Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině
Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy dnes zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. O generálově smrti dříve informovaly ruské internetové zpravodajské kanály. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila útok na generála za teroristický čin.
Obětí se stal devětapadesátiletý generál Jaroslav Moskalik, tvrdí zpravodajský kanál Baza, pokládaný za blízký tajným službám. Nálož v zaparkovaném voze Volkswagen Golf vybuchla v 10:40 (09:40 SELČ), když generál procházel okolo auta. Výbuch jej odhodil do vzdálenosti několika metrů.
Soudě podle snímků z místa činu byla nálož opatřena dalšími prvky pro zvýšení smrticího účinku, napsala Baza. Dodala, že generál byl podle údajů z roku 2021 zástupcem náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu.
„Otázka zní, jak ukončit válku ve středu Evropy a světa. Tak mnoho obětí vidíme každý den. Dnes byl dokonce zabit ruský generál v důsledku teroristického útoku v Moskvě,“ řekla mluvčí Zacharovová podle agentury TASS.
Účastnil se plánování operací proti Ukrajině
Balašicha leží asi 25 kilometrů východně od centra Moskvy, za okružní dálnicí okolo ruské metropole. Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války rozpoutal před více než třemi lety vpád ruských vojsk do sousední země na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Purtina.
Správa, ve které pracoval Moskalik, je hlavním článkem plánování operací proti Ukrajině, poznamenal server Ukrajinska pravda. Do hodnosti generálporučíka povýšil Moskalika v roce 2021 ruský prezident Vladimir Putin, připomněl server BBC News.
Dříve se v ruských médiích objevila verze, že v autě vybuchla plynová nádrž a exploze zabila náhodného kolemjdoucího. Deník Kommersant na svém webu píše, že mohli zahynout dva lidé: řidič auta a cestující, který právě vystupoval z vozu.
U Moskvy byl zlikvidován špičkový ruský generál, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na Bazu a připomněl, že nejde o první případ svého druhu. Loni v prosinci zahynul při atentátu v Moskvě náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov a jeho asistent. Ukrajina o den dříve oznámila, že generála podezřívá z válečných zločinů. Za generálovou smrtí stála ukrajinská tajná služba SBU, dodal portál.
Moskalik se v roce 2015 zúčastnil jednání s Ukrajinou. V roce 2022 v zájmu svého syna vysoudil na ministerstvu obrany byt v domě ve městě Balašicha, u kterého dnes zahynul, poznamenal server The Moscow Times s odvoláním na informace ze sociálních sítí.
Dodal, že auto, které dnes vyletělo do povětří, od konce ledna přinejmenším třikrát změnilo majitele: nejprve jej pětatřicetiletá Margarita přepsala na ázerbájdžánského občana, který jej vzápětí prodal šestadvacetiletému Andrejovi, a od něj vůz koupil čtyřicetiletý Ihnat, narozený v ukrajinském městě Sumy.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Americký prezident Joe Biden oznámil nový balík pomoci pro Ukrajinu. Zahrnovat bude rakety protivzdušné obrany, vybavení proti dronům, protipancéřové střely a munici. V prohlášení to uvedl Bílý dům, podle kterého dnes Biden telefonicky hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Agentura Reuters s odkazem na nejmenovaného amerického činitele uvedla, že pomoc bude v objemu 125 milionů dolarů (2,8 miliardy Kč). Bílý dům výši pomoci nezveřejnil.
Evropská komise (EK) zamítla žádost Maďarska a Slovenska o zprostředkování konzultačního řízení s Ukrajinou ohledně sankcí, které Kyjev uvalil na ruského producenta ropy Lukoil. Podle agentury Reuters to dnes řekl mluvčí komise. Brusel podle něj nemá žádné náznaky, že by sankce znamenaly riziko pro bezpečnost dodávek energií do EU. Ruská ropa totiž ropovodem Družba přes Ukrajinu na Slovensko, do Maďarska a do Česka stále proudí, dodal.
„Zdá se, že sankce, které Ukrajina uvalila na Lukoil, nemají vliv na současný tranzit přes Družbu, pokud Lukoil není oficiálně vlastníkem té ropy,“ uvedl mluvčí.
