Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Washington se blíží zrušení zákazu působení amerických vojenských dodavatelů na Ukrajině, uvedla CNN s odvoláním na čtyři nejmenované americké představitele. Takový krok by ukrajinské armádě pomohl mnohem rychleji udržovat a opravovat zbraňové systémy poskytnuté Washingtonem. Vojenské vybavení dodané Spojenými státy, které bylo v boji silně poškozeno, musí být ze země odvezeno do Polska, Rumunska nebo jiných zemí NATO k opravě, což zabírá cenný čas, uvedla CNN.

Evropská unie musí zintenzivnit svou vojenskou podporu Ukrajině se zaměřením na protivzdušnou obranu, munici a rakety. V tradičním předsummitovém dopise určeném prezidentům a premiérům bloku to dnes napsal předseda Evropské rady Charles Michel. Zároveň potvrdil, že dvoudenní jednání Evropské rady začne ve čtvrtek odpoledne setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Americký ministr obrany Lloyd Austin dnes po telefonu hovořil se svým ruským protějškem Andrejem Belousovem. Informoval o tom mluvčí Pentagonu Patrick Ryder. Šlo o první rozhovor šéfů resortů obrany obou zemí od loňského března.

Podle Pentagonu byl jedním z témat rozhovoru i význam udržení otevřených komunikačních kanálů. Vztahy mezi USA a Ruskem jsou velmi špatné v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině, které Spojené státy a další západní země významným způsobem pomáhají s obranou.

Sněmovna podpořila vládní novelu o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou agresí. Ti z nich, kteří by se rozhodli v Česku usadit a ochranu nepotřebují, by mohli nově využít možnosti zvláštního dlouhodobého pobytu. V pořadí sedmou úpravu zákona nazývaného lex Ukrajina nyní projednají sněmovní výbory bezpečnostní a pro sociální politiku.

Z ukrajinského zajetí se do Ruska vrátilo 90 ruských vojáků a také Rusko předalo Ukrajině 90 válečných zajatců, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany podle agentur. Výměnu zajatců podle ministerstva zprostředkovaly Spojené arabské emiráty. Osvobození ruští vojáci přiletěli do Moskvy, kde se podrobí lékařským vyšetřením, dodalo ministerstvo.

O předchozí výměně zajatců informovaly Moskva a Kyjev v poslední květnový den, kdy se podle prohlášení ruského ministerstva obrany a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ze zajetí vrátilo po 75 vojácích na každé straně. I tuto výměnu podle Moskvy pomohly zprostředkovat SAE.

Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) se zabývá stížnostmi Ukrajiny a dalších evropských zemí na narušování činnosti satelitů, což mělo vliv na navigační služby a vysílání některých pořadů v televizi. Informovala o tom agentura Reuters.

Evropská unie tento měsíc informovala ITU o tom, že narušen byl signál navigačního systému GPS a v některých případech bylo narušeno vysílání televizních kanálů pro děti. Objevovaly se na nich záběry z války na Ukrajině obsahující násilí.

Šéf oblastní správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov uvedl, že nepřítel využívá Charkov jako testovací střelnici pro své staré bomby, které opatřuje křídly a modulem se satelitní navigací. Zastaralou leteckou munici tak přemění v relativně přesnou zbraň o doletu několika desítek kilometrů, bombardéry ji tedy mohou vypustit mimo dosah ukrajinské protivzdušné obrany.

Tato úprava vyjde Rusy na asi 100.000 dolarů (asi 2,3 milionu Kč), zatímco střely s plochou dráhou letu Kalibr stojí okolo deseti milionů dolarů za kus, raketa systému S-400 asi dva miliony dolarů a i raketa ze systému S-300 stojí zhruba půl milionu dolarů.

Rusko potlačuje žurnalistiku a bojí se, že se lidé dozvědí pravdu, uvedlo americké ministerstvo zahraničí k ruskému omezení přes 80 médií z EU.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve čtvrtek zúčastní summitu Evropské unie v Bruselu, kde podepíše dohodu s „bezpečnostními závazky“ unie vůči Kyjevu, uvedl dnes Elysejský palác podle agentury AFP.

