Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump na své síti TruthSocial napsal: „Momentálně hovořím s prezidentem Putinem. Rozhovor stále probíhá a je dlouhý. Stejně jako prezident Putin budu o jeho obsahu informovat, až bude ukončen.“

V pátek 17. října se Donald Trump setká v Bílém domě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Jedním z témat jejich rozhovoru by měly být dodávky střel Tomahawk Kyjevu.

„Byl zaznamenán útok nepřátelského bojového dronu na Kyjevský okres,“ napsal na svém telegramovém kanálu starosta Charkova Ihor Terechov. Podle předběžných zpráv útok zasáhl výškovou budovu a předběžné zprávy neuvádějí žádné oběti. Samotná budova byla také nepoškozena, uvedl Terechov.

Trump bude dnes telefonicky hovořit s Putinem, informuje server Axios. Jednání se uskuteční den před schůzkou Trumpa a Zelenského v Bílém domě.

Ruské síly zasáhly dvěma raketami výcvikovou jednotku ukrajinských pozemních sil v hlubokém týlu. Útok si vyžádal mrtvé a raněné, oznámilo dnes jižní velitelství ukrajinských sil. Neupřesnilo, kde přesně se útok odehrál, ani počet obětí. Případ vyšetřuje ukrajinské velení.

„Rusko ráno 16. října (...) dvěma raketami zaútočilo na území jedné z výcvikových jednotek pozemních sil ozbrojených sil Ukrajiny, které se nachází v týlové a relativně klidné části naší země. I přes včasné varování, přesun do krytů a další přijatá bezpečnostní opatření se nepodařilo zcela vyhnout ztrátám,“ napsalo velitelství na facebooku. Ujistilo, že zraněným je poskytována veškerá potřebná lékařská pomoc, a vyjádřilo soustrast pozůstalým.

Na Ukrajině začala výroba velkorážové munice ve spolupráci s českým holdingem Czechoslovak Group (CSG). Uvedl to dnes server e15.cz. Firma CSG ukrajinskému partnerovi, kterým je zbrojovka Ukrajinska bronetechnika, poskytla licenci a know-how, dodávat bude také část komponentů. Spolupráci uzavřely obě společnosti loni na podzim. Ukrajinský server Militarnyj tehdy uvedl, že výroba se bude týkat mimo jiné dělostřeleckých nábojů ráže 155 milimetrů.

„Vše je v gesci našeho partnera, kterému skupina CSG převedla licenci a poskytla know-how k výrobě, protože již potřebnou technologii měl a mohl poměrně rychle zahájit produkci. CSG nerozhoduje o cenové politice či výběru zákazníků,“ uvedl pro e15 mluvčí CSG Andrej Čírtek. Dodal, že z projektu má skupina prospěch prostřednictvím licenčních poplatků a dodávek kritických komponentů, jako jsou prachové náplně a zapalovače granátů. Ukrajina podle něj bude na svém území vyrábět munici ráže 105 mm, 120 mm a 155 mm podle výrobní dokumentace české CSG.

Česká armáda se intenzivně zaměřuje na posilování kybernetické a informační obrany v reakci na rostoucí hybridní hrozby, které se stupňují zejména po ruské invazi na Ukrajinu. Velitel informačních a kybernetických sil Radek Haratek v rozhovoru s ČTK řekl, že primárním protivníkem je nyní Rusko, ale armáda sleduje i další potenciální hrozby.

Ukrajinská společnost Naftohaz uvedla, že pod útokem se v noci ocitly výhradně civilní objekty, které zásobují Ukrajince plynem a teplem, přičemž čtyři lidé utrpěli zranění. „Provoz řady kriticky důležitých objektů byl zastaven,“ sdělil ředitel firmy Serhij Koreckyj. Podle společnosti byl noční útok už šestým na ukrajinskou plynárenskou infrastrukturu od začátku října. Útoky mají dopad na produkci plynu, což je Ukrajina nucena částečně kompenzovat jeho importem, dodala společnost a Koreckyj Ukrajince vyzval, aby plynem šetřili.

Ukrajinská energetická společnost DTEK podle agentury Reuters uvedla, že ruský noční útok na energetickou infrastrukturu zastavil provoz v zařízeních na produkci plynu v Poltavské oblasti. Stanice BBC upozorňuje na sdělení šéfa správy regionu Volodymyra Kohuta, podle něhož Rusové útočili na energetickou infrastrukturu, přičemž přímé zásahy a padající trosky sestřelených zbraní poškodily zařízení petrochemického průmyslu.

Německý kancléř Friedrich Merz hodlá na nadcházejícím summitu EU předložit svůj plán, aby Evropská unie poskytla Ukrajině bezúročný úvěr až 140 miliard eur (3,4 bilionu Kč) s pomocí zmrazených aktiv ruské centrální banky. Splatit by ho Kyjev podle něj měl až poté, co mu Moskva vyplatí válečné reparace. Ve vládním prohlášení ve Spolkovém sněmu dnes kancléř rovněž vyzval členské země Unie, aby zlepšily obrannou spolupráci tváří v tvář ruské hrozbě.

Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu přes 300 dronů a 37 střel, útočilo mimo jiné na infrastrukturu ve Vinnycké, Sumské a Poltavské oblasti, uvedl ráno ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na místech úderů jsou podle něj zranění. Rusové tento podzim denně útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, dodal. Ruské ministerstvo obrany ráno informovalo o sestřelení pěti desítek ukrajinských dronů nad sedmi ruskými regiony, anektovaným poloostrovem Krym a Azovským či Černým mořem.

Radnice sibiřského města Salechard odeslala ruským vojákům na ukrajinské bojiště zásilku 2000 sobích kůží na ochranu před zimou i ukrajinskými drony. O neobvyklé „humanitární pomoci“ informovala média s odvoláním na sdělení úřadů města, které leží na polárním kruhu, více než 2400 kilometrů východně od Moskvy, a které je správním střediskem Jamaloněneckého autonomního okruhu.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ministři financí zemí skupiny G7 ve středu večer diskutovali o novém čínském omezení vývozu v odvětví kovů vzácných zemin. Zabývali se také tím, jak účinněji omezit vývoz ruské ropy ve snaze přispět k ukončení války, kterou Rusko před třemi lety rozpoutalo na Ukrajině, napsala dnes agentura Kjódó.

Setkání skupiny předních demokratických zemí, včetně Velké Británie, Kanady a Spojených států, se konalo ve Washingtonu u příležitosti každoročních podzimních zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

OBRAZEM: Pohřební obřad ukrajinského vojáka Oleha Pyvovara, který zahynul při bojové misi v Doněcké oblasti v Irpině na Ukrajině.

