Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině
Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy dnes zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. O generálově smrti dříve informovaly ruské internetové zpravodajské kanály. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila útok na generála za teroristický čin.
Obětí se stal devětapadesátiletý generál Jaroslav Moskalik, tvrdí zpravodajský kanál Baza, pokládaný za blízký tajným službám. Nálož v zaparkovaném voze Volkswagen Golf vybuchla v 10:40 (09:40 SELČ), když generál procházel okolo auta. Výbuch jej odhodil do vzdálenosti několika metrů.
Soudě podle snímků z místa činu byla nálož opatřena dalšími prvky pro zvýšení smrticího účinku, napsala Baza. Dodala, že generál byl podle údajů z roku 2021 zástupcem náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu.
„Otázka zní, jak ukončit válku ve středu Evropy a světa. Tak mnoho obětí vidíme každý den. Dnes byl dokonce zabit ruský generál v důsledku teroristického útoku v Moskvě,“ řekla mluvčí Zacharovová podle agentury TASS.
Účastnil se plánování operací proti Ukrajině
Balašicha leží asi 25 kilometrů východně od centra Moskvy, za okružní dálnicí okolo ruské metropole. Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války rozpoutal před více než třemi lety vpád ruských vojsk do sousední země na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Purtina.
Správa, ve které pracoval Moskalik, je hlavním článkem plánování operací proti Ukrajině, poznamenal server Ukrajinska pravda. Do hodnosti generálporučíka povýšil Moskalika v roce 2021 ruský prezident Vladimir Putin, připomněl server BBC News.
Dříve se v ruských médiích objevila verze, že v autě vybuchla plynová nádrž a exploze zabila náhodného kolemjdoucího. Deník Kommersant na svém webu píše, že mohli zahynout dva lidé: řidič auta a cestující, který právě vystupoval z vozu.
U Moskvy byl zlikvidován špičkový ruský generál, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na Bazu a připomněl, že nejde o první případ svého druhu. Loni v prosinci zahynul při atentátu v Moskvě náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov a jeho asistent. Ukrajina o den dříve oznámila, že generála podezřívá z válečných zločinů. Za generálovou smrtí stála ukrajinská tajná služba SBU, dodal portál.
Moskalik se v roce 2015 zúčastnil jednání s Ukrajinou. V roce 2022 v zájmu svého syna vysoudil na ministerstvu obrany byt v domě ve městě Balašicha, u kterého dnes zahynul, poznamenal server The Moscow Times s odvoláním na informace ze sociálních sítí.
Dodal, že auto, které dnes vyletělo do povětří, od konce ledna přinejmenším třikrát změnilo majitele: nejprve jej pětatřicetiletá Margarita přepsala na ázerbájdžánského občana, který jej vzápětí prodal šestadvacetiletému Andrejovi, a od něj vůz koupil čtyřicetiletý Ihnat, narozený v ukrajinském městě Sumy.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra. Přejeme vám dobrou noc.
Hlavní velitel ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj oznámil, že telefonicky hovořil se šéfem amerického sboru náčelníků štábů Charlesem Brownem o tom, co potřebuje ukrajinská armáda pro následující měsíce. Jmenoval posílení ochrany před ruskými vzdušnými údery, generálové podle něj projednali také budování opevnění.
Hrubý domácí produkt (HDP) Ukrajiny se v loňském roce zvýšil o 5,3 procenta poté, co se předloni v důsledku ruské invaze propadl téměř o třetinu. Oznámil to dnes ukrajinský statistický úřad. Ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková již v lednu uvedla, že ukrajinská ekonomika loni vzrostla o pět procent.
K útoku na koncertní sál u Moskvy, který si vyžádal přes 140 mrtvých, se dnes znovu přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Píše to agentura Reuters s odkazem na prohlášení mluvčího skupiny na sociálních sítích. Ruští vyšetřovatelé dnes uvedli, že mají důkazy o finančních vazbách útočníků na Ukrajinu, která však jakýkoliv podíl na útoku odmítla.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že si telefonoval s předsedou americké Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem a naznačil, že ho požádal o to, aby nechal hlasovat o další americké vojenské pomoci Ukrajině. Ta se už přes dva roky brání ruské invazi a v poslední době se objevují zprávy, že jí dochází munice. Důležitou vojenskou pomoc od Spojených států však blokuje republikánské vedení sněmovny.
