Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině
Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy dnes zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. O generálově smrti dříve informovaly ruské internetové zpravodajské kanály. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila útok na generála za teroristický čin.
Obětí se stal devětapadesátiletý generál Jaroslav Moskalik, tvrdí zpravodajský kanál Baza, pokládaný za blízký tajným službám. Nálož v zaparkovaném voze Volkswagen Golf vybuchla v 10:40 (09:40 SELČ), když generál procházel okolo auta. Výbuch jej odhodil do vzdálenosti několika metrů.
Soudě podle snímků z místa činu byla nálož opatřena dalšími prvky pro zvýšení smrticího účinku, napsala Baza. Dodala, že generál byl podle údajů z roku 2021 zástupcem náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu.
„Otázka zní, jak ukončit válku ve středu Evropy a světa. Tak mnoho obětí vidíme každý den. Dnes byl dokonce zabit ruský generál v důsledku teroristického útoku v Moskvě,“ řekla mluvčí Zacharovová podle agentury TASS.
Účastnil se plánování operací proti Ukrajině
Balašicha leží asi 25 kilometrů východně od centra Moskvy, za okružní dálnicí okolo ruské metropole. Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války rozpoutal před více než třemi lety vpád ruských vojsk do sousední země na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Purtina.
Správa, ve které pracoval Moskalik, je hlavním článkem plánování operací proti Ukrajině, poznamenal server Ukrajinska pravda. Do hodnosti generálporučíka povýšil Moskalika v roce 2021 ruský prezident Vladimir Putin, připomněl server BBC News.
Dříve se v ruských médiích objevila verze, že v autě vybuchla plynová nádrž a exploze zabila náhodného kolemjdoucího. Deník Kommersant na svém webu píše, že mohli zahynout dva lidé: řidič auta a cestující, který právě vystupoval z vozu.
U Moskvy byl zlikvidován špičkový ruský generál, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na Bazu a připomněl, že nejde o první případ svého druhu. Loni v prosinci zahynul při atentátu v Moskvě náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov a jeho asistent. Ukrajina o den dříve oznámila, že generála podezřívá z válečných zločinů. Za generálovou smrtí stála ukrajinská tajná služba SBU, dodal portál.
Moskalik se v roce 2015 zúčastnil jednání s Ukrajinou. V roce 2022 v zájmu svého syna vysoudil na ministerstvu obrany byt v domě ve městě Balašicha, u kterého dnes zahynul, poznamenal server The Moscow Times s odvoláním na informace ze sociálních sítí.
Dodal, že auto, které dnes vyletělo do povětří, od konce ledna přinejmenším třikrát změnilo majitele: nejprve jej pětatřicetiletá Margarita přepsala na ázerbájdžánského občana, který jej vzápětí prodal šestadvacetiletému Andrejovi, a od něj vůz koupil čtyřicetiletý Ihnat, narozený v ukrajinském městě Sumy.
Ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová dnes oznámila, že požádala Kyjev o vytvoření koridoru, kterým by civilisté mohli odejít z Ukrajinou okupované části Kurské oblasti na západě Ruska. Na tomto území se nalézá přinejmenším tisícovka či dvě tisícovky lidí, odhadla.
Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena dnes oznámila poskytnutí dalšího balíku zbrojní pomoci Ukrajině. Podle agentury Reuters o tom informoval bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby, aniž upřesnil obsah tohoto balíku a jeho hodnotu.
Kirby zároveň poznamenal, že Bidenova administrativa bude pomáhat Ukrajině až do konce Bidenova funkčního období. Zvolený republikánský prezident Donald Trump po čtyřleté pauze ve funkci nahradí Bidena 20. ledna 2025.
Ruský vojenský soud dnes vynesl rozsudek nad prvními dvěma ukrajinskými vojáky, kteří se podíleli na operaci ukrajinské armády v Kurské oblasti. Informují o tom ruská média. Do tohoto regionu u hranic obou zemí ukrajinská armáda podnikla překvapivý průlom letos v srpnu. Soud oba vojáky shledal vinnými z terorismu. Jednoho z nich poslal do vězení na 14, druhého na 15 let.
Podle ruských vyšetřovatelů Vitalij Pančenko a Ivan Dmytrakov, příslušníci 61. samostatné mechanizované brigády ukrajinské armády, nezákonně překročili ruskou státní hranici a několik dnů se podíleli na útoku proti městu Sudža a pomáhali tam udržet ukrajinskou nadvládu. Hlavní vojenská prokuratura také uvedla, že „zastrašovali a terorizovali místní obyvatelstvo a opakovaně stříleli na ruské vojáky a civilisty“.
Pančenko se s dalšími ukrajinskými vojáky údajně podílel na převozu 11 ruských vojáků základní služby a tři civilistů do ukrajinské Sumské oblasti. Jeho i Dmytrakova zadrželi členové ruských silových složek.
