Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině
Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy dnes zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. O generálově smrti dříve informovaly ruské internetové zpravodajské kanály. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila útok na generála za teroristický čin.
Obětí se stal devětapadesátiletý generál Jaroslav Moskalik, tvrdí zpravodajský kanál Baza, pokládaný za blízký tajným službám. Nálož v zaparkovaném voze Volkswagen Golf vybuchla v 10:40 (09:40 SELČ), když generál procházel okolo auta. Výbuch jej odhodil do vzdálenosti několika metrů.
Soudě podle snímků z místa činu byla nálož opatřena dalšími prvky pro zvýšení smrticího účinku, napsala Baza. Dodala, že generál byl podle údajů z roku 2021 zástupcem náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu.
„Otázka zní, jak ukončit válku ve středu Evropy a světa. Tak mnoho obětí vidíme každý den. Dnes byl dokonce zabit ruský generál v důsledku teroristického útoku v Moskvě,“ řekla mluvčí Zacharovová podle agentury TASS.
Účastnil se plánování operací proti Ukrajině
Balašicha leží asi 25 kilometrů východně od centra Moskvy, za okružní dálnicí okolo ruské metropole. Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války rozpoutal před více než třemi lety vpád ruských vojsk do sousední země na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Purtina.
Správa, ve které pracoval Moskalik, je hlavním článkem plánování operací proti Ukrajině, poznamenal server Ukrajinska pravda. Do hodnosti generálporučíka povýšil Moskalika v roce 2021 ruský prezident Vladimir Putin, připomněl server BBC News.
Dříve se v ruských médiích objevila verze, že v autě vybuchla plynová nádrž a exploze zabila náhodného kolemjdoucího. Deník Kommersant na svém webu píše, že mohli zahynout dva lidé: řidič auta a cestující, který právě vystupoval z vozu.
U Moskvy byl zlikvidován špičkový ruský generál, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na Bazu a připomněl, že nejde o první případ svého druhu. Loni v prosinci zahynul při atentátu v Moskvě náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov a jeho asistent. Ukrajina o den dříve oznámila, že generála podezřívá z válečných zločinů. Za generálovou smrtí stála ukrajinská tajná služba SBU, dodal portál.
Moskalik se v roce 2015 zúčastnil jednání s Ukrajinou. V roce 2022 v zájmu svého syna vysoudil na ministerstvu obrany byt v domě ve městě Balašicha, u kterého dnes zahynul, poznamenal server The Moscow Times s odvoláním na informace ze sociálních sítí.
Dodal, že auto, které dnes vyletělo do povětří, od konce ledna přinejmenším třikrát změnilo majitele: nejprve jej pětatřicetiletá Margarita přepsala na ázerbájdžánského občana, který jej vzápětí prodal šestadvacetiletému Andrejovi, a od něj vůz koupil čtyřicetiletý Ihnat, narozený v ukrajinském městě Sumy.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od středečního rána.
Mluvčí ruské diplomacie podle BBC odmítla slova ukrajinského prezidenta, který řekl, že by v případných jednáních nabídl Moskvě výměnu území.
Pokud americký prezident Donald Trump dostane Ukrajinu a Rusko k jednacímu stolu, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj plánuje nabídnout Moskvě výměnu obsazených území. Kyjev by se vzdal části ruské Kurské oblasti, kterou má pod kontrolou ukrajinská armáda. V rozhovoru s listem The Guardian to řekl Zelenskyj, který zároveň poznamenal, že zatím neví, o kterou část Ruskem okupovaného ukrajinského území by na oplátku požádal Kyjev. „Vyměníme jedno území za druhé," řekl Zelenskyj. Které Rusy okupované území by žádala zpět Ukrajina, nespecifikoval. „Nevím, uvidíme. Ale všechna naše území jsou důležitá, neexistuje žádná priorita," dodal Zelenskyj bez dalších podrobností.
