Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Děkujeme, že jste sledovali naše online zpravodajství k válce na Ukrajině. Novinky a zprávy vám budeme přinášet zase od zítřejšího rána, prozatím přejeme dobrou noc. 

Ukrajina a USA se dohodly na bodech dohody o nerostech, píše Reuters s odkazem na své zdroje. Zelenskyj podle nich v pátek odletí do Washingtonu.

Starmer a Macron vítají Trumpovu roli v úsilí o dosažení míru Ukrajině, píše AFP.

Mluvčí Starmerova úřadu uvedl, že oba lídři spolu dnes odpoledne telefonovali a zopakovali, že Ukrajina musí být v centru jakýchkoli mírových jednání a že Evropa je připravena sehrát svou roli. Francouzský prezident se s Trumpem setkal v pondělí v Bílém domě a Starmer bude ve Washingtonu s prezidentem USA hovořit ve čtvrtek.

Tiskové agentury informují, že o nadcházejícím víkendu hodlá Starmer uspořádat jednání evropských lídrů, které má navázat na obdobné rokování v Paříži z minulého týdne. Schůzku ve francouzské metropoli Macron svolal v reakci na kontakty Spojených států a Ruska, které vyvolaly obavy, že Washington a Moskva hodlají o příměří na Ukrajině čelící ruské invazi jednat bez Evropanů.

Evropa pro svoji bezpečnost potřebuje silné Německo, potřebuje německé peníze pro obnovu Ukrajiny a vyzbrojení Ukrajiny a Evropy na odstrašení Ruska. Na veřejné debatě o budoucnosti Ukrajiny na Anglo-americké vysoké škole v Praze to dnes uvedl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.

Pro mír v Evropě lze podle něj nejvíce udělat výrazným navýšením nejen výrobní kapacity v Evropě, ale i výzbroje a dodávek ukrajinské armádě a evropským armádám. A na vyzbrojení i obnovu zničené Ukrajiny jsou potřeba peníze. Největším aktérem, který v tomto dokáže cokoliv udělat, je jednoznačně Německo, míní Kopečný.

Britský premiér a francouzský prezident vítají roli lídra, které se ujal prezident Trump v úsilí o mír na Ukrajině, stojí v prohlášení Downing Street.

Společnost Starlink uvedla, že je plně oddána poskytovat služby Ukrajině „Jakékoli zvěsti o opaku jsou kategoricky nepravdivé,“ uvedla společnost. Je také známo, že Polsko poskytne Ukrajině další terminály Starlink, řekl tamní ministr digitalizace Krzysztof Gawkowski. Varšava podle něj do konce roku 2024 převedla do Kyjeva 24 400 terminálů. Nová várka byla objednána v listopadu 2024 a postupně přichází na Ukrajinu.

Na válku na Ukrajině myslí v Německu i během karnevalového průvodu Rose Monday v Kolíně nad Rýnem. Jedna z dekorací znázorňovala ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského s „kladivem lásky“, které míří na hlavu ruského prezidenta Vladimira Putina. 

Maďarsko požaduje vyškrtnutí osmi osob ze sankčního seznamu EU a nové záruky pro jednání o dodávkách plynu, jinak nebude souhlasit s prodloužením sankcí proti Rusku a Bělorusku. Informují o tom diplomatické zdroje v Bruselu, které cituje mimo jiné agentura Reuters.

Maďarský ministr zahraničí Pétér Szijjártó v pondělí řekl, že jeho země nebude souhlasit s „uspěchaným“ prodloužením sankcí vůči jednotlivcům. Podmínkou Maďarska pro prodloužení sankcí Evropské unie proti ruským a běloruským občanům je, aby bylo ze seznamu sankcionovaných staženo osm konkrétních jmen.

Věc se bude projednávat opět na pracovní úrovni. Bez dohody nynější sankce vyprší 15. března, musí se přitom prodlužovat každých šest měsíců.

Jeden člověk zemřel a 14 utrpělo zranění při ruském vzdušném úderu na rezidenční čtvrť města Kramatorsk na východě Ukrajiny. Informovala o tom dnes ukrajinská policie, podle níž jsou mezi zraněnými i čtyři děti.

Plány amerického prezidenta Donalda Trumpa dostávají první trhliny. Podle jeho vyjádření se totiž v úterý mělo konat druhé kolo rozhovorů mezi Spojenými státy a Ruskem v Saúdské Arábii. Putinův režim však oznámil, že dnes do Rijádu nikoho nevyšle. Celý článek čtěte ZDE.

