Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině
Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy dnes zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. O generálově smrti dříve informovaly ruské internetové zpravodajské kanály. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila útok na generála za teroristický čin.
Obětí se stal devětapadesátiletý generál Jaroslav Moskalik, tvrdí zpravodajský kanál Baza, pokládaný za blízký tajným službám. Nálož v zaparkovaném voze Volkswagen Golf vybuchla v 10:40 (09:40 SELČ), když generál procházel okolo auta. Výbuch jej odhodil do vzdálenosti několika metrů.
Soudě podle snímků z místa činu byla nálož opatřena dalšími prvky pro zvýšení smrticího účinku, napsala Baza. Dodala, že generál byl podle údajů z roku 2021 zástupcem náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu.
„Otázka zní, jak ukončit válku ve středu Evropy a světa. Tak mnoho obětí vidíme každý den. Dnes byl dokonce zabit ruský generál v důsledku teroristického útoku v Moskvě,“ řekla mluvčí Zacharovová podle agentury TASS.
Účastnil se plánování operací proti Ukrajině
Balašicha leží asi 25 kilometrů východně od centra Moskvy, za okružní dálnicí okolo ruské metropole. Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války rozpoutal před více než třemi lety vpád ruských vojsk do sousední země na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Purtina.
Správa, ve které pracoval Moskalik, je hlavním článkem plánování operací proti Ukrajině, poznamenal server Ukrajinska pravda. Do hodnosti generálporučíka povýšil Moskalika v roce 2021 ruský prezident Vladimir Putin, připomněl server BBC News.
Dříve se v ruských médiích objevila verze, že v autě vybuchla plynová nádrž a exploze zabila náhodného kolemjdoucího. Deník Kommersant na svém webu píše, že mohli zahynout dva lidé: řidič auta a cestující, který právě vystupoval z vozu.
U Moskvy byl zlikvidován špičkový ruský generál, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na Bazu a připomněl, že nejde o první případ svého druhu. Loni v prosinci zahynul při atentátu v Moskvě náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov a jeho asistent. Ukrajina o den dříve oznámila, že generála podezřívá z válečných zločinů. Za generálovou smrtí stála ukrajinská tajná služba SBU, dodal portál.
Moskalik se v roce 2015 zúčastnil jednání s Ukrajinou. V roce 2022 v zájmu svého syna vysoudil na ministerstvu obrany byt v domě ve městě Balašicha, u kterého dnes zahynul, poznamenal server The Moscow Times s odvoláním na informace ze sociálních sítí.
Dodal, že auto, které dnes vyletělo do povětří, od konce ledna přinejmenším třikrát změnilo majitele: nejprve jej pětatřicetiletá Margarita přepsala na ázerbájdžánského občana, který jej vzápětí prodal šestadvacetiletému Andrejovi, a od něj vůz koupil čtyřicetiletý Ihnat, narozený v ukrajinském městě Sumy.
Ozbrojené síly Ukrajiny dosáhly během neděle ve východní Doněcké oblasti územních zisků, informoval generální štáb. Dále uvedl, že ruské síly v oblasti mezi 4. a 16. srpnem utrpěly značné ztráty – odhadem 910 mrtvých, 335 zraněných a 37 zajatých vojáků.
Francouzský prezident Emmanuel Macron je hluboce přesvědčen, že ruský prezident Vladimir Putin nechce mír. Řekl to dnes po jednání tzv. koalice ochotných. Pokud Evropa nyní ukáže před Ruskem slabost, později za to zaplatí vysokou cenu, varoval Macron podle tiskových agentur po dnešním jednání evropských představitelů s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Macron řekl, že cílem dnešního jednání koalice se Zelenským bylo ukázat jednotu mezi Ukrajinou a jejími evropskými spojenci před pondělní schůzkou s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu.
Zásadní pro další jednání budou jasné bezpečnostní garance Ukrajině ze strany USA a Evropy, shodla se tzv. koalice ochotných, napsal premiér Petr Fiala (ODS) na síti X.
