Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině
Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy dnes zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. O generálově smrti dříve informovaly ruské internetové zpravodajské kanály. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila útok na generála za teroristický čin.
Obětí se stal devětapadesátiletý generál Jaroslav Moskalik, tvrdí zpravodajský kanál Baza, pokládaný za blízký tajným službám. Nálož v zaparkovaném voze Volkswagen Golf vybuchla v 10:40 (09:40 SELČ), když generál procházel okolo auta. Výbuch jej odhodil do vzdálenosti několika metrů.
Soudě podle snímků z místa činu byla nálož opatřena dalšími prvky pro zvýšení smrticího účinku, napsala Baza. Dodala, že generál byl podle údajů z roku 2021 zástupcem náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu.
„Otázka zní, jak ukončit válku ve středu Evropy a světa. Tak mnoho obětí vidíme každý den. Dnes byl dokonce zabit ruský generál v důsledku teroristického útoku v Moskvě,“ řekla mluvčí Zacharovová podle agentury TASS.
Účastnil se plánování operací proti Ukrajině
Balašicha leží asi 25 kilometrů východně od centra Moskvy, za okružní dálnicí okolo ruské metropole. Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války rozpoutal před více než třemi lety vpád ruských vojsk do sousední země na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Purtina.
Správa, ve které pracoval Moskalik, je hlavním článkem plánování operací proti Ukrajině, poznamenal server Ukrajinska pravda. Do hodnosti generálporučíka povýšil Moskalika v roce 2021 ruský prezident Vladimir Putin, připomněl server BBC News.
Dříve se v ruských médiích objevila verze, že v autě vybuchla plynová nádrž a exploze zabila náhodného kolemjdoucího. Deník Kommersant na svém webu píše, že mohli zahynout dva lidé: řidič auta a cestující, který právě vystupoval z vozu.
U Moskvy byl zlikvidován špičkový ruský generál, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na Bazu a připomněl, že nejde o první případ svého druhu. Loni v prosinci zahynul při atentátu v Moskvě náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov a jeho asistent. Ukrajina o den dříve oznámila, že generála podezřívá z válečných zločinů. Za generálovou smrtí stála ukrajinská tajná služba SBU, dodal portál.
Moskalik se v roce 2015 zúčastnil jednání s Ukrajinou. V roce 2022 v zájmu svého syna vysoudil na ministerstvu obrany byt v domě ve městě Balašicha, u kterého dnes zahynul, poznamenal server The Moscow Times s odvoláním na informace ze sociálních sítí.
Dodal, že auto, které dnes vyletělo do povětří, od konce ledna přinejmenším třikrát změnilo majitele: nejprve jej pětatřicetiletá Margarita přepsala na ázerbájdžánského občana, který jej vzápětí prodal šestadvacetiletému Andrejovi, a od něj vůz koupil čtyřicetiletý Ihnat, narozený v ukrajinském městě Sumy.
Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství věnující se válce na Ukrajině. Další zprávy vám přineseme zase od zítřejšího rána a přejeme dobrou noc.
Čínská loď I Pcheng 3 podezřelá z přerušení kabelů v Baltském moři v listopadu dnes vyplula z baltské úžiny, kde měsíc kotvila. Podle agentury AFP to oznámila švédská pobřežní stráž. Stalo se tak po čtvrtečním jednání na palubě lodi mezi zástupci Číny, Švédska, Finska, Německa a Dánska.
Ve dnech 17. a 18. listopadu někdo přerušil dva telekomunikační kabely, které vedou na dně Baltského moře. Jeden z kabelů spojoval Litvu se Švédskem, druhý Německo s Finskem. Některé dotčené země mluvily o sabotáži. Podezření padlo na čínskou loď, protože se podle záznamů o plavbě nacházela v oblasti. Loď od 19. listopadu kotvila v úžině Kattegat, která se nachází mezi Dánskem a Švédskem.
Podle odhadů ukrajinského ministerstva obrany přišla ruská invazní armáda na Ukrajině již o více než 770 000 vojáků.
Podle OSN bylo na Ukrajině v období od 24. února 2022 do 30. listopadu 2024 zabito přes 12 340 civilistů a více než 27 830 jich bylo zraněno.
Tvrzení, že příslušníci protivzdušné obrany jsou kvůli nedostatku vojáků přeřazováni k pěchotě, jsou „nevěrohodná a nesprávná“, uvedl 21. prosince Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil.
Maďarsko jedná s Moskvou a Kyjevem o zachování dodávek plynu přes Ukrajinu, uvedl 21. prosince premiér Viktor Orbán. Ukrajina uvedla, že neprodlouží dohodu o tranzitu ruského plynu přes své území, která vyprší 31. prosince. Toto rozhodnutí vyvolalo obavy Maďarska a dalších zemí a Orbán nyní naznačil možné netradiční řešení, jak udržet trasu pro Budapešť otevřenou.