Zelenskyj dále v rozhovoru řekl, že pokud Trump zastaví americkou vojenskou podporu Ukrajině, Evropa samotná nebude schopna zaplnit vzniklou mezeru. „Ozývají se hlasy, které říkají, že Evropa by mohla nabídnout bezpečnostní záruky bez Američanů, a já vždycky říkám ne," řekl ukrajinský prezident během rozhovoru v Kyjevě. „Bezpečnostní záruky bez Ameriky nejsou skutečnými bezpečnostními zárukami," dodal.
Ukrajinské drony během noci na dnešek znovu napadly rafinérii v ruském Saratovu. Podle zdrojů agentury Reuters rafinérie patřící firmě Rosněfť pozastavila z bezpečnostních důvodů výrobu, přičemž obnovení produkce se očekává během jednoho či dvou dní.
„Zásah ropné rafinérie okupantů v Saratovské oblasti Ruské federace,“ uvedl na facebooku ukrajinský generální štáb, podle kterého v objektu vypukl požár. „Podnik se podílí na zásobování ruské okupační armády,“ dodalo velení ukrajinských ozbrojených sil.
Společnost Rosněfť na žádost agentury Reuters o komentář neodpověděla. Dva zdroje z průmyslového odvětví nicméně agentuře sdělily, že zpracování ropy bylo v podniku pozastaveno, ale klíčová zařízení nebyla poškozena. „Není to nic vážného,“ uvedl jeden z nich. Saratov leží asi 850 kilometrů na jihovýchod od Moskvy.
Rusko propustilo z vězení Američana Marka Fogela, kterého ruský soud dříve uznal vinným z pašování drog a poslal ho do vězení na 14 let. Dohodu o propuštění podle Bílého domu vyjednal mimo jiné zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff, který dnes navštívil Moskvu. Moskva zatím tuto informaci nepotvrdila, ruská státní agentura TASS cituje v této souvislosti Bílý dům.
„Prezident Trump, Steve Witkoff a prezidentovi poradci vyjednali výměnu, která představuje projev dobré víry ze strany Rusů a znamení, že jdeme správným směrem k ukončení brutální a hrozné války na Ukrajině,“ řekl podle agentury Reuters poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz. Podle agentury AP už nesdělil, co výměnou poskytli Rusům Američané. Předchozí výměny vězňů obvykle zahrnovaly propuštění Rusů vězněných na Západě.
V Černihivské oblasti dva falešní policisté unesli dva brance z vojenského autobusu. „Dne 9. února kolem 2:00 přijala policie hlášení od armády, že v okrese Černihiv řidič osobního auta Audi odřízl autobus s vojenským personálem na silnici. Z auta vystoupili dva mladíci v civilu, představili se jako policisté a ukázali své ‚identifikace‘. Muži požadovali, aby jim starší člen skupiny vojáků předal dva brance. V případě odmítnutí a pokusu o odpor vyhrožovali oběti střelbou, přičemž jeden z nich se držel za ruku na pouzdru se zbraní,“ informuje ukrajinská policie. „Po vyvedení obou mužů z autobusu je útočníci posadili do auta a odjeli neznámým směrem.“
Za „osvobození“ dvou mobilizovaných dostali falešní policisté dvakrát pět tisíc dolarů (celkem ke čtvrt milionu Kč). Oba útočníky a jednoho uprchlého brance už policie zadržela. „Nejzávažnější sankce článků stanoví trest odnětí svobody až na osm let,“ konstatuje na webu.
Ruský vojenský letoun Su-24MR narušil nad teritoriálními vodami polský vzdušný prostor, v němž setrval 72 sekund. Oznámila to polská armáda na síti X.
Členské země Severoatlantické aliance loni překonaly svůj cíl a poskytly Ukrajině bezpečnostní pomoc ve výši přesahující 50 miliard eur (přes 1,2 bilionu korun). Podle mluvčí NATO Evropa a Kanada přispěly více než polovinou z této sumy, zbytek poskytly Spojené státy.
Lídři 32 zemí NATO loni přislíbili pokračovat v podpoře Kyjeva a poskytnout Ukrajině bezpečností pomoc ve výši minimálně 40 miliard eur (asi bilion Kč) prostřednictvím „poměrných příspěvků“.
