Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině
Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy dnes zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. O generálově smrti dříve informovaly ruské internetové zpravodajské kanály. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila útok na generála za teroristický čin.
Obětí se stal devětapadesátiletý generál Jaroslav Moskalik, tvrdí zpravodajský kanál Baza, pokládaný za blízký tajným službám. Nálož v zaparkovaném voze Volkswagen Golf vybuchla v 10:40 (09:40 SELČ), když generál procházel okolo auta. Výbuch jej odhodil do vzdálenosti několika metrů.
Soudě podle snímků z místa činu byla nálož opatřena dalšími prvky pro zvýšení smrticího účinku, napsala Baza. Dodala, že generál byl podle údajů z roku 2021 zástupcem náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu.
„Otázka zní, jak ukončit válku ve středu Evropy a světa. Tak mnoho obětí vidíme každý den. Dnes byl dokonce zabit ruský generál v důsledku teroristického útoku v Moskvě,“ řekla mluvčí Zacharovová podle agentury TASS.
Účastnil se plánování operací proti Ukrajině
Balašicha leží asi 25 kilometrů východně od centra Moskvy, za okružní dálnicí okolo ruské metropole. Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války rozpoutal před více než třemi lety vpád ruských vojsk do sousední země na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Purtina.
Správa, ve které pracoval Moskalik, je hlavním článkem plánování operací proti Ukrajině, poznamenal server Ukrajinska pravda. Do hodnosti generálporučíka povýšil Moskalika v roce 2021 ruský prezident Vladimir Putin, připomněl server BBC News.
Dříve se v ruských médiích objevila verze, že v autě vybuchla plynová nádrž a exploze zabila náhodného kolemjdoucího. Deník Kommersant na svém webu píše, že mohli zahynout dva lidé: řidič auta a cestující, který právě vystupoval z vozu.
U Moskvy byl zlikvidován špičkový ruský generál, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na Bazu a připomněl, že nejde o první případ svého druhu. Loni v prosinci zahynul při atentátu v Moskvě náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov a jeho asistent. Ukrajina o den dříve oznámila, že generála podezřívá z válečných zločinů. Za generálovou smrtí stála ukrajinská tajná služba SBU, dodal portál.
Moskalik se v roce 2015 zúčastnil jednání s Ukrajinou. V roce 2022 v zájmu svého syna vysoudil na ministerstvu obrany byt v domě ve městě Balašicha, u kterého dnes zahynul, poznamenal server The Moscow Times s odvoláním na informace ze sociálních sítí.
Dodal, že auto, které dnes vyletělo do povětří, od konce ledna přinejmenším třikrát změnilo majitele: nejprve jej pětatřicetiletá Margarita přepsala na ázerbájdžánského občana, který jej vzápětí prodal šestadvacetiletému Andrejovi, a od něj vůz koupil čtyřicetiletý Ihnat, narozený v ukrajinském městě Sumy.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k Ukrajině. Přejeme dobrou noc a na shledanou zítra.
Rusko zveřejnilo seznam mobilních aplikací, jejichž fungování prý bude zajištěno i při výpadcích datového signálu, na které si Rusové zvykli v době útoků ukrajinských dronů. Mají mezi nimi být ruská internetová tržiště, elektronické platební služby či komunikační platformy, nikoli však nejpoužívanější aplikace jako WhatsApp, YouTube či Telegram, napsala dnes agentura Reuters.
Ruské úřady v poslední době stále častěji sahají k vypínání mobilních datových sítí, čímž chtějí zkomplikovat navigaci útočících ukrajinských dronů. Ruské ministerstvo digitálního rozvoje dnes uvedlo, že některé aplikace budou fungovat i při těchto výpadcích, které jsou nutné pro zachování bezpečnosti. O dronech ani Ukrajině se nezmínilo, gubernátoři oblastí hraničících se zemí, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, však výpadky mobilního signálu zdůvodňují právě snahou překazit útoky dronů.
Na seznamu jsou podle ministerstva „nejoblíbenější a společensky nejdůležitější ruské služby a webové stránky“. Jejich fungování má zajistit „zvláštní technické řešení“, uvedl úřad bez bližších podrobností.
Spojenci Ukrajiny připravují nové sankce proti Rusku ve snaze přinutit prezidenta Vladimira Putina ukončit jeho válku na Ukrajině. Podle agentury Reuters to dnes řekl kanadský premiér Mark Carney.
„Pan Putin je příčinou této války. Je příčinou toho zabíjení a nebude si diktovat podmínky míru,“ řekl Carney na tiskové konferenci.
