Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Drazí čtenáři, pro teď se odmlčíme. Online zpravodajství k Ukrajině pokračuje zase od brzkého rána, dobrou noc.

Vladimir Putin s ministryní kultury Olgou Ljubimovovou a patriarchou ruské pravoslavné církve Kirilem navštívili katedrálu Trojice ve měste Sergijev Posad nedaleko Moskvy. A to při příležitosti návratu ikony Trojice od svatého Andreje Rubleva, nejvýznamnějšího ruského středověkého tvůrce fresek a ikon.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon, který počítá s výukou angličtiny už od mateřské školy, uvedl zpravodajský server Meduza. Zákon posiluje postavení angličtiny jako jazyka mezinárodní komunikace v zemi, angličtina se tak za tímto účelem může používat v ozbrojených silách a v národní gardě.

Stát má podle zákona zajistit povinnou výuku angličtiny a napomáhat výuce dalších jazyků používaných v mezinárodní komunikaci ve vzdělávacích zařízeních. Zákon počítá s tím, že mateřské školy zajistí povinnou výuku angličtiny starším předškolákům; do této kategorie obvykle spadají pětileté a starší děti.

Norma také stanoví, že kandidáti do určitých funkcí - například úředníci, důstojníci, prokurátoři, vysokoškolští pedagogové - musí ovládat angličtinu. Státní zaměstnanci mají za znalost angličtiny dostávat příplatek ve výši desetiny jejich platu.

Velvyslanec Běloruska v Německu Dzjanis Sidarenka (rusky Denis Sidorenko, †48) spáchal sebevraždu, nevydržel výslechy Státního bezpečnostního výboru (KGB). V Berlíně působil od roku 2016, Alexandr Lukašenko jej z funkce uvolnil v březnu. Po návratu následovaly drsné výslechy, detektor lži aj. „Zřejmě nevydržel, co se dělo,“ komentoval zdroj běloruského týdeníku Naša Niva. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon o roamingu. Ukrajinci se svými telefony se tím začlení do evropského prostoru - v EU budou volat za stejné tarify či z minut zdarma, jako to nyní platí pro nás. Totéž bude platit pro evropská čísla na Ukrajině, uvádí ukrajinský parlament. Jde o součást procesu přístupu Ukrajiny k EU.

Ruský vojenský soud v okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny odsoudil podplukovníka Ireka Magasumova k 11 letům vězení za vraždu místní dívky. Soud jej také zbavil titulu Hrdiny Ruska, ponechal mu však vojenskou hodnost.

Zločin, za který byl důstojník odsouzen, byl spáchán v Luhansku loni v srpnu. Podle vyšetřovatelů Magasumov spolu s dvěma dalšími důstojníky oslavoval vyznamenání - o deset dní dříve dostal právě zlatou hvězdu Hrdiny Ruska - v baru, kde se k nim připojily dvě místní dívky. Jedna z nich poprosila vojáky, aby ji nechali vystřelit z pistole, a tak se společnost vydala z baru do uličky, kde padlo několik ran. Osmnáctiletá dívka byla zasažena do hrudi a zakrátko vykrvácela. Druhá dívka tvrdila, že její kamarádku zastřelil právě Magasumov. Podplukovníkův podřízený při výslechu nejprve uvedl, že podplukovník náhodou zasáhl dívku, když přebíjel zbraň, ale později výpověď odvolal. Žádal však, podpořen svým velitelem i pár politiky, o podmíněný trest a ponechání hodnosti: „Nejužitečnější budu na frontové linii“.

Pět Litevců utrpělo na Ukrajině zranění při ruském ostřelování, když přiváželi pomoc ukrajinským vojákům. Skupina se dostala pod palbu v Pokrovsku v Donbasu na východě Ukrajiny, řekl jejich kolega Valdas Bartkevičius.

Pokrovsk, který leží asi 20 kilometrů od frontové linie, zrovna dnes navštívil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V případě dobytí by se toto důležité město mohlo stát nástupištěm k dalšímu postupu Rusů na sever Doněcké oblasti, ke Kramatorsku a Slovjansku, poznamenal nedávno server BBC News.

„Jsme všichni, celá pětice, v nemocnici,“ napsal na facebooku Sigitas Maliauskas, který z ostřelování vyvázl s pohmožděninami. Jednomu ze zraněných Litevců ale museli amputovat nohu. Všech pět raněných bylo hospitalizováno v Dnipru a jsou ve stabilizovaném stavu, uvedlo litevské ministerstvo obrany.

Státy jako Rusko a Bělorusko, které se snaží přes vnější hranice do Evropské unie dostávat migranty s cílem sedmadvacítku destabilizovat, by měly být považovány za hrozbu pro její bezpečnost, je přesvědčená šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. 

Podle ní je jasné, že ruské aktivity na hranicích s Finskem, stejně jako běloruské na hranicích s Polskem, Lotyšskem a Litvou „jsou hybridními útoky, jejichž cílem je podkopat bezpečnost našich vnějších hranic, stejně jako bezpečnost příhraničních regionů a našich občanů“.

