Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině
Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy dnes zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. O generálově smrti dříve informovaly ruské internetové zpravodajské kanály. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila útok na generála za teroristický čin.
Obětí se stal devětapadesátiletý generál Jaroslav Moskalik, tvrdí zpravodajský kanál Baza, pokládaný za blízký tajným službám. Nálož v zaparkovaném voze Volkswagen Golf vybuchla v 10:40 (09:40 SELČ), když generál procházel okolo auta. Výbuch jej odhodil do vzdálenosti několika metrů.
Soudě podle snímků z místa činu byla nálož opatřena dalšími prvky pro zvýšení smrticího účinku, napsala Baza. Dodala, že generál byl podle údajů z roku 2021 zástupcem náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu.
„Otázka zní, jak ukončit válku ve středu Evropy a světa. Tak mnoho obětí vidíme každý den. Dnes byl dokonce zabit ruský generál v důsledku teroristického útoku v Moskvě,“ řekla mluvčí Zacharovová podle agentury TASS.
Účastnil se plánování operací proti Ukrajině
Balašicha leží asi 25 kilometrů východně od centra Moskvy, za okružní dálnicí okolo ruské metropole. Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války rozpoutal před více než třemi lety vpád ruských vojsk do sousední země na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Purtina.
Správa, ve které pracoval Moskalik, je hlavním článkem plánování operací proti Ukrajině, poznamenal server Ukrajinska pravda. Do hodnosti generálporučíka povýšil Moskalika v roce 2021 ruský prezident Vladimir Putin, připomněl server BBC News.
Dříve se v ruských médiích objevila verze, že v autě vybuchla plynová nádrž a exploze zabila náhodného kolemjdoucího. Deník Kommersant na svém webu píše, že mohli zahynout dva lidé: řidič auta a cestující, který právě vystupoval z vozu.
U Moskvy byl zlikvidován špičkový ruský generál, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na Bazu a připomněl, že nejde o první případ svého druhu. Loni v prosinci zahynul při atentátu v Moskvě náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov a jeho asistent. Ukrajina o den dříve oznámila, že generála podezřívá z válečných zločinů. Za generálovou smrtí stála ukrajinská tajná služba SBU, dodal portál.
Moskalik se v roce 2015 zúčastnil jednání s Ukrajinou. V roce 2022 v zájmu svého syna vysoudil na ministerstvu obrany byt v domě ve městě Balašicha, u kterého dnes zahynul, poznamenal server The Moscow Times s odvoláním na informace ze sociálních sítí.
Dodal, že auto, které dnes vyletělo do povětří, od konce ledna přinejmenším třikrát změnilo majitele: nejprve jej pětatřicetiletá Margarita přepsala na ázerbájdžánského občana, který jej vzápětí prodal šestadvacetiletému Andrejovi, a od něj vůz koupil čtyřicetiletý Ihnat, narozený v ukrajinském městě Sumy.

Na zprávy ohledně rozhodnutí USA povolit Ukrajincům střílet na Rusko reagovala podle serveru RBK také mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, která uvedla, že ruský prezident Vladimir Putin se už k takové možnosti vyjádřil dříve.
Šéf Kremlu podle ruského portálu uvedl, že něco takového by znamenalo, že „s Ruskem bojují země NATO“. Povolení Kyjevu použít zbraně dlouhého doletu by změnilo samotnou podstatu, charakter konfliktu, tvrdil podle RBK Putin v září.

Povolení úderů americkými střelami do hloubi Ruska je bezprecedentním krokem, který může vést k začátku třetí světové války, prohlásil dnes senátor a místopředseda výboru pro mezinárodní záležitosti horní komory ruského parlamentu Vladimir Džabarov podle agentury TASS.