„Informoval jsem předsedu Johnsona o situaci na bojišti, konkrétně o dramatickém nárůstu ruského vzdušného teroru,“ napsal na sociální síti X ukrajinský prezident. „Jen minulý týden bylo vypuštěno na ukrajinská města a komunity 190 střel, 140 dronů Šáhed a 700 řízených leteckých bomb. Největší ukrajinská vodní elektrárna je mimo provoz. V této situaci je zásadní, aby americká pomoc Ukrajině rychle prošla v Kongresu,“ doplnil.
Od Petrohradu na západě Ruska až po Magadan na Dálném východě ruská policie zatýká lidi za to, že komentovali teroristický útok v Krasnogorsku na okraji Moskvy. Upozornil na to dnes zpravodajský server Meduza, který působí z lotyšského exilu. Za „schvalování terorismu“ jim v případě uvěznění hrozí roky za mřížemi. Mezi nejméně šesti.
Do moře u Sevastopolu na anektovaném Krymu se zřítilo ruské vojenské letadlo. Pilot se katapultoval a z moře jej vyzdvihli záchranáři, uvedla dnes ruská státní agentura RIA Novosti s odvoláním na místního gubernátora. Do moře spadla ruská stíhačka Su-35, uvedla rozhlasová stanice Radio Svoboda na svém ruskojazyčném webu a dodala, že incident natočili očití svědci. Letoun při pádu do moře hořel.
Za útok v koncertní síni v Krasnogorsku na předměstí Moskvy je odpovědný výhradně Islámský stát, prohlásil dnes bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby. Dnešní tvrzení ruského vyšetřovacího výboru o odpovědnosti Ukrajiny má Washington za „nesmysl“. Spojené státy opakovaně ruské bezpečnostní služby varovaly před teroristickou hrozbou a koncerty uváděly jako možné cíle, cituje Kirbyho agentura Reuters.
Deník Corriere della Sera s odkazem na své zdroje v Praze tvrdí, že ČR podepsala smlouvy na dodávky munice Ukrajině. Začít prý mají v dubnu.
Ruský vyšetřovací výbor dnes uvedl, že získal důkazy o vazbě mezi pachateli nedávného teroristického útoku v Krasnogorsku u Moskvy a Ukrajinou. Podle vyjádření výboru útočníkům poskytli hotovost a finance v kryptoměně ukrajinští nacionalisté, napsala ruská agentura RIA Novost.
Moskva, která vede na Ukrajině od února 2022 rozsáhlou vojenskou kampaň, už dříve naznačovala, že útočníci byli napojeni na Ukrajinu. K útoku, který si vyžádal nejméně 143 mrtvých, se nicméně opakovaně přihlásila teroristická organizace Islámský stát, Kyjev jakékoliv vazby důrazně popřel.
Rusko dnes v Radě bezpečnosti vetovalo rezoluci, jež měla na další rok prodloužit fungování panelu expertů, kteří dohlížejí na dodržování sankcí OSN proti Severní Koreji. Moskva tak prakticky znemožnila další monitorování dlouhodobých sankcí, které OSN uvalila na KLDR už v roce 2006 kvůli jejím programům jaderných zbraní a balistických střel.
Západ v čele se Spojenými státy tvrdí, že Severní Korea předává Rusku zbraně, které Moskva používá při své agresi na Ukrajině. Moskva i Pchjongjang to popírají. V loňském roce se nicméně obě země zavázaly, že prohloubí vzájemné vojenské vztahy.
Čína se hlasování zdržela, zbývajících 13 členů rady hlasovalo pro rezoluci. Ruský vyslanec v OSN Vasilij Něbenzja před hlasováním Radě bezpečnosti řekl, že západní země se snaží Severní Koreu „zardousit“ a že ve snaze omezit její jaderný program se sankce ukázaly jako „irelevantní“ a „odtržené od reality“.
