Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině
Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy dnes zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. O generálově smrti dříve informovaly ruské internetové zpravodajské kanály. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila útok na generála za teroristický čin.
Obětí se stal devětapadesátiletý generál Jaroslav Moskalik, tvrdí zpravodajský kanál Baza, pokládaný za blízký tajným službám. Nálož v zaparkovaném voze Volkswagen Golf vybuchla v 10:40 (09:40 SELČ), když generál procházel okolo auta. Výbuch jej odhodil do vzdálenosti několika metrů.
Soudě podle snímků z místa činu byla nálož opatřena dalšími prvky pro zvýšení smrticího účinku, napsala Baza. Dodala, že generál byl podle údajů z roku 2021 zástupcem náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu.
„Otázka zní, jak ukončit válku ve středu Evropy a světa. Tak mnoho obětí vidíme každý den. Dnes byl dokonce zabit ruský generál v důsledku teroristického útoku v Moskvě,“ řekla mluvčí Zacharovová podle agentury TASS.
Účastnil se plánování operací proti Ukrajině
Balašicha leží asi 25 kilometrů východně od centra Moskvy, za okružní dálnicí okolo ruské metropole. Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války rozpoutal před více než třemi lety vpád ruských vojsk do sousední země na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Purtina.
Správa, ve které pracoval Moskalik, je hlavním článkem plánování operací proti Ukrajině, poznamenal server Ukrajinska pravda. Do hodnosti generálporučíka povýšil Moskalika v roce 2021 ruský prezident Vladimir Putin, připomněl server BBC News.
Dříve se v ruských médiích objevila verze, že v autě vybuchla plynová nádrž a exploze zabila náhodného kolemjdoucího. Deník Kommersant na svém webu píše, že mohli zahynout dva lidé: řidič auta a cestující, který právě vystupoval z vozu.
U Moskvy byl zlikvidován špičkový ruský generál, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na Bazu a připomněl, že nejde o první případ svého druhu. Loni v prosinci zahynul při atentátu v Moskvě náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov a jeho asistent. Ukrajina o den dříve oznámila, že generála podezřívá z válečných zločinů. Za generálovou smrtí stála ukrajinská tajná služba SBU, dodal portál.
Moskalik se v roce 2015 zúčastnil jednání s Ukrajinou. V roce 2022 v zájmu svého syna vysoudil na ministerstvu obrany byt v domě ve městě Balašicha, u kterého dnes zahynul, poznamenal server The Moscow Times s odvoláním na informace ze sociálních sítí.
Dodal, že auto, které dnes vyletělo do povětří, od konce ledna přinejmenším třikrát změnilo majitele: nejprve jej pětatřicetiletá Margarita přepsala na ázerbájdžánského občana, který jej vzápětí prodal šestadvacetiletému Andrejovi, a od něj vůz koupil čtyřicetiletý Ihnat, narozený v ukrajinském městě Sumy.
Všichni lídři na jedné fotce. Prezident Petr Pavel stojí vedle prezidenta Argentiny Javiera Mileie.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od nedělního rána.
Těžké boje v Doněcké oblasti.
Takhle vypadá jednání více než 90 lídrů na summitu ve Švýcarsku.
Jednání v luxusním resortu na kopci Bürgenstock budou rozdělená mezi tři témata. Jde o jadernou bezpečnost, potravinovou bezpečnost a "lidský rozměr války", což odkazuje mimo jiné na válečné zajatce nebo děti unesené z okupovaných oblastí Ukrajiny.
