Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině
Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy dnes zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. O generálově smrti dříve informovaly ruské internetové zpravodajské kanály. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila útok na generála za teroristický čin.
Obětí se stal devětapadesátiletý generál Jaroslav Moskalik, tvrdí zpravodajský kanál Baza, pokládaný za blízký tajným službám. Nálož v zaparkovaném voze Volkswagen Golf vybuchla v 10:40 (09:40 SELČ), když generál procházel okolo auta. Výbuch jej odhodil do vzdálenosti několika metrů.
Soudě podle snímků z místa činu byla nálož opatřena dalšími prvky pro zvýšení smrticího účinku, napsala Baza. Dodala, že generál byl podle údajů z roku 2021 zástupcem náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu.
„Otázka zní, jak ukončit válku ve středu Evropy a světa. Tak mnoho obětí vidíme každý den. Dnes byl dokonce zabit ruský generál v důsledku teroristického útoku v Moskvě,“ řekla mluvčí Zacharovová podle agentury TASS.
Účastnil se plánování operací proti Ukrajině
Balašicha leží asi 25 kilometrů východně od centra Moskvy, za okružní dálnicí okolo ruské metropole. Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války rozpoutal před více než třemi lety vpád ruských vojsk do sousední země na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Purtina.
Správa, ve které pracoval Moskalik, je hlavním článkem plánování operací proti Ukrajině, poznamenal server Ukrajinska pravda. Do hodnosti generálporučíka povýšil Moskalika v roce 2021 ruský prezident Vladimir Putin, připomněl server BBC News.
Dříve se v ruských médiích objevila verze, že v autě vybuchla plynová nádrž a exploze zabila náhodného kolemjdoucího. Deník Kommersant na svém webu píše, že mohli zahynout dva lidé: řidič auta a cestující, který právě vystupoval z vozu.
U Moskvy byl zlikvidován špičkový ruský generál, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na Bazu a připomněl, že nejde o první případ svého druhu. Loni v prosinci zahynul při atentátu v Moskvě náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov a jeho asistent. Ukrajina o den dříve oznámila, že generála podezřívá z válečných zločinů. Za generálovou smrtí stála ukrajinská tajná služba SBU, dodal portál.
Moskalik se v roce 2015 zúčastnil jednání s Ukrajinou. V roce 2022 v zájmu svého syna vysoudil na ministerstvu obrany byt v domě ve městě Balašicha, u kterého dnes zahynul, poznamenal server The Moscow Times s odvoláním na informace ze sociálních sítí.
Dodal, že auto, které dnes vyletělo do povětří, od konce ledna přinejmenším třikrát změnilo majitele: nejprve jej pětatřicetiletá Margarita přepsala na ázerbájdžánského občana, který jej vzápětí prodal šestadvacetiletému Andrejovi, a od něj vůz koupil čtyřicetiletý Ihnat, narozený v ukrajinském městě Sumy.
Rusko podniklo v noci na dnešek rozsáhlý vzdušný útok proti Ukrajině pomocí balistických střel a dronů, exploze jsou hlášeny z Kyjeva a také z měst na jihu země. Informovaly o tom agentura Reuters a ukrajinská média. Zprávy o případných obětech úderů ani významnějších škodách zatím nejsou k dispozici.
Setkání prezidentů Spojených států a Ruska Donalda Trumpa a Vladimira Putina se v bezprostřední době neplánuje, uvedl v úterý podle agentury Reuters nejmenovaný vysoký představitel Bílého domu. Trump přitom před týdnem po telefonátu s Putinem prohlásil, že summit by se mohl uskutečnit do dvou týdnů. V úterý večer pak Trump řekl, že nechce, aby schůzka byla ztrátou času. Termín vrcholné schůzky, jejímž tématem má být diplomatické řešení války na Ukrajině, tak zůstává nejistý, shoda naopak panuje na jejím konání v Budapešti, která udržuje vztahy s USA i Ruskem.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Během páteční schůzky s ukrajinským prezidentem v Bílém domě Donald Trump požadoval, aby Volodymyr Zelenskyj souhlasil s územními ústupky Rusku, informuje deník New York Times. Publikace cituje úředníka s přímou znalostí Zelenského telefonátu s evropskými lídry, který se uskutečnil bezprostředně poté, co ukrajinský prezident opustil Bílý dům.
Zelenskyj Evropanům řekl, že Trump zpočátku požadoval územní ústupky, stejně jako před srpnovým summitem s Putinem na Aljašce, ale nakonec na nich přestal trvat, píše publikace.Trump varoval Zelenského, že Rusko by mohlo Ukrajinu porazit, pokud nebude dosaženo dohody. Zelenskyj trval na tom, že Ukrajina si stojí za svým. Trump nenabídl rakety Tomahawk, informuje New York Times.
Jiný zdroj, diplomat EU, uvedl, že ačkoli na setkání prezidentů USA a Ukrajiny nedošlo k žádnému pokroku, nedošlo ani k žádným odchylkám od dosažených dohod.
Agentura AFP dnes s odvoláním na vysoce postaveného ukrajinského představitele informovala, že prezident Trump během schůzky v Bílém domě vyvinul tlak na Volodymyra Zelenského, aby se vzdal východního Donbasu. Zdroj dodal, že rozhovory s Trumpem byly „napjaté a obtížné“ a že diplomatické snahy o ukončení války se zdají být „vlečné“ a „točí se v kruhu“.
Obyvatelé Trubčevska v Brjanské oblasti hlásí výpadky proudu po útoku ukrajinských ozbrojených sil. Brjanské telegramové kanály hlásí útok ukrajinského dronu na rozvodnu v obci Krasnoje v Trubčevském okrese, píše ruskojazyčná služba BBC.
Obyvatelé nahlásili na pohraničním telegramovém kanálu, že po útoku na elektrickou síť v Trubčevsku, který se nachází poblíž ukrajinských hranic, náhle došlo k výpadku proudu. Podle Brjansk News vypukl v rozvodně požár. Místní úřady se k této informaci nevyjádřily.
Ukrajina a její evropští spojenci připravují novou dohodu o vojenské pomoci, která se bude konat koncem tohoto týdne, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, aniž by uvedl podrobnosti.