Drony zaútočily na výškové budovy, poštu a obchod v Černihivské oblasti. Město Nižin v Černihivské oblasti bylo podle příspěvku Suspilne Černihiv napadeno ruskými drony. Ve městě bylo slyšet několik explozí, přičemž útoky byly zaměřeny na obchod, poštu a obytné budovy a několik budov začalo hořet.

Fotografie zveřejněná novinami ukazuje velký otevřený požár v budovách města a sloup černého kouře stoupající k nebi. Podle starosty Alexandra Kodoly požár zasáhl kritickou a civilní infrastrukturu. Vyzval obyvatele, aby si udělali zásoby vody.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zavedl v jihoukrajinské Oděse vojenskou správu a do jejího čela jmenoval dosavadního šéfa Dněpropetrovské oblasti Serhije Lysaka. Upozornila na to dnes ukrajinská média s odvoláním na prezidentské dekrety. Hlava státu o den dříve oznámila plán vytvoření městské vojenské správy v Oděse a podle médií zbavila občanství starostu přístavního města Hennadije Truchanova.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním video projevu oznámil, že uspořádal schůzi štábu vrchního velitele, kde se projednával rozsah ukrajinských úderů proti Rusku.

„Už jsme si připravili naši část úkolů před schůzkou s prezidentem Trumpem – vojenskou část i ekonomickou. Všechny detaily. Všechno je tam,“ řekl Zelenskyj.

Ukrajinský prezident označil program své schůzky s Trumpem za „obsažný“. Řekl, že ukrajinský premiér, jeho šéf kanceláře a náměstek ministra zahraničí jsou již ve Washingtonu, kde zahájili schůzky „na svých příslušných úrovních a připravili půdu pro rozhovor s vůdcem Spojených států“.

Ukrajinský občan podezřelý z koordinace útoků na plynovod Nord Stream se zatím vyhnul vydání do Německa. Italský nejvyšší soud dnes vyhověl jeho odvolání proti jeho předání, informovala agentura Reuters s odvoláním na jeho právníka.

Muž, který je podle německých zákonů o ochraně soukromí identifikován pouze jako Sergej K., byl zatčen v srpnu poblíž italského města Rimini na základě evropského zatykače. Podle prohlášení, které v srpnu zveřejnili němečtí státní zástupci, byl podezřelý součástí skupiny lidí, kteří nastražili výbušná zařízení na potrubí poblíž dánského ostrova Bornholm v Baltském moři.

Výbuchy v plynovodu v roce 2022 vedly k téměř úplnému zastavení dodávek ruského plynu do Evropy. Ukrajina jakoukoli účast popírá.

Téměř po celé Ukrajině museli energetici v důsledku ruských útoků přistoupit k nouzovému vypínání elektřiny, oznámilo ukrajinské ministerstvo.

Podle NATO je předčasné řešit, zda by mohla aliance nahradit ČR v muniční iniciativě, řekl zdroj z NATO. Aliance čeká na rozhodnutí české vlády.

Bessent uvedl, že USA jsou připraveny zavést cla na čínské nákupy ruské ropy. Evropští spojenci Washingtonu by však měli být připraveni se takových akcí účastnit, uvedl ve středu americký ministr financí Scott Bessent.

„Jsou to nákupy ruské ropy Čínou, co pohání ruskou vojenskou mašinérii. Čína kupuje 60 % ruské energie. Kupuje 90 % íránské energie,“ řekl.

Bessent dodal, že USA poskytnou fotografie poskytnuté ukrajinskou vládou, které ukazují, že čínské součástky byly použity v ruských dronech, které zaútočily na Ukrajinu.

Jestliže válka na Ukrajině neskončí, USA a spojenci podniknou nezbytné kroky, aby na Rusko uvalily náklady za jeho pokračující agresi, řekl Hegseth.

Německo bude financovat balíček v hodnotě 500 milionů dolarů (10,5 miliardy Kč) v rámci iniciativy PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, za které platí země Severoatlantické aliance. Na úvod dnešního jednání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v sídle NATO v Bruselu to uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius.

„Balíček bude obsahovat systémy protivzdušné obrany, rakety Patriot, radarové systémy, přesně řízené dělostřelecké rakety a munici,“ řekl Pistorius. Německo spolu s Británii jednání kontaktní skupiny pořádá.

Rusko podle německého ministra terorizuje ukrajinská města a zároveň provokuje NATO. Ukrajina se přitom úspěšně brání, právě i díky pomoci spojenců. „Musíme pokračovat v koordinovaném jednotném a systematickém přístupu a podpoře,“ uvedl Pistorius. „S Německem můžete počítat,“ řekl ministr svému ukrajinskému kolegovi Denysovi Šmyhalovi, který se schůzky rovněž účastní.

Norsko v rozpočtu na příští rok vyčlenilo 85 miliard norských korun na pomoc Ukrajině. Uvádí se to ve zprávě na webových stránkách ministerstva obrany země. Dále se v něm uvádí, že návrh norského rozpočtu na rok 2026 sleduje trajektorii zvyšování výdajů na obranu stanovenou v posledních dvou letech.

„Agresivní válka Ruska proti Ukrajině je největší bezpečnostní výzvou Norska,“ uvedlo ve svém prohlášení norské ministerstvo obrany. Rozpočet na rok 2026 vyčleňuje na podporu Ukrajiny 85 miliard norských korun, z čehož 70 miliard představuje vojenská pomoc.

Více než polovina spojeneckých zemí oznámila, že se chce zapojit do iniciativy označované jako PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, za které platí země Severoatlantické aliance. Na tiskové konferenci v Bruselu to prohlásil generální tajemník NATO Mark Rutte.

Mise PURL začala fungovat v srpnu a kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na konci září uvedla, že šest zemí NATO zaplatilo celkem čtyři balíky s americkým vojenským vybavením v celkové výši přes dvě miliardy dolarů (přes 41 miliard korun). První země, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zavedl v jihoukrajinské Oděse vojenskou správu a do jejího čela jmenoval dosavadního šéfa Dněpropetrovské oblasti Serhije Lysaka. Upozornila na to dnes ukrajinská média s odvoláním na prezidentské dekrety. Hlava státu o den dříve oznámila plán vytvoření městské vojenské správy v Oděse a podle médií zbavila občanství starostu přístavního města Hennadije Truchanova.

Od začátku války věnovalo Česko Ukrajině vojenskou pomoc za 17,4 miliardy korun. V částce je zahrnutý nepotřebný materiál ze skladů, nákup či výcvik vojáků. Naopak 25 miliard korun získalo Česko nazpět, například z financování Evropské unie či na technice ze Spojených států a Německa. Po jednání vlády to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS).