Tyto diskuse se odehrávají v takzvaných pracovních skupinách. Česko spolu s Francií či Švédskem předsedá pracovní skupině zaměřené na jadernou a radiační bezpečnost na Ukrajině; na summitu je společně s prezidentem Petrem Pavlem i předsedkyně českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
Švýcarská prezidentka Viola Amherdová nebo saúdskoarabský ministr zahraničí Fajsal bin Farhán ve svých projevech podotkli, že jakýkoli mírový proces s nadějí na úspěch musí zahrnovat i Rusko. Na víkendovém summitu jsou zastoupené země s různými pohledy na ruskou agresi i vztahy s Moskvou, včetně Brazílie, Turecka nebo Indie. Čína se do akce nezapojila a vynechává ji také americký prezident Joe Biden, což přiživilo pochybnosti o jejím možném přínosu. Spojené státy zastupuje viceprezidentka Kamala Harrisová.
Svět se dnes začíná přibližovat spravedlivému míru, musíme se dohodnout, jak bude vypadat, řekl ukrajinaký prezident Volodymyr Zelenskyj ve Švýcarsku na úvod summitu o Ukrajině.
Do Švýcarska dorazil i německý kancléř Olaf Scholz. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se setkal s viceprezidentkou USA Kamalou Harrisovou. Ta dnes oznámila další balík pomoci Ukrajině.
Podle prezidenta Patera Pavla se ve Švýcarsku sešli zástupci stovky zemí světa, aby společně projednali, jak Ukrajině vrátit mír. "Ne iluzi míru, která dá za pravdu agresorovi, ale skutečný, spravedlivý a udržitelný mír. Čeká nás ještě složitá cesta, nemůžeme ale čekat se založenýma rukama," uvedl na síti X. "Budeme mluvit i o konkrétních dopadech války, které se týkají úplně všech. Ruské útoky ohrožují také ukrajinské jaderné elektrárny. V zájmu celého světa musíme neštěstí na jaderných zařízeních zabránit," doplnil.
Úvěr ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu) poskytnou Ukrajině jen Spojené státy. Řekla to dnes na závěrečné tiskové konferenci po summitu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 italská premiérka Giorgia Meloniová, která předsedala dvoudennímu jednání Británie, Francie, Itálie, Japonska, Kanady, Německa a Spojených států s účastí Evropské unie. Půjčku mají krýt výnosy ze zmrazeného ruského majetku, který se nachází převážně v EU. Podle Meloniové se skupina G7 poprvé dohodla na spolupráci v oblasti migrace. Premiérka na dotaz novinářů nechtěla říct, zda podpoří pokračování Ursuly von der Leyenové v čele Evropské komise.
Mezinárodní olympijský výbor (MOV) schválil první skupinu 14 ruských a 11 běloruských sportovců, kteří mohou jako neutrální startovat pod pěti kruhy v Paříži. Jména dnes MOV zveřejnil na webu. Kvůli ruské invazi s podporou Běloruska na Ukrajinu z února 2022 se nesmějí pařížských her účastnit oficiální výpravy těchto zemí ani týmy v kolektivních sportech.
"Ukrajina nikdy válku nechtěla, je to zločinná a absolutně nevyprovokovaná válka. Jediný, kdo ji chtěl, je Putin," prohlásil na summitu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Vyjádřil také přesvědčení, že se zemím účastnícím se summitu podařilo vrátit na scénu myšlenku, že společné snahy mohou ukončit válku a vést ke spravedlivému míru. "Všichni jsme byli schopni dát šanci diplomacii," řekl. "Děkuji vám za podporu, a ať se spravedlivý mír podaří nastolit co nejdříve," doplnil.
Státníci už se sjíždějí do Švýcarska. Dorazil například polský prezident Andrzej Duda nebo argentinský prezident Javier Milei. Ten příští týden zamíří do Prahy
Cílem mírového summitu o Ukrajině je připravit základy pro přímá jednání mezi válčícími stranami, uvedla švýcarská prezidentka Viola Amherdová.
