Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině
Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy dnes zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. O generálově smrti dříve informovaly ruské internetové zpravodajské kanály. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila útok na generála za teroristický čin.
Obětí se stal devětapadesátiletý generál Jaroslav Moskalik, tvrdí zpravodajský kanál Baza, pokládaný za blízký tajným službám. Nálož v zaparkovaném voze Volkswagen Golf vybuchla v 10:40 (09:40 SELČ), když generál procházel okolo auta. Výbuch jej odhodil do vzdálenosti několika metrů.
Soudě podle snímků z místa činu byla nálož opatřena dalšími prvky pro zvýšení smrticího účinku, napsala Baza. Dodala, že generál byl podle údajů z roku 2021 zástupcem náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu.
„Otázka zní, jak ukončit válku ve středu Evropy a světa. Tak mnoho obětí vidíme každý den. Dnes byl dokonce zabit ruský generál v důsledku teroristického útoku v Moskvě,“ řekla mluvčí Zacharovová podle agentury TASS.
Účastnil se plánování operací proti Ukrajině
Balašicha leží asi 25 kilometrů východně od centra Moskvy, za okružní dálnicí okolo ruské metropole. Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války rozpoutal před více než třemi lety vpád ruských vojsk do sousední země na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Purtina.
Správa, ve které pracoval Moskalik, je hlavním článkem plánování operací proti Ukrajině, poznamenal server Ukrajinska pravda. Do hodnosti generálporučíka povýšil Moskalika v roce 2021 ruský prezident Vladimir Putin, připomněl server BBC News.
Dříve se v ruských médiích objevila verze, že v autě vybuchla plynová nádrž a exploze zabila náhodného kolemjdoucího. Deník Kommersant na svém webu píše, že mohli zahynout dva lidé: řidič auta a cestující, který právě vystupoval z vozu.
U Moskvy byl zlikvidován špičkový ruský generál, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na Bazu a připomněl, že nejde o první případ svého druhu. Loni v prosinci zahynul při atentátu v Moskvě náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov a jeho asistent. Ukrajina o den dříve oznámila, že generála podezřívá z válečných zločinů. Za generálovou smrtí stála ukrajinská tajná služba SBU, dodal portál.
Moskalik se v roce 2015 zúčastnil jednání s Ukrajinou. V roce 2022 v zájmu svého syna vysoudil na ministerstvu obrany byt v domě ve městě Balašicha, u kterého dnes zahynul, poznamenal server The Moscow Times s odvoláním na informace ze sociálních sítí.
Dodal, že auto, které dnes vyletělo do povětří, od konce ledna přinejmenším třikrát změnilo majitele: nejprve jej pětatřicetiletá Margarita přepsala na ázerbájdžánského občana, který jej vzápětí prodal šestadvacetiletému Andrejovi, a od něj vůz koupil čtyřicetiletý Ihnat, narozený v ukrajinském městě Sumy.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od nedělního rána.

Český návrh na omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru podpořil i například francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot, ztotožňuje se s ním i polské předsednictví v Radě Evropské unie. Zatím ale není dojednána jednomyslná podpora. V rozhovoru to ČTK řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
"Česko navrhuje vlastní konkrétní návrh omezení pohybu ruských diplomatů, kterých je v Evropě něco mezi 2000 až 3000 včetně obslužného personálu a rodinných příslušníků. Toto vytváří velmi kvalitní síť pro jejich špionážní operace, pro jejich sabotážní operace," uvedl ministr. "Nevidím jediný důvod, proč bychom jim měli vycházet vstříc a nechávat je tady cestovat s schengenskými vízy," dodal.

Ukrajinské úřady zveřejnily další fotografie s následky ruského útoku v Poltavské oblasti.

Během doby, kdy byl opoziční lídr Alexej Navalnyj ve vězení, psal často dopisy svým přátelům či známým. Jedním z nich byl i Natan Šaransky, který byl před přibližně 40 lety vězněn ve stejné věznici jako Navalnyj – v Polárním vlkovi. Šaransky nyní popsal, co bylo předmětem jejich dopisů a co si prožil ve vězení. „Všechno si musíte připomínat, vědět, proč tam jste, dál říkat ne KGB a nevzdávat se tlaku, který každou chvíli zažíváte," řekl novinářům. Celý článek čtěte ZDE.

Ramzan Kadyrov, vůdce Čečenska a spojenec Vladimira Putina, podle britského deníku The Sun zmizel a nebyl viděn téměř 3 týdny. Spekuluje se, že na vině je vážná nemoc. Zprávy o jeho chatrném zdraví se objevují již od roku 2019. Celý článek čtěte ZDE.

Moldavská plynárenská společnost Moldovagaz dnes dodala tři miliony metrů krychlových zemního plynu do moldavského separatistického regionu Podněstří. Jde o první dodávku od začátku roku, kdy byl zastaven tranzit ruského plynu do Podněstří přes Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení firmy Moldovagaz.
Proruské Podněstří bylo od začátku ledna bez dodávek plynu z Ruska kvůli sporům o dluh mezi ruskou společností Gazprom a Kišiněvem a kvůli rozhodnutí Kyjeva zastavit tranzit ruského plynu přes své území.