„Vznikne dobrá a v mnoha ohledech zcela nová dohoda týkající se našich obranných schopností. Dohoda, kterou budeme dlouhodobě implementovat, efektivně jako součást bezpečnostních záruk pro náš stát [...] Je příliš brzy na zveřejnění podrobností – vše bude finalizováno tento týden,“ řekl Zelenskyj ve svém večerním videoprojevu.
V pátek 24. října se v Londýně sejde Koalice ochotných, skupina zemí spojenců Ukrajiny. Zúčastní se jí i Zelenskyj.
V úterý večer bylo nad ruskou Brjanskou oblastí sestřeleno 57 dronů. Oznámilo to ruské ministerstvo obrany.
Guvernér Brjanské oblasti Alexandr Bogomaz oznámil, že v důsledku útoku ukrajinského dronu v Klimovském okrese Brjanské oblasti byli zraněni dva muži. Podle Bogomaze byli oběti převezeny do nemocnice a byla jim poskytnuta lékařská pomoc.
Další dron byl podle ruských vojenských údajů sestřelen nad Kurskou oblastí.
Evropský parlament se dnes přel o takzvanou reparační půjčku, která by podle návrhu Evropské komise měla s využitím zmrazených ruských peněz podpořit Ukrajinu, tedy zemi už čtvrtým rokem se bránící ruské agresi. Půjčka podle plánu komise umožní využít až 185 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě, aniž by byly zkonfiskovány. V rozpravě zaznívaly hlasy pro a proti, někteří poslanci upozorňovali i na možná úskalí celého plánu.
Slovenský premiér Robert Fico tvrdí, že jsou snahy zmařit dříve ohlášené setkání prezidentů Spojených států a Ruska Donalda Trumpa a Vladimira Putina v Budapešti. Vyslovil se pro co nejrychlejší konání summitu s podporou Evropské unie. V příspěvku na sociální síti Fico také opět kritizoval přístup EU k válce na Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo v únoru 2022.
„Vždy jsem tvrdil, že EU se změnila na válečný kabinet, že podstatná část členských států EU podporuje válku na Ukrajině v naivní domněnce, že takto lze oslabit až porazit Rusko,“ uvedl Fico, kterého na Slovensku opozice a část médií obviňuje z opakování ruské propagandy.
Fico doplnil, že nevěří, že EU chce rychlý mír na Ukrajině. Pro jeho dosažení by evropský blok měl podle něj udělat všechno pro to, aby se summit Trumpa s Putinem uskutečnil bez překážek a co nejrychleji.
„Rusko téměř automaticky začalo mít menší zájem o diplomacii poté, co se posunulo rozhodnutí USA ohledně střel Tomahawk,“ uvedl Zelenskyj.
Zdá se, že odmítnutí Moskvy okamžitě zavřít palbu na Ukrajině je to, co ohrozilo summit mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem, informovala agentura Reuters s odvoláním na diplomatické zdroje. Neschopnost Marca Rubia a Sergeje Lavrova dohodnout se na schůzce během telefonátu naznačuje, že summit Trump-Putin se podle dvou vysoce postavených evropských diplomatů nemusí konat.
„Myslím, že Rusové chtěli příliš mnoho a Američanům bylo jasné, že pro Trumpa v Budapešti žádná dohoda nebude,“ řekl jeden ze zdrojů agentury.
„Rusové vůbec nezměnili svůj postoj a nebudou souhlasit s tím, že ,zastaví se tam, kde jsou‘,“ řekl druhý diplomat. „A myslím, že Lavrov pronesl stejný projev a Rubio reagoval něčím jako: ‚Uvidíme se později.‘“
Ani jedna ze stran se veřejně nevzdala plánů na uspořádání schůzky v Budapešti a snahy o uspořádání summitu v Maďarsku. „Zdá se, že pokračují,“ poznamenává agentura Reuters.
Setkání Trumpa a Putina se v bezprostřední době neplánuje, uvedl podle Reuters představitel Bílého domu. Trump dříve avizoval schůzku do dvou týdnů.
Volodymyr Zelenskyj se setkal s tajemníkem Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Rustemem Umerovem. Oznámil to v příspěvku na síti X. V příspěvku hovoří o několika prioritách. Zaprvé, připravit nové obranné dohody, které posílí ukrajinské bojové letectvo.
„Druhá priorita – tento týden se uskuteční setkání s lídry evropského společenství a naší Koalice ochotných. Každá země a každý lídr by měl jasně chápat, co nás v této konkrétní chvíli může nejefektivněji podpořit. Naše potřeby v oblasti protivzdušné obrany, konkrétní obsah balíčků obranné podpory, rozšíření iniciativy PURL, seznam potřebného vybavení pro obnovu naší energetické infrastruktury po útocích a koordinace při zpřísňování sankcí – to vše musí být jasně definováno a sděleno každému z našich partnerů podle jeho skutečných možností,“ píše.
Zatřetí projednali program nadcházejících zasedání štábu. Také detailně pracují na potřebách ukrajinského obranného průmyslu, aby zajistili jejich co nejúplnější uspokojení. Podíl dodávek zbraní ukrajinské výroby na frontu musí do konce letošního roku dosáhnout alespoň 50 procent. „Toho je třeba dosáhnout,“ dodává.
Čtyři lidé dnes přišli o život při útoku ruských dronů na Novhorod-Siverskyj v ukrajinské Černihivské oblasti, uvádí veřejnoprávní stanice Suspilne s odvoláním na policii. Dalších sedm lidí utrpělo zranění.
Mezi zraněnými je desetiletá dívka, kterou záchranáři převezli do dětské nemocnice. Stav jednoho ze zraněných je těžký, ostatní jsou ve středně závažném stavu, uvádí Suspilne. Město Novhorod-Siverskyj leží na severovýchodě Čenihivské oblasti nedaleko administrativní hranice se Sumskou oblastí a několik desítek kilometrů od hranic s Ruskem. Suspilne na svém telegramovém kanálu informuje, že exploze zazněla také v Sumách. Další podrobnosti zatím nejsou známy.
Černihiv a severní část regionu se v pondělí ocitla bez dodávek elektrické energie v důsledku ruského útoku na energetickou infrastrukturu. Dnes ukrajinské ministerstvo energetiky informovalo, že statisíce lidí v této části země zůstávají bez elektřiny, protože nad poškozenými objekty krouží ruské drony, a technici se kvůli tomu nemohou pustit do oprav.