ČR podle premiéra od roku 2022 do konce září dodala Ukrajině prostřednictvím všech finančních mechanismů včetně muniční iniciativy, bilaterální spolupráce či za peníze Ukrajiny přes 3,7 milionu kusů velkorážové munice. „Letos jsme už dodali 1,3 milionu kusů velkorážových nábojů. Očekáváme, že se nám do konce roku podaří naplnit ten příslib 1,8 milionu kusů munice,“ řekl Fiala. Českou muniční iniciativu kritizují zástupci stran a hnutí rodící se nové vládní koalice ANO, SPD a Motoristů.

Když na začátku tohoto měsíce ruské drony dopadly na železniční stanici v Šostce na severovýchodě Ukrajiny, zabily 71letého muže, zranily nejméně osm lidí a zanechaly po sobě vagony zkroucené ohněm a poseté dírami od šrapnelů. Byl to jeden z nejnovějších příkladů prudkého nárůstu útoků na železnici od poloviny léta, o němž mluví ukrajinští představitelé. Železnice je životně důležitým prostředkem obchodní i vojenské logistiky, píše agentura AP.

Slovenská vláda dnes schválila návrh dohody s Ukrajinou o spolupráci obou zemí, dále o uspořádání vzájemných vztahů ohledně umístění ambasád a také nová pravidla při využívání společných hraničních přechodů. Kabinet premiéra Roberta Fica tak učinil před nadcházejícím společným jednáním s ukrajinskou vládou. Podle jedné z dohod Slovensko například získá budovu v Kyjevě, jejíž část si pronajímá české velvyslanectví.

Ukrajinská národní energetická společnost Naftohaz uvedla, že v noci na dnešek byla zasažena jedna z jejích tepelných elektráren. Za poslední týden podle firmy Rusko zaútočilo na zařízení těžby plynu v Charkovské oblasti a také na objekty kritické infrastruktury v Sumské a Černihivské oblasti. V důsledku ruských útoků museli energetici v posledních dnech v řadě oblastí přerušit dodávky elektřiny.

Spojené státy očekávají, že spojenci z NATO budou více investovat do iniciativy, jejímž prostřednictvím je dodáváno americké vojenské vybavení pro Ukrajinu, které platí země NATO. V Bruselu to dnes prohlásil americký ministr obrany Pete Hegseth. Zdůraznil důležitost dosažení míru prostřednictvím síly.

„Míru dosáhnete, když jste silní. Ne když používáte silná slova nebo hrozíte prstem. Dosáhnete ho, když máte silné a skutečné schopnosti, které protivníci respektují,“ uvedl Hegseth v sídle NATO a vyzdvihl úspěch amerického prezidenta Donalda Trumpa při dojednávání příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. „Doufáme, že budeme moci něco podobného vidět na Ukrajině,“ dodal americký ministr.

Ruské vojenské síly v noci na dnešek na Ukrajinu zaútočily 113 drony, přičemž protivzdušná obrana Ukrajiny jich sestřelila či zneškodnila 86, uvedlo podle ruského servisu stanice BBC ukrajinské letectvo. Dvacet šest útočných dronů podle letectva zasáhlo 11 míst na ukrajinském území. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že v noci na dnešek sestřelilo 59 ukrajinských dronů, píše BBC.

Britské stíhačky budou nad Polskem létat až do konce letošního roku, oznámil dnes v Bruselu britský ministr obrany John Healey. Británie podle něj prodloužila závazek k misi nazvané Eastern Sentry (Východní stráž). Cílem mise, jejíž zahájení oznámil generální tajemník NATO Mark Rutte již v září, je posílit ochranu východního křídla Aliance.

Ministři obrany zemí Severoatlantické aliance budou dnes v Bruselu debatovat o navýšení výdajů na obranu, další podpoře Ukrajiny, ale i nedávných nepřátelských narušeních evropského vzdušného prostoru. Očekává se zejména, s čím do sídla NATO přijede americký ministr obrany Pete Hegseth.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) se připravuje na možný nárůst násilné kriminality po skončení ukrajinsko-ruského konfliktu a příchodu mužů ze zákopů na české území. Sleduje také fenomén vylupování bankomatů v Německu a Rakousku balkánskými gangy, který by se po přijetí eura mohl přenést i do Česka. V rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem to řekl šéf centrály Jiří Mazánek. Trvá na tom, aby se cizinci z třetích zemí prokazovali biometrickými doklady.

„Násilná kriminalita z 90. let – nájemné vraždy, velké loupeže a přepadání – je pryč. Tím ale neříkáme, že se to nemůže změnit,“ varoval Mazánek. Centrála podle něj přizpůsobuje možnému vývoji i výcvik části útvaru a udržuje si schopnost působit v prostředí násilné kriminality.

Ukrajinské úřady nařídily nové evakuace civilistů v okolí města Kupjansk. Napsala to v noci na dnešek agentura Reuters, podle které to ukrajinští představitelé odůvodnili zhoršující se bezpečnostní situací v oblasti. Na Kupjansk, který se nachází v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny, silně útočí ruská armáda.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Ruský prezident Vladimir Putin podle americké hlavy státu Donalda Trumpa prostě nechce ukončit válku na Ukrajině. Trump přitom neví, proč v ní Putin pokračuje, když je pro něj špatná. Řekl to dnes v Bílém domě při setkání s argentinským prezidentem Javierem Mileiem.

„Jsem velmi zklamaný, protože Vladimir a já jsme měli velmi dobrý vztah,“ podotkl Trump. „Už se blíží čtvrtému roku války, války, kterou měl vyhrát za týden,“ vyjádřil také své přesvědčení.

Podívejte se na nové fotografie z Kosťantynivky v Doněckém regionu, kde útočí Rusové.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes večer oznámil, že v Oděse na jihu země zavede vojenskou správu. Stalo se tak poté, co podle tajné služby SBU zbavil starostu Hennadije Truchanova ukrajinského občanství na základě informace, že starosta Oděsy má ruský pas. Truchanov stále popírá, že by měl ruské občanství.

Truchanov je starostou Oděsy od roku 2014, ale bez ukrajinského občanství by v čele důležitého přístavního města na jihu země zůstat nemohl, připomínají média.

Na konci roku plánuje rezignovat vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný, napsal dnes server Seznam Zprávy. Jako důvod Kopečný uvedl limity toho, co lze za stát udělat. Bývalý náměstek na ministerstvu obrany Kopečný je vládním zmocněncem pro rekonstrukci země, která několik let čelí ruské vojenské agresi, od ledna 2023.

