Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství k válce na Ukrajině. Pro dnešek se s vámi loučíme, ale můžete nás sledovat zase od zítřejšího rána. Přejeme dobrou noc. 

Zmrazení fronty, umírnění sankcí i konec pomoci: Trumpův zmocněnec tasil drsný plán na konec války

Zmrazení frontové linie, zvolnění sankcí, vytvoření demilitarizované zóny, ale i slib, že se Ukrajina odmlčí ohledně možného připojení k NATO. Takové jsou body plánu na ukončení války, které sdílel budoucí americký zmocněnec Keith Kellogg. Právě Kellog by měl podle zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa dosáhnout ukončení konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v rozhovoru pro televizi Sky News naznačil, že je ochotný ukončit válku na Ukrajině výměnou za členství své země v NATO, i kdyby Rusko ihned nevrátilo okupovaná území. Zelenskyj uvedl, že v zájmu ukončení „horké fáze války“ by bylo nutné nabídnout členství v NATO neokupovaným částem země, pokud by samotná pozvánka do aliance zmiňovala mezinárodně uznávané hranice Ukrajiny.

Ukrajinský prezident podle Sky News navrhl, že by dohoda o příměří mohla být uzavřena, pokud by ukrajinské území, které země ovládá, bylo vzato „pod ochranný deštník NATO“. To by podle něj umožnilo později jednat o navrácení okupovaných území „diplomatickou cestou“.

Snímky odsouzeného válečného kritika Alexeje Gorinova ve vězení. Rusko mu uložilo tříletý trest. 

Rusko nepřijatelně eskaluje válku na Ukrajině zesilováním úderů, nasazením severokorejských vojáků či hrozbami jaderným útokem. Prohlásil to dnes francouzský prezident Emmanuel Marcon, který si telefonoval se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, napsala agentura AFP. Macron dodal, že ruská eskalace nijak neovlivní přesvědčení Francie pokračovat v pomoci Kyjevu tak dlouho, jak bude potřeba. řekl Macron při telefonátu se Zelenským.

Podle prohlášení Elysejského paláce francouzský prezident rovněž „co nejrozhodněji odsoudil ruské údery proti městům, civilnímu obyvatelstvu a energetické infrastruktuře, které stále nabírají na intenzitě“.

Turecko podle ukrajinského poslance Ahtema Čijgoze nepodpoří mírový plán, který je podmíněn územními ústupky. Turečtí představitelé vyjádřili podporu suverenitě a územní celistvosti Ukrajiny, včetně Ruskem okupovaného Krymu, upřesňuje The Kyiv Independent. 

Ukrajina se potýká s dalšími masivními výpadky proudu. Elektřina vypadává i v hlavním městě. Kyjevská metropole tak využívá generátory, ale i svíčky. 

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vyzval v dopise své kolegy z členských zemí NATO, aby při dalším setkání v Bruselu, které se bude konat příští týden, podpořili pozvání Ukrajiny ke vstupu do Severoatlantické aliance. Informovala o tom dnes agentura Reuters, která měla možnost se s dopisem seznámit.

Dopis odráží obnovenou snahu Kyjeva zajistit si pozvání do NATO. To je součástí "plánu vítězství", který minulý měsíc nastínil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s cílem ukončit válku vyvolanou ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022, napsal Reuters.

Prezident Volodymyr Zelenskyj dnes jmenoval nového velitele ukrajinských pozemních sil, informovala agentura Reuters. Stal se jím Mychajlo Drapatyj, dosavadní velitel vojsk v Charkovské oblasti. Zástupcem vrchního velitele ozbrojených sil byl jmenován Oleh Apostol, napsal Zelenskyj na svém účtu na sociální síti X.

„Generálmajor Mychajlo Drapatyj úspěšně zorganizoval obranu v Charkovském sektoru a narušil ruskou ofenzivu. Plukovník Oleh Apostol je zkušeným velitelem 95. samostatné letecké útočné brigády. Oba se osvědčili v boji,“ uvedl Zelenskyj na síti X.

„Hlavním úkolem je výrazně zvýšit bojeschopnost naší armády, zajistit kvalitu výcviku a zavést inovativní přístupy k řízení lidských zdrojů v ozbrojených silách Ukrajiny. Ukrajinská armáda potřebuje vnitřní změny, aby plně dosáhla cílů naší země,“ dodal Zelenskyj.

Ukrajinský senior Oleksandr Klymenko překonává výpadky v dodávkách elektrického proudu kvůli ruským vzdušným úderům výrobou vlastní energie. Část jí produkuje tak, že šlape do pedálů na speciálním stroji připomínající trenažér, pomocí něhož osvětluje svůj dům nebo dobíjí telefon. Kromě toho se spoléhá na větrnou turbínu a solární panely. Na svém webu to dnes uvedlo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

„Po patnácti až dvaceti minutách šlapání je v domě světlo tři až pět hodin,“ popsal Klymenko ve videoreportáži, kde předvedl výrobu energie a poté si výsledek pochvaloval. „Vidíte? Světlo svítí,“ pronesl sedmasedmdesátiletý senior a dodal, že mobil si k němu během výpadků v dodávkách elektřiny přichází dobít i jeho sousedka.

