Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině
Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy dnes zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. O generálově smrti dříve informovaly ruské internetové zpravodajské kanály. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila útok na generála za teroristický čin.
Obětí se stal devětapadesátiletý generál Jaroslav Moskalik, tvrdí zpravodajský kanál Baza, pokládaný za blízký tajným službám. Nálož v zaparkovaném voze Volkswagen Golf vybuchla v 10:40 (09:40 SELČ), když generál procházel okolo auta. Výbuch jej odhodil do vzdálenosti několika metrů.
Soudě podle snímků z místa činu byla nálož opatřena dalšími prvky pro zvýšení smrticího účinku, napsala Baza. Dodala, že generál byl podle údajů z roku 2021 zástupcem náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu.
„Otázka zní, jak ukončit válku ve středu Evropy a světa. Tak mnoho obětí vidíme každý den. Dnes byl dokonce zabit ruský generál v důsledku teroristického útoku v Moskvě,“ řekla mluvčí Zacharovová podle agentury TASS.
Účastnil se plánování operací proti Ukrajině
Balašicha leží asi 25 kilometrů východně od centra Moskvy, za okružní dálnicí okolo ruské metropole. Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války rozpoutal před více než třemi lety vpád ruských vojsk do sousední země na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Purtina.
Správa, ve které pracoval Moskalik, je hlavním článkem plánování operací proti Ukrajině, poznamenal server Ukrajinska pravda. Do hodnosti generálporučíka povýšil Moskalika v roce 2021 ruský prezident Vladimir Putin, připomněl server BBC News.
Dříve se v ruských médiích objevila verze, že v autě vybuchla plynová nádrž a exploze zabila náhodného kolemjdoucího. Deník Kommersant na svém webu píše, že mohli zahynout dva lidé: řidič auta a cestující, který právě vystupoval z vozu.
U Moskvy byl zlikvidován špičkový ruský generál, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na Bazu a připomněl, že nejde o první případ svého druhu. Loni v prosinci zahynul při atentátu v Moskvě náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov a jeho asistent. Ukrajina o den dříve oznámila, že generála podezřívá z válečných zločinů. Za generálovou smrtí stála ukrajinská tajná služba SBU, dodal portál.
Moskalik se v roce 2015 zúčastnil jednání s Ukrajinou. V roce 2022 v zájmu svého syna vysoudil na ministerstvu obrany byt v domě ve městě Balašicha, u kterého dnes zahynul, poznamenal server The Moscow Times s odvoláním na informace ze sociálních sítí.
Dodal, že auto, které dnes vyletělo do povětří, od konce ledna přinejmenším třikrát změnilo majitele: nejprve jej pětatřicetiletá Margarita přepsala na ázerbájdžánského občana, který jej vzápětí prodal šestadvacetiletému Andrejovi, a od něj vůz koupil čtyřicetiletý Ihnat, narozený v ukrajinském městě Sumy.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Obrazem: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil španělského krále Felipeho VI. a královnu Letizii.
Itálie a Španělsko se staví opatrně k výzvě generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga na uvolnění podmínek pro používání západních zbraní bránící se Ukrajinou. Vyplývá to z prohlášení italské premiérky Giorgii Meloniové a šéfa španělské vlády Pedra Sáncheze. Stoltenberg dnes zopakoval výzvu, aby členové NATO omezení uvolnili. Podle něj je součástí práva Ukrajiny na sebeobranu i možnost útočit na legitimní vojenské cíle na ruském území.
Výroky, které Stoltenberg pronesl v pátečním rozhovoru pro týdeník The Economist, vyvolaly ve vládní koalici v Římě odmítavé reakce. „Nevím, proč Stoltenberg mluví tímto způsobem. Je nutné být hodně opatrní,“ uvedla premiérka Giorgia Meloniová, která ovšem dodávky zbraní Ukrajině podporuje. Stoltenbergův návrh umožnit Ukrajincům používat zbraně dodané Západem i pro útoky na ruské území odmítl také Meloniové blízký spojenec a ministr obrany Guido Crosetto. Vicepremiér Matteo Salvini, který měl před válkou na Ukrajině blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, Stoltenberga vyzval, aby svá slova odvolal a omluvil se, nebo aby opustil funkci.