Švýcarský summit o Ukrajině je podle českého prezidenta Petra Pavla první možností, jak se na co nejširší platformě bavit o podmínkách míru. Nepočítá ale s tím, že by vrcholná schůzka, která začíná dnes odpoledne, dosáhla shody, jak mír nastolit. Pavel to dnes řekl novinářům před svým odletem do alpské země. Summit v horském středisku Bürgenstock u Lucernu, o jehož svolání požádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, má především položit základy dalším jednání o ukončení války, kterou před více než dvěma roky zahájilo Rusko. Očekávají se delegace zhruba 100 zemí a organizací, včetně 57 hlav států a šéfů vlád.
"Je to skutečně první možnost, jak se na co nejširší platformě bavit o podmínkách dosažení trvalého a spravedlivého míru na Ukrajině," řekl dnes Pavel s tím, že je moc rád, že se konference může zúčastnit. Věří, že se na ní podaří najít co nejširší shodu na základních principech a východiscích.
Americká viceprezidentka Kamala Harrisová dnes oznámila další pomoc Ukrajině ve výši přes 1,5 miliardy dolarů (téměř 35 miliard korun). Půjde na obnovu energetické infrastruktury a humanitární pomoc, informuje agentura Reuters.
Ukrajinští obránci na frontě poblíž Charkova.
Podle šéfa obranné rozvědky ukrajinské síly použily nejméně 70 bezpilotních letounů k útoku na ruskou leteckou základnu Morozovsk, kde byly umístěny stíhací bombardéry Su-34. Kyrylo Budanov počet zasažených letadel neuvedl s tím, že vyhodnocování ruských ztrát stále probíhá.
Evropská unie urychlila výrobu nábojů a v roce 2025 se vyrovná ruské výrobní kapacitě, uvedl komisař pro vnitřní trh Thierry Breton v rozhovoru pro francouzský deník La Tribune.
Ruské síly zaútočily 14. června na osm obcí v Sumské oblasti, přičemž zabily jednoho civilistu a sedm jich zranily, informovala vojenská správa Sumské oblasti.
Všichni ví, že ruský prezident Vladimir Putin nemyslí vážně své návrhy na to, jak dosáhnout míru na Ukrajině, řekl dnes německý kancléř Olaf Scholz. Země skupiny G7 o nich proto na své aktuální schůzce nejednaly. O prohlášení šéfa německé vlády informovala agentura Reuters.
„Všichni vědí, že tento návrh nebyl myšlen vážně, ale měl něco společného s mírovou konferencí ve Švýcarsku,“ řekl Scholz v rozhovoru pro německou veřejnoprávní televizi ZDF v narážce na mírový summit, který dnes v alpské zemi začíná. Rusko se ho nezúčastní a podle Scholze od něj chce odvést pozornost.
Ukrajina zaútočila desítkami dronů na letiště Morozovsk v Rusku, kde mají okupanti základnu bojových letadel. Škody úřady zatím neupřesnily.
Ukrajinské útoky na ruskou Belgorodskou oblast si v pátek vyžádaly šest životů. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na gubernátora oblasti Vjačeslav Gladkova, který původně informoval o pěti zraněných.
Čtyři mrtvé našli záchranáři v troskách vícepodlažní obytné budovy v pohraničním městě Šebekino. Na místě pokračují záchranné práce, po půlnoci byla podle úřadů odklizena zhruba polovina trosek.
Zástupci desítek zemí světa se dnes sejdou v luxusním resortu nad Lucernským jezerem ve Švýcarsku ke dvoudennímu summitu o míru na Ukrajině. Účastníci budou debatovat o nástinu prvních kroků, které by směřovaly k ukončení téměř dva a půl roku trvající ruské agrese. Rusko se akce neúčastní a jakákoli mírová jednání podmiňuje ústupem ukrajinských sil.
Jednání ve Švýcarsku vychází především z plánu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který naopak jako jednu z podmínek míru uvádí stažení Rusů z okupovaných částí Ukrajiny včetně anektovaného Krymu. Prosazuje při tom stanovisko, že před jednáním s Rusy je třeba nejdříve bez ruské účasti vypracovat mírový plán se širokou mezinárodní podporou.
👍 👍 👍