za „věcné a dobré.“ „Jsem vděčný Kanadě za podporu mého návrhu zákona, který zaručuje nezávislost a účinnost ukrajinských protikorupčních orgánů a brání jakémukoli ruskému vlivu nebo zasahování do práce naší protikorupční infrastruktury,“ uvedl na síti X. Carney tak zřejmě podpořil aktuální zákon, který Zelenskyj předložil po masových protestech, které smetly jeho předchozí variantu. Ta měla naopak podřídit protikorupční instituce vládě.

Ruská pro-kremelská média s odvoláním na rozvědku SVR tvrdí, že v neurčeném alpském rezortu mělo dojít ke schůzce představitelů Spojených států a Velké Británie s bývalým ukrajinským vrchním velitelem Valeryjem Zalužným, který momentálně slouží jako velvyslanec ve Spojeném království, šéfem prezidentské kanceláře Ukrajiny Andrijem Jermakem a ministrem obrany Kyrylo Budanovem.
Předmětem jednání mělo být údajně nahrazení prezidenta Volodymyra Zelenského právě Zalužným. „Jermak a Budanov také získali od západních partnerů příslib, že si udrží své funkce a že při řešení dalších personálních otázek budou brát v úvahu jejich zájmy, " napsal ruský propagandistický server Lenta. Informace mohou být součástí propagandy SVR a nelze je v tuto chvíli nezávisle ověřit. Kyjev je dosud nekomentoval.

Počet zraněných ve městě Kamjanske v Dněpropetrovské oblasti v důsledku ruských útoků během noci vzrostl na 22, včetně 10 zdravotnických pracovníků z napadené nemocnice. „Mezi nimi jsou sestry, porodní asistentky a anesteziolog,“ informoval na Telegramu ukrajinský zpravodajský kanál GRUNT.

Ruská letecká společnost Aeroflot dnes zrušila další desítky letů, situace se však podle ní stabilizovala. Firmu v pondělí postihl výpadek informačního systému, ke kterému se přihlásily dvě hackerské skupiny stojící na straně Ukrajiny, jež se brání ruské invazi. Informuje o tom agentura Reuters.
Aeroflot oznámil, že dnes zrušil dalších 22 letů z Moskvy a 31 letů do Moskvy. Všechny zrušené lety z Moskvy měly odstartovat před 9:00 SELČ, letový plán pro zbytek dne se však zdá být převážně nedotčen, píše Reuters. „Dnes plánujeme uskutečnit 93 procent letů z Moskvy a zpět podle původního letového řádu,“ uvedla firma Aeroflot.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil závod na výrobu tzv. chytrých zbraní v Kyjevské oblasti. „Setkal jsem se s týmem, který vyrábí elektroniku a citlivé komponenty pro naše rakety, drony a zabezpečené komunikační systémy. Rychle se naučili vyrábět řídicí jednotky a další důležité součásti. Více než 80 % produkce tohoto závodu slouží našim obranným potřebám,“ uvedl na síti X.

Mezinárodní měnový fond zhoršil výhled růstu ruské ekonomiky. Letos čeká růst HDP o 0,9 procenta, což je o 0,6 procentního bodu méně, než předpokládal v dubnu. Výhled na příští rok MMF zvýšil o 0,1 procentního bodu na jedno procento. Loni ruská ekonomika vzrostla o 4,3 procenta.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že ruská vojska zcela obsadila vesnici Temyrivka v Záporožské oblasti a Novoukrajinka v Doněcké oblasti na Ukrajině. Ministerstvo to uvedlo na sociální síti Telegram s odkazem na velení armády.