Bývalý český prezident Miloš Zeman se dnes ve svém domě v Lánech na Kladensku sešel se slovenským ministrem zahraničí Jurajem Blanárem. Shodli se na důležitosti co nejlepších vztahů mezi oběma sousedními státy, které na vládní úrovni v poslední době citelně ochladly kvůli rozdílným názorům obou kabinetů. Zeman na facebooku uvedl, že při dnešním rozhovoru s Blanárem tlumočil podporu slovenskému premiérovi Robertu Ficovi.
Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) loni v březnu přerušila česko-slovenské mezivládní konzultace kvůli rozdílným názorům Prahy a Bratislavy na klíčová témata zahraniční politiky. Projevovaly se hlavně ve vztahu k Ukrajině. Fico v poslední době kritizoval Českou republiku, že její politici a média podle něj zasahují do vnitřních záležitostí Slovenska. Fiala označil obvinění za absurdní, důrazně Ficova slova odmítl i ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) popřela, že by měla podíl na organizování protivládních protestů a přípravě státního převratu na Slovensku. Ve svém dnešním vyjádření na síti Telegram uvedla, že jde o falešná obvinění ze strany slovenských úřadů. Zároveň vyzvala evropské politiky, aby se vyjadřovali zodpovědným způsobem a nenapomáhali nepřátelské propagandě.
Slovenský premiér Robert Fico v pátek znovu obvinil opozici z přípravy převratu v zemi a také z plánu okupovat vládní budovy. Uvedl rovněž, že v zemi působí vojenská jednotka Gruzínská legie, která podle něj stála za protesty na Ukrajině a v Gruzii. Gruzínská legie je podle Fica pod kontrolou ukrajinské rozvědky. Ta dnes uvedla, že v jejích strukturách žádná jednotka s takovým názvem neexistuje.

Počet obětí ruských útoků na Ukrajině vzrostl na sedm. Raketové a dronové údery v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny dnes ráno zabily nejméně jednoho člověka a další čtyři zranily. Podle serveru Ukrajinská pravda to uvedl šéf vojenské správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Minimálně další čtyři lidé zemřeli a 13 utrpělo zranění při ruském útoku na obytný dům v Poltavské oblasti, informovala agentura DPA s odvoláním na kyjevské ministerstvo vnitra s tím, že mezi oběťmi jsou tři děti. Další dva lidé zemřeli při ruském útoku na město Sumy, dodala DPA.

Ruské ministerstvo obrany dnes podle agentury Reuters oznámilo dobytí obce Krymske ležící na řece Severní Doněc v Doněcké oblasti. Ruské síly také podle prohlášení dnes útočily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a v posledních 24 hodinách sestřelily 108 ukrajinských dronů.

Česko na Ukrajině loni podpořilo humanitární projekty za 150 milionů korun, směřovaly například do zdravotnictví nebo budování náhradního ubytování. V rozhovoru to ČTK řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Podpora Ukrajiny napadené Ruskem je podle něj důležitá nejen lidsky, ale pomáhá také k tomu, aby z Ukrajiny nemuselo odcházet tolik uprchlíků.
Další projekty se zaměřují na energetiku, na budování náhradních zdrojů energií či dodávky kogeneračních jednotek. "Stejně tak třeba vybavení operačních sálů v obci Vynnyky ve Lvovské oblasti. Dohromady za loňský rok to byly projekty v částce 150 milionů korun. Věřím, že to jsou dobře vynaložené peníze," uvedl Lipavský.

Ukrajinské úřady dnes ráno podle agentury AFP vyhlásily letecký poplach po celém území země, která se už skoro tři roky brání ruské ozbrojené agresi. V Poltavské oblasti útoky poškodily energetickou infrastrukturu, v důsledku čehož zůstalo podle úřadů 164 domů bez proudu.

V Poltavské oblasti zemřeli po úderu na obytný dům nejméně dva lidé, zraněných je sedm, informovala agentura Reuters s odvoláním na kyjevské ministerstvo vnitra.

Ruské údery v Charkovské a Poltavské oblasti na Ukrajině zabily minimálně tři lidi a dalších 11 utrpělo zranění, informovaly místní úřady.

Rusko nechce ustoupit ze své dobyvačné politiky a snahy zničit Ukrajinu jako celek, a pokud připouští ruská strana nějaké jednání, tak o evropské bezpečnosti, a to ideálně s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. V rozhovoru to ČTK řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.), podle kterého to pro každého českého občana musí být naprosto nepřijatelný požadavek. Ukrajina podle šéfa diplomacie bojuje za svoji nezávislost, existenci a v přeneseném slova smyslu za evropskou bezpečnost.
Rusko proti Ukrajině rozsáhlou invazí zahájilo válku před téměř třemi lety. "Svět se za ty tři roky hodně proměnil. Myslím si, že všichni vystřízlivěli z představy o globalizovaném světě. Posiluje se to, co bychom mohli rétorikou studené války nazvat jako blokové dělení," uvedl Lipavský. O to více je podle něj důležité, kam Česko patří.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že chce hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Bez upřesnění podle agentury Reuters naznačil, že lze očekávat něco významného. Trump také řekl, že Washington s Moskvou už vedou vážné rozhovory. Opakovaně už zmiňoval, že by rád jednal o řadě problémů včetně války na Ukrajině. Moskva ale uvádí, že nedostala z Washingtonu žádný signál, kdy a kde by se taková schůzka mohla konat.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Nejméně sedm lidí utrpělo zranění při pátečním večerním raketovém útoku ruských sil na historické centrum ukrajinské Oděsy. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského jsou mezi nimi norští diplomaté. „Naštěstí nedošlo k žádným obětem. Je několik zraněných, jsou ošetřováni. Mezi lidmi, kteří byli v epicentru útoku, byli i norští diplomatičtí činitelé,“ napsal na Telegramu.
👍 👍 👍