Lidé čekají na evakuaci v Pokrovsku v Doněcké oblasti. Podívejte se na nové snímky.
Norsko udělilo Ukrajině licenci na vývoj střel ráže 155 mm a zavázalo se tento projekt financovat, uvádí norský vládní portál. Norská společnost Nammo podepsala s ukrajinskou obrannou společností dohodu o poskytnutí licence na výrobu dělostřeleckých granátů.
„Norsko v současné době přispívá převodem munice z vlastních zásob a přímo z průmyslu. Nyní chce Nammo sdílet s Ukrajinou svá schémata. To znamená, že ukrajinské síly mohou dodávky obdržet rychleji,“ říká norský ministr obrany Bjørn Arild Gram.
Ukrajinská armáda vtrhla do ženské věznice v Kurské oblasti, tvrdí německý deník Bild. V obci Malaja Lokňa, 14 km od ukrajinských hranic, ruská armáda přeměnila ženskou věznici na opevněné zařízení, které obklopila barikádami a k obraně použila strážní věže. Ukrajinské síly odpověděly ostřelováním z vozidel Marder a útoky dronů.
Zatím není jasné, kolik vězňů se ve věznici stále nachází. Podle deníku Bild se do obrany zařízení mohou zapojit i dozorci.
USA uvalily sankce na více než 100 osob a legálních společností v 16 různých jurisdikcích za obcházení západních sankcí uvalených na Rusko.
Nejnovější omezení ze strany USA mají dopad na více než desítku nadnárodních sítí, zejména těch, které se podílejí na nákupu ruských zbraní a vybavení, jež pomáhají obcházet sankce a udržovat ruskou vojensko-průmyslovou základnu.
Ruské speciální jednotky zlikvidovaly vězně v dobyté věznici u Volgogradu, kteří zajali několik zaměstnanců věznice a zabili dva lidi. Všichni čtyři teroristé, kteří prý patřili k Islámskému státu, byli při útoku zlikvidováni, uvedla Národní garda Ruské federace. Útok údajně trval 30 minut, rukojmí byli propuštěni.
Indický premiér Naréndra Módí vyprávěl ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, jak se před měsícem setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a snažil se ho přesvědčit, aby zastavil válku.
„Minulý měsíc, když jsem navštívil Rusko, jsem Putinovi jasně řekl, že problémy nelze vyřešit na bojišti. Jediným způsobem řešení problémů je dialog a diplomacie. A tímto směrem bychom se měli ubírat a neztrácet čas. Obě strany si budou muset společně sednout a hledat způsoby, jak tuto krizi překonat,“ řekl.
Během návštěvy indického premiéra Naréndry Módího na Ukrajině byly dohodnuty dohody o spolupráci mezi Ukrajinou a Indií v oblasti zdravotnictví, zemědělství, humanitární a kulturní oblasti.
„Dnes jsme se dohodli na čtyřech dokumentech mezi Ukrajinou a Indií během historické návštěvy premiéra Módího. Tyto dohody se týkají oblasti zdravotnictví, zemědělské spolupráce, humanitárních vztahů a kultury,“ uvedl Zelenskyj.
Zelenskyj rovněž dodal, že bylo připraveno také společné prohlášení „o budování strategického partnerství mezi našimi zeměmi, obchodu mezi našimi národy a obranné a technické spolupráci“.
„Zabíjeli jsme ty, kteří zde utlačovali, obtěžovali a mučili muslimy. Někteří odnášejí knihy, rohože, někteří byli oholeni. Berou nám to, co nám právem patří,“ prohlásili teroristé, kteří se údajně zmocnili věznice v ruské Volgogradské oblasti.
Teroristé natočili video z obsazeného území, na kterém nedaleko leží zraněný zaměstnanec Federální vězeňské služby. Tvrdí, že vedení věznice šikanovalo muslimské vězně.
Zřejmě tři trestanci v nápravné kolonii v ruské Volgogradské oblasti dnes vzali zatím nejasný počet rukojmích. Informuje o tom agentura RIA Novosti s odvoláním na vězeňskou službu. Podle agentury TASS byl jeden z pracovníků věznice zabit, další jsou zranění. Incident se stal během zasedání disciplinární komise.