Mluvčí aliance Allison Hartová nyní uvedla, že spojenci závazek překročili a v roce 2024 poskytli Ukrajině bezpečnostní pomoc ve výši více než 50 miliard eur. „Více než polovina této částky pochází od evropských spojenců a Kanady,“ dodala. Zbývající pomoc přišla od USA. NATO neposkytlo podrobnosti o metodice použité pro výpočet příspěvků, podotkla agentura Reuters.
„Vyměníme jedno území za druhé,“ řekl prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj – tedy vrátí Rusku část Kurské oblasti, kterou drží ukrajinská armáda. Ale dodal, že neví, kterou část Ruskem okupovaného území bude Ukrajina požadovat na oplátku. „Nevím, uvidíme. Ale všechna naše území jsou důležitá, neexistuje žádná priorita,“ řekl v rozhovoru pro britský The Guardian.
Uprchlíci z Ukrajiny, kteří by se chtěli v Česku usadit, by si mohli letos změnit dočasnou ochranu na zvláštní dlouhodobý pobyt. Mohli by ho získat, pokud v ČR žijí aspoň dva roky, od loňského července nepobírali humanitární dávku a mají roční příjem aspoň 440.000 korun hrubého (36 666 Kč měsíčně). Za každou další společně registrovanou osobu by se částka zvedla o 110.000 korun. Vyplývá to z připravovaného vládního nařízení o podrobnostech registrace ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu. S ním by si uprchlíci pak po pěti letech mohli stejně jako ostatní cizinci požádat o povolení k trvalému pobytu. Připomínky mohou resorty i další instituce posílat do 18. února. Pak návrh projedná vláda.
„Zvláštní dlouhodobý pobyt je koncipován jako nabídka dlouhodobého usazení v České republice a motivace k další integraci pro ty držitele dočasné ochrany, kteří jsou již natolik soběstační a dostatečně adaptováni, že nepotřebují ochranný status,“ uvedli autoři návrhu.
Na Ukrajině v lednu zahynulo kvůli válce s Ruskem nejméně 139 civilistů, dalších 738 jich utrpělo zranění. To je o 39 procent více než v prosinci, uvedla dnes ve své nejnovější zprávě Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU). Nejvíce lidí podle ní zabily a zranily v prvním měsíci roku drony krátkého doletu, které na lidi shazovaly výbušniny. Celkem kvůli ruské vojenské agresi proti Ukrajině zahynulo přinejmenším 12.605 civilistů, dalších nejméně 29.178 lidí utrpělo zranění.
„Drony krátkého doletu nyní představují jednu z nejsmrtelnějších hrozeb pro civilisty ve frontových oblastech,“ uvedla šéfka mise Denielle Bellová. V lednu podle ní tyto zbraně zabily a zranily více civilistů než kterákoliv jiná zbraň. Mise OSN zjistila, že kvůli útokům bezpilotních letounů krátkého doletu shazujících výbušniny zahynulo v prvním měsíci roku 38 civilistů, dalších 223 lidí utrpělo zranění. „(Drony) zasahovaly lidi v jejich autech, autobusech a na ulici,“ uvedla Bellová.
Rusko se snaží zničit naši zemi, ale snaží se o to marně, uvedl během svého prohlášení v Evropském parlamentu předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk. Ukrajinský politik vystoupil na plenárním zasedání ve Štrasburku u příležitosti blížícího se třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu, která začala 24. února 2022, a poděkoval europoslancům i celé EU za podporu, kterou zemi poskytuje.
Evropský soud pro lidská práva (ECHR) se dnes zastal lidí a médií potrestaných v Rusku za kritiku války na Ukrajině. Ruské úřady porušily uloženými tresty jejich právo na svobodný projev. Moskvě soud nařídil stěžovatele odškodnit, stojí v rozhodnutí. Mezi stěžovateli byly i nezávislý ruský list Novaja Gazeta či stanice Dožď. Obě média musela v Rusku kvůli zásahům úřadů zastavit činnost.