„Prezident Zelenskyj bude při otevření Evropské rady, aby se zúčastnil diskuse o Ukrajině, zejména na téma bezpečnostních závazků,“ oznámila kancelář francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Moldavsko dnes zahájilo rozhovory o svém přistoupení k Evropské unii. Informovala o tom agentura Reuters po konci dnešní první mezivládní konference nejprve s Kyjevem a poté také s Moldavskem. Za historický den pro zemi, kterou Rusko stále považuje za součást své sféry vlivu, označil dnešek moldavský premiér Dorin Recean. Jen několik hodin před Moldavskem oficiálně zahájila rozhovory o přistoupení k EU i Ukrajina.

Recean již při příchodu na jednání označil dnešek za „historický den pro Moldavsko v historicky významné době pro Evropu“. Za dobrou zprávu pro lidi na Ukrajině, v Moldavsku a v celé Evropské unii označila start přístupových rozhovorů s oběma zeměmi dříve také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Diplomaté zastupující členské země Severoatlantické aliance ve středu oficiálně schválí nominaci nizozemského premiéra Marka Rutteho do čela aliance. Píše to dnes agentura AFP s odkazem na zdroje z diplomacie. Rutte, který ve funkci předsedy nizozemské vlády končí, by měl nahradit stávající generálního tajemníka Jense Stoltenberga od 1. října.

Nominaci Rutteho, který zůstal jediným kandidátem na funkci poté, co se kandidatury minulý týden vzdal rumunský prezident Klaus Iohannis, bude podle agentury AFP ve středu schvalovat Severoatlantická rada. V ní zasedají zástupci 32 členských zemí NATO. Rutteho nominaci musí schválit jednomyslně.

Ruské jednotky zaútočily 25. června řízenými leteckými bombami na vesnici Bobrivka v Charkovské oblasti a zranily čtyři lidi, uvedl gubernátor Oleh Syniehubov.

Jako nesmyslnou odvetu označila ruské rozhodnutí omezit přístup ze svého území k více než 80 médiím z EU místopředsedkyně EK Věra Jourová.

„Je to nesmyslná odveta. Ne, propagandistická média financovaná za účelem šíření dezinformací v rámci ruské vojenské doktríny nejsou totéž co nezávislá média,“ napsala Jourová na sociální síti X. „Demokracie to vědí,“ dodala a odsoudila „neustálé porušování svobody médií ze strany Kremlu“.

Posuzování souladu ukrajinské legislativy s normami Evropské unie, které začne po dnešní mezivládní konferenci, maďarské předsednictví v Radě EU nemůže nijak narušit. V rozhovoru s ČTK to uvedla Jana Juzová z institutu Europeum. Takzvaný screening je proces mezi Evropskou komisí a daným kandidátským státem. Maďarsko převezme předsednictví od Belgie 1. července.

„Po první mezivládní konferenci bude následovat screening, tedy proces mezi Evropskou komisí a kandidátskou zemí, kdy je posuzována národní legislativa a identifikovány oblasti, kde je potřebné ji sladit s legislativou unijní, tzv. acquis,“ uvedla Juzová. Vzhledem k tomu, že jde o proces vedený Evropskou komisí, který byl navíc formálně započat ještě za belgického předsednictví, nemůže ho nijak narušit ani předsednictví Maďarska, dodala Juzová.

Rusko od začátku roku vyslalo proti Ukrajině 2277 útočných dronů Šáhed íránské konstrukce, ukrajinská protivzdušná obrana dokázala zničit přibližně 86 procent z nich, konkrétně 1953, uvedl dnes na sociální síti velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk.

Vysokého procenta sestřelených dronů, které útočí přímo na cíl, se podle velitele podařilo dosáhnout díky zvyšování bojových možností mobilních palebných skupin. Tyto skupiny, čítající tisíce vojáků, skoro každou noc vyjíždějí na palebná stanoviště a sestřelují ruské bezpilotní letouny za pomoci všech zbraní, které mají k dispozici. Podle velitele jde o ruční střelné zbraně, protiletadlové zbraně i přenosné protiletadlové střely krátkého dosahu.

Ukrajina obdržela první várku dělostřeleckých granátů v rámci iniciativy vedené Českou republikou, uvedl premiér Petr Fiala. Prezident Petr Pavel v únoru uvedl, že Praha vytipovala mimo Evropu 500 000 kusů střel ráže 155 mm a 300 000 kusů střel ráže 122 mm, které by mohly být nakoupeny a odeslány na Ukrajinu poté, co budou na tuto iniciativu vyčleněny potřebné finanční prostředky.