Rusko vede v Evropě bezohlednou sabotážní kampaň a zároveň vystupňovalo strašení jadernými zbraněmi, aby západní státy odradilo od pomoci Ukrajině. Dnes to podle agentury Reuters při projevu v Paříži prohlásil šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Dodal, že jakékoli omezení pomoci Ruskem napadené zemi by jen povzbudilo prezidenta Vladimira Putina a jeho spojence.

„Nedávno jsme odhalili neuvěřitelně bezohlednou kampaň ruských sabotáží v Evropě,“ řekl Moore, podle kterého se navíc Putin a jeho přívrženci uchýlili k řinčení jadernými zbraněmi, aby rozsévali strach z důsledků pomoci Ukrajině.

Ukrajinský koordinační štáb, který má na starosti problematiku válečných zajatců, dnes na telegramu oznámil návrat těl 502 padlých ukrajinských vojáků. Téměř 400 z nich bojovalo v Doněcké oblasti, další v Luhanské a Záporožské oblasti. Těla 17 vojáků byla repatriována z márnic v Rusku, dodal úřad, který poděkoval za pomoc Mezinárodnímu výboru Červeného kříže (MVČK). Ukrajina a Rusko si během konfliktu vyměňují válečné zajatce a provádějí také repatriace těl padlých.

Ukrajinský generální štáb dopoledne na facebooku informoval o ukrajinském útoku na ropný sklad Atlas v Rostovské oblasti, který se podle serveru RBK-Ukrajina nachází u města Kamensk-Šachtinskij. „Atlas je součástí ruského vojensko-průmyslového komplexu, který zajišťuje dodávky ropných produktů pro ruskou armádu,“ uvedlo velení ukrajinských ozbrojených sil, které také oznámilo zničení radarové stanice ruského systému protivzdušné obrany Buk-M3 v okupované části Záporožské oblasti.

Olaf Scholz dnes telefonicky hovořil s Volodymyrem Zelenským. Podle mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita kancléř ukrajinskému prezidentovi slíbil, že Německo bude dál Kyjev podporovat, a to i vojensky. Zelenskyj na telegramu napsal, že se Scholzem hovořil i o jeho nedávném telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, německé prohlášení se o tom ovšem nezmiňuje.

„Spolkový kancléř znovu potvrdil neutuchající a nezlomnou solidaritu s Ukrajinou a ujistil, že Německo bude pokračovat v podpoře Ukrajiny i ve vojenské oblasti, a to v úzké koordinaci s evropskými a mezinárodními partnery,“ uvedl v prohlášení německý vládní mluvčí. Scholz a Zelenskyj se podle něj dohodli, že zůstanou v kontaktu „i ohledně možných způsobů dosažení spravedlivého míru“.

Povinnost krajů zajišťovat kapacitu ubytovacích míst pro uprchlíky z Ukrajiny od 1. ledna zřejmě klesne, a to z celkově 50 tisíc míst na 20 tisíc. Navrhuje to ministerstvo vnitra v aktualizaci nařízení vlády, kterou zveřejnilo v legislativní knihovně kabinetu.

Poměr rozdělení celkového počtu ubytovacích míst mezi jednotlivé kraje by měl být zachován. Snížení kapacity odsouhlasily rezorty zastoupené v grémiu pro adaptaci a integraci držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny počátkem září.

Změna reaguje na snížení počtu uprchlíků, kteří po příchodu do Česka žádají o zajištění nouzového ubytování hrazeného státem. Od září ho stát poskytuje jen nově příchozím na první tři měsíce, a to i v případě zranitelných osob. Během roku klesl podle ministerstva vnitra počet žadatelů o nouzové ubytování z 20 procent nově příchozích na tři procenta.

Jihlava by chtěla mít kromě romských i dva ukrajinské asistenty prevence kriminality. Město předpokládá, že by městské policii mohli pomoci víc se přiblížit k ukrajinské komunitě, která je v krajské Jihlavě velká, a přispět k tomu, že bude strážníkům víc důvěřovat. Po čtvrtečním jednání městské rady to dnes řekl primátor Petr Ryška (ODS).

„Máme čtyři místa pro romské asistenty, chceme tady ještě dva ukrajinské,“ řekl primátor. Na nové asistenty město požádá o dotaci. Ryška předpokládá, že by mohli nastoupit někdy příští rok zjara, pokud se podaří najít vhodné uchazeče. Uvedl, že pokud ví, v některých městech už ukrajinští asistenti jsou.

Podle předpokladu radnice je v padesátitisícové Jihlavě okolo 7000 lidí z Ukrajiny. „Přece jenom ta komunita je tady velká, nějaké problémy s tím jsou, a myslíme, že bychom se tím k nim mohli trošičku přiblížit,“ řekl primátor k ukrajinským asistentům prevence kriminality. Nepovažuje za podstatné, jak dlouho ve městě případní zájemci žijí.