Nejméně osm obětí včetně dvou dětí si vyžádal ruský večerní útok na ukrajinské město Sumy. S odvoláním na místní úřady to píše server Ukrajinska pravda a ruská služba stanice BBC. Několik desítek lidí podle nich utrpělo zranění. Ruský raketový útok večer zasáhl hustě obydlenou část oblastní metropole, uvedla regionální prokuratura.
Úder v Sumách poškodil několik výškových budov a na místě pracují záchranáři. Mezi zabitými jsou podle prokuratury devítiletý chlapec a čtrnáctiletá dívka. „Lékařskou pomoc vyhledalo dvacet místních obyvatel,“ uvedl tento úřad na telegramu.

Cenu Paměti národa obdržela dnes v pražském Národním divadle Olha Hejková z Ukrajiny. Hejková absolvovala slavistiku na kyjevské univerzitě, studovala i češtinu. V té době se sblížila s ukrajinskými disidenty. Krátce před plánovaným sňatkem v lednu 1976 byl její partner, jeden ze zakladatelů Ukrajinské helsinské skupiny (UHH), zatčen. Právě jeho zatčení bylo počátkem její cesty k občanskému aktivismu, vykoupenému roky v komunistických lágrech.
Na její přání se Národním divadlem, kam dorazili i Petr a Eva Pavlovi, rozezněla také ukrajinská státní hymna.
„Ráda bych sdělila těm, kdo pochybuje o vítězství Ukrajiny, kdo pochybuje o samotné Ukrajině nebo o ukrajinském lidu, prosím, nepřestávejte nám a v nás věřit, protože když ne my, když ne my všichni, tak kdo,“ sklidila potlesk Ukrajinka.

Vážení čtenáři, pro dnešek se online k ukrajinskému dění odmlčí, aby pokračoval zase od rána. Přejeme mezitím dobrou noc.

Podle zdrojů agentury Reuters Ukrajina plánuje provést v následujících dnech první údery proti Rusku s raketami dlouhého doletu, k čemuž dostala povolení od Bílého domu. První ukrajinské údery budou zřejmě provedeny americkými střelami ATACMS, které mají dolet přibližně 300 kilometrů.
Podle informací New York Times budou zbraně nejspíš nasazeny proti ruským a severokorejským vojákům s cílem podpořit ukrajinské jednotky v západoruské Kurské oblasti.

Americký prezident Joe Biden, který v lednu opustí Bílý dům, povolil Ukrajině použít Spojenými státy dodané rakety dlouhého doletu proti cílům na ruském území, napsal dnes zpravodajský web deníku The New York Times s odvoláním na americké představitele. S podobnou informací přišla jen chvíli poté s odvoláním na své vlastní zdroje také Reuters. Bílý dům věc odmítl komentovat.

Ve všech ukrajinských regionech budou v pondělí dočasná omezení ve spotřebě elektrické energie. Důvodem je poškození energetických zařízení při dnešním masivním vzdušném útoku, oznámila na telegramu ukrajinská energetická společnost Ukrenerho. Země ráno čelila rozsáhlému ruskému úderu, podle ukrajinské energetické firmy DTEK utrpěly vážné škody její tepelné elektrárny.
„Nezapínejte několik výkonných elektrických spotřebičů současně, prosím,“ vyzvala firma Ukrenerho obyvatele země a doporučila jim, aby si zjistili časový harmonogram plánovaných pondělních odstávek v dodávkách energií. „Energetici pracují na odstranění následků,“ dodala společnost.

„Oděsa. Zoufalství lidí během ranního ruského raketového útoku na město,“ tweetuje Státní služba pro mimořádné události (DSNS). „Ve třech soukromých domech vypukly požáry a další čtyři domy byly částečně zničeny. Jeden mladík byl zraněn. Záchranáři a psychologové DSNS poskytovali pomoc obyvatelům a domácím zvířatům.“

„U Národního muzea jsme zajistili pro podezření z přestupku pět osob. Jednu osobu jsme kvůli neoprávněnému vojenskému oblečení vyřešili na místě,“ komentoval mluvčí pražské policie Jan Daněk zásah příslušníků u Národního muzea, kde se protestovalo proti vládě a Ukrajině. Někteří si na demonstraci přinesli například pyrotechniku či zbraň zvanou boxer. Lidé, které policisté zajistili, jsou podezřelí z porušení zákona o právu shromažďovacím, z přestupku proti občanskému soužití či z veřejného pohoršení, dodal Daněk.