„Videokonference Koalice ochotných byla důležitá pro koordinaci před zítřejší schůzkou v Bílém domě. Shodli jsme se, že cílem má být co nejdříve zastavit zabíjení lidí a že naprosto zásadní pro další jednání budou jasné bezpečnostní garance Ukrajině ze strany Spojených států a Evropy,“ uvedl.
Na Rusko, nikoliv na Ukrajinu, je potřeba vyvinout tlak, aby jednání o míru byla úspěšná. Po jednání tzv. koalice ochotných s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to dnes uvedl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Zelenskyj a několik evropských lídrů budou v pondělí jednat ve Washingtonu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Předseda Evropské rady António Costa po jednání koalice zdůraznil, že pro nastolení trvalého míru na Ukrajině je nezbytná jednota mezi Evropou a Spojenými státy. Podobně jako Sikorski se vyslovil pro zvýšení tlaku na Rusko.
Svou účast na pondělním jednání v Bílém domě podle agentur potvrdili také generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte, německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron, italská premiérka Giorgia Meloniová, britský ministerský předseda Keir Starmer a finský prezident Alexander Stubb.
Ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s tím, aby Spojené státy a Evropa poskytly Ukrajině takové bezpečnostní záruky, které se budou svým charakterem podobat článku 5 smlouvy o Severoatlantické alianci, jenž obsahuje princip kolektivní obrany. Zároveň je ochoten učinit ústupky na dobytých územích na Ukrajině, řekl dnes v televizi CNN americký zmocněnec Steve Witkoff.
„Podařilo se nám získat následující ústupek - Spojené státy mohou nabídnout ochranu podobnou článku 5, což je jeden ze skutečných důvodů, proč chce Ukrajina být v NATO,“ řekl Witkoff s tím, že sám slyšel Putina s tímto krokem souhlasit poprvé, píše agentura Reuters. Witkoff se zúčastnil páteční schůzky na Aljašce mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Putinem, kteří spolu jednali o ukončení více než tříleté ruské agrese na Ukrajině.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio řekl v televizním rozhovoru řekl, že netvrdí, že mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou je na dosah. Věci se ale pohnuly dost na to, aby byl důvod svolat na pondělí do Washingtonu schůzku s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými představiteli. V pondělí se bude v Bílém domě jednat o bezpečnostních zárukách, dodal dnes Rubio podle agentury Reuters.
„Pokud zde nebude možný mír a bude to pokračovat jako válka, budou lidé i nadále umírat po tisících. Nechceme tak skončit, ale bohužel se to může stát,“ řekl Rubio. Obě strany by podle něj musely udělat ústupky, aby mohly uzavřít mírovou dohodu.
Jednání o míru na Ukrajině musí vycházet z nynější frontové linie, Ukrajina se svým územím neobchoduje, řekl Zelenskyj po jednání s von der Leyenovou.
„Potřebujeme skutečná jednání. Mohou začít tam, kde je nyní frontová linie. Kontaktní linie je tím nejlepším místem pro jednání, a Evropané to podporují,“ řekl dnes Zelenskyj s tím, že ústava znemožňuje Ukrajině vzdát se území nebo s ním obchodovat. „Protože je otázka území tak zásadní, může o ní jednat pouze Ukrajina a Rusko, případně v trojici Ukrajina-USA-Rusko,“ dodal.
Mírová dohoda o Ukrajině nesmí obsahovat žádná omezení pro ukrajinskou armádu, uvedla po setkání se Zelenským šéfka Evropské komise von der Leyenová.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že protivzdušná obrana zničila ukrajinský dron mířící na Smolenskou jadernou elektrárnu. Tvrzení není možné ověřit.
Útok ukrajinského dronu „na infrastrukturu jaderné elektrárny“ byl zachycen ve vzdušném prostoru Smolenské oblasti, citovala z prohlášení ministerstva ruská státní agentura TASS. Kyjev se k věci bezprostředně nevyjádřil.
Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová dnes přivítala v Bruselu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Společně se zúčastní jednání takzvané koalice ochotných.
Zelenského mluvčí Serhij Nykyforov novinářům sdělil, že Zelenskyj po příjezdu do Bruselu bude jednat s von der Leyenovou. Na 14:30 je naplánována tisková konference. Následně se dvojice zúčastní jednání koalice ochotných, která se uskuteční formou videospojení. Českou republiku bude zastupovat premiér Petr Fiala.