Realistické a zvládnutelné rozpočtově, z hlediska kapacit i toho, jak se uzavírají smlouvy a modernizuje česká armáda, je podle premiéra Petra Fialy (ODS) navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně. Řekl to dnes na tiskové konferenci po jednání s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a zástupci českého obranného průmyslu. Zopakoval, že dosažení tří procent HDP je záležitostí několika let.

„My jsme se dnes na té debatě také shodli, že navyšování musí jít postupně, protože peníze, které se dávají do naší bezpečnosti a obrany, musí být vynaloženy dobře, musí dávat smysl, nedá se opravdu z roku na rok zvýšit ze dvou procent na tři,“ řekl. Konkrétní počet let, který bude potřeba k dosažení tří procent, nechtěl předjímat.

Vstup Ukrajiny do Evropské unie ještě před rokem 2030 by byl pro českého ministra Martina Dvořáka příjemným překvapením. Cesta Kyjeva do nynější sedmadvacítky je ale ještě dlouhá a je potřeba splnit množství důležitých reforem, připomněl dnes ministr pro evropské záležitosti v Bruselu.

Možný vstup Ukrajiny do EU před rokem 2030 v případě, že země bude pokračovat v reformách stejně rychle a stejně kvalitně jako dosud, v pondělí zmínila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. V Kyjevě si společně s řadou dalších evropských politiků a ukrajinskými partnery připomněla třetí výročí ruské invaze. Ukrajina, která usiluje o vstup do EU i NATO, se od února 2022 ruské agresi brání s podporou západních spojenců.

Vývoz vojenského materiálu z ČR na Ukrajinu loni podle aktuálních odhadů vzrostl meziročně nejmíň o třetinu, řekla dnes po setkání se zástupci zbrojařů na ministerstvu obrany šéfka resortu Jana Černochová (ODS). Rok 2023 byl přitom podle ní rekordní.

ČR díky své muniční iniciativě patří mezi hlavní dodavatele munice na Ukrajinu, uvedla ministryně. Loni tam z Česka směřovalo 1,5 milionu kusů velkorážové munice. V dodávkách chce ČR pokračovat i letos.

„Pokud máme pokračovat v muniční iniciativě, potřebujeme dostatek finančních prostředků od těch donátorů. Zatím nám pomoc financovat přislíbila Kanada, Nizozemsko, Dánsko, samozřejmě se zapojuje i ČR,“ řekla Černochová. Příspěvky od partnerů podle ní v této chvíli dosahují stovek milionů eur.

Rusové včera zaútočili na Kosťantynivku. Podívejte se na aktuální snímky.

Dva zraněné si dnes ráno vyžádala exploze ve vojenském technickém a zkušebním ústavu (VTSÚ) na západě Slovenska. Informovala o tom televize Joj. Ministr obrany Robert Kaliňák později upřesnil, že neštěstí se stalo při zkušebních střelbách z houfnice. Zranění jsou podle něj při vědomí. Incident potvrdila také policie a záchranáři uvedli, že na místo neštěstí vyslali sanitky a vrtulník.

„Nyní není možné přesně definovat, co bylo příčinou této mimořádné události; zda došlo k selhání prachových náplní, munice nebo samotného zbraňového systému,“ řekl Kaliňák na nahrávce, kterou ČTK poskytlo slovenské ministerstvo obrany. Na tiskové konferenci pak ministr dodal, že není možné vyloučit ani cizí zavinění.

Oba zranění byli hospitalizováni, podle ministra jsou při vědomí. Zranění utrpěli pracovníci státní firmy Konštrukta, která vyrábí samohybné houfnice Zuzana 2. Ty Slovensko v rámci komerčního kontraktu dodává na Ukrajinu, která se už tři roky brání ruské vojenské invazi.

Srbský prezident Aleksandar Vučić se omluvil za to, že Srbsko ve Valném shromáždění OSN podpořilo rezoluci navrženou Ukrajinou a evropskými zeměmi, která označuje Rusko za agresora. Informovala o tom agentura Beta. Rusko dnes uvedlo, že omluvu přijímá.

Prezidentské volby na Ukrajině budou vyhlášeny po skončení války, uvádí se v prohlášení, které dnes přijal ukrajinský parlament na podporu legitimity prezidenta Volodymyra Zelenského. Píšou to ukrajinská média. Ukrajina se již déle než tři roky brání ruské agresi, a proto se nemohly konat prezidentské volby, které by se za normálních okolností uskutečnily loni. Zelenskyj má podle ústavy plnit své pravomoci až do doby, než se funkce ujme nově zvolený prezident, zdůraznil parlament podle agentury Unian.

Téměř polovina Němců je proti tomu, aby Německo dále podporovalo Ukrajinu posíláním zbraní nebo finančně, plyne z průzkumu společnosti Insa pro zpravodajský portál t-online. Zvláště silný je takový postoj u mladé generace.