Dlouhodobý a udržitelný mír, ne urychlené příměří. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se dnes vyjádřil k prohlášením, že válka na Ukrajině by měla být zastavena na současné linii kontaktu. Tento požadavek byl obsažen zejména v dnes zveřejněném prohlášení předních evropských lídrů, kteří tento postoj připisují americké administrativě, ačkoli v ní existují značné výkyvy.
„Chci oficiálně potvrdit, že Rusko nezměnilo svůj postoj ve srovnání s dohodami dosaženými během dlouhých jednání Putina a Trumpa na Aljašce. Tyto dohody vycházejí z tehdejší dohody, kterou prezident Trump stručně formuloval, když řekl, že je potřeba dlouhodobý a udržitelný mír, nikoli okamžité příměří, které nikam nevede,“ řekl Lavrov na tiskové konferenci v Moskvě podle agentury TASS.
Kreml uvedl jako jednu z hlavních příčin konfliktu snahu Ukrajiny vyzbrojit se a vstoupit do NATO a spolupracovat s ním, jakož i politický režim, který na Ukrajině vznikl po Revoluci důstojnosti v roce 2014.
Polské bezpečnostní složky v posledních dnech v různých částech země zadržely osm lidí podezřelých z příprav sabotáží, uvedl na X polský premiér Donald Tusk. Varšava v minulosti opakovaně informovala o sabotážích nebo pokusech o ně, za nimiž podle ní stálo Rusko.
Siemoniakův mluvčí Jacek Dobrzyński řekl, že už v uplynulých měsících ABW zadržela celkem 55 lidí, kteří jsou podezřelí, že na objednávku Ruska pracovali proti Polsku a dalším zemím Evropské unie.
Tomasz Siemoniak, který ve vládě odpovídá za koordinaci tajných služeb, později uvedl, že případ se týká zjišťování polohy vojenských objektů a prvků kritické infrastruktury, přípravy prostředků pro diverzní akce a bezprostřední realizace útoků.
Letadlo ruského prezidenta Vladimira Putina by mohlo být nuceno přistát, pokud se pokusí letět do Maďarska přes Polsko, aby se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, uvedl to 21. října polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.
Česká republika do roka postaví a daruje Ukrajině družici pro pozorování Země, která bude sbírat data bez ohledu na počasí či světelné podmínky. Družice bude příspěvkem Česka k rozvoji a bezpečnosti Ukrajiny.
Projekt při týdnu vesmírných aktivit Czech Space Week představil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). ČTK o něm dnes informovalo ministerstvo dopravy.
Devět lidí zranil ruský útok řízenými leteckými pumami na Charkov, uvedl starosta tohoto druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. V Černihivské oblasti na severu Ukrajiny jsou po útocích statisíce lidí bez dodávek elektřiny, informovala agentura Reuters.
Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o brzké setkání s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem ohledně Ukrajiny se komplikuje. Přípravná schůzka ministrů zahraničí se tento týden nejspíše neuskuteční, uvedla dnes televizní stanice CNN.
Moskva k tomu podle agentury Reuters sdělila, že je předčasné mluvit o načasování schůzky Marka Rubia se Sergejem Lavrovem.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát ke dni 21. října 2025.
Devět lidí zranil ruský útok řízenými leteckými pumami na Charkov, uvedl starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. Část Černihivské oblasti na severu Ukrajiny je po zásahu energetického objektu bez dodávek elektřiny.
Podle Terechova městem otřásly čtyři výbuchy a poškozeno bylo nejméně 15 rodinných domů.
Bulharsko je podle všeho připraveno umožnit ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi přelet nad svým územím při cestě do Budapešti na ohlášené jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Dnes o tom informovala agentura DPA s tím, že to vyplývá z prohlášení bulharského ministra zahraničí Georga Georgieva. Bulharsko je členem Evropské unie, která ruským letadlům kvůli invazi na Ukrajinu vstup do svého vzdušného prostoru zakázala.
„Když se vynakládá úsilí k dosažení míru (a) pokud je k tomu podmínkou, že se uskuteční setkání, pak je nejlogičtější, že se takové setkání proveditelným způsobem umožní,“ řekl Georgiev na okraj unijního ministerského zasedání v Lucemburku.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová má za chybné vyvíjet tlak na Ukrajinu ve snaze ukončit ruskou válku proti této zemi. Kallasová se tak vyjádřila poté, co americký prezident Donald Trump údajně opět tlačil na Kyjev, aby podstoupil část svého území Rusku, píše agentura AFP.
„Nesmíme zapomínat, že Rusko je tady agresorem a Ukrajina obětí. Takže vyvíjet tlak na Ukrajinu jako oběť není ten správný přístup,“ řekla Kallasová na tiskové konferenci po skončení jednání. Nejde podle ní jen o Ukrajinu, ale o celkovou evropskou a globální bezpečnost. „Protože pokud se agrese vyplatí, slouží to jako výzva k jejímu použití jinde. Proto je naše strategie jasná: vyvíjet tlak na Rusko, aby ukončilo tuto válku,“ dodala šéfka unijní diplomacie.
Ukrajinci, kteří utíkají ze své země před válkou do Rakouska, mohou mít od začátku nového roku problém s ubytováním v prvních dnech po příjezdu, napsala dnes agentura APA. Všechny spolkové země už totiž oznámily uzavření svých center, kde Ukrajince bezprostředně po příjezdu ubytovávají, než jim místní úřady vydají dočasné povolení k pobytu. Jako poslední se chystá své příjezdové centrum pro Ukrajince uzavřít na konci roku Vídeň.
Ruská armáda znovu zaútočila na ukrajinskou dopravní infrastrukturu, oznámil dnes vicepremiér Oleksij Kuleba. V důsledku útoku nabírají zpoždění vlaky na severu země a v té samé části Ukrajiny je několik tisíc lidí bez dodávek proudu, protože Rusové podle regionální energetické společnosti zasáhli blíže neurčený elektrárenský objekt. Informuje o tom server Ukrajinska pravda. Rusové uvedli, že zneškodnili několik ukrajinských dronů.