Evropané jsou připraveni poskytnout záruky Ukrajině společně se Spojenými státy v rámci možné mírové dohody. Na síti X to dnes uvedl šéf německé diplomacie Johann Wadephul. Evropa podle něj pevně stojí za Ukrajinou, ať už ruský prezident Vladimir Putin chystá cokoliv. Vyslovil se také proti jednání o Ukrajině bez Ukrajiny.
Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová se v pondělí spolu s dalšími evropskými lídry zúčastní jednání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Šéfka EK to dnes uvedla na síti X. Dnes odpoledne pak von der Leyenová přivítá Zelenského v Bruselu, společně se zúčastní jednání takzvané koalice ochotných.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že protivzdušná obrana za poslední den zneškodnila na 300 ukrajinských dronů. Ukrajina naopak podle svého letectva čelila útoku 60 ruských dronů a jedné balistické střely. Informace nebylo možné nezávisle ověřit. Kromě 300 bezpilotních prostředků sestřelila ruská protivzdušná obrana také čtyři letecké pumy, napsalo ve svodce ministerstvo obrany v Moskvě.
Ruské útoky na Ukrajině za poslední den zabily 5 lidí, 11 zranily. Letectvo uvedlo, že Rusko v noci na 17. srpna odpálilo jednu balistickou raketu Iskander-M a 60 útočných dronů typu Šáhid.
Dronový útok v noci na dnešek zranil železničáře a poškodil elektrické vedení ve Voroněžské oblasti na západě Ruska. Uvedl to místní gubernátor Alexandr Gusev.
„Podle předběžných informací byl v jedné z obcí zraněn traťový montér na železniční stanici. Byl převezen do okresní nemocnice,“ uvedl Gusev na platformě Telegram. Pád trosek dronu podle gubernátora poškodil také elektrické vedení na železniční stanici, což způsobilo zpoždění několika vlaků. Vznikly také požáry obchodu, tržiště s textilem a plynového potrubí. Lokality dopadu dronů Gusev neupřesnil.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v sobotu hovořil se svým tureckým a maďarským protějškem, uvedlo v sobotu večer ruské ministerstvo zahraničí. Telefonáty se uskutečnily několik hodin poté, co vrcholný summit mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a šéfem Kremlu Vladimirem Putinem nepřinesl žádnou konkrétní dohodu o ukončení války na Ukrajině, poznamenala agentura Reuters.
Telefonát mezi Lavrovem a tureckým ministrem zahraničí Hakanem Fidanem se podle Moskvy uskutečnil z iniciativy turecké strany. „Ministři zahraničí si vyměnili názory na výsledky jednání na nejvyšší úrovni mezi Ruskem a USA, které se konalo 15. srpna na Aljašce,“ uvedlo ministerstvo ve stručném prohlášení na svém webu.
Už v pátek by se mohl konat další summit - tentokrát mezi Donaldem Trumpem, Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským, napsal Axios. Šéf Kremlu ale podle informovaných zdrojů požaduje za ukončení ofenzívy na Ukrajině kromě Doněcké oblasti také Luhanskou oblast. Zelenskyj se má s Trumpem setkat ve Washingtonu v pondělí.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že soustavné odmítání příměří ze strany Ruska komplikuje situaci, pokud jde o úsilí o dosažení trvalé mírové dohody ve válce, kterou Kreml vede už čtvrtým rokem proti Ukrajině.
„Vidíme, že Rusko odmítá četné výzvy k příměří a dosud se nerozhodlo, kdy přestane zabíjet. To situaci komplikuje. Pokud jim chybí vůle vydat jednoduchý rozkaz k zastavení úderů, bude asi zapotřebí hodně úsilí, aby mělo Rusko vůli realizovat něco mnohem většího - mírové soužití se svými sousedy po celá desetiletí,“ napsal Zelenskyj v příspěvku na síti X. Poděkoval v něm také pobaltským a severským zemím sdruženým ve skupině NB8, které v sobotu vydaly společné prohlášení na podporu Ukrajiny.
