Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině
Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy dnes zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. O generálově smrti dříve informovaly ruské internetové zpravodajské kanály. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila útok na generála za teroristický čin.
Obětí se stal devětapadesátiletý generál Jaroslav Moskalik, tvrdí zpravodajský kanál Baza, pokládaný za blízký tajným službám. Nálož v zaparkovaném voze Volkswagen Golf vybuchla v 10:40 (09:40 SELČ), když generál procházel okolo auta. Výbuch jej odhodil do vzdálenosti několika metrů.
Soudě podle snímků z místa činu byla nálož opatřena dalšími prvky pro zvýšení smrticího účinku, napsala Baza. Dodala, že generál byl podle údajů z roku 2021 zástupcem náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu.
„Otázka zní, jak ukončit válku ve středu Evropy a světa. Tak mnoho obětí vidíme každý den. Dnes byl dokonce zabit ruský generál v důsledku teroristického útoku v Moskvě,“ řekla mluvčí Zacharovová podle agentury TASS.
Účastnil se plánování operací proti Ukrajině
Balašicha leží asi 25 kilometrů východně od centra Moskvy, za okružní dálnicí okolo ruské metropole. Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války rozpoutal před více než třemi lety vpád ruských vojsk do sousední země na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Purtina.
Správa, ve které pracoval Moskalik, je hlavním článkem plánování operací proti Ukrajině, poznamenal server Ukrajinska pravda. Do hodnosti generálporučíka povýšil Moskalika v roce 2021 ruský prezident Vladimir Putin, připomněl server BBC News.
Dříve se v ruských médiích objevila verze, že v autě vybuchla plynová nádrž a exploze zabila náhodného kolemjdoucího. Deník Kommersant na svém webu píše, že mohli zahynout dva lidé: řidič auta a cestující, který právě vystupoval z vozu.
U Moskvy byl zlikvidován špičkový ruský generál, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na Bazu a připomněl, že nejde o první případ svého druhu. Loni v prosinci zahynul při atentátu v Moskvě náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov a jeho asistent. Ukrajina o den dříve oznámila, že generála podezřívá z válečných zločinů. Za generálovou smrtí stála ukrajinská tajná služba SBU, dodal portál.
Moskalik se v roce 2015 zúčastnil jednání s Ukrajinou. V roce 2022 v zájmu svého syna vysoudil na ministerstvu obrany byt v domě ve městě Balašicha, u kterého dnes zahynul, poznamenal server The Moscow Times s odvoláním na informace ze sociálních sítí.
Dodal, že auto, které dnes vyletělo do povětří, od konce ledna přinejmenším třikrát změnilo majitele: nejprve jej pětatřicetiletá Margarita přepsala na ázerbájdžánského občana, který jej vzápětí prodal šestadvacetiletému Andrejovi, a od něj vůz koupil čtyřicetiletý Ihnat, narozený v ukrajinském městě Sumy.
Děkujeme za pozornost, to je z dnešního zpravodajství k válce na Ukrajině vše. Opět se přihlásíme ve čtvrtek ráno, dobrou noc.
Končící administrativa prezidenta Bidena chce co nejvíce urychlit pomoc Ukrajině ve výši šesti miliard dolarů. Trump část z ní ale může zastavit.
Vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách v době, kdy ukrajinská obrana čelí sílícímu tlaku ruských invazních sil, vyvolalo v ulicích Kyjeva a Charkova obavy. Napsala to dnes agentura AFP a připomněla, že Ukrajina je ve své obraně před ruskou invazí závislá na zahraniční vojenské pomoci - hlavně z Washingtonu. Usiluje také o integraci do Severoatlantické aliance.
„Je to znepokojující,“ řekla agentuře Natalija, která uprchla z jihoukrajinského města Mariupol, jehož se v květnu 2022 po těžkých bojích a obléhání zmocnila ruská armáda. „Něco se změní, už nebude taková podpora jako dříve,“ dodala.
Přístup k obnově Ukrajiny by si zasloužil komplexní, integrovaný a koordinovaný plán, vytvořený ve spolupráci se Severní Amerikou a Evropou. Na dnešní tiskové konferenci po jednání se švýcarskou prezidentkou Violou Amherdovou to řekl český prezident Petr Pavel. Obě země se na tom podle něj shodují.
Plán by podle české hlavy státu přinesl Ukrajině perspektivu, na kterou by se mohla spoléhat. Pokud budou lidé, kteří emigrovali ze země ohrožené ruskou válkou, vědět o projektech, do kterých by se mohli zapojit, bylo by to dobré pro Ukrajinu i další země, míní.
Vítězství republikána Donalda Trumpa ve volbách amerického prezidenta znamená porážku liberálních a progresivistických myšlenek. Novinářům to dnes řekl slovenský premiér Robert Fico, který také hlasování voličů ve Spojených státech využil k opětovné kritice médií. Podle Fica by Trump mohl snížit pomoc Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi.