Z exkluzivního průzkumu vyplývá, že 46 procent Němců si přeje, aby spolková země nepodporovala zemi čelící už tři roky ruské agresi zbraněmi nebo penězi. Osmadvacet procent naopak chce, aby příští vláda Ukrajině zbraně i peníze posílala.

Více než stovka bývalých ruských úředníků a politiků se vydala do války proti Ukrajině z trestaneckých táborů či vazebních věznic, aby se vyhnuli trestu. Již 17 z nich zahynulo, anebo je pohřešováno, spočítala ruská redakce britské stanice BBC.

V otázce vyslání vojáků na Ukrajinu je podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) potřeba počkat na více informací a jasné parametry. Nechce dělat unáhlená sdělení a děsit českou veřejnost. Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky je diskuse absolutně předčasná. Oba to řekli novinářům na tiskové konferenci po zahájení velitelského shromáždění. O vyslání evropských mírových sil na Ukrajinu se mluví v souvislosti s případným uzavřením mírové dohody s Ruskem, které Ukrajinu před třemi roky vojensky napadlo.

Češi důvěřují více ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému než hlavě Ruska Vladimiru Putinovi, kdežto Slováci zase víc věří ruskému prezidentovi. Vyplývá to z únorového průzkumu agentury NMS Market Research. Většina Čechů i Slováků ale jak Zelenskému, tak Putinovi nedůvěřuje. Rusko před třemi lety zahájilo vojenský útok na Ukrajinu. Válka stále trvá, kvůli ruské invazi podle posledních údajů OSN zahynulo na Ukrajině nejméně 13.300 civilistů.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že vítá podle něj vyváženější přístup USA vůči Ukrajině. Učinil tak poté, co Rada bezpečnosti OSN v pondělí přijala rezoluci navrženou Spojenými státy, která zaujala neutrální postoj k ruské invazi na Ukrajinu. Informovala o tom agentura Interfax.

„Vidíme, že Spojené státy zaujímají mnohem vyváženější postoj, což skutečně pomáhá úsilí zaměřenému na řešení konfliktu na Ukrajině. To samozřejmě vítáme,“ řekl Peskov. Evropa tuto „vyváženost“ dosud nevykazuje, což se ale může změnit po jednáních mezi Evropany a Američany, dodal.

Namalování ukrajinské vlajky v bytovém komplexu ruské ambasády v pražské Bubenči nebylo trestným činem. K takovému závěru dospěl Obvodní soud pro Prahu 6, který věc postoupil úřadu městské části k projednání jako přestupek. ČTK o tom dnes informoval jeden ze sedmi obviněných, člen spolku Kaputin Václav Němec. Z justiční databáze vyplývá, že soud rozhodl minulý týden a jeho usnesení není pravomocné, protože státní zástupce si proti němu podal stížnost.

Celá Severoatlantická aliance (NATO) potřebuje v dnešní době urychleně vybudovat věrohodné odstrašení a obranu, aby se vyhnula možným problémům v horizontu dalších let, řekl na dnešním Velitelském shromáždění náčelník generálního štábu Karel Řehka. Doba je podle něj naléhavá a nezbývá moc času, proto je potřeba „šlápnout do pedálů“. Před českou armádou pak podle Řehky stojí mnohem větší a urgentnější úkoly, než dosud plnila.

„Chystáme se na boj, a chystáme se na něj, abychom se mu vyhnuli,“ řekl dnes Řehka. Uplynulé týdny podle něj ukazují, že situace ve světě se nelepší. Zmínil pokračující válku na Ukrajině, napětí na Blízkém východě či v oblasti Sahelu. „Nic z toho nemění naše plány, právě naopak. To, co stojí před námi, je mnohem větší a urgentnější, než úkoly které jsme dosud plnili,“ podotkl. Jediná adekvátní odpověď na tyto výzvy je podle něj být silnější. „A o to se snažíme,“ dodal.

Podívejte se na nové snímky z bojů u Časov Jaru.

O rostoucí vzdálenosti mezi spojenci či dialogu neslyšících píše deník Le Monde po pondělním jednání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Podle španělského listu El País spočívá rozdíl mezi oběma stranami v tom, že zatímco Evropa usiluje o mír na Ukrajině, Trump požaduje její kapitulaci.

„Během návštěvy ve Washingtonu se francouzský prezident pokusil ovlivnit americké stanovisko k válce na Ukrajině a usiloval o získání bezpečnostních záruk pro případ příměří s Ruskem. Americký prezident však žádný závazek neposkytl,“ píše Le Monde.

