Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině
Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy dnes zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. O generálově smrti dříve informovaly ruské internetové zpravodajské kanály. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila útok na generála za teroristický čin.
Obětí se stal devětapadesátiletý generál Jaroslav Moskalik, tvrdí zpravodajský kanál Baza, pokládaný za blízký tajným službám. Nálož v zaparkovaném voze Volkswagen Golf vybuchla v 10:40 (09:40 SELČ), když generál procházel okolo auta. Výbuch jej odhodil do vzdálenosti několika metrů.
Soudě podle snímků z místa činu byla nálož opatřena dalšími prvky pro zvýšení smrticího účinku, napsala Baza. Dodala, že generál byl podle údajů z roku 2021 zástupcem náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu.
„Otázka zní, jak ukončit válku ve středu Evropy a světa. Tak mnoho obětí vidíme každý den. Dnes byl dokonce zabit ruský generál v důsledku teroristického útoku v Moskvě,“ řekla mluvčí Zacharovová podle agentury TASS.
Účastnil se plánování operací proti Ukrajině
Balašicha leží asi 25 kilometrů východně od centra Moskvy, za okružní dálnicí okolo ruské metropole. Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války rozpoutal před více než třemi lety vpád ruských vojsk do sousední země na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Purtina.
Správa, ve které pracoval Moskalik, je hlavním článkem plánování operací proti Ukrajině, poznamenal server Ukrajinska pravda. Do hodnosti generálporučíka povýšil Moskalika v roce 2021 ruský prezident Vladimir Putin, připomněl server BBC News.
Dříve se v ruských médiích objevila verze, že v autě vybuchla plynová nádrž a exploze zabila náhodného kolemjdoucího. Deník Kommersant na svém webu píše, že mohli zahynout dva lidé: řidič auta a cestující, který právě vystupoval z vozu.
U Moskvy byl zlikvidován špičkový ruský generál, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na Bazu a připomněl, že nejde o první případ svého druhu. Loni v prosinci zahynul při atentátu v Moskvě náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov a jeho asistent. Ukrajina o den dříve oznámila, že generála podezřívá z válečných zločinů. Za generálovou smrtí stála ukrajinská tajná služba SBU, dodal portál.
Moskalik se v roce 2015 zúčastnil jednání s Ukrajinou. V roce 2022 v zájmu svého syna vysoudil na ministerstvu obrany byt v domě ve městě Balašicha, u kterého dnes zahynul, poznamenal server The Moscow Times s odvoláním na informace ze sociálních sítí.
Dodal, že auto, které dnes vyletělo do povětří, od konce ledna přinejmenším třikrát změnilo majitele: nejprve jej pětatřicetiletá Margarita přepsala na ázerbájdžánského občana, který jej vzápětí prodal šestadvacetiletému Andrejovi, a od něj vůz koupil čtyřicetiletý Ihnat, narozený v ukrajinském městě Sumy.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Musk na stanici Fox uvedl, že do dnešního rozsáhlého kybernetického útoku na jeho sociální síť X byly zapojeny IP adresy z Ukrajiny.

Ukrajinská delegace, která se má v úterý setkat v Saúdské Arábii s americkými zástupci a jednat o možnostech ukončení války s Ruskem, navrhne příměří ve vzduchu a na moři. Napsaly to dnes agentury AFP a AP s odvoláním na nejmenované ukrajinské představitele. Ukrajinská delegace přiletěla podle serveru Ukrajinska pravda do saúdské Džiddy s prezidentem Volodymyrem Zelenským, jehož dnes čekalo jednání s korunním princem Muhammadem bin Salmánem. Výstupy z tohoto setkání zatím nejsou k dispozici.
„Máme návrh na příměří na obloze a na příměří na moři,“ řekl AFP nejmenovaný ukrajinský činitel. „Jsou to možnosti příměří, které lze snadno zavést a monitorovat. Je možné s nimi začít,“ dodal.