„Novým šéfem ukrajinské zahraniční rozvědky jsem jmenoval generála Oleha Ivaščenka,“ hlásí prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. „Je to profesionál, který dokonale rozumí zpravodajské činnosti a současným cílům našeho státu. V době války existují naprosto neveřejné záležitosti, které musí služba zajistit rychle a efektivně. Ukrajina musí zvítězit všude tam, kde se Putinův systém pokouší získat výhodu,“ tweetuje.
Jeho předchůdce Oleksandra Lytvynenka přesunul do čela bezpečnostní rady Ukrajiny.
Kyjev na dnešním mimořádném zasedání Rady NATO-Ukrajina požádal o další dodávky pro protivzdušnou obranu v souvislosti s ruskými útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Moskva zintenzivnila v posledních týdnech údery na ukrajinské území.
Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov spojence NATO vyzval, aby „poskytli další obrannou munici a systémy protivzdušné obrany, aby ochránili Ukrajince a ukrajinská města“, uvedla na sociální síti X ukrajinská mise při NATO. Dnešní zasedání Rady NATO-Ukrajina se podle ní konalo na žádost Kyjeva na úrovni velvyslanců.
Ukrajinské Centrum pro boj s dezinformacemi odmítlo zprávy o ruských přípravách na novou ofenzívu proti Charkovu s tím, že Moskva v současné době „nemá na takovou operaci prostředky“.
Toto prohlášení přišlo dva dny poté, co ruská nezávislá média Meduza citovala anonymní zdroje blízké Kremlu, podle nichž ruský prezident Vladimir Putin zvažuje pokus o dobytí Charkova a následné „postupné ukončení“ války. Zdroje uvedly, že nemají informace o tom, zda takové rozhodnutí již padlo.
„Všechny jejich příběhy o připravenosti obklíčit město jsou určeny domácímu i zahraničnímu publiku a jsou součástí kampaně ‚propagandy strachu‘,“ uvedl poručík Andrij Kovalenko, vedoucí centra.
Zdraví ruského ochránce lidských práv Olega Orlova, který je ve vězení za kritiku ruského vedení kvůli invazi na Ukrajinu, se zhoršuje, uvedla nevládní organizace Memorial, k jejímuž vedení 70letý aktivista patří. Ruské vězeňské orgány obvinila z nelidského zacházení.
Orlova ruský soud v únoru odsoudil ke 2,5 roku vězení za protiválečný článek, ve kterém označil režim ruského prezidenta Vladimira Putina za fašistický. Proti rozsudku se obránce lidských práv odvolal.
Orlovův zdravotní stav se zhoršuje kvůli vězeňské stravě, která se skládá ze „suchých přídělů“ zalitých horkou vodou, uvedl dnes Memorial. Na základě nařízení soudce musí Orlov také každý den cestovat mezi vazební věznicí a soudem, aby se seznámil s materiály pro odvolání. Ruské úřady mu navíc znemožňují pravidelný a diskrétní přístup k právnímu zástupci, dodala organizace.
Ruský útok na vodní elektrárnu Dněpr 22. března způsobil škodu na životním prostředí ve výši nejméně 3,5 milionu dolarů (82 milionů Kč), i když se očekává, že se tato částka zvýší, uvedl ukrajinský ministr životního prostředí a přírodních zdrojů Ruslan Strilec podle listu The Kyiv Independent.
Polská kontrarozvědka ABW vyšetřuje činnost proruské špionážní sítě zaměřené proti členským státům a orgánům Evropské unie. Dnes to podle portálu Onet.pl oznámil Jacek Dobrzyński, mluvčí vládního koordinátora tajných služeb. Polsko při vyšetřování spolupracuje s Českem. Členové sítě podle Varšavy chtěli uspořádat v EU proruské iniciativy a mediální kampaně s cílem prosazovat oficiální ruskou zahraniční politiku.
