Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině
Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy dnes zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. O generálově smrti dříve informovaly ruské internetové zpravodajské kanály. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila útok na generála za teroristický čin.
Obětí se stal devětapadesátiletý generál Jaroslav Moskalik, tvrdí zpravodajský kanál Baza, pokládaný za blízký tajným službám. Nálož v zaparkovaném voze Volkswagen Golf vybuchla v 10:40 (09:40 SELČ), když generál procházel okolo auta. Výbuch jej odhodil do vzdálenosti několika metrů.
Soudě podle snímků z místa činu byla nálož opatřena dalšími prvky pro zvýšení smrticího účinku, napsala Baza. Dodala, že generál byl podle údajů z roku 2021 zástupcem náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu.
„Otázka zní, jak ukončit válku ve středu Evropy a světa. Tak mnoho obětí vidíme každý den. Dnes byl dokonce zabit ruský generál v důsledku teroristického útoku v Moskvě,“ řekla mluvčí Zacharovová podle agentury TASS.
Účastnil se plánování operací proti Ukrajině
Balašicha leží asi 25 kilometrů východně od centra Moskvy, za okružní dálnicí okolo ruské metropole. Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války rozpoutal před více než třemi lety vpád ruských vojsk do sousední země na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Purtina.
Správa, ve které pracoval Moskalik, je hlavním článkem plánování operací proti Ukrajině, poznamenal server Ukrajinska pravda. Do hodnosti generálporučíka povýšil Moskalika v roce 2021 ruský prezident Vladimir Putin, připomněl server BBC News.
Dříve se v ruských médiích objevila verze, že v autě vybuchla plynová nádrž a exploze zabila náhodného kolemjdoucího. Deník Kommersant na svém webu píše, že mohli zahynout dva lidé: řidič auta a cestující, který právě vystupoval z vozu.
U Moskvy byl zlikvidován špičkový ruský generál, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na Bazu a připomněl, že nejde o první případ svého druhu. Loni v prosinci zahynul při atentátu v Moskvě náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov a jeho asistent. Ukrajina o den dříve oznámila, že generála podezřívá z válečných zločinů. Za generálovou smrtí stála ukrajinská tajná služba SBU, dodal portál.
Moskalik se v roce 2015 zúčastnil jednání s Ukrajinou. V roce 2022 v zájmu svého syna vysoudil na ministerstvu obrany byt v domě ve městě Balašicha, u kterého dnes zahynul, poznamenal server The Moscow Times s odvoláním na informace ze sociálních sítí.
Dodal, že auto, které dnes vyletělo do povětří, od konce ledna přinejmenším třikrát změnilo majitele: nejprve jej pětatřicetiletá Margarita přepsala na ázerbájdžánského občana, který jej vzápětí prodal šestadvacetiletému Andrejovi, a od něj vůz koupil čtyřicetiletý Ihnat, narozený v ukrajinském městě Sumy.

Vážení čtenáři, zpravodajství z války na Ukrajině pro dnešní den končíme. Čerstvé zprávy přineseme opět v úterý ráno, dobrou noc.

Evropa i Spojené státy musejí aktivně pomáhat Ukrajině. Nemohou připustit, aby ruská agresivní politika zvítězila, řekl premiér Petr Fiala po setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem. Fiala také řekl, že Biden několikrát ocenil českou podporu Ukrajiny, konkrétně snahu zajistit pro Ukrajince dělostřeleckou munici.

V gruzínském parlamentu dnes opět padaly rány, zatímco poslanci znovu projednávají sporný návrh zákona o zahraničním vlivu. Informovaly o tom portál Nexta a agentura Reuters, která poznamenala, že rokování zákonodárců této kavkazské země bývají bouřlivá a potyčky parlament zažil i v minulosti. Jedna z nich se strhla loni v březnu, při jednání o v podstatě stejném návrhu zákona. Večer před sídlem parlamentu v Tbilisi demonstrovaly tisíce Gruzínců; agentura Reuters odhadla jejich počet na více než 5 000, agentura AFP na 10 000.
„Ne ruskému zákonu!“ skandovali demonstranti s vlajkami Gruzie a Evropské unie. „Odmítáme tento protievropský zákon. Je to kopie drakonického ruského zákona,“ řekla AFP studentka Maka Kvirikadzeová. „Gruzie nebude přijata do EU s tak protidemokratickými zákony, a proto nesmíme dovolit, aby prošly. Gruzie patří do Evropy, už nikdy nebude zadním dvorkem Ruska,“ dodal další demonstrant, profesí zubař. „Gruzie se nepoddá opětovné sovětizaci,“ zdůraznila na sociální síti prezidentka Salome Zurabišviliová, která je oddanou stoupenkyní sblížení s EU, ale její pravomoci jsou velice omezené, uvedla AFP, jejíž reportér viděl, že policie zadržela nejméně čtyři demonstranty.