„Narazil jsem na strukturální limity toho, co lze ze strany státu dělat. Chtěl bych zkusit, jestli se mi podaří dělat věci, kterým věřím, i jako soukromá osoba,“ řekl Kopečný Seznam Zprávám. Jako vládní zmocněnec měl na starosti koordinaci české pomoci při obnově válkou zničené Ukrajiny a propojení českých firem a institucí s ukrajinskými partnery. Je také spoluautorem české muniční iniciativy, kterou kritizují zástupci stran a hnutí rodící se nové vládní koalice ANO, SPD a Motoristů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes zbavil občanství nejmenovaných osob, které podle tajné služby SBU mají i ruské občanství. Oznámila to ukrajinská média, podle kterých se Zelenského opatření týká i stávajícího starosty přístavního města Oděsa Hennadije Truchanova, který v jeho čele stojí od roku 2014. Ten by bez ukrajinského občanství nemohl zůstat v čele důležitého města na jihu země. Truchanov ještě v neděli jako provokaci odmítl opakovaně zaznívající nařčení, že má ruské občanství.

„Šéf SBU Vasyl Maljuk informoval o boji proti ruským agenturním sítím a kolaborantům ve frontových, pohraničních oblastech a na jihu naší země. Bylo také potvrzeno, že některé osoby mají ruské občanství – vůči nim byla přijata příslušná rozhodnutí. Dekret jsem podepsal,“ napsal Zelenskyj na sociální síti, aniž by upřesnil, koho se jeho nařízení týká. Dekret dosud nebyl zveřejněn, napsala agentura Unian.

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se Rusové v noci zaměřili hlavně na ukrajinskou energetiku. „Bohužel ne všechny drony se podařilo sestřelit,“ napsal na telegramu. Zmínil mimo jiné ruský úder leteckými pumami na Charkov a zásah místní nemocnice, poškození civilní infrastruktury v Kirovohradské oblasti, včetně železnice, nebo energetické podniky v Sumské oblasti.

Ruská tajná služba FSB zahájila trestní řízení proti bývalému ropnému magnátovi a současnému kritikovi Kremlu Michailovi Chodorkovskému a dalším členům Protiválečného výboru Ruska, jenž vznikl v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Oznámila to dnes v prohlášení FSB, která Chodorkovského a další osobnosti angažované ve výboru nařkla z vytvoření teroristické organizace nebo pokusu o násilné uchopení moci. Chodorkovskij tvrzení FSB odmítl.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že vítá snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa dosáhnout nyní míru na Ukrajině. Chce také, aby Trump využil svého vlivu na Kyjev a přiměl ho usilovat o mírovou dohodu. Uvedla to dnes ruská státní agentura TASS. Snahy Spojených států o ukončení války podpořil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Kyjevské úřady nedávno nastavily semafory tak, aby se v devět hodin ráno rozsvítily červeně a zajistily tak, že se hlavní město připojí k celostátní minutě ticha. „Lepší pozdě než nikdy,“ řekl Reva.

Pro aktivistku a podporovatelku kampaně Darju Kolomjecovou jde o kolektivní i osobní okamžik. „Každý den se probouzíme – někdy kvůli útokům sotva spíme – ale každé ráno v devět se scházíme, abychom si zavzpomínali, proč tu stále jsme a komu musíme být vděční. V zármutku nejste sami. V tom okamžiku je mezi námi energie,“ řekla.

Každé ráno v devět hodin se Kyjev na minutu zastaví. Semafory se rozsvítí červeně a stálé tikání metronomu z reproduktorů signalizuje 60 vteřin zamyšlení. Auta stojí uprostřed ulice, řidiči vystupují a stojí se skloněnými hlavami. Po celé Ukrajině – v kavárnách, tělocvičnách, školách, v televizi, a dokonce i na frontové linii – se lidé zastavují, aby si připomněli ty, kteří padli za oběť ruské invazi, píše agentura AP.

Server Ukrajinska pravda dnes ráno napsal, že po ruském útoku na ukrajinskou kritickou infrastrukturu se ocitlo pět obcí v Kirovohradské oblasti bez dodávek elektrického proudu. Web se odvolává na vyjádření oblastního šéfa Andrije Rajkovyče, který podrobnosti k objektům kritické infrastruktury neposkytl. Útok se podle předběžných informací obešel bez obětí nebo zraněných.

V jiné zprávě tentýž zpravodajský web uvádí, že v pondělí večer Rusové zaútočili leteckými pumami na město Charkov, přičemž v jedné části vypukl požár a bylo poškozeno zdravotnické zařízení. Byli tam čtyři zranění, dodal web odkazující se na místní činitele. Některé části města se také ocitly bez elektřiny.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 96 drony, z nichž 69 zneškodnila protivzdušná obrana, informovalo ráno ukrajinské letectvo na telegramu. Dodalo, že eviduje zásahy 27 bezpilotních strojů na sedmi místech. V době hlášení podle něj několik nepřátelských strojů zůstávalo ve vzduchu. Ruské ministerstvo obrany ráno oznámilo noční sestřelení 40 ukrajinských bezpilotních letounů nad pěti ruskými regiony, anektovaným ukrajinským poloostrovem Krym a Černým mořem.

Dobré ráno,

americký prezident Donald Trump potvrdil, že se v pátek v Bílém domě setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump to podle agentury AFP řekl novinářům na palubě letadla Air Force One, se kterým se vrací z Blízkého východu do Spojených států. Zelenskyj o schůzce informoval v pondělí s tím, že s hlavou USA chce jednat o posílení ukrajinské protivzdušné obrany a o dodávkách zbraní dlouhého doletu.

Ukrajina, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, má zájem o americké střely s plochou dráhou letu Tomahawk. Zelenskyj již dříve označil dodávku střel Tomahawk, jichž se Rusko obává, za prostředek, jak přimět Moskvu k ukončení války, kterou před více než třemi lety rozpoutala. V telefonátu s Trumpem naléhal také na posílení ukrajinské protivzdušné obrany, chránící zemi před sílícími ruskými útoky na ukrajinskou energetiku před nastávající zimou.

To je pro dnešek z našeho zpravodajství k válce na Ukrajině vše. Čerstvé zprávy opět přineseme v úterý ráno.