Úřady v Kyjevě kvůli hrozbě ruských raketových útoků na civilní cíle posílí bezpečnostní opatření, oznámil šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko. Upozornil také na riziko proniknutí ruských diverzních skupin nebo agentů ruských tajných služeb do Kyjeva.
Rada na obranu Kyjeva podle Popka posoudí pořádání veřejných akcí v Kyjevě, kterých se účastní velké množství lidí, i bezpečnostní opatření ve veřejné dopravě, školních nebo zdravotnických zařízeních. Bezpečnostní složky posílí ostrahu míst, na kterých bývá hodně lidí, a civilní ochrana má za úkol zajistit, aby lidé měli neustále přístup do krytů a aby fungovaly takzvané stanice nezlomnosti. Jde o místa, která vznikla na Ukrajině po začátku ruské invaze, kam se lidé mohou přijít ohřát, připojit se k internetu nebo si nabít telefon. Ukrajinské bezpečnostní složky také zesílí monitoring sociálních sítí kvůli šíření dezinformací a provokací, které by mohly destabilizovat situaci v Kyjevě.
„Žádáme občany Kyjeva, aby zachovali klid. Nepropadejte panice,“ uvedl Popko. Vyzval obyvatele Kyjeva, aby neignorovali výstrahy upozorňující na hrozící letecký útok.
Rusko má stejné geopolitické cíle. „V žádném případě nemůže být cílem Islámského státu,“ zamotal se v televizní debatě ruský komunistický poslanec Leonid Kalašnikov a dodal, že Rusko podporuje islamisty v regionálních konfliktech. Propagandista Popov ho musel zarazit, že Islámský stát ne – ten Rusko potírá.
OBRAZEM: Jednasedmdesátiletá Inna se záchranáři odklízí trosky poté, co byl její dům v obytné čtvrti v Záporoží zničen útokem ruského dronu.
Státní zastupitelství v Hamburku vzneslo obvinění proti pěti mužům, kteří se údajně podíleli na nelegální dodávce plynových turbín Siemens na Krym. Jsou mezi nimi bývalí zaměstnanci společnosti a jeden současný, jak exkluzivně informoval WirtschaftsWoche.
Před osmi lety prý celkem čtyři Němci a jeden Švýcar prosadili prodej čtyř plynových turbín ruské státní společnosti – s vědomím, že nakonec skončí na Krymu, který byl v roce 2014 anektován Ruskem: šlo o porušení embarga. Podle státního zastupitelství byly turbíny v hodnotě 111 milionů eur (2,8 mld. Kč) vyvezeny do Petrohradu přes hamburský přístav mezi listopadem 2015 a lednem 2016. Ruský zákazník je nainstaloval do dvou nových elektráren v Sevastopolu a Simferopolu, které zajišťují dodávky energie na okupovaném Krymu, místo aby byly instalovány na jihu Ruska, jak říkala smlouva. Obvinění prý o tomto konečném určení, které bylo v rozporu se smlouvou, věděli.
Šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin tento týden navštívil Severní Koreu, kde jednal o prohloubení spolupráce mezi Moskvou a Pchjongjangem a bezpečnosti v regionu. Podle agentury Reuters o tom dnes informovala SVR.
Naryškin byl v Pchjongjangu od pondělka do středy a jako první o této návštěvě informovala severokorejská agentura KCNA. Naryškin se během návštěvy sešel se severokorejským ministrem vnitřní bezpečnosti Ri Čang-teem. Podle KCNA diskutovali o prohloubení spolupráce s cílem vypořádat se „s neustále sílící špionáží a spikleneckými aktivitami nepřátelských sil“.
Za poslední den ztratil protivník 780 lidí, 10 tanků, 21 obrněných vozidel, 22 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
Po dalších raketových a dronových útocích, které v noci na dnešek proti Ukrajině podniklo Rusko, jsou hlášeny škody z Charkova nebo Záporoží. Ukrajinské letectvo uvedlo, že ruská armáda k nim použila několik raket různých typů a 28 dronů typu Šáhed. Protiletecká obrana napadené země podle úřadů 26 bezpilotních letounů sestřelila.