V dnešní situaci je nutná hluboká bezpečnostní spolupráce demokratických zemí, řekl premiér Petr Fiala (ODS) americkému prezidentovi Joe Bidenovi během dnešní schůzky v Bílém domě. Vyzval k pokračování podpory Ukrajiny.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) česká muniční iniciativa dává Západu čas na to, aby se přizpůsobil nové situaci, v níž „válka mění náš svět“. „Musíme si zvyknout na to, že odpovědná bezpečnostní politika musí zahrnovat výrazně větší investice do obrany k odstrašení útočníka,“ napsal český premiér pro deník The Financial Times.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že íránský útok na Izrael ukázal, že vytvořit účinnou protivzdušnou obranu vůči agresorovi je možné. Připomněl, že se tak stalo i přesto, že Izrael stejně jako Ukrajina není členem NATO. „K tomu není třeba aktivace článku 5, stačí politická vůle,“ napsal ukrajinský prezident s odkazem na pátý článek Severoatlantické smlouvy, na jehož základě je útok na jednoho člena aliance považován za útok na všechny.

Baletní představení, ve kterých měli v Jižní Koreji vystoupit přední tanečníci ruského Velkého divadla, byla zrušena den před premiérou. Informoval o tom organizátor vystoupení, kterého citovala agentura Reuters. Zrušení na poslední chvíli následuje měsíc poté, co bylo v březnu v Soulu zrušeno představení baletu, v němž měla vystoupit Světlana Zacharovová, ruská primabalerína narozená na Ukrajině, která patří mezi stoupence ruského prezidenta Vladimira Putina.

Alla Pugačovová se stala hlavní sovětskou popovou hvězdou ještě v 70. letech. V novém Rusku se několikrát pokoušela odejít ze scény. Po vypuknutí války Ruska proti Ukrajině emigrovala. Ale i nyní, stejně jako dříve, o ní bouřlivě diskutují, už kvůli jejímu postoji proti válce, píše ruská redakce serveru BBC News. K dnešním 75. narozeninám zpěvačky se dotázala kritiků a expertů, čím to je, že si Pugačovová u ruské veřejnosti udržuje tak významnou roli už skoro půl století.

Česko má nasmlouváno 180 000 kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu, na zajištění dalších 300 000 kusů pracuje. Napsal to dnes český premiér Petr Fiala (ODS) v příspěvku v britském listu Financial Times (FT) zveřejněném během jeho návštěvy Spojených států. Evropa musí nejen podporovat Ukrajinu prostřednictvím podobných iniciativ, ale také posílit vlastní obranu, uvedl také Fiala.

Úspěšná obrana před masivním vzdušným útokem Íránu ze strany Izraele ukazuje, co nyní Ukrajina potřebuje. Podle agentury AP to dnes uvedl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Nedávné ruské letecké útoky Ruska zaměřené na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a další cíle způsobily rozsáhlé škody, přičemž ukrajinští představitelé dlouhodobě naléhají na západní spojence, aby Kyjevu poskytli více systémů protivzdušné obrany.

Raketový útok dnes na Krymu zasáhl velitelské centrum, kde se nacházeli vysoce postavení ruští armádní představitelé, píše ukrajinská platforma Suspilne.

Šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov informoval o zásahu vzdělávací instituce v obci Lukjanci, která se nachází u hranic s Ruskem. Rusko na jaře zintenzivnilo své vzdušné útoky a Charkovská oblast čím dál více nese jejich tíhu, podotkla agentura Reuters. Vliv má na to podle ní nedostatek protivzdušné obrany na ukrajinské straně a fakt, že region leží hned vedle Ruska.