Ve středu se má uskutečnit další schůzka se západními partnery, dodávajícími Ukrajině zbraně potřebné pro obranu před ruskou agresí, trvající čtvrtým rokem. „Naší prioritou je protivzdušná obrana,“ zdůraznil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a dodal, že nejde jen o seznam potřebných zbraňových systémů a raket, ale také je jasné pochopení, které země a za jakých podmínek mohou tyto zbraně rychle dodat. Připomněl, že zajištění bezpečnosti Ukrajiny pomůže zvýšit bezpečnost celé Evropy.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes před novináři zmínil možnost, že případný nákup amerických střel s plochou dráhou letu Tomahawk by bylo možné financovat z půjčky na ruská aktiva zmrazená na Západě, napsal server Ukrajinska pravda.

Kromě „reparační půjčky“ Zelenskyj podle portálu zmínil také iniciativu PURL skupiny členských států Severoatlantické aliance, které od srpna financují nákupy amerických zbraní pro potřeby Ukrajiny.

Obrana Ukrajiny před ruskými drony a obnova zasažené energetiky patřily k hlavním otázkám na dnešní poradě ukrajinského vrchního velení, informoval prezident Volodymyr Zelenskyj. Zmínil se o vytvoření nových vrtulníkových jednotek a o potřebě dalších zbraní pro boj s ruskými bezpilotními letouny, které každou noc napadají ukrajinská města a energetické objekty.

„Nejtěžší situace je v obcích u frontové linie a poblíž hranic s Ruskem, kde ruské drony a rakety přilétají v nejkratší době a poplachy a ostřelování pokračují téměř neustále,“ napsal Zelenskyj na sociální síti telegram.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval na X o rozhovoru se svým českým protějškem Petrem Pavlem, mimo jiné o pokračování české podpory Ukrajiny. Jednali mimo jiné o české muniční iniciativě a Zelenskyj českou pomoc ocenil. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který chce sestavit příští českou vládu, ve středu řekl, že takový kabinet nebude přímo z rozpočtu dávat Ukrajině peníze na zbraně.

I spoke with the President of the Czech Republic, Petr Pavel @prezidentpavel.

The Czech Republic has strongly supported Ukraine and our people from the very beginning of this full-scale war. We value all the assistance provided, and today we talked about continuing it.

I… pic.twitter.com/DNSmzHjd8n

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) October 13, 2025

Americký prezident Donald Trump se chystá v pátek přivítat v Bílém domě svého ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, napsal na sociální síti X kyjevský zpravodaj listu Financial Times (FT) s odvoláním na tři informované zdroje. O očekávaném pátečním setkání Trumpa a Zelenského informoval na X také washingtonský zpravodaj serveru Axios, rovněž s odvoláním na nejmenované zdroje.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvítal příměří v Pásmu Gazy, kterého bylo dosaženo po dvou letech bojů za zprostředkování amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle Zelenského to dává naději na mír i Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi. I v této válce se americký prezident snaží hrát roli zprostředkovatele mezi Kyjevem a Moskvou, poznamenala agentura AFP.

Nedostatek benzinu, který v Rusku vedl k prudkému růstu cen u čerpacích stanic, se brzy podaří vyřešit. Dnes to podle agentury Reuters řekl ministr financí Anton Siluanov. Ceny benzinu v Rusku od začátku roku vzrostly o více než deset procent, částečně kvůli sérii útoků ukrajinských dronů na ruské rafinerie.

Hybridní útoky, drony v blízkosti kritické infrastruktury a nepřátelská narušení vzdušného prostoru EU ukazují, že je třeba urychlit práci na dosažení společné evropské obranné připravenosti do roku 2030. Ve zvacím dopise na říjnový summit EU to unijním lídrům napsal předseda Evropské rady António Costa. Unijní prezidenti a premiéři se budou kromě obrany zabývat také finanční pomocí Ukrajině, situací na Blízkém východě, migrací, konkurenceschopností EU i dostupným bydlením. Summit začíná ve čtvrtek 23. října. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala. 

Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová v Kyjevě oznámila příspěvek ve výši deset milionů eur (243 milionů korun) na vznik zvláštního tribunálu pro zločin agrese vůči Ukrajině. Dalších šest milionů eur půjde na podporu ukrajinských dětí, které byly odvlečeny do Ruska, a přeživších sexuálního násilí. Vyplývá to z vyjádření Kallasové na síti X. 

Dodávka tomahawků Kyjevu může skočit špatně i pro Trumpa. To dnes uvedl bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv. Naznačil, že na vypálení tomahawků na ruské cíle by Moskva mohla odpovědět jaderným útokem.

Pavel na Foru 2000 vyzdvihl důležitost nezávislých médií a občanských struktur a uvedl, že se mu nezdá, že by hnutí ANO, které před týdnem v Česku vyhrálo volby, bylo proruské. „Ale je riziko, že budou muset vytvořit koalici se stranami, které jsou ve svém přístupu k Rusku či Číně jemnější,“ uvedl v panelu věnovaném vztahům s Ruskem.

Rusko dnes reprezentuje základní hrozbu pro evropskou bezpečnost, svobodu a demokracii, uvedl Petr Pavel na Foru 2000 v Praze. Moskva podle něj cílí na oslabení a rozdělení transatlantické komunity. „Tato válka má mnoho bitevních polí, od kybernetických útoků po zastrašování těch, kdo mluví proti Putinovi,“ řekl. Je to podle něj také válka vedená skrz klamání společnosti kvůli strachu či frustraci.

Ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že v důsledku ruských útoků nastaly výpadky dodávek elektřiny nejméně v sedmi oblastech země.

Server Ukrajinska pravda píše, že v noci se v okolí města Feodosija na východě Ruskem okupovaného Krymu ozývaly výbuchy a lidé hlásili, že pracuje protivzdušná obrana. Pak Moskvou dosazený šéf správy na Krymu Sergej Aksjonov uvedl, že terčem útoku se stal sklad pohonných hmot a vznikl v něm požár.

Protivzdušná obrana podle něho sestřelila více než 20 dronů. Lidé na sociálních sítích sdíleli videa, na kterých je zachycený velký požár, například na záběrech zveřejněných na telegramovém kanálu Krymskij větěr jsou vidět plameny šlehající na několika místech a hustý černý dým stoupající z objektu. Tento sklad drony zasáhly už 6. října. Trosky sestřeleného dronu podle tohoto telegramového kanálu zasáhly také tepelnou elektrárnu v Simferopolu a lidé hlásí problémy s dodávkami elektřiny v tomto městě a Feodosiji.

Ruské drony v noci na dnešek zasáhly civilní infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti a na místě vznikl rozsáhlý požár skladů. Jeden člověk utrpěl zranění, informují ukrajinské úřady. 