Rusko by na plánované schůzce šéfa Kremlu Vladimira Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Budapešti chtělo pokročit v mírovém řešení ukrajinské otázky a projednat bilaterální vztahy se Spojenými státy. Dnes to podle agentury TASS řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Uvedl také, že americký a ruský tým ještě s přípravou summitu nezačaly.
Unijní ministři energetiky dnes podpořili návrh na postupné ukončení dovozu plynu z Ruska do Evropské unie, přičemž úplný zákaz by měl být zaveden od 1. ledna 2028. Podle dánského předsednictví v Radě EU kompromis nepodpořily pouze dva státy. V minulosti měly k návrhu výhrady zejména Slovensko a Maďarsko. K prosazení návrhu ale stačila kvalifikovaná většina, tak bylo možné dnes Bratislavu a Budapešť přehlasovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je připraven zúčastnit se setkání amerického a ruského prezidenta Donalda Trumpa a Vladimira Putina v Budapešti, pokud bude pozván. Zelenskyj to řekl novinářům, napsala dnes agentura AFP. Datum schůzky Putina s Trumpem, který se snaží dojednat mír mezi Ukrajinou a Ruskem, zatím není známé.
„Pokud budu pozván do Budapešti, bude-li to na třístrannou schůzku, nebo jak se říká na kyvadlové rokování, kdy se prezident Trump setká s Putinem a prezident Trump se setká se mnou, pak se na té či oné formě dohodneme,“ řekl dnes Zelenskyj na tiskové konferenci. Zároveň ale podle AFP dodal, že Budapešť není nejlepším místem pro takové setkání.
Německo si hodlá objednat dalších 15 amerických stíhaček F-35, aby mělo celkem 50 těchto moderních strojů páté generace. S odvoláním na důvěrné dokumenty ministerstva obrany připravené pro rozpočtový výbor Spolkového sněmu o tom dnes informoval časopis Der Spiegel. Zdroj z parlamentu to potvrdil také agentuře Reuters. Ministerstvo obrany v minulosti podobné zprávy o chystaném nákupu strojů F-35 popřelo. Letouny F-35 si pořizuje také Česko.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová očekává, že devatenáctý balík sankcí proti Rusku bude schválen tento týden, nicméně nikoli během dnešní schůzky ministrů zahraničí EU. Slovenský premiér Robert Fico souhlas se sankcemi podmiňuje ústupky Evropské komise v oblasti energetiky a průmyslu. Předpokládá se, že situaci by mohl odblokovat summit EU, který se koná v Bruselu ve čtvrtek.
„Vítáme úsilí prezidenta Donalda Trumpa dosáhnout míru na Ukrajině, ale nevidíme, že by Rusko chtělo mír. Rusko rozumí jen síle a vyjednává, pouze když je k tomu donuceno,“ řekla Kallasová novinářům před dnešním jednáním unijních šéfů diplomacií v Lucemburku.
Americký prezident Donald Trump v neděli řekl, že Donbas na východě Ukrajiny musí zůstat rozdělený, aby ruská válka proti sousední zemi mohla skončit. Píše o tom agentura AP, která podotýká, že většina tohoto regionu by tak připadla Rusku.
„Ať je (Donbas) rozříznutý tak, jak je,“ řekl Trump novinářům na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Donbas by podle něho měl zůstat rozdělený mezi obě znepřátelené země tak, jak je nyní. „Později o tom mohou jednat,“ řekl. „Ale nyní by se obě strany konfliktu měly zastavit na linii bojů – jít domů, přestat bojovat, přestat zabíjet,“ uvedl také šéf Bílého domu během letu z Floridy do Washingtonu. Při jednání mezi Ukrajinou a Ruskem je podle něho ve hře mnoho variant.
Americký prezident Donald Trump při páteční schůzce v Bílém domě opakovaně naléhal na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přijal ruské podmínky příměří. S odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem jednání to napsal server listu Financial Times (FT). Trump ukrajinskému lídrovi sdělil, že pokud Kyjev nepřistoupí na Putinovy podmínky, šéf Kremlu ho zničí.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ministři zahraničí zemí Evropské unie budou dnes na svém zasedání v Lucemburku jednat o další podpoře Ukrajiny, která se brání ruské agresi. Schůzky se zúčastní i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Očekávalo se, že státy EU v nejbližších dnech schválí již devatenáctý balík sankcí proti Rusku, jeho přijetí ale stále blokuje Slovensko. Slovenský premiér Robert Fico souhlas se sankcemi podmiňuje ústupky Evropské komise v oblasti energetiky a průmyslu.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Guvernér Orenburské oblasti Jevgenij Solncev dříve dnes uvedl, že ukrajinské drony zaútočily na plynovodní infrastrukturu, v důsledku čehož nastal požár v jedné z provozoven. Orenburská oblast je vzdálená více než 900 kilometrů od Ukrajiny. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že v noci na dnešek bylo nad Samarskou oblastí zničeno 12 ukrajinských dronů. Neuvedlo ale, zda některý z dronů zasáhl cíl.
„V Evropě by neměl být žádný ruský zdroj energie. Signály z Ameriky jsou jasné – jsou připraveni dodat tolik plynu a ropy, kolik bude potřeba, aby nahradili ruské dodávky." Napsal na svůj účet na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Zelenskyj v rozhovoru pro NBC uvedl, že mírová dohoda s Ukrajinou by neměla dát „teroristovi“ Putinovi žádná neobsazená území, píše The Kyiv Independent.
Ve snaze omezit vliv Moskvy Lotyšsko a Estonsko postupně ruší ruštinu ve vzdělávání, zpřísňují imigrační pravidla a zaměřují se na organizace napojené na Rusko. Píše o tom The Kyiv Independent.
„Ukrajina nikdy nehledala válku. Dohodli jsme se na bezpodmínečném příměří, hledali jsme příležitosti k míru a opakovaně jsme světu nabízeli způsoby, jak zastavit útoky ve vzduchu, na souši i na moři. Je to však Rusko, které tomuto procesu neustále brání – manipuluje, protahuje jednání, terorizuje naše lidi leteckými údery a zintenzivňuje útoky podél frontové linie. Válka pokračuje jen proto, že Moskva nechce, aby skončila." Napsal na svém účtě na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Německý historik Schlögel dnes převzal cenu ve frankfurtském kostele svatého Pavla. V děkovné řeči uvedl, že by se Němci a Evropané měli od Ukrajinců učit.