Přinejmenším kolem dvou tisíc lidí se v centru Berlína vydalo na protiválečný pochod městem organizovaný ruskou opozicí. Do čela průvodu se postavili prominentní odpůrci režimu ruského prezidenta Vladimira Putina - Ilja Jašin, Vladimir Kara-Murza a Julija Navalná. Požadují stažení ruských invazních jednotek z Ukrajiny, proces s Putinem jako válečným zločincem a propuštění všech politických vězňů v Rusku.
„Ne válce! Ne válce! Ne válce!“ provolávali v ruštině někteří účastníci průvodu podle záběrů zveřejněných na telegramovém účtu Deutsche Welle. „Putin je válečný zločinec a neměl by být spojován s celým Ruskem,“ prohlásil podle stanice na shromáždění Jašin. Opozičník zároveň vyzval k soudu s ruským prezidentem, šéf Kremlu podle něj patří do vězení.
Berlínská policie počet účastníku na začátku akce odhadla na přibližně 1800. Zpravodaj Meduzy na místě odhaduje jejich počet na šest až sedm tisíc. Agentura AP píše o přinejmenším tisícovce účastníků. Někteří skandovali v ruštině „Rusko bez Putina“ nebo nesli transparenty s různými hesly v ruštině i angličtině. Na některých stálo v němčině „Putin = válka“ nebo „Putin je vrah“, popsala AP.

„Ráno 17. listopadu vojákyně Natalija Hrabarčuková úspěšně sestřelila ruskou řízenou střelu pomocí systému Igla MANPADS. Byl to její první bojový výstřel a první úspěšný zásah!“ chlubí se na Twitteru svou bojovnicí ukrajinské letectvo.

Před pražským Národním muzeem se sešly dvě stovky lidí, kterým vadí ukrajinská vlajka na budově a přístup vlády. Ohlásili plán jít na Národní třídu.

Podle slovenského premiéra Roberta Fica západní strategie ohledně Ukrajiny nefunguje a Rusko nelze vojensky porazit. Vyslovil se také proti vojenské podpoře Ukrajiny; k jejímu rychlému posílení přitom v říjnu vyzvali státníci EU na unijním summitu. To vše řekl v projevu na oslavách 25. výročí vzniku své strany Směr-sociální demokracie.

Nebylo by dobré, kdyby s Vladimirem Putinem mluvil prezident USA, ale žádný evropský lídr, hájí se německý kancléř Olaf Scholz. Na Putinově přístupu se podle něj pramálo změnilo.

Dosáhnout dobrého řešení z ruské agrese na Ukrajině je složitější než uklidnit situaci na Blízkém východě, řekl v České televizi premiér Petr Fiala.

V Poltavské oblasti na středovýchodě Ukrajiny způsobila ruská raketa takovýto požár.

Ukrajinské letectvo přidalo detaily masivního nočního útoku Rusů: protivzdušná obrana sestřelila 144 vzdušných cílů, z toho 102 raket. Mezi sestřelenými raketami byla jedna hypersonická střela Cirkon (Zirkon), sedm rovněž nadzvukových střel Kinžal, na 85 střel s plochou drahou letu Kalibr, čtyři protiradarové střely Ch-22/Ch-31P a pět řízených střel Ch-59/Ch-69. Zničeno bylo také 42 ruských bezpilotních prostředků, na 41 dronů zmizelo z radarů a dva další zamířily zpět na ruská či Ruskem okupovaná území.