Na ruských telegramových kanálech se objevilo neověřené video, na kterém útočníci o sobě tvrdí, že jsou příslušníky teroristické organizace Islámský stát a že ovládli věznici. Podle kanálu Baza žádají vrtulník a dva miliony dolarů (asi 45 milionů korun), jinak rukojmí zabijí. Na záběrech také leží na zemi zakrvácení zranění nebo zabití lidé v uniformách.
Teroristé požadují vrtulník, která má přistát přímo na střešě věznice. K tomu chtějí ještě dva miliony dolarů. Vyhrožují, že pokud bude vrtulník pronásledován, rukojmí zabijí, píší propagandisté.
Indický premiér Naréndra Módí přijel na Ukrajinu, kde se setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Jedná se vůbec o první oficiální návštěvu indického premiéra v napadené zemi. Rusko a Indie jsou na globální scéně považováni za partnery.
Ukrajinská armáda oficiálně potvrdila zničení ruského trajektu v přístavu Kavkaz v ruském Krasnodarském kraji.
Generální štáb estonské armády ve své zprávě uvedl, že vpád Ukrajinců do ruské Kurské oblasti bylo provedeno nekonvenčními metodami – brzy ráno, za podpory dělostřelecké palby a elektronického boje, aby se snížilo riziko pro jejich jednotky.
Podle zdrojů je od 22. srpna v důsledku nekonvenční operace pod kontrolou Ukrajiny přibližně 800–900 km2 území Kurské oblasti.
Kdykoli je to možné, odříznou Ukrajinci zásobovací trasy. Například byl takto zničen třetí most přes řeku Sejm, který spojuje Rylsk, Kurčatov a Kursk. To komplikuje manévrování ruských sil a vytváří přirozenou překážku pro ochranu boků ukrajinské armády.
Sklad s pohonnými hmotami v Rostovské oblasti, kde ruští hasiči už šestým dnem bojují s požárem, se stal znovu terčem dronového útoku. Napsal to dnes server Meduza s odvoláním na telegramové kanály Shot, Baza nebo Astra. Při boji s ohněm, jenž vypukl ve skladu s pohonnými hmotami ve městě Proletarsk po útoku bezpilotních letounů 18. srpna, se podle ruských úřadů zranilo pět desítek hasičů.
Ukrajinské drony podle ruských telegramových kanálů na zařízení v Proletarsku zaútočily znovu dnes brzy ráno. Informace o zraněných po posledním útoku zatím nejsou. A z dostupných zpráv není zcela jasné, zda drony udeřily, nebo je sestřelila protivzdušná obrana. Baza píše o pádu dronu. Ruské úřady tento úder nekomentovaly.
V zařízení nadále zuří rozsáhlý požár, který vypukl po předchozím dronovém útoku. Oheň zachvátil téměř celý areál skladu s pohonnými hmotami, nedotčeny zůstávají nádrže s petrolejem, píše Meduza. Podle kanálu Shot se mohou Ukrajinci snažit požár rozšířit právě na ně.
Generální štáb ukrajinské armády o něco dříve oznámil, že útok na sklad s pohonnými hmotami v Proletarsku provedla ukrajinská vojenská rozvědka HUR společně s armádou.
Ukrajinské námořnictvo dnes potvrdilo, že v ruském přístavu Kavkaz potopilo trajekt využívaný pro přepravu pohonných hmot a zbraní na okupovaný Krym.
„Byl zničen další nepochybně vojenský cíl,“ řekl mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk. „Sloužil k dodávkám pohonných hmot pro (ruské) invazní jednotky. Trajekt se potopil a tento přístav (Kavkaz) se nedá používat, dokud nebude trajekt odstraněn,“ uvedl také.
Podle Fjodora Babenkova, šéfa okresní správy v Těmrjuku, pod který spadá přístav Kavkaz, převážel trajekt 30 železničních cisteren s pohonnými hmotami.
Kavkaz patří mezi největší ruské přístavy v Černém moři.