„Občané a občanky Ukrajiny nás učí, že to, co se děje, nelze nazývat ukrajinským konfliktem, ale je to válka. Pomáhají nám porozumět, s kým máme co do činění: s režimem, který chce Ukrajinu zničit jako nezávislý stát a který nenávidí Evropu,“ uvedl 77letý historik. „Ukazují nám, že když se ustupuje agresorovi, zvyšuje to jen jeho apetit, a že appeasement nevede k míru, ale vyšlapává cestičku k válce,“ dodal.
Ukrajinská armáda uvedla, že v noci na dnešek zasáhla a poškodila rafinerii v ruské Samarské oblasti a plynárenský podnik v Orenburské oblasti.
Dobytí dalších dvou ukrajinských vesnic, Poltavky v Záporožské oblasti a Čunyšyne v Doněcké oblasti nedaleko frontového města Pokrovsku. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany. Kyjev ztrátu obcí dosud nepotvrdil.
Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu více než 60 dronů, z toho asi dvě třetiny se podařilo protivzdušné obraně zneškodnit. Vyplývá to z dnešního pravidelného hlášení ukrajinského letectva. Vzdušné útoky nepřítele dnes oznámila také Moskva, podle ministerstva obrany bylo zničeno 45 ukrajinských bezpilotních prostředků.
Podpořit ukrajinskou armádu se rozhodli studenti z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s organizací Paměť národa. Zorganizovali sbírku na pořízení průzkumného dronu pro ukrajinskou armádu. Vybrat chtějí 120.000 korun, uvedla předsedkyně spolku Studentská sekce Mezinárodního politologického ústavu (IIPS) Kristýna Hrušková. Nejde o obrovské částky, ale když každý pošle pár set korun, dohromady to může mít velký dopad, řekla ČTK.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát ke dnu 19. října 2025.
Dobré ráno, vážení čtenáří. Putin znovu zdůraznil plnou kontrolu nad Doněckem jako klíč k jakékoli dohodě a zároveň během Trumpova hovoru naznačil možné kompromisy ohledně Záporožské a Chersonské oblasti, informuje o tom The Kyiv Independent.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., zvolen za Spolu) uvítal pozitivní atmosféru jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Uvedl to na síti X.
Nejméně 1076 kubánských občanů bojovalo nebo bojuje za Rusko na Ukrajině, to uvedla 15. října ukrajinská vojenská rozvědka pro deník Kyiv Independent. 96 z nich zemřelo nebo se pohřešuje v akci.
Rakousko příští týden podpoří nejnovější balíček sankcí, které se chystá uvalit Evropská unie na Rusko za jeho agresi vůči Ukrajině. S odvoláním na dnešní vyjádření rakouského ministerstva zahraničí o tom informovala agentura Reuters. Podle ní jde ze strany Vídně o zásadní obrat, čímž odpadá další překážka před hlasováním o devatenáctém balíku opatření na zasedání ministrů zahraničí zemí EU začátkem příštího týdne v Lucemburku.
Ruské telegramové účty informovaly o explozi v továrně na výbušniny z pátečního večera v ruském městě Sterlitamak na Urale, při kterém zemřely tři ženy a pět dalších lidí bylo zraněno. Šéf autonomní republiky Baškortostán Radij Chabirov na Telegramu uvedl, že se nejednalo o útok dronem, ale výbuch, který nyní analyzují kriminalisté. Jedna budova továrny při něm byla zničena.
Ruské útoky za poslední den zabily na území Ukrajiny jednoho člověka a zranily 11 osob. Informuje o tom Kyiv Independent na svém účtě na sociální síti X.
Ruský raketový útok na ukrajinské cvičiště tento týden, nejnovější z řady smrtících úderů na výcviková střediska po celé zemi, zvýšil pozornost a vyvolal kritiku schopnosti ukrajinského vojenského velení chránit rekruty. Píše o tom ukrajinský deník Kyiv Independent.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát ke dnu 18. října 2025.
Ukrajinská protivzdušná obrana během noci zachytila 136 ruských dronů ze 164 vypuštěných na Ukrajinu. Dnes o tom informoval server Ukrajinska pravda s odkazem na ukrajinské letectvo. Noční ruský útok mířil na sever, jih, východ i střed země.
Rusko ráno zaútočilo také na Poltavskou oblast, jejíž guvernér uvedl, že útok si nevyžádal žádné oběti. Server The Kyjev Independent napsal, že ukrajinské drony v noci zaútočily na elektrickou rozvodnu v ruské Uljanovské oblasti.
Fotografie ze včerejší návštěvy Volodymyra Zelenského na ukrajinské ambasádě ve Washingtonu, USA.
Trump na svém účtu na síti X sdílel i černobílou momentku ze stkání s Volodymyrem Zelenským se vzkazem: „Neztrácíme lidi, neutrácíme peníze, dostáváme zaplaceno za munici a rakety... uzavřeli jsme s NATO velmi dobrou dohodu... o to nám nejde. Jsme v tom, abychom zachránili tisíce životů...“
„Schůzka s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským byla velmi zajímavá a srdečná, ale řekl jsem mu — stejně jako jsem to důrazně naznačil i prezidentu Putinovi — že je čas ukončit zabíjení a uzavřít dohodu,“ uvedl po jednání se Zelenským Trump na své síti Truth Social.
S Putinem americký prezident telefonicky hovořil ve čtvrtek a do dvou týdnů se s ním podle Washingtonu a Moskvy setká v Budapešti, aby projednal ukončení války. „Měli by se zastavit tam, kde jsou. Ať si oba přisvojí vítězství, nechte historii rozhodnout! Už dost střelby, dost zabíjení, konec obrovského a neudržitelného utrácení peněz,“ dodal Trump v příspěvku s tím, že by válka nikdy nezačala, kdyby tehdy byl prezidentem.
„Věříme tomu, že Trump chce, aby válka skončila,“ uvedl Zelenskyj při tiskovce před Bílým domem. „Také jsme samozřejmě hovořili o střelách dlouhého doletu a nechci k tomu vydávat prohlášení. Rozhodli jsme se, že o tom nebudeme mluvit, protože, víte, Spojené státy nechtějí eskalaci,“ citovala Zelenského televize CNN.