„Upozorňujeme, že v důsledku masivního útoku Ruské federace řízenými střelami s plochou dráhou letu, balistickými raketami a bezpilotními letadly mimo jiné proti objektům nacházejícím se na západě Ukrajiny byla zahájena činnost polských a spojeneckých letadel v našem vzdušném prostoru,“ hlásilo ráno Operační velitelství ozbrojených sil Polska. „V souladu s platnými postupy aktivoval operační velitel všechny dostupné síly a prostředky, které má k dispozici, startovaly dvojice stíhaček ve službě a pozemní systémy protivzdušné obrany a radiolokačního průzkumu dosáhly stavu nejvyšší pohotovosti.“
Dopoledne velitelství ohlásilo, že ruský útok skončil a s ním i polská pohotovost.

„Dnes ráno Ozbrojené síly Ruské federace zahájily masivní úder na kritická zařízení energetické infrastruktury, která zásobovala ukrajinský vojensko-průmyslový komplex a podniky vyrábějící vojenské výrobky,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany s tím, že „všechny plánované cíle byly zasaženy“. Podobná tvrzení není možné ověřit z nezávislých zdrojů, ukrajinské úřady potvrdily noční ruské útoky na energetickou infrastrukturu.
Zničena byla podle Moskvy také infrastruktura ukrajinských vojenských letišť, zařízení pro těžbu plynu, sklad dronů, jakož i místa s vysokým počtem ukrajinských vojáků a techniky. Celkem byly zasaženy cíle ve 144 ukrajinských okresech, dodalo ruské ministerstvo.

„Dnes solidárně s Vámi slavíme Den boje za svobodu a demokracii. Vzdáváme čest a slávu všem Čechům, kteří v tomto boji zaplatili nejvyšší cenu - položili své životy,“ říká ukrajinský velvyslanec v ČR Vasyl Zvarych na videu, jak přináší svíčku k památníku na Národní třídu. „Svoboda a demokracie jsou hodnoty, které nejsou dány jednou provždy. Musíme je každý den pečlivě chránit - my všichni, svobodní lidé.“

„Máme smutnou zprávu z Dněpropetrovska. Při nepřátelském ostřelování depa zahynuli dva železničáři. Další tři naši kolegové byli zraněni, jejich stav je v současné době uspokojivý,“ hlásí Ukrajinské železnice. „Nechť odpočívají v pokoji. Upřímnou soustrast jejich rodinám a přátelům. Všichni jsme vděčni každému železničnímu pracovníkovi za jeho statečnost a tvrdou práci.“

Ministr energetiky Herman Haluščenko ráno uvedl, že cílem kombinovaného vzdušného útoku Rusů byly objekty sloužící k výrobě a distribuci energie po celé zemi. Úřady ve Volyňské a Záporožské oblasti informovaly o blíže neupřesněném poškození energetické a kritické infrastruktury. Výbuchy podle agentury Reuters otřásly také černomořským přístavem Oděsa.
DTEK, největší soukromá energetická firma na Ukrajině, uvedla, že její tepelné elektrárny se znovu staly terčem ruského útoku. Ten podle ní způsobil „vážné škody“ na zařízení elektráren. Technici již začali pracovat na opravách. Společnost Ukrenergo, provozovatel ukrajinské rozvodné sítě, podle vyjádření firmy DTEK provedla nouzové odstávky dodávek elektřiny v Kyjevě a Kyjevské, Doněcké a Dněpropetrovské oblasti. Dílčí odstávky mezitím oznámila také Oděsa.
Ukrajinci podle médií už měsíce nervózně očekávali další velký ruský raketový útok v obavách, že by mohl zasadit ránu už tak poškozenému energetickému systému země. Nastává totiž zimní období a panují obavy z dalších dlouhých výpadků v dodávkách energií, jako už země zažila kvůli ruským útokům v minulosti.

Rusko při svém rozsáhlém útoku vyslalo dnes ráno na Ukrajinu 120 raket několika typů a také 90 dronů. Protivzdušná obrana zničila přes 140 vzdušných cílů, na odražení útoku se podílely také stíhačky F-16, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Údery podle něj způsobily škody na energetické infrastruktuře.