Ukrajinský prezident Zelenskyj řekl, že Kyjev je připraven zajistit přepravu ropy a plynu přes své území na Slovensko, pokud nepůjde o ruské suroviny.
Slovenský premiér Robert Fico podpořil bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, jež se od února 2022 brání ruské vojenské invazi. Po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se Fico rovněž vyslovil za co nejrychlejší nastolení míru v konfliktu na Ukrajině a podpořil ambice Kyjeva na vstup do Evropské unie.
„Děkuji vám za tuto návštěvu. Měli jsme smysluplný rozhovor. Je důležité, že mezi námi probíhá tento dialog, budeme v něm pokračovat,“ řekl Volodymyr Zelenskyj po setkání s Robertem Ficem. Jeho hlavním tématem měly být podle dřívějších vyjádření ukrajinského prezidenta právě dodávky ruské ropy, která proudí potrubím na Slovensko a do Maďarska přes Ukrajinu.
Informoval také Fica slovenského premiéra o jednání s Donaldem Trumpem.
Maďarské úřady vyšetřují zmizení klíčových součástek z osmi vyřazených bojových letounů MiG29 a snaží se zjistit i to, zda tyto komponenty neskončily na Ukrajině. Na svých internetových stránkách o tom informovalo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Nejmenované zdroje stanice uvedly, že ze stíhaček zmizela elektronika kontrolující polohu stroje a jeho zbraňové systémy.
Zprávy o tom, že součástky mohly skončit právě tam, znepokojily vládu premiéra Viktora Orbána, která odmítá Ukrajině poskytovat zbraně.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s předsedou Evropské rady Antoniem Costou v Užhorodu prohlásil, že na Ukrajině by mohly být nasazeny tisíce vojáků v souladu s bezpečnostními zárukami, které vypracovali spojenci Kyjeva, píše rouskojazyčný server BBC.
Den předtím, po setkání „koalice ochotných“, francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že 26 zemí je připraveno poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, včetně mezinárodních sil na souši, na moři i ve vzduchu. Vladimir Putin v pátek prohlásil, že jakékoli západní jednotky umístěné na Ukrajině by byly pro Moskvu legitimním cílem. Zelenskyj navíc v Užhorodu uvedl, že s Costou „koordinoval kroky“ v jednáních o vstupu Ukrajiny do Evropské unie.
„Vypadá to, že jsme ztratili Indii a Rusko ve prospěch nejhlubší a nejtemnější Číny. Ať mají dlouhou a prosperující společnou budoucnost!“ napsal Donald Trump na svou síť Truth Social.
Příspěvek doprovázela fotografie ruského prezidenta Vladimira Putina, čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a indického premiéra Nárendry Módího na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Tchien-ťinu.
Během summitu Si Ťin-pching vyzval k novému multipolárnímu světovému řádu, který by zpochybnil demokracii řízenou USA jakožto hnací sílu globálních záležitostí a vedl k návratu ke světu, kde supervelmoci ovládají své vlastní sféry vlivu.
Pokud Moskva a Kyjev uzavřou mír, Washington by mohl převzít vedoucí roli v monitorování nárazníkové zóny Ukrajiny. Informovala o tom americká televizní stanice NBC s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené s plánem, o kterém diskutují vojenští zástupci spojenců Ukrajiny, včetně Spojených států.
Nárazníková zóna by mohla být rozsáhlou demilitarizovanou oblastí – jejíž hranice dosud nebyly stanoveny – na území dnešní Ukrajiny, informuje televize. USA by oblast monitorovaly pomocí dronů, satelitů a dalších zpravodajských prostředků a koordinovaly své akce s dalšími zeměmi.
Pozemní kontrola nad územím by mohla být předána zemím mimo NATO, jako je Saúdská Arábie nebo Bangladéš, píše NBC s odvoláním na zdroje.
Podle nich se tak děje mimo jiné proto, že plán bezpečnostních záruk bude nutné dohodnout s Putinem, který opakovaně prohlásil, že s přítomností sil NATO na Ukrajině nesouhlasí.
Uprostřed varování ohledně ruské ekonomiky Putin připouští, že centrální banka „má potíže“ se snížením úrokových sazeb, a varuje, že „ceny porostou“.
Ruský prezident Vladimir Putin 5. září na Východním ekonomickém fóru ve Vladivostoku prohlásil, že příliš rychlé snížení klíčové úrokové sazby centrální banky by mohlo vést k rychlému růstu cen. Toto prohlášení následuje po rostoucích obavách vysokých představitelů ohledně zpomalení ruské ekonomiky.