„Podepsali jsme bezpečnostní dohodu s Lotyšskem, což je další krok k posílení naší obrany proti ruskému teroru. Děkujeme lotyšské vládě a lidu za jejich vytrvalou podporu a ochotu pomoci ukrajinskému lidu,“ napsal na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který zároveň uvedl, že Ukrajina již uzavřela devět takových dohod.
We signed a security agreement with Latvia @edgarsrinkevics, which is another step towards strengthening our defence against Russian terror. We thank the government and the people of Latvia for their steadfast support and willingness to help the Ukrainian people.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) April 15, 2024
Ukraine has… pic.twitter.com/PAV2pZYaVS

Německý kancléř Olaf Scholz dnes varoval Čínu před jakoukoli vojenskou podporou Ruska. Scholz, který je na návštěvě Číny, se tak vyjádřil před úterními jednáními s nejvyššími čínskými představiteli, prezidentem Si Ťin-pchingem a premiérem Li Čchiangem. Podle agentury DPA je německý kancléř připraven zdůraznit, že Rusko vede na Ukrajině dobyvačnou válku a nikdo mu v ní nesmí pomáhat.

Vojenský soud v ruském Jekatěrinburgu poslal na 14 let do vězení muže za spolupráci se zahraniční organizací a za ospravedlňování terorismu, uvedla agentura Reuters s odvoláním na ruská média. Podle ruských vyšetřovatelů 29letý Vladlen Meňšikov spolupracoval s proukrajinskou Legií Svoboda Rusku, která se staví proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a hlásí se k výpadům z Ukrajiny na ruské území.
Meňšikov byl původně obviněn z toho, že se v jedné vísce u Jekatěrinburgu pokusil o sabotáž na železničních trasách, po kterých jezdí vlaky s vojenskou technikou. Toto obvinění bylo později zrušeno, ale obviněn byl ze dvou jiných trestných činů, ospravedlňování terorismu a spolupráce s Legií Svoboda Rusku, od níž podle soudních dokumentů dostával instrukce. Prokuratura pro Meňšikova žádala 19letý trest odnětí svobody.

Ukrajinská agentura Unian dnes informuje o postupu Ruska za poslední den u dvou obcí – právě u Časiv Jaru a také u Novobachmutivky, odkazuje se při tom na informace ukrajinského projektu DeepState, jenž má blízko k ukrajinské armádě. Agentura zároveň podotkla, že je třeba počkat na oficiální zprávy o situaci z generálního štábu.
Ten dnes ráno ve svém pravidelném hlášení o vývoji bojů sdělil, že poblíž Bachmutu odrazili ukrajinští vojáci deset ruských útoků u několika obcí včetně Časiv Jaru. Odražení ruských útoků hlásí také u obcí ležících jižněji, mimo jiné u Novobachmutivky, která se nachází nedaleko Avdijivky. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

V ruské Kurganské oblasti stoupá hladina řeky Tobol, úřady v regionu hlásí téměř 13 000 evakuovaných kvůli záplavám – ať už z vytopených míst, nebo míst ohrožených velkou vodou. Několik čtvrtí v kazachstánském městě Petropavl (rusky Petropavlovsk) je zcela zaplaveno a uzavřeno, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na svědka z místa. Jižní část ruského Uralu a severní část Kazachstánu se potýkají s nejhoršími záplavami za desítky let.
V ruském Kurganu podle Reuters hladina řeky Tobol vystoupala na více než šest metrů a úřady očekávají, že v oblasti povodňová situace kulminuje během dneška.

Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj v neděli řekl, že Rusko má v plánu Časiv Jar ovládnout do 9. května, kdy se v zemi tradičně konají oslavy vítězství ve druhé světové válce nad nacistickým Německem. „Z toho vyplývá, že ruské vojenské velení zřejmě předpokládá, že přetrvávající kritický nedostatek munice, s nímž se Ukrajina potýká, umožní ruským jednotkám získat Časiv Jar rychlejším tempem než Bachmut a Avdijivku,“ uvádí ISW ve své pravidelné zprávě o situaci na bojišti během ruské invaze na Ukrajinu.

Ruské armádní velení se podle analytiků z amerického Institutu pro výzkum války (ISW) bude při dobývání města Časiv Jar v Doněcké oblasti snažit využít toho, že se Ukrajina potýká s kritickým nedostatkem munice. Díky tomu mohou Rusové postupovat rychleji než během operací u Bachmutu, který ovládli loni v květnu po mnoha měsících krvavých bojů, nebo u Avdijivky, jež padla do jejich rukou letos v únoru.

Dobré ráno!
Premiér Petr Fiala přiletěl v pondělí krátce před 02:00 SELČ na dvoudenní návštěvu Washingtonu. Má na programu setkání s prezidentem Joem Bidenem, se kterým by měl jednat o bezpečnostní spolupráci či o podpoře Ukrajiny napadené Ruskem. Předseda české vlády chce otevřít také témata vzájemných ekonomických vztahů či jaderné energetiky.
👍 👍 👍