Na otázku novinářů, zda je po schůzce více optimistický ohledně možných amerických dodávek střel s plochou dráhou letu Tomahawk pro údery v hloubi Ruska, Zelenskyj odpověděl, že je realista a že se „Rusko Tomahawků bojí“.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Rusko a Ukrajina by podle Trumpa měly uzavřít mír na současné linii bojů. Podle tiskových agentur to novinářům řekl americký prezident Donald Trump několik hodin po jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. „Uděláte to podle bojové linie, ať je kdekoliv, jinak je to příliš komplikované,“ řekl podle agentury AP Trump novinářům po příletu na Floridu, kde bude trávit víkend. Požadované střely dlouhého doletu Tomahawk Ukrajině neposkytne, alespoň prozatím, napsal web Axios s odvoláním na dva zdroje.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ukrajinský prezident pogratuloval Trumpovi ke zprostředkování příměří v Pásmu Gazy a dal najevo přesvědčení, že s americkou pomocí válku s Ruskem ukončit půjde, zároveň ovšem poznamenal, že Putin mír nechce a bude ho k zastavení agrese třeba přimět.
„Je mi ctí být zde s velmi silným vůdcem, mužem, který si prošel mnoha těžkostmi, a mužem, kterého jsem měl možnost velmi dobře poznat, a s nímž jsme si opravdu velmi dobře porozuměli,“ řekl Trump na adresu Zelenského a dodal, že s ním probere svůj čtvrteční telefonát s Putinem a nadcházející rusko-americký summit v Budapešti.
Trump uznal, že ho ruský prezident Vladimir Putin možná natahuje ve snaze získat čas na dokončení svých válečných cílů na Ukrajině. Současně uvedl, že se v Budapešti, hlavním městě Maďarska sejde pouze USA a Rusko.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj trval na tom, že Kyjev potřebuje řízené střely Tomahawk. Zelenskyj také zřejmě navrhl výměnu ukrajinských dronů za americké Tomahawky s tím, že Ukrajina má tisíce dronů, ale žádné rakety dlouhého doletu. „Ukrajina má tisíce našich produkčních dronů, ale nemáme Tomahawky. Proto potřebujeme Tomahawky.“
Dodání amerických střel dlouhého doletu Ukrajině by podle Trumpa znamenalo eskalaci konfliktu s Ruskem, se Zelenským ale o tom bude hovořit.
Americký prezident Donald Trump v Bílém domě také prohlásil, že bude „prezidentem-prostředníkem“ a že plánuje „udržovat si určitý odstup“ mezi ruským a ukrajinským vůdcem.
„Tři prezidenti a já jsem prezident-zprostředkovatel a já zprostředkovávám. Není to snadná situace,“ řekl Trump. „Je to mnohem snazší, když si lidé rozumí, když se sejdou, když se mají rádi. My takovou situaci nutně nemáme, co se týče „lásky“. Možná se to může obrátit, možná ano. Ale mezitím je necháme držet si trochu odstup.“
Rusko a Spojené státy by měly pod Beringovým průlivem, mezi Čukotkou a Aljaškou, vybudovat železniční tunel, který by propojil oba státy a umožnil využít tamní přírodní zdroje.
Navrhl to vyslanec Kremlu Kirill Dmitrijev. Tunel pojmenovaný po prezidentech Vladimiru Putinovi a Donaldu Trumpovi by tak měl symbolizovat jednotu, napsala agentura Reuters.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v Bílém domě prohlásil, že bilaterální bezpečnostní záruky pro Ukrajinu jsou „nejdůležitější věcí pro lidi na Ukrajině“.
„Nejdůležitější pro lidi na Ukrajině, kteří jsou denně pod útoky, je mít opravdu silné bezpečnostní záruky. NATO je nejlepší, ale zbraně jsou velmi důležité. Spojenci na naší straně jsou velmi důležití,“ řekl Zelenskyj v Bílém domě po boku amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ukrajinský prezident dodal: „My chceme mír, Putin ho nechce. Proto na něj potřebujeme vyvinout tlak.“
Donald Trump uvedl, že jak Zelenskyj tak i Putin si přejí konec války. Podle Zelenského je ale třeba na Putina vyvinout tlak a Ukrajina potřebuje bezpečnostní záruky. To prohlásil dnes šéf Bílého domu Donald Trump na úvod jednání se svým ukrajinským protějškem. Trump ve čtvrtek telefonicky hovořil s Putinem a do dvou týdnů by se s ním měl setkat v Budapešti. K osobnímu setkání Putina se Zelenským v Maďarsku však zřejmě podle amerického prezidenta nedojde.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přijel do Bílého domu na jednání s americkým protějškem Donaldem Trumpem. Lídři si potřásli rukama, než vešli dovnitř, informuje stanice CNN. Podle médií se očekává, že Zelenskyj požádá Trumpa nejen o další rakety pro systémy Patriot k posílení protivzdušné obrany, ale také o střely s plochou dráhou letu Tomahawk pro údery v hloubi Ruska.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijel do Bílého domu na jednání s americkým protějškem Donaldem Trumpem, informuje televize CNN.
Důstojník amerického námořnictva ve výslužbě řekl BBC, že USA pravděpodobně neposkytnou Ukrajině rakety Tomahawk vzhledem k úrovni americké podpory potřebné k jejich provozu. Důstojník ve výslužbě Mark Montgomery prohlásil, že „zpravodajské služby, zaměřování a směrování misí zapojí Spojené státy do takových záležitostí, že se Donald Trump časem bude cítit velmi nepříjemně.“
Dodal, že rakety vyžadují „speciální vybavení“, které USA pravděpodobně nebudou ochotny předat. Řekl, že existuje možnost, že by Trump mohl Kyjevu nabídnout rakety, ale že je to spíše politická než vojenská otázka: „Nemyslím si, že je v dohledné době uvidíme na bojišti.“
Ruský vojenský soud v Rostovu nad Donem dnes patnácti ukrajinským vojákům uložil tresty vězení od 15 do 21 let. Příslušníky praporu Ajdar, který ruské úřady označily za teroristickou organizaci, odsoudil za terorismus. Kyjev verdikty odmítl jako frašku a porušení mezinárodního práva, uvedla agentura AP.