Členské státy NATO, případně Čína a další velmoci musí udělat maximum pro to, aby Rusko a Ukrajina bez podmínek usedly k jednomu stolu a jednaly o ukončení války. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš to řekl novinářům po dnešním jednání na Pražském hradě o zahraniční a bezpečnostní politice země, na které prezident Petr Pavel pozval zástupce nejsilnějšího opozičního uskupení a premiéra Petra Fialu (ODS). Politici se podle Pavla shodli v tom, že největší současnou hrozbou pro Česko i Evropu je Rusko se svojí agresivní politikou. Kromě všestranné podpory Ukrajiny je nutné vést paralelně úsilí o mírové řešení konfliktu, uvedl po schůzce prezident.

„Členské státy NATO musí podle našeho názoru udělat maximum pro to, aby válka skončila, aby si znepřátelené strany sedly bez podmínek ke stolu, aby přestali umírat lidi,“ uvedl Babiš. Spíš než nedávná ženevská konference, která podle něj k řešení konfliktu nepřispěla, by mohl situaci změnit nadcházející summit NATO. Velmoci by podle něj měly obě strany přinutit, aby si sedly k jednacímu stolu. Expremiéra podle jeho slov trochu překvapil názor prezidenta, že významnou roli při řešení situace může sehrát Čína, která má velký vliv na Rusko i na dění v Asii.

Ukrajina dnes zahájila rozhovory o svém přistoupení k Evropské unii, když odpoledne v Lucemburku začala první mezivládní konference s Kyjevem. Na její úvod označil dnešek za historický den pro Ukrajinu i Evropu ukrajinský premiér Denys Šmyhal, který se připojil prostřednictvím videohovoru. Před Ukrajinou je podle jeho slov ještě „spousta práce“, ukrajinská strana je na to ale připravena.

„Silná Ukrajina není možná bez Evropské unie. Silná EU není možná bez Ukrajiny,“ prohlásil Šmyhal, jehož země se už třetím rokem brání ozbrojené ruské agresi. Kyjev na konferenci zastupuje místopředsedkyně ukrajinské vlády Olha Stefanišynová. I ona ještě před zahájením konference zdůraznila, že Ukrajina bude i nadále pokračovat v reformách. Po dnešní konferenci začne takzvaný screening, tedy posuzování souladu ukrajinské legislativy s unijními normami, ten by mohl podle Stefanišynové trvat do konce letošního roku. Následně začnou samotná jednání o jednotlivých kapitolách.

Ukrajinský velvyslanec v Německu Oleksij Makejev dnes kritizoval návrh opoziční Křesťansko-sociální unie (CSU), aby ukrajinští běženci, kteří v Německu nepřijmou práci, byli nuceně posláni zpět do vlasti. Podle Makejeva je to velmi populistické, napsala dnes agentura DPA. Poslanec Spolkového sněmu za CSU Alexander Dobrindt v neděli řekl, že „dva roky po začátku války musí platit zásada: přijmout práci v Německu nebo návrat do bezpečných oblastí na západě Ukrajiny“.

Makejev k tomu uvedl, že kdo něco takového říká, nikdy na Ukrajině nebyl a nejel by tam s rodinou na dovolenou. V jiných zemích se podle něj Ukrajince podařilo integrovat mnohem rychleji. Nezáleží to tak jen na nich, ale i na spolkové vládě. Chce, aby uprchlíkům byly v Německu snáze uznávány výuční listy nebo aby byly snížené jazykové požadavky, a běženci tak zároveň mohli pracovat a učit se německy.

Soud v Kyrgyzstánu odsoudil k pěti letům vězení a k propadnutí majetku místního občana za to, že bojoval v ruské armádě ve válce proti Ukrajině, informoval dnes server 24.kg, jehož zprávu převzala i ruská média. Odsouzený Kyrgyz, označený portálem pouze iniciálami M.K., se proti rozsudku odvolal.

Muž byl odsouzen na základě paragrafu, který postihuje účast občanů Kyrgyzstánu v ozbrojených konfliktech v cizí zemi či absolvování teroristického výcviku. Za to hrozí ve středoasijské zemi deset až 15 let vězení a zabavení majetku. Soud podle portálu trest snížil s přihlédnutím k vyhlášené amnestii.