Ukrajinský soud v nepřítomnosti odsoudil k 15 letům vězení předsedu Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Vjačeslava Volodina za narušování územní celistvosti Ukrajiny. Oznámila to dnes média s odvoláním na komuniké prokuratury a vyjádření tajné služby SBU.
Soud ve městě Chmelnyckyj také nařídil ruskému politikovi zkonfiskovat majetek, napsal list Ukrajinska pravda a připomněl, že stejné obvinění jako proti Volodinovi ukrajinské úřady vznesly i proti dalším 418 ruským poslancům. Více než padesátka z nich byla podle serveru RBK-Ukrajina odsouzena v nepřítomnosti také k 15 letům vězení za to, že pomáhali ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi rozpoutat válku proti Ukrajině.
Volodin je Putinovým důvěrníkem a bezprostředně se podílel na přípravě vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, napsal server. Volodin podle obžaloby přibližně týden před invazí ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 řídil jednání sněmovny o usnesení, kterým poslanci od Putina žádali, aby uznal nezávislost „lidových republik“ v Donbasu na východě Ukrajiny, vytvořených tamními separatisty s podporou Ruska.
„Rusko se připravuje na dlouhodobou konfrontaci, s Ukrajinou a s námi,“ varoval generální tajemník NATO Mark Rutte v projevu v Bruselu. „Nejsme připraveni na to, co nás čeká za čtyři až pět let,“ řekl podle Reuters šéf Aliance a dodal, že je čas přizpůsobit způsob uvažování válečné době a prudce zvýšit zbrojní výrobu a výdaje na obranu. „Nebezpečí se k nám blíží velkou rychlostí,“ řekl Rutte podle agentury AFP s poukazem na ruskou hrozbu vůči evropskému kontinentu. NATO musí dávat na obranu „mnohem více“, aby zabránilo „velké válce“ v Evropě, cituje dále AFP generálního tajemníka.
Vojenský soud v Moskvě dnes poslal na 22 let do vězení muže z Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou, který podle vyšetřovatelů spolupracoval s ukrajinskou tajnou službou (SBU) a stál i za výbuchem a žhářským útokem. Agentura AFP napsala, že soudy v Ruskem okupovaných částech Ukrajiny dlouhé tresty odnětí svobody udělily také dvěma dalšími lidem za spolupráci s Kyjevem.
Podle moskevského soudu se 30letý Sergej Černookij, rodák z Ukrajiny s ruským občanstvím, dopustil vlastizrady a terorismu. Od loňského listopadu do letošního února předával informace o dopravní infrastruktuře SBU, odpálil pyrotechnické zařízení před recepcí kanceláře nejmenované politické strany a zapálil pobočku dobročinné organizace v Kursku. Podle AFP muž, který seděl v kovové a prosklené kleci pro obžalované, při rozsudku zavřel oči. Uvedl, že se proti trestu, který je podle něj příliš tvrdý, odvolá. Hájil se, že svými činy nezpůsobil žádnou škodu.
„Je šílené, co se děje. Je to šílené. Velmi silně nesouhlasím s tím, aby se rakety posílaly stovky kilometrů do Ruska. Proč to děláme? Jen eskalujeme tuto válku a zhoršujeme ji. To by nemělo být dovoleno,“ řekl zvolený americký prezident Donald Trump v rozhovoru s časopisem Time, který jej dnes jmenoval osobností roku.
Podle agentury Reuters slova o válce na Ukrajině naznačují, že Trump se chystá změnit dosavadní americkou politiku vůči Kyjevu.
Evropští členové NATO jednají o navýšení aliančního cíle ročních výdajů na obranu ze současných dvou procent na tři procenta hrubého domácí produktu (HDP). Dnes to s odvoláním na své zdroje napsal list Financial Times (FT) s tím, že dohodu by chtěli uzavřít příští rok v červnu na výročním summitu Severoatlantické aliance v Nizozemsku.
Evropané po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 navyšují investice do armády, činí tak i s ohledem na návrat Donalda Trumpa do Bílého domu, který jim v minulosti nedostatečné obranné výdaje opakovaně vytýkal.
Mezi spojenci z NATO se v posledních měsících vedou debaty o navýšení výdajů na obranu. Členské státy se v roce 2014 dohodly, že armádní výdaje navýší na nejméně dvě procenta HDP. Ze 32 aliančních států podmínku podle nyní již bývalého generálního tajemníka NATO Stoltenberga letos splní nejméně 23 zemí. Česko v letošním roce cíle dosáhne poprvé.
Ruská protivzdušná obrana sestřelila v noci na dnešek nad čečenskou metropolí Grozným ukrajinský dron, oznámil podle serveru Meduza čečenský vůdce Ramzan Kadyrov. Trosky podle něj poškodily kasárna speciálního policejního pluku, kde začalo hořet, a čtyři strážní utrpěli lehká zranění. Ruské ministerstvo obrany hlásí sestřelení 16 ukrajinských bezpilotních letounů.