„Ani jednoho z Ukrajinců neobžalovali z konkrétních válečných zločinů,“ napsal server Mediazona. Obžaloba se podle portálu opírala výhradně o skutečnost, že zajatci sloužili v praporu Ajdar, a tak je obvinila z účasti v teroristické organizaci, z podílu na násilném převratu, tedy svržení proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče v roce 2014, a ze zapojení do teroristického výcviku.
Šlo o druhý hromadný proces s ukrajinskými válečnými zajatci od března, kdy bylo odsouzeno 23 vojáků elitní brigády Azov. I tento soud Ukrajina považuje za porušení mezinárodního práva.
Ukrajinská delegace předvede Donaldu Trumpovi prezentaci o tom, jak by Kyjev mohl používat rakety Tomahawk, pokud USA souhlasí s jejich dodávkou.
Prezentace také vyvodí závěry o tom, jak Tomahawky ovlivní průběh války, informoval Graham Slattery z agentury Reuters s odvoláním na zdroj z ukrajinské delegace. Stejný zdroj uvedl, že oznámení o schůzce Putina a Trumpa v Budapešti Kyjev překvapilo.
Německo tvrdí, že Maďarsko by mělo zatknout Putina. Berlín se domnívá, že Maďarsko musí dodržovat všechna rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC), a to i přesto, že Budapešť v dubnu 2025 od dokumentu odvolala svůj podpis. Informuje o tom služba BBC.
Postupy Mezinárodního trestního soudu (ICC) stanoví, že úplné odstoupení od Římského statutu trvá 12 měsíců. To znamená, že Maďarsko opustí jurisdikci ICC až 2. června 2026.
Země již prohlásila, že Putin nebude na jejím území zatčen na základě zatykače Mezinárodního trestního soudu, ačkoli Maďarsko si zachovává své závazky vůči Mezinárodnímu trestnímu soudu.
Není to poprvé, co Maďarsko ignorovalo zatykač. Země dříve odmítla zatknout izraelského premiéra.
Podle Wadephula budou rozhovory Trumpa a Putina v Budapešti druhým pokusem přimět Kreml k serióznímu jednání o míru, musí být ale zapojena i Ukrajina.
Vitalij Kim, šéf vojenské správy Nikolajevské regionální oblasti, tvrdí, že Rusko poprvé od začátku války použilo k útoku na Nikolajev řízené bomby, informuje server RBC Ukrajina. „Toto je poprvé, co skutečně dorazily do Nikolajeva. Typ se tam ještě určuje. Ale je to poprvé od začátku války, co byly okraje města napadeny jednotkami KAB,“ řekl Kim a dodal, že k útoku došlo včera večer.
Naváděné letecké bomby se staly nejúčinnější zbraní pro Rusko a nejničivější pro Ukrajinu. Tyto bomby jsou konstruovány přidáním skládacích křídel a satelitní navigace ke starším sovětským bombám. Jsou levné, ale ničivé, odtud přezdívka „carské bomby“.
Maďarsko zajistí, aby ruský prezident Vladimir Putin mohl vstoupit do země na summit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem plánovaný v Budapešti a následně se mohl vrátit domů, uvedl dnes maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó citovaný agenturou Reuters. Mezinárodní trestní soud (ICC), jehož členem je i Maďarsko, v roce 2023 vydal na šéfa Kremlu zatykač kvůli podezření z nezákonného odvlečení ukrajinských dětí do Ruska.
„Není třeba žádných konzultací s nikým, jsme suverénní zemí. Putina přijmeme s respektem, pohostíme ho a poskytneme mu podmínky pro jednání s americkým prezidentem,“ prohlásil šéf maďarské diplomacie na tiskové konferenci.
Slovensko a Ukrajina podepsaly při dnešním společném jednání členů vlád dohody o spolupráci, o úpravě režimu na hranicích i řešení odkupů nemovitostí.
Polský soud zamítl vydání Ukrajince podezřelého z podílu na poškození baltského plynovodu Nord Stream v roce 2022 do Německa. Podle polské tiskové agentury PAP také zrušil jeho vazbu. Policie zatkla muže, kterého úřady identifikovaly jako Volodymyra Z., na konci září poblíž Varšavy na základě evropského zatykače vydaného německým soudem.
Evropská komise uvítala možnost setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina v Budapešti pod podmínkou, že to „posune mírový proces“ na Ukrajině. Uvedl to dnes mluvčí komise Olof Gill. Trump ve čtvrtek oznámil, že se podruhé v tomto roce setká s Putinem. Datum nebylo oznámeno, ale jednání se má uskutečnit v Maďarsku.
„Jakékoli setkání, které pokročí v procesu nastolení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině, je vítáno,“ řekl mluvčí unijní exekutivy. Brusel podle agentury AFP naznačil, že majetek ruského prezidenta a ministra zahraničí Sergeje Lavrova je v současné době v EU zmrazen, nicméně není jim „výslovně zakázáno cestovat“ do zemí sedmadvacítky.
„Žijeme v reálném světě. Setkání se ne vždy konají ve formátu, který bychom si přáli, ale pokud nás přiblíží ke spravedlivému a trvalému míru pro Ukrajinu, pak je musíme uvítat,“ dodal Gill.
Rusové nad okupovaným Krymem sestřelili svůj vlastní vojenský letoun, uvedl mluvčí ukrajinského námořnictva. Zničila ho ruská protivzdušná obrana.
Ruský prezident Putin a maďarský premiér Viktor Orbán hovořili telefonicky. Rozhovor následoval po Putinově dohodě na čtvrtečním jednání s Donaldem Trumpem, přičemž jako místo konání jmenoval Budapešť.
Zprávy o rozhovoru mezi ruským a maďarským vůdcem byly stručné. Agentura TASS s odvoláním na Kreml uvedla, že Putin zopakoval hlavní body svého rozhovoru s Trumpem. Viktor Orbán na facebooku napsal, že přípravy na budapešťskou schůzku jsou „v plném proudu“.