Vyšetřovatelé našli nevybuchlou leteckou pumu poblíž charkovského hypermarketu, na který Rusko zaútočilo 25. května, informovala charkovská oblastní prokuratura.
V Radě EU bylo zablokováno 7 právních dokumentů, které brání přidělení 5 miliard eur na zbraně určené Ukrajině, uvedl Josep Borrell. Šéf evropské diplomacie rovněž potvrdil, že maďarské peníze nebyly přiděleny pouze na zbraně pro Ukrajinu, ale také na nesmrtící vojenskou pomoc.
Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že polské rozhodnutí o omezení možnosti pohybu ruských diplomatů bude analyzovat a podnikne odvetné kroky. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová řekla, že Rusko odpoví tak, aby „rusofobní polské vedení litovalo“ svého rozhodnutí.
Potřebujeme Evropu, která se bude schopná sama bránit. Dnes to v projevu k evropské mládeži v Drážďanech prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron, který je v Německu do úterý na třídenní státní návštěvě. Rusko, které před více než dvěma lety vojensky napadlo Ukrajinu, označila hlava francouzského státu za hrozbu evropské bezpečnosti.
„Ano, na Ukrajině jde i o náš mír a naši bezpečnost. Jsem proto velmi hrdý, že my Evropané od prvního dne společně pomáháme Ukrajině,“ řekl Macron v historickém centru saské metropole před kostelem Panny Marie (Frauenkirche). V projevu, který zčásti vedl v němčině, poznamenal, že Ukrajina se může nadále spolehnout na evropskou podporu. „Dokud to bude potřeba a dokud budou Ukrajinci bránit svou zemi a svou bezpečnost,“ uvedl.
K polskému omezení pohybu ruských diplomatů se vyjádřil i český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „My o této variantě víme, v tuto chvíli jsme ji vnímali jako spíše nouzové nebo ústupové řešení. Mým cílem je prosadit evropské řešení,“ dodal Lipavský s tím, že paradoxně diplomat s takto omezeným pohybem po celém Polsku může nastoupit do letadla a odletět například na dovolenou do Španělska. „Budeme se krokem Polska detailně zabývat a určitě se budu zabývat i tím, jaké by mohly být návazné kroky za Česko, teď je to ale velmi čerstvé,“ doplnil šéf české diplomacie.
Obrazem: Ruští váleční zajatci v detenčním centru v ukrajinské Lvovské oblasti
Vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Syrskij prohlásil, že dal povolení francouzským vojenským instruktorům pracovat ve výcvikových střediscích na Ukrajině, píše server NEXTA. „Srdečně vítám iniciativu Francie vyslat na Ukrajinu instruktory pro výcvik ukrajinských vojáků,“ prohlásil údajně.
Ruské ministerstvo zahraničí a ministerstvo spravedlnosti navrhly ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, aby vyřadil Taliban ze seznamu zakázaných organizací, informovala ruská státní tisková agentura TASS s odvoláním na úředníka ministerstva zahraničí.
Ruské síly shodily na město Charkov řízenou leteckou bombu, která zabila jednu ženu a zranila nejméně 11 dalších lidí, uvedl guvernér Oleh Syniehubov.
Obrazem: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a španělský premiér Pedro Sánchez dnes v Madridu podepsali smlouvu o bezpečnostní spolupráci
Polsko omezí možnosti pohybu ruských diplomatů na svém území kvůli zapojení Moskvy do hybridní války proti Evropské unii. Podle agentury Reuters to dnes oznámil polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. „Jedná se o vnitrostátní rozhodnutí, ale máme důkazy, že se ruský stát podílí na schvalování sabotáží i v naší zemi. Doufáme, že to Ruská federace bude brát jako velmi vážné varování,“ řekl Sikorski novinářům v Bruselu.