Polovina domácností ukrajinských uprchlíků v Česku žila loni pod hranicí příjmové chudoby. Práci přitom mělo 80 procent příchozích v aktivním věku. Velká část z nich stále pracuje výrazně pod svou profesní kvalifikací. Třetině výdělek nestačil na živobytí. Vyplývá to z výsledků osmé a deváté vlny dlouhodobého průzkumu Hlas Ukrajinců, které dnes zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Zjištění jsou reprezentativní. Do osmého kola dotazování se loni na přelomu června a července zapojilo 1261 uprchlíků a do devátého pak v listopadu 1048.

Spojené státy chtějí pochopit postoje Ukrajiny a zjistit, jaké ústupky je Kyjev na cestě k diplomatickému ukončení války s Ruskem připraven učinit. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio o úterním jednání s ukrajinskou delegací v Saúdské Arábii. Poznamenal, že výsledek schůzky může výrazně ovlivnit rozhodnutí USA znovu poskytnout Ukrajině pomoc. Washington krátce po nedávné roztržce mezi prezidenty USA a Ukrajiny Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským pozastavil zbrojní podporu Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi.

„Já vnímám, že může vzniknout očekávání od této schůzky, které by mělo snad vyústit v nějaké zásadní oznámení zřízení válečného kabinetu nebo něčeho podobného. My v takové krizové situaci nejsme,“ upozornil Petr Pavel. „Na druhou stranu čelíme bezprecedentně rychlému a dynamickému vývoji jak v zahraniční politice, tak v bezpečnostní situaci nejenom v Evropě, ale i ve světě. Všichni vnímáme mnoho protichůdných prohlášení, která by ještě před několika týdny připadala nemožná, šokující, a dnes jsou realitou a my samozřejmě na takový dynamický vývoj, na tak zásadní změny, musíme reagovat,“ upozornil prezident po jednání nejvyšších ústavních činitelů na tiskové konferenci na Pražském hradě.
„Naší preferencí bude i nadále fungovat v těsném spojenectví se Spojenými státy a udržovat fungující transatlantickou vazbu. Na druhou stranu bychom měli být připraveni i na scénář, kdy v tom zůstaneme sami – jako Evropa, případně jako část Evropy. A v tom případě jsme připraveni se zeměmi, které uvažují podobně nebo stejně jako my, velice intenzivně pracovat na tom, abychom si všechny potřebné schopnosti zajištění naší obrany uchovali. S tím souvisí i pokračující podpora Ukrajiny,“ vzkázal Pavel.
„Nastolení míru, pokud možno co nejspravedlivějšího míru pro Ukrajinu, je v našem bezprostředním bezpečnostním zájmu a i z toho důvodu naše podpora Ukrajině bude pokračovat,“ ujistil Pavel. „Ukrajina je napadenou zemí a agresor nemůže být za svou agresi odměněn,“ zdůraznil prezident.

Ruské síly se snaží uchytit v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, aby přerušily zásobovací trasy ukrajinských vojáků bojujících v sousední Kurské oblasti na západě Ruska. Generál Oleksandr Syrskyj dnes na sociálních sítích uvedl, že situaci na hranicích mají ukrajinské jednotky pod kontrolou a že na místě rozhodl o jejich posílení. Dodal, že Ukrajincům v Kurské oblasti nehrozí obklíčení.

Britský premiér Keir Starmer v sobotu uspořádá virtuální schůzku světových lídrů věnovanou Ukrajině, řekl jeho mluvčí. Konkrétní jména nezmínil. Uvedl, že jednání naváže na londýnský summit ze začátku března, píše agentura Reuters. Tehdy se představitelé některých evropských zemí bavili o další podpoře Ukrajiny, která se už přes tři roky brání ozbrojené agresi sousedního Ruska.
„Premiér uspořádá druhé setkání koalice ochotných a naváže na summit v sídle Lancaster House,“ řekl Starmerův mluvčí. Jako koalice ochotných jsou označovány země, které dávají najevo, že v případě dosažení míru na Ukrajině by do této země vyslaly své vojáky v rámci případné budoucí mírové mise dohlížející na klid zbraní.