„Jsem si jistý, že mnoho lidí, kteří zde sedí, řekne: ‚Ano, to je skandální, to je nemožné, klíčová sazba musí být prudce snížena.‘ Ale pak by ceny vzrostly,“ řekl Putin . „Zvýšení cen je v jistém smyslu inflace.“
Donald Trump je stále pesimističtější ohledně možnosti zprostředkovat v blízké budoucnosti řešení války na Ukrajině nebo zorganizovat setkání mezi Zelenským a Putinem, informovala americká televizní stanice NBC s odvoláním na dva vysoce postavené úředníky Bílého domu.
V reakci na Trumpovo prohlášení, že by Evropa měla přestat kupovat ruskou ropu, evropský úředník, který si přál zůstat v anonymitě, řekl NBC, že je zklamán tím, že Bílý dům neuvalil na Rusko smysluplné nové sankce, které by ho donutily k ukončení války.
Rozhodnutí Bílého domu může být motivováno Trumpovým nedávným sdělením poradcům, že je odhodlán nepoškodit vztahy s Putinem, uvedly televizi dva zdroje obeznámené s jeho komentáři.
Sankce jsou sice nástrojem, který může Putina donutit k ústupkům, ale mají i svou nevýhodu: Každý eskalační obrat ohrožuje Trumpovu roli spravedlivého zprostředkovatele, řekl americký úředník televizi NBC. Výzvou je podle něj moudře načasovat sankce a „zrušit je“, jakmile bude dosaženo pokroku.
Počet obětí ruského útoku na Dánskou radu pro uprchlíky poblíž Černigova vzrostl na 8. Dánská rada pro uprchlíky, jejíž zaměstnanci byli den předtím zraněni při ruském raketovém útoku v Černihivské oblasti, oznámila, že při útoku byli zabiti dva lidé a osm dalších bylo zraněno. Zaměstnanci Dánské rady pro uprchlíky se zabývali odminováním poblíž Černigova.
Bezpečnostní záruky pro Ukrajinu musí být zavedeny ukamžitě, „bez čekání na konec bojů“, prohlásil 5. září na Ekonomickém fóru v Cernobbio prezident Volodymyr Zelenskyj, informovala italská televizní stanice Rai.
Jeho prohlášení navazuje na summit tzv. „Koalice ochotných“, který se konal 4. září. Zelenskyj a evropští lídři diskutovali o plánech na vytvoření mnohonárodních ujišťovacích sil a závazcích v oblasti zbraní, logistiky a výcviku na ochranu Ukrajiny před budoucí ruskou agresí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude na dnešním setkání se slovenským premiérem Robertem Ficem v Užhorodu pravděpodobně jednat o postupném ukončování dodávek ruské ropy. Podle agentury Reuters to řekl náměstek ukrajinského ministra energetiky Roman Andarak.
Andarak při příjezdu na dnešní neformální jednání ministrů zemí EU odpovědných za energetiku v Kodani také řekl, že Ukrajina může Slovensku nabídnout jiná řešení a že existuje infrastruktura pro přepravu paliv také z jiných směrů než z Ruska.
Zelenskyj dnes podle Reuters mezitím řekl, že se na Ukrajině vedle Fica setká s předsedou Evropské rady Antóniem Costou, a potvrdil, že v plánu jsou jednání o problematice energetiky. Také podle úřadu slovenské vlády bude jedním z hlavních témat dnešních rozhovorů Fica a Zelenského energetická infrastruktura.
Ani v případě, že bude dosaženo mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou, by se Evropská unie neměla vracet k ruským energiím, uvedl dnes před jednáním v Kodani eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen.
V Dánsku, které nyní předsedá Radě EU, se dnes schází na neformálním zasedání unijní ministři zodpovědní za energetiku. Podle Jörgensena je zbavení se závislosti na ruských energiích jedním z hlavních témat, o kterých chce hovořit. Evropská komise přišla v červnu s návrhem na postupné zastavení veškerého dovozu ruského plynu a ropy do EU do konce roku 2027.
„I když bude mír, jsem toho názoru, že bychom (z Ruska) neměli dovážet,“ uvedl eurokomisař s tím, že nepůjde o žádné „dočasné opatření“. Spojené státy podle něj podporují, aby EU zastavila dovoz ruské energie. I americký prezident Donald Trump ve čtvrtečním telefonátu s evropskými lídry vyzval podle Reuters Evropu, aby přestala kupovat ruskou ropu, která pomáhá Moskvě financovat válku.
Po svém projevu na plenárním zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) se Vladimir Putin opět vyjádřil k válce na Ukrajině. Zopakoval, že v přímých kontaktech s Volodymyrem Zelenským nevidí velký smysl, ale je na ně připraven. Nejlepším místem pro konání takového setkání by podle ruského prezidenta byla Moskva.