Rusko v noci provedlo jeden z největších vzdušných útoků na Ukrajinu, uvedl ministr zahraničí Sibyha.
„Bezpilotní letouny a rakety proti mírumilovným městům, spícím civilistům a kritické infrastruktuře. To je skutečná odpověď válečného zločince Putina všem, kteří mu nedávno volali a navštívili ho. Potřebujeme mír prostřednictvím síly, ne appeasement,“ napsal na sociální síti X Sybiha s odkazem na politiku ústupků či usmiřování.
Sybiha ve svém příspěvku patrně narážel na nedávný telefonický rozhovor německého kancléře Olafa Scholze s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po něm varoval, že podobné telefonáty ničím nepřispívají ke spravedlivému míru a varoval před „otevřením Pandořiny skříňky“, po němž mohou následovat další telefonáty, které oslabí Putinovu izolaci.

Kvůli ruským útokům museli energetici na některých místech nouzově odpojit dodávky energie. „Zažíváme další rozsáhlý útok na energetický systém. ... Kde je to možné, záchranáři a energetici už pracují na likvidaci následků,“ řekl ministr energetiky Herman Haluščenko.

Prezidenti USA Joe Biden a Číny Si Ťin-pching se shodli na tom, že rozhodnutí ohledně použití jaderných zbraní by měli dělat lidé a ne umělá inteligence (AI). Po jejich schůzce na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Lině o tom informoval Bílý dům. Agentura Reuters píše, že jde o první takové vyjádření Spojených států a Číny, tedy zemí, které jsou jadernými mocnostmi.
„Oba lídři potvrdili, že je nutné udržet kontrolu lidí nad rozhodnutím o použití jaderných zbraní,“ uvádí se v prohlášení Bílého domu. Biden a Si podle něho také dali najevo, že je potřeba „potřeba opatrně zvážit možná rizika a technologie využívající umělou inteligenci ve vojenské oblasti je potřeba vyvíjet opatrně a zodpovědně“.

Vojáci se prodírají zákopy v oparu žlutého dýmu, na polích hřmí kulometná palba, neviditelné drony bzučí nad hlavami a do toho se ozývají ukrajinské pokřiky: „Pozor!“ Tato scéna by se mohla odehrávat 3000 kilometrů daleko na ukrajinském Donbase, ale v tomto případě asi 2000 ukrajinských rekrutů a veteránů podstupuje výcvik na blátivých polích francouzského regionu Marny, kde se za první světové války střetly armády Francie a Německa, napsala agentura Reuters.
Iniciativa je součástí programu financovaného Evropskou unií, který od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 připravil už 60.000 Ukrajinců pro boj v první linii.
Při tomto výcviku se francouzská armáda snaží napodobit podmínky, kterým čelí ukrajinské jednotky doma, a zároveň je cvičí s vybavením, které Francie poskytuje Ukrajině. To zahrnuje obrněná vozidla pro přesuny vojsk a průzkum, houfnice Caesar, protitankové střely, střely země-vzduch a bojové radary.

Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ukrajina čelí rozsáhlému kombinovanému útoku ze strany Ruska. V Kyjevě hoří střecha obytného domu. Úřady v Mykolajivu na jihu země uvedly, že zasažena byla obytná čtvrť. Exploze se ozývaly v Kyjevě, Záporoží, v Oděse, Dnipru nebo Kryvém Rihu. Polská armáda informovala, že kvůli ruským útokům proti Ukrajině odstartovaly polské a spojenecké letouny. V autonomní Udmurtské republice na východě evropské části Ruska se v areálu továrny zřítil dron. Hlášen je jeden zraněný.
„V souvislosti s rozsáhlým ruským útokem na objekty nacházející se mimo jiné na západní Ukrajině zahájily v polském vzdušném prostoru operace polské i spojenecké letouny,“ uvedla polská armáda na sociální síti X. Rusko podle ní na Ukrajinu útočí raketami, balistickými střelami a bezpilotními letouny.
👍 👍 👍