Česko a Mongolsko spolu souhlasí v tom, že mír, který má být dojednán, musí být co nejspravedlivější pro Ukrajinu. Obě země vnímají to, že budou nutné kompromisy, musejí ale zachovat suverenitu Ukrajiny. Na dnešní tiskové konferenci po jednání se svým mongolským protějškem Uchnágínem Chürelsüchem v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Chürelsüch dodal, že konflikt se musí vyřešit mírovou cestou, za významnou považuje roli OSN.

Americký prezident Donald Trump dal svým poradcům soukromě najevo, že mu nebude stačit uzavření dohody o nerostech s Ukrajinou, pokud má Kyjevu odblokovat americkou pomoc a zpravodajské informace. Po ukrajinském prezidentovi Volodymyru Zelenském bude chtít územní ústupky vůči Rusku, a možná bude dokonce požadovat kroky vedoucí k jeho odstoupení z funkce, napsal v neděli zpravodajský web americké televize NBC News s odvoláním na informované americké zdroje. Zástupci USA a Ukrajiny budou tento týden jednat v Saúdské Arábii.
Trump chce, aby s ním Zelenskyj uzavřel dohodu, která by Spojeným státům zaručila podíl na ukrajinských nerostných zdrojích. Zároveň ale podle zdrojů NBC News chce, aby Zelenskyj změnil přístup k mírovým jednáním a byl ochoten udělat ústupky, například postoupit část ukrajinského území Rusku. Trump rovněž podle zdrojů chce, aby Zelenskyj učinil kroky směrem k vypsání voleb a možná i svému odstoupení.

Členské státy Evropské unie mají posledních pár dní na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám. Maďarsko je podle informací ČTK stále proti. Bez dohody sankce vyprší v sobotu 15. března, musí se přitom prodlužovat každých šest měsíců.
Na unijním sankčním seznamu je nyní více než 2400 osob a subjektů se zmrazeným majetkem a zákazem cestování, důvodem pro zařazení byl například jejich podíl na podrývání územní celistvosti Ukrajiny. Na pracovní úrovni Budapešť prodloužení sankcí stále odmítá, dnes by se o nich měli v Bruselu opět jednat diplomaté členských zemí evropského bloku.

Rusko pohrozilo australské vládě, že vyslání jejích mírových jednotek na Ukrajinu se neobejde bez „vážných následků“, píše server The Guardian. Austrálie totiž zvažuje, že by se její vojáci podíleli na takzvané koalici ochotných, která by na Ukrajině vedla mírovou vojenskou misi kontrolující klid zbraní. Kyjev se už tři roky brání ruské agresi.
„Rusko už několikrát jasně uvedlo, že jakákoliv zahraniční vojenská přítomnost na Ukrajině je absolutně neakceptovatelná. Myšlenka nasazení západních vojenských kontingentů na Ukrajině pod maskou udržování míru má proto za cíl pouze podkopat mírové úsilí. Canberra zůstává pevně na straně války společně s těmi v Evropě, kteří sázejí na pokračování konfliktu a jeho eskalaci navzdory povzbudivým posunům směrem k mírovým jednáním,“ uvedla ve svém prohlášení ruská ambasáda v Austrálii. Dodala, že nejde o výhrůžku, ale o „varování“.

Polský premiér Donald Tusk dnes vyzval přátele své země, aby respektovali své spojence a nebyli arogantní. Stalo se to po nedělní slovní přestřelce amerického miliardáře Elona Muska a šéfa americké diplomacie Marca Rubia s polským ministrem zahraničí Radoslawem Sikorským týkající se Muskova internetového systému Starlink. Agentura Reuters podotýká, že Tusk ve svém příspěvku na sociální síti X nikoho konkrétně nezmínil.
„Skutečná vůdčí role obnáší respekt vůči partnerům a spojencům. I vůči těm menším a slabším. Nikdy aroganci,“ napsal dnesk Tusk. „Drazí přátelé, přemýšlejte o tom,“ dodal. Polsko dlouhodobě patří k pevným spojencům Washingtonu v Evropě, zároveň od začátku ruské invaze na Ukrajinu poskytuje významnou vojenskou i logistickou pomoc Kyjevu.