Nová pohádka plzeňského loutkového Divadla Alfa O Maričce, která všechno vyzvonila, chce českým dětem ve věku od pěti let přiblížit kulturu jejich nových kamarádů z Ukrajiny. Vznikala téměř dva roky v reakci na situaci, kdy do základních škol přišla řada ukrajinských dětí, které musely utéct před válkou, řekla ČTK spoluautorka textu a dramaturgyně Alfy Petra Kosová.
„Doufáme, že jim pohádkou z jejich vlasti uděláme radost,“ uvedla. Režisér a spoluautor Tomsa Legierski dodal, že plzeňští tvůrci spojili do jednoho příběhu dvě ukrajinské lidové pohádky z knihy Pomsta Oleksy Dovbuše z roku 2004.
Severoatlantická aliance je přímým účastníkem konfliktu na Ukrajině, uvedl dnes mluvčí kremlu Dmitrij Peskov. Aliance pod vedením Spojených států se podle něj snaží konflikt eskalovat vojenskou rétorikou. Podle ruské státní agentury TASS Peskov takto reagoval na prohlášení generálního tajemníka NATO. Jens Stoltenberg dříve řekl, že spojenci by měli přehodnotit omezení, která ukrajinským vojákům brání útočit západními zbraněmi na ruské území.
„Výzvy pana Stoltenberga k útokům na naše území a snaha nezavléct Severoatlantickou alianci do konfliktu si vzájemně odporují,“ citovala Peskova agentura TASS. Generální tajemník NATO postoj k používání západních zbraní v rusko-ukrajinském konfliktu sdělil v rozhovoru, který minulý pátek uveřejnil týdeník The Economist.
Evropská unie uvalila sankce na 19 lidí a jednu právnickou osobu v souvislosti s nedodržováním lidských práv v Rusku. Omezení, která dnes schválili unijní ministři zahraničí, se vztahují na Federální vězeňskou službu Ruské federace (FSIN) a rovněž několik soudců, státních zástupců a dalších představitelů ruské justice, kteří sehráli klíčovou roli při uvěznění a smrti ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
„Rozhodnutí zavést nový sankční režim je součástí reakce EU na narůstající a systematické represe v Rusku,“ uvedla Rada EU ve svém prohlášení. Sankce se vztahují i na osoby, které hrály roli při odsouzení petrohradské umělkyně Alexandry Skočilenkové a Olega Orlova, ochránce lidských práv a spolupředsedy organizace Memorial oceněné Nobelovou cenou za mír. Orlov byl odsouzen na 2,5 roku do vězení za kritiku ruského vedení kvůli invazi na Ukrajinu.
Ruský útok na Mykolajivskou oblast si dnes vyžádal dva životy a pět zraněných, uvedly úřady. Počet obětí po sobotním útoku v Charkově stoupl na 18.
Při ruském raketovém útoku na město Snihurivka v Mykolajivské oblasti byli 27. května zraněni dva lidé, informoval gubernátor Vitalij Kim. Útok zasáhl samoobslužnou myčku aut, uvedl gubernátor. Jedna z obětí prý utrpěla vážná zranění.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a španělský premiér Pedro Sánchez dnes v Madridu podepsali smlouvu o bezpečnostní spolupráci. Madrid se v ní zavazuje Kyjevu poskytnout vojenskou pomoc v hodnotě miliardy eur (24,7 miliard korun) do konce letošního roku, píše deník El País.
Podle předchozích informací médií by Ukrajina od Španělska měla dostat 19 použitých tanků Leopard 2A4, rakety do systému protivzdušné obrany Patriot a řadu další munice a vybavení, které vyrobí španělské zbrojovky, například dělostřeleckou munici ráže 155 milimetrů.
Ruské síly dobyly další dvě ukrajinské vesnice, jednu v Charkovské oblasti a druhou v Doněcké oblasti. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany to dnes napsala agentura TASS.