„Nepřítel znovu útočil na civilní infrastrukturu v Oděské oblasti. Navzdory tomu, že pracovala protivzdušná obrana a sestřelila nepřátelské bezpilotní letouny, evidujeme v důsledku útoku zásahy na objektech určených k civilním účelům,“ uvedl dnes ráno šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

„Vidíme a slyšíme, že se Rusko bojí, že by nám Američané mohli dát tomahawky. Je to signál, že tento druh tlaku může fungovat pro mír,“ zdůraznil Zelenskyj. Ve svém projevu také ohlásil postup ukrajinských vojáků při protiútocích u Dobropillja v Doněcké oblasti a u Orichova v Záporožské oblasti.

Moskva je znepokojena možnými dodávkami raket Tomahawk na Ukrajinu. „Téma tomahawků je mimořádně znepokojivé,“ řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov „Jen si to představte: je odpálena raketa dlouhého doletu, letí a my víme, že by mohla být jaderná,“ uvedl. Napsal o tom list The Kyiv Independent.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil, že opět telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem, podruhé za dva dny. Zmínil posílení protivzdušné obrany a energetiku, napadanou ruskými útoky, jakož i posílení ukrajinské schopnosti podnikat útoky zbraněmi dlouhého doletu v hloubi Ruska. Kreml dnes vyjádřil „vážné znepokojení“ nad zprávami, že Zelenskyj s Trumpem v sobotu hovořil o možných dodávkách střel s plochou dráhou letu Tomahawk.

„Právě jsem mluvil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, podruhé za dva dny, a dnes to byl také velmi produktivní rozhovor. Včera jsme se dohodli na souboru témat pro dnešek a probrali jsme všechny aspekty situace: ochranu životů v naší zemi a posílení našich schopností jak v protivzdušné obraně, tak v odolnosti a v schopnostech dlouhého doletu. Probrali jsme mnoho detailů o energetice,“ napsal Zelenskyj na sociální síti.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil, že požádal francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o další zbraně k posílení ukrajinské protivzdušné obrany, čelící každou noc útokům ruských dronů, raket a střel s plochou dráhou letu.

„Rusko využívá skutečnost, že maximální pozornost je v tomto okamžiku věnována Blízkému východu a domácím problémům v každé zemi. Ruské údery se staly odpornějšími. Diskutovali jsme o tom, jak tomu čelit,“ napsal Zelenskyj na sociální síti.

Podle ukrajinského letectva Rusko k útokům proti Ukrajině v noci na dnešek použilo 118 dronů a jednu leteckou střelu Ch-31. Protivzdušná obrana 103 bezpilotní letouny nepřítele zneškodnila, dalších 15 dronů a jedna raketa zasáhlo celkem deset míst.

V Oděské oblasti na zasaženém plynárenském objektu vypukl požár, uvedl šéf regionální vojenské správy Oleh Kiper podle ruskojazyčného servisu BBC. V nemocnici skončila 34letá žena. Poškozen byl také další, blíže nespecifikovaný objekt energetické infrastruktury a správní budova.

Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Estonsko v pátek večer dočasně uzavřelo silnici, která vede přes výběžek ruského území zasahující do jeho vnitrozemí, protože jeho pohraničí stráž tam zaznamenala zvýšenou aktivitu Rusů. Informuje o tom portál veřejnoprávní stanice ERR.

Výběžek ruského území o rozloze asi 115 hektarů se nazývá Saatská bota a zhruba v kilometrovém úseku přes něj vede silnice spojující estonské vesnice Lutepää a Sesniki, po které mohou občané Estonska jezdit bez zvláštního povolení za podmínky, že nezastaví.

Ruské drony v noci na dnešek zasáhly budovu školy ve městě Čuhujiv na jihovýchod od Charkova. Píší o tom ukrajinské zpravodajské servery s odvoláním na místní úřady. Ruské ministerstvo obrany informovalo o zneškodnění dronů v regionech sousedících s Ukrajinou.

Asi hodinu po půlnoci místního času (půlnoc SELČ) reportéři veřejnoprávní stanice Suspilne z Čuhujivu a jeho okolí hlásili sérii výbuchů. „Ruské drony zaútočily na jednu ze škol v Čuhujivu, budova utrpěla značné škody. Poškozený je také nedaleký obytný dům,“ uvedla starostka Halyna Minajevová. Jedna žena podle ní měla akutní stresovou reakci.

Rusko opakuje, že na Ukrajině na civilní objekty neútočí, tvrdí, že zasahuje vojenské cíle nebo ukrajinský obranný průmysl. 

Nejméně dva lidé přišli o život a další čtyři utrpěli zranění při ruském bombardování východoukrajinského města Kosťantynivka, kde ruská letecká puma o váze 250 kilogramů zasáhla pravoslavný kostel. Oznámil to dnes náčelník vojenské správy města Serhij Horbunov.

V kostele se v době náletu nacházeli místní civilisté. Zraněné policie dopravila do nemocnice. Výbuch poškodil fasádu kostela a také devět rodinných domů v okolí, dodal Horbunov.

Vyzval spoluobčany, aby neriskovali život a rychle se evakuovali z města u frontové linie do bezpečnějších oblastí. „Zachraňte to nejcennější - život! Evakuujte se hned,“ zdůraznil.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Srbský prezident Aleksandar Vučić si postěžoval novinářům, že jej zklamala ruská nabídka: místo dlouholetého kontraktu na plyn Rusko navrhlo srbské straně jen smlouvu do konce letošního roku, napsal dnes na svém webu ruský list Kommersant s odvoláním na Vučičova vyjádření podle serveru Informer.

„Nabídli nám smlouvu na plyn do Nového roku. Je to pro nás velkým zklamáním, chtěli jsme smlouvu alespoň do května,“ řekl prezident. Tvrdil, že Američané mu řekli, že by sankce proti NIS zrušili, pokud by jim ústně slíbil, že NIS znárodní. To však prý odmítl.

Podívejte se na nové snímky ukrajinských vojáků z výcviku v Záporoží.

Obyvatelé Vladivostoku na východě Ruska dnes na demonstraci požadovali, aby úřady zrušily plánované zvýšení poplatků za recyklaci na dovážené automobily. Plány ministerstva průmyslu a obchodu v tomto směru označili demonstranti za okrádání lidí. Vláda by naopak podle nich měla přehodnotit daňové a celní sazby, aby zlevnila dovážená auta, a ne přijímat opatření citelně zdražující dříve dostupné vozy, napsal list Kommersant na svém webu.