„Myslíme si, že bude klást důraz na ekonomické záležitosti Spojených států. Myslím, že se zapotíme v Evropské unii. Ani zdaleka nejsme schopni v Evropské unii být tak draví, jak může být administrativa nového amerického prezidenta,“ uvedl Fico.
Snímky 13. brigády Národní gardy Ukrajiny z míst poblíž Charkova, kde se v době jejich pořízení připravovali střílet z děla.
Ruský nejvyšší soud dnes zamítl odvolání bývalého velitele proruských separatistů Igora Girkina, známého také pod jménem Igor Strelkov, proti odsouzení do vězení po veřejné kritice Kremlu. Soud jednal za zavřenými dveřmi, tedy s vyloučením veřejnosti a médií, a Girkin se jednání nezúčastnil, uvedla ruská média.
Nacionalista Girkin byl letos v lednu odsouzen ke čtyřletému vězení za výzvy k extremismu. Bývalý důstojník ruské tajné služby FSB a stoupenec války proti Ukrajině před svým uvězněním na sociálních sítích stále ostřeji kritizoval ruské vojenské velení i prezidenta Vladimira Putina za neschopnost. Po otevřených výpadech proti Kremlu ho úřady loni v červenci zadržely a obvinily.
Svět je plný nestability, nejistoty a chaosu, nejvíc ho ohrožuje ruská nevyprovokovaná a devastující agrese vůči Ukrajině. Český prezident Petr Pavel to dnes řekl v projevu na zahraničním výboru švýcarského parlamentu v Bernu. Přes 50 států podle něj tento rok poskytlo různou vojenskou pomoc Ukrajině. Hlava státu také očekává pokračování české muniční iniciativy i v příštím roce. Díky ní by Ukrajina do konce letošního roku měla dostat 500.000 kusů dělostřelecké munice.
Ruský prezident Vladimir Putin je připraven k dialogu se Spojenými státy, prohlásil dnes mluvčí Kremlu a dodal, že až po inauguraci nového prezidenta v lednu se ukáže, zda se v USA změnila nálada. Mluvčí Dmitrij Peskov podle agentur také prohlásil, že neví o tom, že by se Putin chystal gratulovat Donaldu Trumpovi k jeho předpokládanému vítězství v prezidentských volbách.
„Nejsem si vědom plánů prezidenta (Putina) poblahopřát Trumpovi k vítězství,“ řekl novinářům Peskov. „Nezapomínejte, že jde o nikoliv přátelskou zemi, která je přímo i nepřímo zapojena do války proti našemu státu,“ prohlásil podle agentury TASS. Moskva se chystá posuzovat Trumpa „podle konkrétních činů“, dodal podle agentury AFP.
Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem může podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) ohrozit vazby USA s Evropou, vazby v Severoatlantické alianci či pomoc Ukrajině. Nic z toho není dobrou zprávou pro Evropu, řekl Dvořák novinářům ve Sněmovně. Šéf Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan ČTK sdělil, že výsledky je nutné respektovat.
Všechny důsledky Trumpova zvolení je podle Dvořáka těžké odhadovat, protože opětovně zvolený prezident staví svou strategii na své nepředvídatelnosti. „Takže vlastně nevíme, co všechno byla předvolební rétorika a co se nakonec stane. Nicméně potenciálně hrozí oslabení transatlantické vazby jako takové, oslabení zájmu o Evropu, oslabení vazby uvnitř NATO, hrozí obchodní válka s Evropou a hrozí hlavně podle mého názoru rychlé ukončení pomoci Ukrajině,“ shrnul Dvořák.
Za založení organizované zločinecké skupiny, která se v roce 2014 podílela na anexi Krymu, zpřísnil dnes pražský vrchní soud Rusovi Alexandrovi Frančettimu trest z pěti let vězení na deset. Vyhoštění z Česka mu pak z deseti let rozšířil na neurčitou dobu. Verdikt vynesený ve Frančettiho nepřítomnosti je pravomocný. Úřady v současné době nevědí, kde se Rus nachází. Pokud by byl v budoucnu na základě zatykače dopaden a vydán do Česka, mohl by požádat o konání nového hlavního líčení za své účasti.
„Po několik let konzistentně uváděl a pyšně se doznával k tomu, jakým způsobem se angažoval v oblasti Sevastopolu,“ konstatovala soudkyně Kateřina Radkovská. Frančettiho obhajobu označila za nevěrohodnou a účelovou. Jeho advokátka novinářům řekla, že se závěry českých soudů nesouhlasí a že zváží podání dovolání.
Vrchní soud vyhověl odvolacímu návrhu státního zástupce. „Oba tresty, které byly obžalovanému uloženy pražským městským soudem, byly nepřiměřeně mírné,“ podotkla soudkyně. Spáchaný čin je podle ní vysoce závažný a napomohl anexi Krymu Ruskem. „Ne náhodou je stíhání těchto činů zakotveno v řadě mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána,“ řekla.