Počet obětí ruských útoků na Ukrajinu se za den blíží třem desítkám mrtvých, tvrdí ukrajinské úřady. Téměř 100 dalších při nich utrpělo zranění.
„Stalo se to poté, co Spojené státy vyjádřily naprosto jasný postoj, podporovaný světem, že Rusko by mělo tuto válku ukončit a přejít k diplomacii," komentoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Každá vražda našich lidí Rusy, každý ruský úder - ačkoliv už dávno mohlo být příměří, kdyby je Rusko neodmítlo - ukazuje, že Moskva si zaslouží velmi tvrdý, skutečně bolestivý, a proto spravedlivý a účinný sankční tlak. Musí být donucena zastavit zabíjení a uzavřít mír,“ zdůraznil Zelenskyj.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v dnešním telefonátu s ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou hovořil o dalších možnostech podpory Ukrajiny i o nutnosti reforem a boje s korupcí.
„Mluvili jsme o dalších možnostech naší podpory Ukrajiny. Je i v našem zájmu, aby se Ukrajina stala silným členem Evropské unie. Proto musí dál pokračovat v reformách a boji s korupcí, což jsem panu ministrovi zdůraznil,“ uvedl Lipavský.
Ukrajinská vláda čelí kritice za zákon, který podřizoval Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) generální prokuratuře, čímž by se podle některých snížila nezávislost úřadu. Generálního prokurátora totiž do funkce jmenuje prezident a nominaci schvaluje parlament. Ukrajinská vláda zareagovala na kritiku ze zahraničí i na domácí protesty předložením nové úpravy, která by měla NABU vrátit větší míru nezávislosti.

Kreml komentuje výroky Donalda Trumpa o tom, že zkracuje Rusku lhůtu na dohodu o ukončení války proti Ukrajině z 50 na 10-12 dnů: „Vzali jsme na vědomí prohlášení prezidenta Trumpa. Pokračuje speciální vojenská operace a my nadále zůstáváme oddáni mírovému procesu urovnání konfliktu okolo Ukrajiny a zajištění našich zájmů během tohoto urovnání,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury Interfax.
„Chtěl bych se vyhnout nějakému hodnocení. Opakuji, že prohlášení prezidenta Trumpa jsme vzali na vědomí,“ odpověděl na otázku ohledně Trumpova výroku, že už nemá zájem dál mluvit s prezidentem Vladimirem Putinem.

„Ve 2 hodiny ráno Rusové zahájili raketový úder na město Kamjanske - na území městské nemocnice,“ ohlásil na Telegramu šéf Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. „Při tomto úderu zemřeli tři lidé, mezi nimiž byla i těhotná žena. Jmenovala se Diana, bylo jí pouhých 23 let.“

Ruské útoky si vyžádaly 22 životů, mimo jiné těhotné ženy, a 85 zraněných, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj; Rusko je podle něj třeba donutit, aby přestalo zabíjet.

Ukrajinské drony při náletu na město Salsk, které leží přibližně 180 kilometrů od Rostova, způsobily požár na nádraží. Poškodily také automobil, ve kterém zahynul řidič, jehož totožnost se zjišťuje, uvedl gubernátor Sljusar. Podle ruských železnic byl načas přerušen provoz na trati, když trosky dronů na nádraží v Salsku poškodily nákladní a osobní vlak, jehož cestující vyvázli bez zranění a byli evakuováni.
Nejde o první útok na železnici. V neděli ukrajinské drony narušily dodávky elektřiny pro železnici a provoz na tratích v části Volgogradské oblasti.

Ruské bomby mimo jiné zasáhly vězeňské zařízení v Záporožské oblasti, kde zabily 16 lidí a 35 zranily, napsal šéf oblastní správy Ivan Fedorov na sociální síti Telegram. Budovy věznice bomby zničily a poškodily i rodinné domy v okolí, dodal.

Nejméně dvě desítky mrtvých si v noci na dnešek vyžádaly ruské útoky na Ukrajinu, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady.

Estonské ministerstvo zahraničí si dnes předvolalo ruského charge d'affaires kvůli vplutí lodi ruské pohraniční stráže do estonských teritoriálních vod. Na síti X to oznámil estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna. Plavidlo plulo v sobotu bez povolení v estonských vodách přibližně 35 minut, uvedla veřejnoprávní stanice ERR s odvoláním na estonské ozbrojené síly. Moskva se k incidentu nevyjádřila.
Zahraniční válečná loď může proplout estonskými výsostnými vodami pouze za mírovým účelem a musí 48 předem informovat estonské ministerstvo zahraničí, uvedl ERR. Ruské plavidlo pohraniční stráže třídy Světljak tak podle estonské armády ovšem neučinilo a vplulo asi půl kilometru do nitra estonských teritoriálních vod. Estonské námořnictvo situaci monitorovalo a plavidlo identifikovalo, podotkla ERR.
👍 👍 👍