„Bezpilotní stroj explodoval ve vzduchu, poškodil střechu a vybil okna. Padající trosky způsobily malý požár, který byl rychle uhašen. Stavba neutrpěla žádné vážnější škody,“ uvedl Kadyrov podle ruské státní agentury TASS a prohlásil, že za čtyři zraněné se čečenští bojovníci na Ukrajině pomstí a „zabijí 400 ukrajinských“ vojáků.
Ruské ministerstvo obrany ráno informovalo o nočním zničení 16 ukrajinských dronů nad třemi ruskými regiony: jednoho nad Čečenskem, třech nad sousední Severní Osetií, čtyřech nad Kurskou oblastí a také osmi strojích nad poloostrovem Krym, který Rusko anektovalo v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014. O škodách se nezmínilo.
„Pokud někdo čeká, že Rusko udělá nějaké ústupky, zřejmě toho o něm moc neví, nebo má krátkou paměť," cituje Dana Drábová mluvčí ruského ministra zahraničí Mariju Zacharovovou. „Rusko se nezastaví, Rusko je třeba zastavit," píše šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální).
Počet cizinců legálně pobývajících v Česku se ke konci loňského roku mírně snížil, meziročně jich ubylo o 50.414 na 1,066 milionu. Tvořili tak 9,8 procenta populace v zemi, o rok dříve to bylo 10,3 procenta, což byla dosavadní nejvyšší registrovaná hodnota. Vyplývá to ze zveřejněných informací Českého statistického úřadu (ČSÚ).
„Pořadí nejvíce zastoupených státních občanství se ve statistikách cizinců s povoleným pobytem v poslední době výrazněji neměnilo,“ konstatovali statistici. Podle nich 71,4 procenta všech cizinců s povoleným pobytem v ČR tvořili občané ze tří nejhojnějších skupin, tedy z Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu. Proti roku 2022 se jejich počty ale změnily. Zatímco Slováků přibylo o 1917 na 119.182 a Vietnamců o 1443 na 67.783, počet Ukrajinců se snížil o 61.835 na 574.447.
„Ruská měsíční inflace v listopadu 'pěkných' 1,43 procenta, za prvních devět dní prosince pak 0,62. To nezní jako zpomalení,“ komentuje ruské hospodářství Karel Svoboda z katedry ruských a východoevropských studií IMS FSV UK.
„Bylo to frustrující, protože prostě jen opakoval všechny ty své fráze,“ komentoval svůj listopadový telefonát s Vladimirem Putinem německý kancléř Olaf Scholz. Zdůraznil ale, že je nadále přesvědčen o správnosti svého rozhodnutí. Ruský prezident podle něj musel slyšet, že nemůže počítat s tím, že německá pomoc Ukrajině poleví.
Německý kancléř podle svých slov v telefonátu Putina také vyzval, aby stáhl své jednotky z Ukrajiny, a mohlo se tak začít jednat o míru. „A to musí být a to udělám znovu. Ale člověk si přitom nesmí dělat žádné iluze,“ dodal.
Scholz s Putinem telefonoval v polovině listopadu, přímý rozhovor s ním do té doby kancléř nevedl od prosince 2022. Putin podle komuniké Kremlu trval na územních nárocích a dalších požadavcích vůči Ukrajině, která odmítá kapitulovat. Scholzův telefonát vyvolal kritiku doma i v zahraničí, především v zemích na východním křídle NATO.
Rakouský energetický koncern OMV vypověděl smlouvu s Gazpromem o dodávkách zemního plynu. Ruské státní společnosti vyčítá opakované „závažné porušování“ kontraktu, který měl původně platit až do roku 2040.
Gazprom přestal dodávat plyn společnosti OMV v polovině listopadu. Stalo se tak poté, co rakouská firma pozastavila platby Gazpromu, aby získala částku, která jí byla přiznána v arbitráži. Soud OMV přiznal odškodné více než 230 milionů eur (5,8 miliardy Kč).
Smlouvu uzavřenou mezi OMV a Gazpromem v roce 2006 zpočátku politici na obou stranách chválili, zároveň však čelila kritice pro svůj dlouhodobý charakter i podmínky. Smlouva například stanovovala, že odběratel musí za plyn zaplatit i v případě, že ho neodebere. To bylo v rozporu se snahou Evropské unie rychle se zbavit závislosti na ruském ruského plynu.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
zástupci členských států EU se shodli na patnáctém balíčku sankcí proti Rusku. Informovalo o tom na sociální síti X maďarské předsednictví. Balíček obsahuje další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině. Opatření by měla cílit proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty.
Součástí balíčku je ale rovněž i prodloužení takzvané české výjimky z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů, ačkoli Praha o to neusilovala.
👍 👍 👍