Bratranec amerického viceprezidenta J. D. Vance bojoval dva a půl roku v řadách ukrajinské armády proti Rusům, než se v lednu vrátil do vlasti. Sedmačtyřicetiletý Nate, který má s mladším Vancem společné prarodiče a viceprezidentova matka je sestrou Nateova otce, řekl francouzskému listu Le Figaro, že si jako zapřisáhlý republikán zoufá nad americkým obratem v postoji vůči válce na Ukrajině. Ta se už déle než tři roky brání ruské agresi, a to donedávna i s významnou americkou pomocí.
„Donald Trump a můj bratranec si zjevně myslí, že mohou uchlácholit (ruského prezidenta) Vladimira Putina. Pletou se. Rusové nám nezapomenou naši podporu Ukrajině. Jsme pro Putina užiteční idioti,“ prohlásil v rozsáhlém interview.

Ruské síly se snaží uchytit v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, aby přerušily zásobovací trasy ukrajinských sil bojujících v sousední Kurské oblasti na západě Ruska. Uvedl to dnes mluvčí ukrajinské pohraniční stráže. Ta ruské útoky odráží i za pomoci děl, minometů a dronů, řekl mluvčí Andrij Demčenko v ukrajinské televizi. Rusové se podle něj snaží vybudovat opěrný bod u obce Novenke. Rusko tvrdí, že tuto obec dobylo.
Pět zraněných si vyžádaly noční ruské útoky na Záporožskou a Chersonskou oblast. Ukrajinské letectvo oznámilo, že protivzdušná obrana za uplynulou noc sestřelila 130 ze 176 dronů nepřítele. Dalších 42 bezpilotních letounů nedosáhlo svého cíle pravděpodobně v důsledku použití prostředků elektronického boje. Škody Ukrajinci hlásí také v Poltavské, Charkovské a Kyjevské oblasti. Podle úřadů bylo v Poltavské oblasti poškozeno několik obytných domů v Poltavském okrese. Nikomu se nic nestalo.
Ukrajina se stala největším dovozcem zbraní, dovoz do Evropy stoupl o 155 procent. Uvedl to Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI). Spojené státy měly na dovozu zbraní do Evropy v letech 2020 až 2024 podíl více než 50 procent.
Evropa měla na celkovém dovozu zbraní v letech 2020 až 2024 podíl 28 procent. Samotná Ukrajina se pak na celkovém dovozu zbraní podílela 8,8 procenta a necelá polovina tohoto dovozu pocházela z USA. Ty však pod novým prezidentem Donaldem Trumpem pozastavily vojenskou pomoc Kyjevu.

Na Pražském hradě se dnes odpoledne mimořádně setkají nejvyšší ústavní činitelé k diskusi o zahraniční politice. Kromě prezidenta Petra Pavla, premiéra Petra Fialy (ODS), předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) a šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) se jednání zúčastní také ministři zahraničí Jan Lipavský (nestr.) a obrany Jana Černochová (ODS).
Nejvyšší ústavní činitelé se naposledy setkali v polovině prosince. Hovořili o válce na Ukrajině, ale také tehdejších konfliktech v Sýrii či Libanonu. Pavel tehdy ocenil vstřícnost při koordinaci zahraničních aktivit, aby Česko nejen navenek, ale i k vlastním občanům hovořilo jedním hlasem.

Spojené státy brzy obnoví sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, řekl americký prezident Donald Trump v neděli novinářům podle serveru Axios. V úterý se mají v Saúdské Arábii konat jednání amerických a ukrajinských diplomatů o možném příměří ve válce na Ukrajině. Trump v neděli také řekl, že doufá, že tato jednání přinesou dobré výsledky.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.
👍 👍 👍