Podle Petra Pavla se na dnešním jednání prezidenta se zástupci vlády a opozice jednotlivé strany debaty shodly v otázkách týkajících se zahraniční a obranné politiky. „Shodli jsme se na tom, že největší hrozbou v současnosti pro ČR i pro Evropu je jednoznačně Rusko se svojí agresivní politikou. Shodli jsme se na odsouzení agrese proti Ukrajině,“ prohlásil Pavel.

Podle zástupců hnutí ANO je potřeba rychleji pracovat na mírovém řešení situace na Ukrajině. „V principu je shoda v tom, že jak podpora Ukrajiny, tak úsilí o mírové jednání jsou dvě strany téže mince,“ zdůraznil prezident.

Více se o dnešním jednání můžete dočíst ZDE.

Ukrajinský Státní úřad pro vyšetřování (DBR) dnes uvedl, že představitelé bezpečnostních složek minulý týden v Oděské oblasti na jihu země překazili pokus stovky ukrajinských mužů utéct za hranice. Několik organizátorů bylo zatčeno. Na Ukrajině platí válečný stav a muži v branném věku mají zákaz opustit zemi.

Podle DBR byla v pátek na cestě k hranicím zastavena skupina 47 mužů ve čtyřech mikrobusech, přičemž dalších 53 mužů bylo zadrženo na cestě do „sběrného místa“. Hranici měli překonat pěšky.

Rusko se podle Evropského soudu pro lidská práva (ECHR) na anektovaném poloostrově Krym dopustilo od roku 2014 řady porušení lidských práv, konkrétně porušilo až 11 článků Evropské úmluvy o lidských právech, včetně práva na život, svobodu projevu nebo náboženského vyznání. ECHR ve Štrasburku je orgánem Rady Evropy, z níž bylo Rusko vyloučeno několik týdnů po začátku jeho invaze na Ukrajinu v roce 2022.

„Soud měl dostatek důkazů, především zpráv mezivládních a nevládních organizací, osobních svědectví a dalšího materiálu, aby došel k závěru..., že incidenty byly dostatečně četné a vzájemně propojené, aby bylo možné hovořit o systematickém porušování (lidských práv),“ uvedl dnes štrasburský soud.

Mezi médii z Evropské unie, jejichž obsah hodlá Rusko blokovat, jsou Česká televize a český server Seznam Zprávy. Ze slovenských jsou to deníky SME a Denník N. Vyplývá to ze soupisu, který dnes zveřejnilo ruské ministerstvo zahraničí. Celkem Rusko v rámci odvetných opatření oznámilo omezení přístupu ze svého území k 81 médiím z EU.

Dodávky dělostřeleckých granátů, které měly měsíce zdržení kvůli politickým tahanicím ve Washingtonu, se začaly dostávat k ukrajinským jednotkám na frontové linii. Informovala o tom dnes agentura agentura Reuters, která zároveň napsala, že tyto dodávky pomáhají zmírnit tlak na ukrajinské vojáky přečíslené ruskými invazními silami. Nezávisle na zprávě Reuters dnes český premiér Petr Fiala oznámil, že před časem na Ukrajinu dorazila první zásilka dělostřelecké munice pořízené v rámci české iniciativy.

Reportéři Reuters navštívili ukrajinskou dělostřeleckou jednotku v Doněcké oblasti na východě země. Vojáci v té době stříleli z amerických samohybných houfnic M-109 tak, jak vyžadovala situace. V minulosti byli podle svých slov nuceni omezovat používání dělostřeleckých nábojů ráže 155mm kvůli jejich nedostatku.

„Panoval 'hlad po nábojích'. Munice byla na poměrně přísný příděl. Mělo to dopad na pěchotu. Plížili se (Rusové) ze všech stran, zraňovalo to příslušníky pěchoty,“ popsal velitel jednotky, šestačtyřicetiletý Vasyl. Nyní podle něj tento 'hlad' pominul. „Pracujeme dobře,“ dodal ukrajinský voják.