Prezident Petr Pavel se v pátek a v sobotu zúčastní Mnichovské bezpečnostní konference, oznámil dnes na webu odbor komunikace prezidentské kanceláře. Na akci dorazí i například americký viceprezident J.D. Vance nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Podle šéfa konference Christopha Heusgena bude bezpečnostní konference v Mnichově dobrou příležitostí pro zástupce Ukrajiny a Spojených států jednat o způsobu, jak dosáhnout míru na Ukrajině. Zástupci ruského režimu prezidenta Vladimira Putina na třídenní akci ani letos nebudou. Do Mnichova naopak vyrazí americký zvláštní zmocněnec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg.
Ukrajina napadená Ruskem se podle většiny Čechů bude muset vzdát části svého území, aby dosáhla míru. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury STEM. Česká republika by měla podle lidí usilovat o rychlý konec války i za cenu územních ztrát Ukrajiny. Podle téměř poloviny dotázaných také poskytuje Česko Ukrajině příliš velkou vojenskou pomoc. Rusko napadlo Ukrajinu v únoru 2022. Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva letos v lednu uvedl, že v tomto konfliktu bylo na celé Ukrajině zabito už více než 12.300 civilistů včetně 650 dětí. Miliony lidí z Ukrajiny musely před válkou utéct, část z nich žije i v Česku.
Rusko požádalo Českou republiku o vydání ruské opoziční novinářky Faridy Kurbangalejevové, která v ČR žije, uvedl dnes podle BBC server Mediazona s odkazem na facebookový post Kurbangalejevové. O žádosti má rozhodovat městský soud v Praze. Kurbangalejevová, která věří, že ji nevydá, je v Rusku stíhána kvůli tomu, že údajně schvalovala terorismus a šířila lživé informace o ruské armádě.
Rusko na Ukrajinu v noci zaútočilo 124 drony a až 19 raketami, uvedl Kyjev. Poškozena byla zařízení na těžbu zemního plynu v Poltavské oblasti.
Ukrajinské protivzdušné obraně se během noci podařilo sestřelit ruskou raketu Iskander-M a také 79 ze 126 ruských dronů. Dalších 35 bezpilotních letounů nedosáhlo svých cílů, pravděpodobně kvůli rušení prostředky radioelektronického boje. Uvedlo to dnes ukrajinské letectvo. O jedné oběti ruského ostřelování v uplynulých 24 hodinách informoval šéf východoukrajinské Doněcké oblasti Vadym Filaškin; civilista byl podle něj zabit u Pokrovska a další tři lidé vyvázli se zraněním. Další zraněné hlásí i jiné ukrajinské oblasti.
Slovensko má právo zvažovat nad metodami, jak zastavit zahraniční dodávky zemního plynu na Ukrajinu, řekl slovenský premiér Robert Fico v nahrávce zveřejněné na sociální síti. Fico už dříve opakovaně kritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za to, že Kyjev po skončení platnosti příslušné smlouvy s ruskou stranou ukončil na začátku ledna přepravu ruského plynu přes ukrajinské území.
Ukrajina po ruských útocích na její plynárenská zařízení začala minulý týden znovu odebírat plyn také prostřednictvím záložního plynovodu ze Slovenska, dodavateli jsou podle Fica zahraniční firmy. Kyjev rovněž zvýšil dovoz suroviny z Polska a Maďarska.
Americký prezident Donald Trump podle agentury AFP v rozhovoru s televizí Fox News zmínil, že by Ukrajina jednou mohla být ruská. Chce po ní vzácné kovy v hodnotě 500 miliard dolarů (12,2 bilionu Kč), aby USA dostaly zpět svou podporu této zemi, která se už tři roky brání ruské agresi.
Polsko kvůli dnešnímu rozsáhlému útoku aktivovalo stíhačky, aby chránily jeho vzdušný prostor.
Kvůli rozsáhlému ruskému útoku na ukrajinského energetiku dochází k nouzovému vypínání elektřiny, informují dnes ukrajinská média s odvoláním na ministra energetiky Hermana Haluščenka a energetickou společnost Ukrenerho.
👍 👍 👍