„Členské státy musí být schopny účinně čelit těmto typům aktivit a zaručit stabilitu a bezpečnost naší unie,“ napsala. Bude nutné uvažovat o posílení právního rámce EU, poznamenala také pětašedesátiletá politička, která má dobré šance v čele EK stanout i na další pětileté období.

Ruští vyšetřovatelé požádali soud, aby v nepřítomnosti uvalil vazbu na bývalou novinářku jedné z ruských televizních stanic Faridu Kurbangalejevovou, která v současnosti žije v Česku. Z vyjádření soudu plyne, že vyšetřovatelé stíhají novinářku podle paragrafu o veřejném schvalování terorismu s použitím hromadných sdělovacích prostředků či internetu. Za to v Rusku v případě odsouzení může hrozit až sedm let za mřížemi.

Zatím není zřejmé, kdy by soud mohl o žádosti vyšetřovatelů rozhodovat, poznamenal server RBK a připomněl, že Kurbangalejevová bývala moderátorkou státní televize Rossija 1. Ruské ministerstvo vnitra po ní 20. června vyhlásilo pátrání, o den dříve ji ruské úřady zařadily na seznam „teroristů a extremistů“.

Kurbangalejevová se narodila v Kazani, metropoli autonomního Tatarstánu, kde také vystudovala žurnalistiku. Nejprve působila v místní televizi, pak se stala zpravodajkou televize Rossija 1 v Povolží a nakonec vedla hlavní zpravodajskou relaci Vesti. Z televize odešla poté, co Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. V Rusku nežije již několik let a vystupuje proti válce Ruska na Ukrajině, dodal portál.

„Bezpečnostní služba (SBU) zabránila nelegálnímu prodeji zbraní ve třech regionech Ukrajiny. Šest organizátorů nelegálního podnikání bylo zadrženo během komplexních opatření v Kyjevě, Mykolajivsku a Lvovské oblasti,“ hlásí SBU.

„Pachatelé se pokusili prodat zločincům vojenské zbraně, které byly nalezeny v okupovaných oblastech Ukrajiny. U obviněných byly zajištěny ruské granátomety, útočné pušky Kalašnikov a více než 20 000 nábojů do nich,“ dodává kontrarozvědka.

Součástí poslední výměny zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem byl také metropolita Jonafan - vysoce postavený prelát ukrajinské pravoslavné církve, která se před ruskou invazí podřizovala Moskvě. Duchovní odsouzený loni k pěti letům vězení za veřejné schvalování ruské invaze odjel do Moskvy, napsala dnes ruská služba BBC na Telegramu s odvoláním na informace ukrajinského generálního štábu.

Metropolita Jonafan, občanským jménem Anatolij Jeleckich, se narodil a vyrůstal v Rusku, ale od konce 80. let minulého století žil a sloužil na Ukrajině, podotkla BBC. Ukrajinský soud mu loni v srpnu vyměřil pětiletý trest vězení. Čelil mimo jiné obvinění z rozšiřování proruských letáků a podpory ruské invaze do země. Podle ukrajinské generální prokuratury ho soud uznal vinným ze snahy o narušení územní celistvosti, o násilné svržení ústavního pořádku, porušení rovnoprávnosti občanů a ze schvalování ruské ozbrojené agrese proti Ukrajině. Duchovní se k vzneseným obviněním nepřiznal.

Rusko podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova považuje obvinění Mezinárodního trestního soudu (ICC) proti bývalému ministru obrany Sergeji Šojguovi a náčelníkovi generálního štábu Valeriji Gerasimovi za „poměrně absurdní“. Rusko není členem Římského statutu a jurisdikci ICC neuznává, uvedl podle ruských médií Peskov. Haagský tribunál v úterý vydal na dvojici čelných představitelů ruské války proti Ukrajině zatykač kvůli obvinění z válečných zločinů a zločinu proti lidskosti.

Názory České a Slovenské republiky na konflikt na Ukrajině nejsou tak odlišné. Je to spíše o interpretaci či o tom, do jaké míry se liší veřejná prohlášení a praxe. Po dnešním jednání se slovenským protějškem Peterem Pellegrinim v Praze to řekl český prezident Petr Pavel.

Pellegrini uvedl, že s Pavlem vedl dlouhou debatu o Ukrajině, bezpečnostní a geopolitické situaci. Slovensko podle něj napadené zemi pomáhá například dovozem elektrické energie.

„Když jsme si měli možnost popovídat o 'sporné' části, tak jsme zjistili, že názory zdaleka nejsou tak rozdílné a je to jenom o tom, jakým způsobem jsou interpretovány, případně do jaké míry potom se liší veřejně deklarovaná prohlášení od toho, co se nakonec v praxi děje,“ řekl Pavel. „Myslím, že rozdíly jsou výrazně menší,“ doplnil.