O údajném úderu na Kurskou jadernou elektrárnu píše dnes ruská agentura TASS s odvoláním na zdroj v ruských bezpečnostních složkách, podle kterého Rusové zneškodnili bezpilotní letoun v blízkosti elektrárny. Kyjev se k obvinění nevyjádřil a podobná tvrzení stran konfliktu, který rozpoutalo Rusko v roce 2022, přičemž se za dramatických okolností zmocnilo i ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny, nelze ihned nezávisle ověřit.
„V noci 22. srpna 2024 se kyjevský režim pokusil spáchat akt jaderného terorismu pomocí dronu kamikadze na atomovou elektrárnu nacházející se v Kurčatově v Kurské oblasti. Ukrajinský bezpilotní letoun byl sestřelen v bezprostřední blízkosti jaderné elektrárny ruskými prostředky elektronického boje,“ cituje TASS nejmenovaný zdroj z ruských bezpečnostních složek. Agentura také píše, že vrak dronu byl nalezen nedaleko skladu vyhořelého jaderného paliva.
Z pokusu o útok na Kurskou jadernou elektrárnu obvinil Ukrajinu už o den dříve ruský prezident Vladimir Putin, na jehož rozkaz ruská invazní vojska v únoru 2022 zahájila rozsáhlou invazi do sousední země. Šéf Kremlu neuvedl podrobnosti ani nepředložil důkazy na podporu svého tvrzení, podotkla agentura Reuters. Gubernátor Kurské oblasti Alexej Smirnov Putinovi na zasedání ruských činitelů řekl, že situace v elektrárně je stabilní. Ruské ministerstvo obrany už minulý vinilo Ukrajinu, že plánuje útok na tuto elektrárnu, což Kyjev popřel.
Putin ve čtvrtek dále uvedl, že Rusko o věci informovalo Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE), která slíbila místo poslat své zástupce, aby situaci vyhodnotili.
Rusko podle agentury TASS obvinilo Ukrajinu z pokusu o dronový útok na Kurskou jadernou elektrárnu. Tvrzení nelze ověřit, Kyjev se nevyjádřil.
Ukrajinští vojáci nepatrně postoupili v ruské Kurské oblasti, zatímco nedávný postup Rusů na východoukrajinské město Pokrovsk zřejmě přiměl ukrajinské jednotky stáhnout se z některých pozic na tomto úseku fronty. Ve své nejnovější analýze bojů to uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Ruským invazním silám se podle něj ale pravděpodobně nepodařilo Ukrajince u Pokrovska takticky obklíčit. Ukrajinští vojáci mezitím podle serveru The Kyiv Independent a ruské služby BBC oznámili, že zahájili protiútok v Charkovské oblasti.
Třetí samostatná útočná brigáda ukrajinské armády tvrdí, že na jednom úseku fronty na severovýchodě Ukrajiny postoupila téměř o dva kilometry čtvereční. Její velení neupřesnilo kde a jasné není ani načasování či rozsah operace. Frontová linie se v Charkovské oblasti táhne částečně na jejím východě a v květnu Rusové obnovili ofenzivu v její severní části, kde dobyli několik obcí, než je Ukrajina zastavila.
Ruský miliardář Michail Fridman žádá po Lucembursku 16 miliard dolarů (361 miliard Kč). Soudní dvůr Evropské unie totiž v dubnu rozhodl, že Fridman byl zapsán na unijní sankční seznam bezdůvodně. Požadovaná částka podle Fridmana představuje hodnotu zmrazeného majetku a odškodné, píše deník Le Monde. Požadavky ruského podnikatele, jehož mnohé aktivity měly sídlo právě v Lucemburku, teď lucemburské úřady prověřují.
Dobré ráno, Spojené státy pošlou Ukrajině další balík vojenské pomoci v hodnotě 125 milionů dolarů (2,82 miliardy korun), informovala ve čtvrtek večer agentura AP s odvoláním na nejmenované americké představitele. Nový balík pomoci podle nich zahrnuje střely protivzdušné obrany, munici pro mobilní salvové raketomety HIMARS, Javeliny a další protitankové střely, systémy a vybavení pro boj s drony, systémy elektronického boje, dělostřeleckou munici ráže 155 a 105 milimetrů, vojenská vozidla a další vybavení.
👍 👍 👍