Tento krok je nezbytný pro zaplnění propadu v rozpočtu, která letos dosáhne 5,73 bilionu rublů namísto plánovaného schodku 1,17 bilionu rublů. V dalších letech deficit neklesne pod tři biliony. Hlavní prioritou zůstávají výdaje na válku proti Ukrajině. Na kapitolu obrana v příštím roce připadne 12,93 bilionu rublů, s kapitolou národní bezpečnost se celková částka vyšplhá na 16,84 bilionů (asi 4,34 bilionů Kč), což představuje 38 procent všech federálních výdajů, napsaly The Moscow Times.

Podle serveru Axios prezidenti Ukrajiny a USA diskutovali o možnosti, že by napadená země získala americké střely Tomahawk, o které usiluje, protože by jí umožnily podnikat údery hluboko v ruském týlu, včetně například Moskvy. Ukrajinci tvrdí, že jejich dodávky by pomohly přinutit ruského prezidenta Vladimira Putina zasednout k jednacímu stolu. Zda padlo nějaké konečné rozhodnutí v této věci, ale zdroje Axiosu neuvedly.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si dnes telefonoval se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Zelenskyj po jejich hovoru napsal na telegramu, že spolu mluvili například o možnostech posílení ukrajinské protivzdušné obrany.

„Informoval jsem prezidenta Trumpa o ruských útocích na naši energetickou infrastrukturu,“ uvedl Zelenskyj. Rozsáhlý dronový a raketový útok na ukrajinskou energetiku Rusko podniklo naposledy ze čtvrtka na pátek a jen v Kyjevě po něm zůstaly statisíce odběratelů bez dodávek elektrické energie. Ukrajinský prezident v reakci vyzval svět k reakci a spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany a ke zpřísnění sankcí proti Rusku.

„Diskutovali jsme o možnostech posílení naší protivzdušné obrany a o dohodách, které v této souvislosti připravujeme,“ napsal Zelenskyj po telefonátu s Trumpem. „Existují dobré možnosti, dobré nápady, jak nás skutečně posílit,“ dodal bez dalších podrobností.

Ukrajinské drony dlouhého doletu ráno zasáhly rafinérii v Ufě v Baškortské autonomní republice ležící na jih od Uralu, uvedl nejmenovaný zdroj v SBU. Ufa platí za jedno z největších center petrochemického průmyslu v Rusku a zásobuje mimo jiné armádu, uvádí RBK Ukrajina. Po dnešním útoku podle předběžných informací vypukl požár v místě zařízení na zpracování surové ropy. Zdroj v SBU uvedl, že šlo o třetí útok ukrajinské rozvědky v Baškortské autonomní republice za poslední měsíc. Ukrajinské útoky na ruskou ropnou infrastrukturu v posledních měsících způsobily nedostatek pohonných hmot v některých ruských regionech a zdražování benzinu.

Maďarský premiér Viktor Orbán dnes oznámil, že začala podpisová akce proti údajným válečným plánům Bruselu. Tento politik, který jako jeden z mála evropských lídrů navzdory ruské invazi na Ukrajinu udržuje dobré vztahy s Moskvou, v příspěvku na facebooku napsal, že Evropu čeká „horký podzim a směřuje k válce“.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr, zvolen za Spolu) v telefonátu s ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou hovořil o posílení ukrajinské obrany před zimou a o přijetí 19. balíku protiruských sankcí Evropské unie. Informoval ho také o zákazu vstupu do Česka pro držitele ruských diplomatických a služebních pasů. Lipavský to dnes napsal na síti X.

„Stojíme pevně za Ukrajinou, která se dál brání ruskému teroru,“ zopakoval Lipavský. Česká vláda návrh ministra zahraničí o omezení vstupu ruských diplomatů do Česka schválila na konci září. Netýká se to diplomatů akreditovaných v Česku či těch, kteří přes ČR pouze projíždějí do státu svého působení nebo na jednání mezinárodních organizací. Opatření se bude podle Lipavského uplatňovat na vnější schengenské hranici, tedy na šesti mezinárodních letištích v České republice.

V Kramatorsku v Doněcké oblasti, městě ležícím asi 20 kilometrů od frontové linie, dva ruské drony zasáhly budovu střední školy a silně ji poničily, informoval telegramový kanál RBK Ukrajina s odvoláním na kramatorskou městskou radu.

Ruské drony v noci na dnešek zaútočily na auta opravárenské čety energetické společnosti v Černihivské oblasti. Dva lidé přišli o život, tři další utrpěli zranění, informovaly úřady v tomto regionu na severu Ukrajiny. V ruském Volgogradu při dronovém útoku utrpěl zranění jeden člověk.

O útocích na techniky z firmy Černihovoblenerho informoval Oleksandr Selirestov, šéf vojenské správy města Novhorod-Siverskij ležícího v příhraničí s Ruskem. Drony na vozidla podle něho útočily opakovaně, nejdříve na samotné techniky, pak v době, kdy jim na pomoc přijeli záchranáři.

Ruské drony v noci na dnešek útočily také na Oděsu, odkud se ozývaly výbuchy. Ruskojazyčný servis BBC uvedl, že na město útočilo 15 až 18 bezpilotních letounů. Šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper vyzval obyvatele, aby šli do krytů. Dnes ráno pak na telegramu napsal, že nepřítel útočil na energetickou a civilní infrastrukturu v regionu. Jeden člověk utrpěl zranění. Ujistil, že jakmile to bezpečnostní situace umožnila, vyrazili záchranáři a opravárenské čety do práce, aby mohly být obnoveny dodávky elektrické energie.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvádějí Ozbrojené síly Ukrajiny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci v Kyjevě. Podívejte se na nové snímky.

Osm dětí unesených během ruské invaze na Ukrajinu se díky kontaktům první dámy Spojených států Melanie Trumpové s ruským prezidentem Vladimirem Putinem podařilo navrátit jejich rodinám. Podle agentury AP to dnes uvedla choť prezidenta Donalda Trumpa s tím, že s Putinem domlouvá návrat dalších dětí.

Trumpová v polovině srpna v osobním dopise Putinovi napsala o utrpení dětí na Ukrajině a v Rusku. Dopis mu předal Trump během summitu na Aljašce.

První dáma dnes novinářům v Bílém domě sdělila, že Putin na dopis odpověděl a že od té doby si udržují „otevřený komunikační kanál“ věnovaný tématu dětí trpících válkou.

Vrcholní představitelé Německa, Francie a Británie kritizují ruské útoky na ukrajinskou kritickou infrastrukturu a ruskou zdržovací taktiku v přístupu k mírovým jednáním, rovněž pohrozili, že využijí zmrazené ruské fondy na podporu ukrajinských ozbrojených sil. Německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer to dnes uvedli ve společném prohlášení, které má ČTK k dispozici.