Šéfové států a vlád zemí Evropské unie čeká ve čtvrtek a v pátek jeden z nejdůležitějších summitu poslední doby. Přivítají ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, se kterým budou hovořit o další vojenské i finanční pomoci Ukrajině, a také by se měli dohodnout na obsazení nejvyšších postů v Evropské unii. Očekává se rovněž přijetí takzvané Strategické agendy, což je několikastránkový dokument, ve kterém Evropská rada vymezí priority a strategické směřování EU na příštích pět let.

Novým generálním tajemníkem NATO bude od začátku října dlouholetý nizozemský premiér Mark Rutte. Jeho jmenování dnes definitivně potvrdili zástupci členských států, oznámila aliance v tiskové zprávě. Odcházející generální tajemník Jens Stoltenberg vyjádřil přesvědčení, že NATO bude v dobrých rukách.

„Vřele vítám, že spojenci NATO vybrali jako mého nástupce premiéra Marka Rutteho,“ napsal Stoltenberg na sociální síti X. Rutte je skutečným stoupencem transatlantických vztahů, „je silným vůdcem a budovatelem konsenzu“, napsal Stoltenberg na síti X. Mandát norského politika, který NATO vede desátým rokem, spojenci opakovaně prodlužovali, mimo jiné kvůli ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.

Ukrajinské ostřelování zničilo stanoviště radiační kontroly v obci Velyka Znamjanka v Záporožské oblasti, oznámila dnes podle agentury TASS ruská okupační správa ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny. Úroveň radiace podle Rusů nepřekračuje bezpečnou úroveň. Ukrajinské úřady mezitím informovaly mimo jiné o ruském vzdušném úderu na Oděskou oblast, jenž zasáhl civilní infrastrukturu.

„Odborníci jaderné elektrárny provedli řadu kompenzačních opatření ke kontrole radiační situace v oblasti,“ uvedla ruská správa Záporožské jaderné elektrárny. Velyka Znamjanka leží asi 20 kilometrů západně od města Enerhodar, kde se nachází samotná atomová elektrárna a nedaleko také frontová linie.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Ruský ministr obrany Andrej Belousov v úterním telefonátu varoval amerického ministra obrany Lloyda Austina před nebezpečím spojeným s americkými dodávkami zbraní Ukrajině, proti níž vede Rusko od únorové invaze v roce 2022 válku. Podle agentury Reuters o tom dnes informovalo ruské ministerstvo obrany.

Ministři obrany Ruska a USA spolu jednali poprvé od března 2023. Pentagon již dříve uvedl, že iniciativa vzešla z Austinovy strany a jedním z témat rozhovoru byl význam udržení otevřených komunikačních kanálů.

Ministr Belousov „zdůraznil nebezpečí další eskalace situace v souvislosti s pokračujícími dodávkami amerických zbraní ukrajinským ozbrojeným silám“, uvedlo ruské ministerstvo obrany v prohlášení.

Vztahy mezi USA a Ruskem jsou na nejnižší úrovni od konce studené války v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Spojené státy nedávno Ukrajině povolily používat jimi dodané zbraně kdekoliv v příhraničních regionech Ruska, odkud ruská armáda útočí na ukrajinské území.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

V Jekatěrinburgu na Urale dnes začne soudní proces s americkým novinářem Evanem Gershkovichem, který je obžalovaný ze špionáže. Líčení se má od počátku konat s vyloučením veřejnosti a médií, avizovaly ruské tiskové agentury. Gershkovich, který je ve vazbě od svého zatčení loni v březnu, i jeho zaměstnavatel, list The Wall Street Journal, obvinění ze špionáže odmítají. Washington považuje novinářovo zadržování za neoprávněné a požaduje jeho propuštění na svobodu.

Ruské úřady viní reportéra, že ve městě na Urale shromažďoval pro americkou Ústřední zpravodajskou službu (CIA) utajované informace o produkci tamní zbrojovky Uralvagonzavod, která od sovětských dob patří k předním výrobcům tanků. Ruské úřady dosud nepředložily žádné důkazy, které by obvinění ze špionáže podpořily, upozorňují západní média.

Rusové podle některých diplomatů Gershkoviche pravděpodobně zadrželi ve snaze pořídit si „zásobu“ amerických občanů, které by mohli vyměnit za ruské občany zadržované na Západě. Rusko a Spojené státy se už v minulosti dohodly na významných výměnách vězňů - naposledy v prosinci 2022, kdy Moskva vyměnila americkou basketbalistku Brittney Grinerovou za ruského obchodníka se zbraněmi Viktora Buta odsouzeného a uvězněného v USA. Grinerová byla před výměnou odsouzena v Rusku za údajné pašování omamných látek, ačkoliv se u soudu hájila, že danou látku má na lékařský předpis.

Před týdnem náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov agentuře TASS řekl, že Moskva čeká na odpověď Washingtonu na návrhy ohledně výměny vězňů. Žádné podrobnosti však diplomat neuvedl.