Ruská protivzdušná obrana zničila ukrajinský bezpilotní letoun nad Kaspijskem, cca 1500 kilometrů od ukrajinských hranic, informovaly úřady. Na neurčito pak bylo uzavřeno letiště v Machačkale, metropoli Dagestánu na severu Kavkazu, uvedla agentura Interfax. Kaspijsk leží na západním břehu Kaspického moře a od ukrajinské hranice je vzdálen přibližně 1500 kilometrů.
O zničení bezpilotního letounu nad Kaspijskem ráno informoval šéf Dagestánu Sergej Melikov. Okolnosti se vyšetřují, uvedl a vyzval všechny obyvatele, aby zachovali klid a nezveřejňovali snímky a videa, které by pomohly nepříteli.
O případných následcích náletu se Melikov nezmínil. Ani ruské ministerstvo obrany o dronu nad Dagestánem neinformovalo, poznamenal server Meduza.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poblahopřál Donaldu Trumpovi, který pravděpodobně vyhrál americké prezidentské volby, k „působivému vítězství“. Zelenskyj, jehož země se se západní pomocí brání ozbrojené ruské agresi, na sociální síti X napsal, že Trumpovo odhodlání přistupovat ke globálním problémům v duchu hesla „mír prostřednictvím síly“ by mohl přiblížit „spravedlivý mír“ na Ukrajině.
Zelenskyj také připomněl zářijové setkání, kdy s Trumpem jako republikánským uchazečem o návrat do Bílého domu podle svého vyjádření diskutoval o svém plánu na dosažení vítězství a o způsobech, jak ukončit ruskou agresi.
„Oceňuji závazek prezidenta Trumpa držet se přístupu ‚míru prostřednictvím síly‘ v globálních záležitostech. To je přesně princip, který může prakticky přiblížit spravedlivý mír na Ukrajině,“ napsal s tím, že se těší na spolupráci a na „éru silných Spojených států amerických pod rázným vedením prezidenta Trumpa“. Ukrajina podle Zelenského spoléhá na to, že silná podpora obou politických táborů ve Spojených státech bude pokračovat.
Od zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa lze očekávat tlak na to, aby se Evropa víc starala o svou obranu, uvedl šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.) ve vyjádření, které poskytlo ČTK ministerstvo zahraničních věcí. Lipavský je skeptický ohledně toho, že lze vyřešit válku na Ukrajině tak rychle, jak tvrdil Trump v kampani. Varoval před scénářem, kdy by mocnosti Ukrajině nadiktovaly, že se má vzdát části svého území. „Evropo, víc se starej o svou obranu, dávej víc peněz na obranu,“ shrnul.
„Neumím si to představit, chtěl bych varovat před jakýmkoliv scénářem, který by se blížil tomu, co se stalo Československu v roce 1938, jakémukoliv Mnichovu, aby mocnosti Ukrajině nadiktovaly, že se má vzdát svého území,“ uvedl k ukončení války, o kterém mluví Trump. Jakýkoliv scénář konce války musí respektovat zásady OSN a územní celistvost Ukrajiny, která s ním musí souhlasit.
Ukrajinské systémy vzdušné obrany v noci na dnešek zničily 38 ruských dronů. S odvoláním na ukrajinské vojenské letectvo o tom informovala agentura Reuters.
V noci na dnešek nepřítel zaútočil na Oděskou oblast dvěma řízenými střelami z Černého moře a také vypustil 63 útočných bezpilotních letounů, napsal ráno ukrajinský generální štáb.
Letecký útok byl odražen protiletadlovými raketovými vojsky, letectvem, jednotkami elektronického boje a mobilními palebnými skupinami ukrajinského letectva a obranných sil. V ranních hodinách štáb potvrdil sestřelení 38 nepřátelských bezpilotních letounů v Oděské, Mykolajivské, Kyjevské, Sumské, Kirovohradské, Žytomyrské, Čerkaské, Černihivské a Záporožské oblasti.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
Krátké přerušení hlasování ve více než desítce volebních místností a další evakuace si v úterý ve Spojených státech vyžádaly nahlášené bomby při vyvrcholení prezidentských voleb, informují americká média. Výhrůžky se týkaly i pracovišť volebních úředníků a zasáhly několik klíčových států. Nikde se žádné bomby nenašly a dopad na volby nebyl zásadní.
Situací se zabývá i Federální úřad pro vyšetřování (FBI), který bez dalších podrobností uvedl, že mnohé z nejspíše falešných zpráv o bombách se zdály být odeslané z ruských e-mailových adres. „Není to potvrzené,“ řekl deníku The New York Times (NYT) o ruské stopě mluvčí vrchního volebního úředníka ve státě Georgia. „Vypadá to jako Rusko, ale mohl by to být někdo, kdo si na Rusko hraje,“ dodal.
👍 👍 👍