Některé části konverzace obou státníků označil za „dialog neslyšících, i když přátelský“. Konkrétně připomněl okamžik, kdy Macron opravil Trumpa po jeho tvrzení o tom, že Evropa Ukrajině jen půjčuje peníze a dostává je zpět, na což americký prezident reagoval slovy: „Pokud tomu věříte, je to pro mě ok.“

Evropská unie nabídla Ukrajině vlastní dohodu o těžbě nerostů v Ruskem napadené zemi. Podle Evropské komise bude výhodná pro obě strany, napsal dnes server Politico. Stalo se to v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington je blízko uzavření podobné dohody s Kyjevem.

„Jedenadvacet z 30 kritických materiálů, které Evropa potřebuje, může v rámci oboustranně výhodného partnerství poskytnout Ukrajina,“ řekl podle agentury AFP. „Přidaná hodnota, kterou Evropa nabízí, spočívá v tom, že nikdy nebudeme požadovat dohodu, která není výhodná pro obě strany,“ řekl Séjourné.

V Kyjevské oblasti ruský vzdušný úder zranil 44letou ženu a poškodil několik domů, uvedl na telegramu šéf oblastní správy Mykola Kalašnyk. Další dva raněné si vyžádaly výbuchy ruských dronů ve městě Sumy na severovýchodě Ukrajiny, kde poškodily výškovou obytnou budovu, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním tamní úřady. Výbuch rozbil mnoho oken ve výškové obytné budově. Na místě zasahovali záchranáři. Čtyři ženy zranily ruské bomby ve městě Derhači na východě země, informoval šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.

Letouny polské armády a spojenců dnes brzy ráno odstartovaly s cílem zabezpečit polský vzdušný prostor poté, co Rusko zahájilo vzdušné údery mimo jiné i na západní Ukrajinu. Oznámilo to operační velení polských ozbrojených sil. Letecký poplach byl dnes ráno vyhlášen na celém území Ukrajiny, informuje agentura Reuters.

„Podniknuté kroky mají za cíl zajistit bezpečnost (polských) regionů sousedících s ohroženými oblastmi,“ uvedlo velení polské armády na síti X.

Příměří mezi Ukrajinou a Ruskem by mohlo být uzavřeno už v příštích týdnech, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí večer washingtonského času v rozhovoru pro média po setkání se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.

„Nejdřív potřebujeme příměří. Myslím, že by mohlo být uzavřeno v příštích týdnech,“ řekl Macron televizní stanici Fox News po sérii pondělních jednání s Trumpem v Bílém domě, které se z velké části věnovalo válce na Ukrajině. Tu rozpoutalo právě před třemi lety Rusko na příkaz prezidenta Vladimira Putina.

Americký prezident Donald Trump a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron v pondělí projevili značné rozdíly v přístupu k válce na Ukrajině, což podtrhuje aktuální rozpory mezi Spojenými státy a Evropou, pokud jde o Trumpovu snahu rychle se na příměří dohodnout s Ruskem. Oba lídři během celodenního jednání, v den třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu, demonstrovali svůj dlouholetý přátelský vztah, Macron však dal jasně najevo, že s Trumpem v některých klíčových otázkách nesouhlasí, píše agentura Reuters.

Zástupci ministerstva obrany a spolku Skupina D, který organizuje sbírku drony Nemesis pro Ukrajinu, by dnes měli jednat s premiérem Petrem Fialou (ODS). Předseda vlády schůzku svolal v reakci na některé informace médií a spekulace, které se v poslední době kolem sbírky objevily. Podle Fialy je v zájmu bezpečnosti, aby se věci vyjasnily.

Tisíce lidí dnes v Berlíně demonstrovaly za zachování podpory Ukrajině, která přesně tři roky čelí ruské vojenské ofenzivě. Informovala o tom agentura AFP. Protesty se konaly den po parlamentních volbách, ve kterých zvítězila konzervativní unie CDU/CSU. Její předseda Friedrich Merz ujistil Ukrajinu o pokračující evropské podpoře.

Rada bezpečnosti OSN dnes s podporou Ruska přijala rezoluci navrženou Spojenými státy, která vyzývá k rychlému ukončení války a nastolení míru na Ukrajině. Není v ní ale zmínka o územní celistvosti napadené země ani o ruské agresi, proti čemuž protestovali evropští spojenci Kyjeva. Informují o tom tiskové agentury.

Pro rezoluci, která „vyzývá k co nejrychlejšímu ukončení konfliktu a k trvalému míru“, hlasovalo z 15 členů rady deset zemí, žádná nebyla proti. Čtyři země EU - Francie, Slovinsko, Řecko a Dánsko - se spolu s Británií hlasování zdržely. Aby byla v Radě bezpečnosti rezoluce přijata, muselo pro ni hlasovat nejméně devět jejích členů.