„Odsuzujeme eskalující ruské útoky na Ukrajinu a systematické cílení na kritickou státní infrastrukturu, která je klíčová pro poskytování tepla a světla ukrajinským civilistům v zimním období,“ uvedli. „Zvýšíme tlak na Rusko, protože prezident (Vladimir) Putin v odpovědi na mírové rozhovory pokračuje ve zdržovací taktice a odporných útocích,“ dodali představitelé trojice evropských zemí.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na nadcházejícím summitu v Bruselu vyzvou členské státy, aby urychlily práce v souvislosti s obrannou připraveností Evropy a představily konkrétní harmonogram a projekty. Vyplývá to z návrhu závěrů summitu, který má ČTK k dispozici. Summit začíná ve čtvrtek 23. října a i přes nabitou agendu je snahou předsedy Evropské rady Antónia Costy, aby nebyl dvoudenní, ale pouze jednodenní. Kromě obvyklých témat, jako je situace na Ukrajině, na Blízkém východě, obrana či migrace, plánují unijní lídři hovořit i o boji proti klimatickým změnám či dostupném bydlení.

„S ohledem na nedávná narušení vzdušného prostoru Evropská rada zdůrazní naléhavou potřebu rozvíjet kapacity proti dronům a protivzdušnou obranu,“ stojí v předběžném návrhu závěrů, o kterém se budou v příštích dvou týdnech vést diskuse mezi velvyslanci členských států EU, a text tedy velmi pravděpodobně může doznat změn. „Evropská rada rovněž zdůrazní, že úzká spolupráce s Ukrajinou a její integrace s evropským obranným průmyslem a projekty je klíčová,“ dodává text.

Pokud Spojené státy dodají Ukrajině střely Tomahawk, o něž Kyjev žádá, posílí Rusko svou protivzdušnou obranu, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin. Moskva podle něj také vyvíjí nové zbraně jaderného odstrašení a je připravena na variantu, že by Washington odmítl prodloužit platnost smlouvy o jaderném odzbrojení, napsala agentura Reuters.

O naváděné střely s plochou dráhou letu Tomahawk požádal amerického prezidenta Donalda Trumpa ukrajinský vůdce Volodymyr Zelenskyj. Trump dal v posledních týdnech několikrát najevo zklamání z Putinovy neochoty uzavřít příměří s Ukrajinou. Šéf Bílého domu hovořil o možnostech zvýšení tlaku na Rusko, nových sankcích a pokračování dodávek zbraní Ukrajině, konkrétní rozhodnutí týkající se střel schopných zasáhnout z ukrajinského území i Moskvu však nepadlo.

Putin dnes uvedl, že pokud se Washington rozhodne tomahawky Ukrajině dodat Rusko posílí svou protivzdušnou obranu. Ruský vůdce minulý týden prohlásil, že takový krok USA by zničil vztahy mezi oběma zeměmi.

Ve městě Záporoží byli záchranáři při odstraňování následků ruského útoku opakovaně ostřelováni, informovala Státní záchranná služba. 

„Jeden zaměstnanec Státní záchranné služby byl zraněn: utrpěl uzavřené poranění hlavy, zranění způsobené výbuchem miny a pohmožděniny páteře a kolena,“ uvádí se v prohlášení. „Dále byla poškozena hasičská a záchranná technika.“

Mezitím v Sumské oblasti byli v důsledku útoků dronů v pohraničních obcích zraněni dva muži, uvedl Oleg Grigorov, šéf regionální vojenské správy.

Tádžikistán nedodržel zatykač na Putina vydaný Mezinárodním trestním soudem. „Ruský prezident je v Tádžikistánu navzdory zatykači vydanému Mezinárodním trestním soudem. Tádžikistán jako smluvní stát Římského statutu Mezinárodního trestního soudu nesplnil své povinnosti vyplývající ze statutu, pokud jde o výkon zatykače,“ uvedla mluvčí zahraniční služby EU Anitta Hipperová.

„EU vyjadřuje svou silnou podporu úsilí o zajištění odpovědnosti za všechny zločiny podle mezinárodního práva, porušování lidských práv a zneužívání spáchané během ruské agresivní války a o zajištění práva obětí na spravedlnost, odškodnění a záruky neopakování. V tomto ohledu EU nadále podporuje vyšetřování prováděná žalobcem Mezinárodního trestního soudu na Ukrajině a vyzývá všechny státy ke spolupráci,“ uvádí se v prohlášení.

Dne 17. března 2023 vydal Mezinárodní trestní soud zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a komisařku pro práva dětí Marii Lvovovou-Bělovovou. Jsou obviněni z deportace ukrajinských dětí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes hovořil s ředitelkou Evropské centrální banky Christine Lagarde. 

„Diskutovali jsme o tom, jak zajistit spravedlivé využití zmrazených ruských aktiv k ochraně před ruskou válkou a k pomoci s obnovou života na Ukrajině. Existují řešení, jak toho dosáhnout. Jsem vděčný za podporu. V Evropě musí být dostatečná politická vůle, protože většina těchto aktiv je soustředěna právě tam. Většina našich partnerů nás v tomto úsilí podporuje a my počítáme s činy,“ píše na síti X. „Dohodli jsme se na úzké spolupráci s dalšími evropskými lídry,“ dodal.

Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ignat vysvětlil, v čem se nejnovější masivní ruský raketový a bezpilotní útok liší od předchozích. „To, co dělá tento úder unikátním, je použití velkého počtu balistických raket. Kromě dvou aerobalistických raket Kinžal bylo použito 14 balistických raket Iskander-M nebo KN-23,“ řekl v ukrajinské televizi (citováno RBC-Ukrajina).

V Kyjevě a dalších regionech pokračují výpadky proudu. Obnovovací práce po rozsáhlém nočním útoku na energetická zařízení pokračují. V Kyjevě, Sumách, Charkově, Poltavě, Dněpropetrovsku, Doněcku, Záporoží a částech Čerkaské oblasti platí nouzová odstávka, informuje společnost Ukrenergo.

Tři oblasti – Dněpropetrovsk, Charkov a Sumy – částečně zmírnily omezení pro spotřebitele. V Černihivské oblasti platí hodinové odstávky. V Kyjevě již bylo podle příspěvku Babel obnoveno napájení 270 000 odběratelů. V Charkově, Poltavě a Sumách byly zrušeny mimořádné nouzové odstávky, ale běžné harmonogramy zůstávají v platnosti.

Podle úřadů zůstává v Kyjevě 2 939 infrastrukturních objektů bez dodávek elektřiny a 4 474 domů je bez dodávek vody.