„Jednotky Západní skupiny vojsk osvobodily osadu Ivanovka v Charkovské oblasti a obsadily výhodnější linie,“ citovala agentura ruské ministerstvo. Podobně se pak vyjádřilo k dobytí osady Netajlove v Doněcké oblasti.
Jedním z cílů lidí kolem mediální platformy Voice of Europe byla špionáž uvnitř Evropské unie, řekl na dnešní konferenci v Poslanecké sněmovně ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Ocenil, že česká vláda jednala tvrdě a nekompromisně, když platformu a proruské ukrajinské podnikatele Arťoma Marčevského a Viktora Medvedčuka na konci března zařadila na národní sankční seznam. O jejich sankcionování rozhodla dnes na návrh ČR i Evropská unie.
Loňské veřejné prohlášení o tom, že Bezpečnostní informační služba (BIS) odhalila, že jeden z dlouhodobých agentů Ruska v Česku zajistil za úplatu šíření ruské propagandy o válce na Ukrajině, splnilo podle šéfa BIS Michala Koudelky svůj účel. Koudelka dnes na konferenci ve Sněmovně řekl, že ruská strana rychle odhadla, o koho se jedná, a aktivity zastavila. Stejně se zachovali i samotní aktéři případu.
Dron ukrajinské tajné služby podruhé v jednom týdnu cílil na významnou ruskou radarovou stanici. V neděli to podle nejmenovaných zdrojů ukrajinských médií ze zpravodajské komunity byla stanice Voroněž M ve městě Orsk v Orenburské oblasti, předtím podle analýzy Institutu pro studium války (ISW) podobné zařízení v Krasnodarském kraji. Stanice jsou součástí systému včasné výstrahy, který má varovat před vypálením mezikontinentálních balistických raket. Orsk je od ukrajinské hranice vzdálený 1500 kilometrů, podle nejmenovaného zdroje však dotyčný dron letěl 1800 kilometrů, tedy zatím nejhlouběji, co se tato ukrajinská munice dostala na ruské území.
Evropská unie uvalila sankce na 19 lidí a jeden subjekt v souvislosti s nedodržováním lidských práv v Rusku, uvádějí diplomatické zdroje ČTK.
Španělsko při dnešní návštěvě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského oznámí novou vojenskou pomoc pro Kyjev v hodnotě 1,13 miliardy eur (27,9 miliardy korun), napsal deník El País. Očekává se také uzavření bezpečnostní dohody o dlouhodobé vojenské spolupráci. Madrid podle El País zemi napadené Ruskem poskytne rakety do systému protivzdušné obrany Patriot a 19 renovovaných tanků německé výroby Leopard 2A4.
Iniciativa Přátelé svobodného Ruska, sdružující mj. řadu zákonodárců, otevřeným dopisem vyjádřila odpor proti gruzínskému zákonu o zahraničním vlivu.
Evropská unie dnes na návrh Česka rozhodla o zařazení tří subjektů na unijní sankční seznam. Jde o mediální platformu Voice of Europe a proruské ukrajinské podnikatele Arťoma Marčevského a Viktora Medvedčuka. Informovalo o tom české ministerstvo zahraničí na sociální síti X.
1/2 Úspěch #CeskaDiplomacie!
— Ministerstvo zahraničních věcí (@mzvcr) May 27, 2024
❗️ Na sankční seznam Evropské unie se na návrh Česka 🇨🇿 dostaly tři subjekty pracující ve prospěch kremelského režimu.
❗️ Veškerá omezení, která již vůči nim uplatňovalo Česko, jsou teď platná pro všech 27 členských států EU. 🇪🇺
Více informací 👇 pic.twitter.com/5vTgp6LcuY
Záběry zadržených ruských vojáků na Ukrajině.
Dobré ráno, ministři zahraničí členských zemí EU budou dnes řešit další pomoc Ukrajině, která již více než dva roky čelí ruské agresi. Přes videohovor se s nimi spojí i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Měli by rozhodnout rovněž o zavedení nových sankcí proti několika ruským občanům kvůli nedodržování lidských práv.
👍 👍 👍