Charkovská oblastní prokuratura podle telegramového kanálu RBK-Ukrajina informovala, že po nočním ruském dronovém útoku jsou poškozené objekty civilní infrastruktury. Jde o restauraci, obchod a kanceláře. V okolních obytných domech jsou vyražená okna. Nikomu se nic nestalo.
V Záporožské oblasti se terčem útoku stala blíže neurčená dopravní infrastruktura. Jednu z obytných čtvrtí v Záporoží zasáhly trosky sestřeleného dronu, v důsledku čehož vznikl požár. Dva lidé jsou zranění.
Reportérka Světlana Burcevová (57) z Tallinnu je od začátku března ve vazbě v souvislosti se svou spoluprací s ruskými státními médii, píše estonský server Eesti Ekspress.
Estonská kontrarozvědka ji podezřívá z porušení mezinárodních sankcí. Burcevová, estonská státní příslušnice, psala články a pořizovala fotografie pro internetový server Baltnews.com.
„BIS trochu zaťala Rusákům škodícím zbraněmi informační války z Prahy Česku i celé Evropě tipec,“ tweetuje Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. „Pořád tu nějaké máme, ale díky skvělé práci kontrarozvědky zase o pár méně,“ chválí službu ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině.
Polské ministerstvo obrany odvolalo velitele mezinárodní vojenské jednotky Eurocorps v souvislosti s vyšetřováním kontrarozvědky, píše server Deutsche Welle. Generálporučík Jaroslaw Gromadzinski působil ve funkci velitele Eurocorpsu, společné vojenské skupiny některých států EU a NATO, od června 2023, ale dostal rozkaz vrátit se zpět do Varšavy.
„Vojenská kontrarozvědka zahájila inspekční řízení týkající se osobní bezpečnostní prověrky generálporučíka Jaroslawa Gromadzinského v souvislosti se získáním nových informací o tomto důstojníkovi,“ uvádí se ve středečním prohlášení ministerstva.
Gromadzinski v posledních měsících působil jako člen mezinárodního asistenčního týmu pro Ukrajinu v německém Wiesbadenu, kde se podílel na výcviku ukrajinských vojáků.
Za „naprostý nesmysl“ prezident Vladimir Putin označil tvrzení, že Rusko může zaútočit na Polsko, pobaltské státy nebo Česko. Prohlásil to ve středu při setkání s ruskými vojenskými piloty, o kterém v noci na dnešek informoval Kreml. „Vůči těmto státům nemáme žádné agresivní úmysly,“ řekl Putin o zemích na východním křídle Severoatlantické aliance.
Výroky západních politiků o možných plánech Moskvy zaútočit na další země Putin označil za nesmysl. „Je to jen další způsob, jak oklamat své obyvatelstvo a vytáhnout z lidí další peníze, aby nesli břemeno na svých bedrech,“ řekl šéf Kremlu k podpoře Ukrajiny.
Dobré ráno!
Nasazení západních bojových letounů F-16 na ukrajinské straně nezmění situaci na bojišti. Prohlásil to ruský prezident Vladimir Putin během středečního projevu k vojenským pilotům. Tyto letouny však jsou schopny nést jaderné zbraně, čemuž Rusko přizpůsobí svou strategii, řekl Putin podle agentury Reuters.
Dánsko, Nizozemsko, Belgie či Norsko slíbily letos dodat Ukrajině přes čtyři desítky těchto vyspělých letounů, od nichž si Kyjev slibuje kontrolu ukrajinského vzdušného prostoru. Prvních šest strojů by mělo dorazit na jaře z Dánska, Nizozemsko hovoří o dodávkách během léta.
„Zničíme letadlo, stejně jako dnes ničíme tanky, obrněná vozidla a další vybavení včetně salvových raketometů,“ citovala Putina agentura TASS. Letouny budou pro ruskou armádu legitimním cílem, ať budou startovat z Ukrajiny, či jiných zemí, řekl ruský vůdce.
👍 👍 👍