Slovenský premiér Robert Fico uvítal informaci o chystané schůzce prezidentů Spojených států a Ruska k válce na Ukrajině, zájmem Slovenska je podle něj dosažení spravedlivého a udržitelného míru. Fico to dnes řekl v úvodu společného jednání členů slovenského a ukrajinského kabinetu. Dal také najevo přetrvávající nesouhlas Bratislavy s ukončením tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu, která se od února 2022 brání vojenské invazi Ruska.
Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlý dronový útok na ukrajinské město Kryvyj Rih, informoval podle ruskojazyčného webu stanice BBC náčelník vojenské správy města Oleksandr Vilkul.
Prezident Volodymyr Zelenskyj útok, který podle něj zasáhl civilní infrastrukturu, odsoudil na síti X. „Pro Rusko se nic nezměnilo - stále terorizuje život na Ukrajině,“ napsal Zelenskyj, který z Krivého Rihu pochází. „V posledních týdnech neuplynula ani jedna noc bez ruských útoků na Ukrajinu. Většinu cílů tvoří infrastruktura,“ uvedl také Zelenskyj.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó na facebooku oznámil, že ještě ve čtvrtek večer telefonicky hovořil s náměstkem ministra zahraničí Spojených států Christopherem Landauem i šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a zahájili přípravy na summit Putina a Trumpa.
Poradce Kremlu Jurij Ušakov dnes podle ruské státní agentury TASS uvedl, že prezident Vladimir Putin po telefonátu s Donaldem Trumpem ještě ve čtvrtek večer svolal členy ruské Bezpečnostní rady a podrobně je informoval o diskuzi s šéfem Bílého domu. V Putinově Rusku je Bezpečnostní rada klíčovou arénou pro formulování rozhodnutí o nejdůležitějších otázkách národní bezpečnosti, poznamenala dnes agentura Reuters.
„Setkal jsem se s představiteli amerických energetických společností. Výzva je jasná – Ukrajina potřebuje více síly a společně toho můžeme dosáhnout. Diskutovali jsme o naléhavých potřebách současnosti – o velmi konkrétních opatřeních na podporu našeho energetického systému i o dlouhodobé spolupráci,“ napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který je již ve Washingtonu. Večer se v Bilém domě setká s prezidentem Donaldem Trumpem.
I met with executives of American energy companies. The challenge is clear – Ukraine needs more strength, and we can achieve this together. We discussed the urgent needs of the moment – very concrete measures to support our energy system, as well as long-term cooperation. There… pic.twitter.com/sGw26GWbEc
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) October 17, 2025
Setkání mezi prezidenty USA a Ruska Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem v Budapešti se bude týkat míru, uvedl dnes podle agentury Reuters maďarský premiér Viktor Orbán. Maďarsko podle něj už začalo schůzku plánovat. Orbán oznámil, že ještě dnes bude s Putinem telefonicky hovořit.
Na Rusko bude fungovat jazyk síly a spravedlnosti, je přesvědčen ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Moskva podle něj teď spěchá, aby obnovila dialog, když slyší o střelách Tomahawk, napsal také na X. Narážel tak výsledky telefonátu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem a také na ukrajinské snahy získat americké střely dlouhého doletu Tomahawk.
Americký prezident Donald Trump se má dnes v Bílém domě setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ten neskrýval, že hodlá Trumpa požádat o další rakety Patriot k posílení protivzdušné obrany a také o střely s plochou dráhou letu Tomahawk pro údery v hloubi Ruska. Ve čtvrtek ale Trumpovi zavolal ruský prezident Vladimir Putin, aby jej od dodávky tomahawků Ukrajině odradil.
Vážení čtenáři,
děkujeme za sledování online zpravodajství, pokračovat budeme zase zítra. Za redakci Blesk zpráv přejeme dobrou noc.
Ruský válečný zpravodaj Ivan Zujev přišel o život v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny při útoku ukrajinského dronu, jeho kolega Jurij Vojtkevič byl těžce zraněn, uvedla ruská média s odvoláním na prohlášení ruské státní společnosti Rossija segodňa. Její součástí je státní tisková agentura RIA Novosti, pro kterou oba novináři pracovali.
Již ve Washingtonu. Volodymyr Zelenskyj na síti X oznamuje svoje dnešní shledání se zástupci obranných firem. Má se dnes ještě shledat se zástupci amerických energetických společností.
„Putin rozhodně není statečnější než Hamás nebo jakýkoli jiný terorista. Jazyk síly a spravedlnosti nevyhnutelně zasáhne i proti Rusku. Už teď vidíme, že Moskva spěchá s obnovením dialogu, jakmile uslyší o Tomahawcích,“ píše na síti X.
„Nesmí existovat žádná alternativa než mír a spolehlivě zaručená bezpečnost – a je klíčové co nejdříve chránit lidi před ruskými údery a útoky. Děkuji všem, kteří pomáhají!“ dodává.
„Plánované setkání prezidentů USA a Ruska je vynikající zprávou pro mírumilovné lidi na celém světě. Jsme připraveni!“ napsal podle ruskojazyčné služby BBC maďarský premiér Viktor Orbán.
Americký prezident Donald Trump dříve oznámil schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, která se uskuteční v Budapešti. Přesné datum však není jasné.
Putin řekl Trumpovi, že dodávka amerických střel Tomahawk Ukrajině by poškodila mírový proces a rusko-americké vztahy, řekl Putinův poradce Ušakov.
Příprava summitu Putina a Trumpa začne telefonátem mezi Lavrovem a Rubiem, řekl Putinův poradce Ušakov. Summit se může uskutečnit v Budapešti, uvedl.
Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin se sejdou v Budapešti, aby se pokusili ukončit válku na Ukrajině, informují agentury AP a Reuters s odvoláním na vyjádření amerického prezidenta po jeho dnešním telefonátu s Putinem. Kdy se schůzka uskuteční, zatím není jasné. Příští týden se ale mají sejít vysoce postavení zástupci Washingtonu a Moskvy.
Americký prezident Donald Trump na své síti TruthSocial napsal: „Momentálně hovořím s prezidentem Putinem. Rozhovor stále probíhá a je dlouhý. Stejně jako prezident Putin budu o jeho obsahu informovat, až bude ukončen.“
V pátek 17. října se Donald Trump setká v Bílém domě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Jedním z témat jejich rozhovoru by měly být dodávky střel Tomahawk Kyjevu.