Rusko omezí přístup ze svého území k více než 80 médiím z Evropské unie. Oznámilo to dnes podle agentury TASS ministerstvo zahraničí v Moskvě. Podle něj jde o odvetné opatření, které vstupuje v platnost dnes. Mezi médii, jejichž obsah bude Rusko blokovat, je například německý magazín Der Spiegel, list Frankfurter Allgemeine Zeitung, španělský El País, italská La Stampa, La Repubblica, francouzský Le Monde, Libération, ale i servery s celounijní působností Politico či EUobserver.

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač na bývalého ruského ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova kvůli obvinění z útoků proti civilistům během ruské války proti Ukrajině. Na svých webových stránkách to dnes uvedl tribunál sídlící v Haagu. Ten už dříve vydal zatykač i na ruského prezidenta Vladimira Putina, a to v souvislosti s únosy dětí z okupovaných území Ukrajiny.

Na Ukrajině už je dělostřelecká munice, kterou se podařilo nakoupit v mimounijních zemích díky české iniciativě. První zásilka před časem dorazila na Ukrajinu, informoval dnes premiér Petr Fiala (ODS) na síti X o výsledku společného nákupu organizovaného Českem. Předseda vlády o posunu informoval před setkáním s prezidentem Petrem Pavlem.

Smrt starší ženy, zranění čtyř lidí a poškození řady domů způsobily dnes ukrajinské vzdušné útoky na Belgorodskou oblast na jihozápadě Ruska. Podle agentury Reuters to uvedl místní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Server Ukrajinska pravda mezitím informoval o sedmi zabitých a 49 zraněných Ukrajincích v uplynulém dni při ruských útocích v Doněcké oblasti.

Plán dvojice důležitých poradců Donalda Trumpa na ukončení bojů na Ukrajině počítá s vytvořením tlaku na Kyjev i na Moskvu. Ukrajinu by Washington varoval, že další americké zbraně dostane, jen když přistoupí na mírové rozhovory. Rusko zase, že pokud odmítne vyjednávat, zvýší USA svou podporu napadené zemi. Informuje o tom dnes agentura Reuters.

„Řekneme Ukrajincům: 'Musíte zasednout k jednacímu stolu, a pokud k němu nezasednete, podpora ze strany Spojených států vyschne,'“ vylíčil jeden z poradců, generálporučík ve výslužbě Keith Kellogg. „A řekneme (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi: 'Musíte zasednout k jednacímu stolu, a pokud k němu nezasednete, pak dáme Ukrajincům vše, co potřebují, aby vás zabili na bojišti'.“

Nedávné návrhy ruského prezidenta Vladimira Putina na dosažení míru na Ukrajině mohou zastavit boje téměř okamžitě. Podle agentury TASS to dnes uvedl poradce hlavy ruského státu Jurij Ušakov. Kyjev i jeho západní spojenci plán, který mimo jiné předpokládá předání rozsáhlých území Rusku, již dříve jednoznačně odmítli.

Putin v polovině června řekl, že ukrajinské jednotky musí opustit Doněckou, Luhanskou, Chersonskou i Záporožskou oblast, tedy regiony, které Rusko částečně okupuje. Jakmile Kyjev začne vojska stahovat a zaváže se nevstoupit do NATO, Moskva přeruší palbu a bude připravena k jednání, prohlásil šéf Kremlu. Putin o podmínkách mluvil krátce před zahájením mezinárodní mírové konference ve Švýcarsku, které se mimo jiné zúčastnila i Ukrajina a na kterou Rusko nebylo pozváno.

Podle Ušakova ruská strana předložila na stůl variantu, „která by nám, pokud bychom byli připraveni ji přijmout, umožnila doslova okamžitě zastavit vojenské operace“. Západní představitele přitom obvinil, že se ani nepokoušeli „vniknout do podstaty“ návrhu, který označil za „racionální“.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Zranění čtyř lidí a poškození řady domů způsobily v úterý ukrajinské vzdušné útoky na Belgorodskou oblast na jihozápadě Ruska. Uvedl to místní gubernátor Vjačeslav Gladkov, podle něhož se Rusům podařilo zlikvidovat nejméně šest dronů vyslaných Ukrajinou, informovala agentura Reuters.

Země, která se již více než dva roky brání ruské agresi, podniká výpady na příhraniční ruské území. Při těch dnešních podle gubernátora utrpěli zranění dva lidé zasažení šrapnely.