„Řekl jsem, že v tom nevidím moc smysl. Proč? Protože bude prakticky nemožné dosáhnout dohody s ukrajinskou stranou v klíčových otázkách,“ řekl Putin podle BBC.
Zejména podle něj existují právní a technické obtíže při uzavírání dohod týkajících se území. Putin uvedl, že takové dohody by měly být potvrzeny v referendu, ale k tomu je nutné zrušit stanné právo na Ukrajině. „Pokud bude stanné právo zrušeno, musí se okamžitě konat prezidentské volby,“ dodal.
Vojska NATO na Ukrajině by pro ruskou armádu byla legitimním cílem útoku, řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin. Ve čtvrtek na jednání v Paříži podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona část spojenců Ukrajiny přislíbila, že se v případě dojednání míru s Ruskem zapojí do zajištění ukrajinské bezpečnosti na zemi, moři i ve vzduchu.
Bezpečnostní záruky by po uzavření míru byly potřebné nejen pro Ukrajinu, ale i pro Rusko, řekl Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku a znovu za naprosto nepřijatelnou označil možnost, že by Ukrajina vstoupila do NATO.
Ukrajinská armáda potvrdila útok na ropnou rafinerii v Rjazani. „Bezpilotní letecké systémy ukrajinských ozbrojených sil zaútočily na ropnou rafinerii v Rjazani,“ informoval šéf ozbrojených sil Robert Brovdi.
Dále byl podle něj napaden ropný sklad v okupovaném Luhansku.
Úřady oznámily, že trosky dronu poškodily obytné budovy v Lipecké oblasti. Dva ukrajinské drony byly včera v noci nad regionem zachyceny a sestřeleny, uvedl guvernér regionu Igor Artamonov.
V Lebedjanu trosky poškodily obytný dům a byla zničena i hospodářská budova. V Jelci, napsal šéf regionu, dopadly trosky dronu vedle soukromého domu, poškodily fasádu a vyrazily okna. Podle předběžných údajů nedošlo k žádným obětem.
Vedoucí administrativy Dněpropetrovské oblasti Ukrajiny v pátek ráno velmi stručně informoval, že během nočního náletu ruské drony zasáhly jistý průmyslový podnik.
„V Dněpru agresor zasáhl podnik. Vznikly tam požáry, které záchranáři rychle začali hasit,“ uvádí se ve zprávě na telegramovém kanálu šéfa regionální správy Sergeje Lysaka.
Podle Lysaka sestřelila protivzdušná obrana v noci nad regionem 15 dronů.
Ruské drony dnes večer v Charkovské oblasti zabily tři lidi a další tři zranily. Oznámil to na platformě Telegram šéf vojenské správy oblasti Oleh Syněhubov.
Druhé největší město Ukrajiny leží v blízkosti ruských hranic na severovýchodě země a je častým terčem útoků dronů agresora.
Kreml rozhodně odmítl, že by bezpečnostní garance Ukrajině mohly poskytovat zahraniční vojenské kontingenty z Ameriky nebo Evropy. Řekl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov agentuře RIA Novosti, která jeho vyjádření zveřejnila dnes.
„Mohou bezpečnostní záruky Ukrajině zajistit a poskytnout zahraniční, zejména evropské a americké vojenské kontingenty? Rozhodně ne, nemohou,“ citovala Peskova ruská agentura. „To nemůže sloužit jako bezpečnostní záruka pro Ukrajinu, která by byla pro naši zemi přijatelná,“ dodal Peskov.
Slovenský premiér Robert Fico se dnes v ukrajinském Užhorodu sejde s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským. Jedním z hlavních témat jednání bude podle úřadu slovenské vlády energetická infrastruktura. Schůzka obou politiků, první od předloňského jmenování Fica do čela jeho již čtvrté vlády, se uskuteční po dřívější Ficově kritice Zelenského či přístupu Evropské unie k válce na Ukrajině. Na tu Rusko vojensky zaútočilo v únoru 2022. Nynější Ficův kabinet po nástupu do úřadu zastavil vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že bude brzy hovořit s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Novinářům podle agentury Reuters také řekl, že urovnal mnoho válek, ale rusko-ukrajinský konflikt je zatím nejobtížnější.
„Ano, promluvím s ním,“ řekl americký prezident podle agentury AFP novináři, který se ho na okraj večeře s šéfy největších technologických firem v USA zeptal, zda se brzy setká s šéfem Kremlu.