„Nyní zkoušíme takový trik. Co kdyby plyn v době, kdy vstoupí na území Ukrajiny, už nebyl ruský, ale byl by už ve vlastnictví kupujících,“ řekl v komentáři pro Reuters.
Slovenský premiér Robert Fico se v pondělí chystá do Ruska jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o dodávkách plynu do Evropy, řekl v pátek srbský prezident Aleksandar Vučić a dnes o tom informoval slovenský deník Pravda. Kreml ale zatím tuto informaci nepotvrdil a slovenský deník čeká na odpověď od úřadu premiéra.
Podle Vučiče chce Fico s Putinem hovořit o tom, že Ukrajina má v úmyslu od 1. ledna zastavit tranzit plynu do Evropy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek na summitu EU v Bruselu zopakoval, že jeho země neprodlouží tranzit ruského plynu přes své území. Platnost dohody o přepravě ruského plynu přes Ukrajinu skončí v závěru letošního roku.
Ukrajinské síly 20. prosince úspěšně zaútočily na ruské pozice, přičemž místo pěchoty použily pouze pozemní drony a bezpilotní letouny, tvrdí armádní mluvčí.
V projevu v národní televizi seržant Volodymyr Dehtiarov, mluvčí Chartijské brigády Národní gardy Ukrajiny, uvedl, že při útoku u obce Lyptsi severně od Charkova byly použity „desítky jednotek robotické a bezpilotní techniky“ podporované pozorovacími drony.
Dvě ruská letiště pozastavila lety poté, co ukrajinské drony zaútočily na Kazaň, informují média a úředníci. Ruská státní média Kommersant informovala, že letiště v Kazani i v sousedním Iževsku pozastavila lety.
Německý ministr obrany Boris Pistorius vyzval ke zvýšení obranného rozpočtu země, jako hlavní důvod uvedl Rusko, informoval 21. prosince německý Spiegel. „Od roku 2028 potřebujeme obranný rozpočet ve výši nejméně 80 miliard, spíše 90 miliard eur ročně, abychom splnili požadavky, které máme kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci,“ řekl Pistorius. „Pokud Putin zaútočí, musíme být schopni vést válku,“ dodal.
Ze 113 dronů vyslaných Rusy během dnešní noci na ukrajinské území se podařilo ukrajinským vzdušným silám do 09:00 (8:00 SEČ) sestřelit 57 z nich, uvedl ruskojazyčný server BBC. Oběti na životech nejsou hlášeny. Ruská strana hlásí útok drony v Kazani.
Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila drony v 11 různých regionech včetně Kyjeva. Dalších 56 bezpilotních letounů se zřítilo bez způsobení škod, uvedlo ukrajinské letectvo. V Záporožské a Charkovské oblasti sestřelené drony poškodily soukromé a bytové domy, dodala letectvo. Již dříve regionální vojenské správy informovaly o útocích dronů na Záporoží a Charkov.
Rusko zaútočilo včera večer na Záporoží a zranilo čtyři lidi, včetně dvanáctiletého chlapce, informoval gubernátor regionu Ivan Fedorov. Útok poškodil devítipatrový obytný dům, zranění utrpěly tři ženy a dvanáctiletý chlapec. Podrobnosti o jejich stavu Fedorov nesdělil.
Ukrajina v posledních měsících válečného konfliktu s Ruskem ztrácí podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany mnohem víc, než se čekalo. Celkově průběh konfliktu v roce 2024 poněkud otupil optimistický pohled Západu na možné převzetí iniciativy ukrajinskou stranou, řekl Petráš ČTK. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu předloni v únoru.
„Pokud budeme hodnotit vývoj konfliktu v roce 2024, pak bude nutné podotknout, že Ukrajina především v posledních měsících ztrácí mnohem více, než se čekalo. V tuto chvíli je obtížné posoudit, zda je to v důsledku kritického nedostatku vojáků k nasazení na frontové linii, či v důsledku zahájení ofenzivy v oblasti Kurska, jelikož to mohlo oslabit ukrajinskou obranu na klíčových úsecích frontové linie a možná tím Ukrajina poskytla Rusku až příliš prostoru pro další postup,“ uvedl Petráš.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
pokračujeme v online zpravodajství z konfliktu na Ukrajině.
Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) dokončila šestou revizi úvěrového programu pro Ukrajinu, což umožňuje vyplacení dalších zhruba 1,1 miliardy dolarů (asi 26,5 miliardy Kč). MMF o tom informoval v tiskové zprávě. Zároveň zlepšil odhad letošního růstu ukrajinské ekonomiky na čtyři procenta. V říjnovém globálním ekonomickém výhledu letošní hospodářský růst na Ukrajině odhadoval na tři procenta.
„U ekonomického růstu v roce 2024 došlo ke zlepšení vzhledem k překvapivě silné odolnosti vůči energetickým šokům,“ uvedl MMF. „V roce 2025 se nicméně očekává zpomalení hospodářského růstu kvůli stoupajícímu napětí na trhu práce, dopadům ruských útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a pokračující nejistotě ohledně války,“ dodal.
👍 👍 👍