„Pro mě je důležité, aby to byl co nejkvalitnější člověk, aby nám pomohl,“ uvedl Ryška. Ukrajinští asistenti by se měli pohybovat v lokalitách s největším pohybem cizinců, například ve spodní části náměstí, na sídlišti Březinky nebo v létě v parcích.

Ruský vojenský soud dnes uložil tři roky vězení moskevskému komunálnímu politikovi Alexeji Gorinovovi za schvalování terorismu. Informuje o tom server Mediazona. Tento kritik války na Ukrajině si ovšem už odpykává sedmiletý trest uložený dříve.

Nynější trest se tak podle Mediazony započítá do předchozího, ale jeho zbývajících pět let odsouzený stráví v trestanecké kolonii s přísným režimem. Dnes měl Gorinov na svetru připevněný symbol míru a v ruce držel papír s protiválečnými hesly.

Podle ruských vyšetřovatelů Gorinov při pobytu ve vězeňské nemocnici hovořil se spoluvězněm o ukrajinském útoku na Krymský most spojující okupovaný ukrajinský Krym s ruskou pevninou a prohlásil: „No tak ho vyhodili do povětří – a co? Válka pokračuje.“ O ukrajinském pluku Azov, který Rusko považuje za teroristickou organizaci, poznamenal: „Co je to za zlo? Jsou to ozbrojené síly.“

Mediazona píše, že Gorinova udali spoluvězni, kteří podle něho spolupracují s vězeňskou službou. Jeho obhájci poznamenali, že Gorinov nebyl iniciátorem těchto rozhovorů, které další vězni tajně nahrávali. Podle advokátů se jejich klient stal obětí provokace.

Rostou ztráty mezi dobrovolníky, tedy těmi, kteří se ruské armádě upsali po zahájení invaze na Ukrajině. Informuje o tom ruská BBC. Jejich podíl tvoří 22 procent z celkového počtu potvrzených ztrát na ruské straně, uvedla stanice s tím, že někteří dobrovolníci umírají během dvou až čtyř týdnů od svého vyslání na frontu.

Před rokem podle BBC představovali 14 procent ztrát. Podíl odsouzenců na ruských ztrátách se podle BBC naopak snížil z 26 procent loni v listopadu na současných 18 procent.

„V obou zemích je počet padlých v boji v poměru k počtu obyvatel vyšší než ztráty, které utrpěly Spojené státy ve vietnamské a korejské válce dohromady,“ napsal The Economist. Počet ruských a ukrajinských padlých se podle něj blíží americkým ztrátám ve druhé světové válce. Ztráty Ruska na Ukrajině od roku 2022 převyšují počet obětí ze všech jeho válek od roku 1945.

Za více než tisíc dnů války, kterou rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo na bojišti přinejmenším 80 973 ruských vojáků. Zjistila to ruská služba BBC s nezávislým serverem Mediazona, které analyzují veřejně dostupné zdroje.

Magazín The Economist nedávno napsal, že obě strany konfliktu platí hroznou cenu, a odhadl, že ukrajinských vojáků zahynulo 60 až 100 tisíc. Počet zabitých Rusů k létu odhadl na 106 až 140 tisíc. OSN ve své listopadové zprávě potvrdila 12 162 zabitých civilistů na Ukrajině.

„Nejméně 52 procent všech padlých představují lidé, kteří před začátkem války nebyli spojeni s ruskou armádou,“ napsala ruská služba BBC. Zároveň upozornila, že k bilanci s Mediazonou a dobrovolníky dospěla na základě informací z otevřených zdrojů: ze zpráv médií, oznámení činitelů či příspěvků příbuzných na sociálních sítích. Skutečný počet padlých bude pravděpodobně výrazně vyšší.

Obrazem: Ukrajinští vojáci pokračují v obraně své vlasti proti ruským jednotkám. 

Podívejte se na ztráty ruské armády k dnešnímu dni dle Kyjeva. 

Ukrajinské letectvo dnes informovalo, že ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 88 ze 132 bezpilotních letounů, které nad ukrajinské území vyslalo Rusko. Jedenačtyřicet dronů se ztratilo z radarů, jeden se vrátil do Ruska.

„V důsledku ruského útoku byla v několika ukrajinských oblastech poškozena infrastruktura, automobily, rodinné i vícepodlažní domy,“ uvedlo letectvo.

Tři ukrajinské elektrárny a jejich devět reaktorů snížily výkon po včerejších ruských útocích. Jeden blok Rivnenské jaderné elektrárny byl odpojen od sítě. Podívejte se na fotografie přímo z místa. 

Tři ukrajinské jaderné elektrárny v důsledku rozsáhlých ruských útoků ze čtvrtečního rána snížily výrobu elektrické energie, informovala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Šéf agentury Rafael Grossi ve čtvrtek uvedl, že podruhé během méně než dvou týdnů Chmelnycká jaderná elektrárna, Rivnenská jaderná elektrárna a Jihoukrajinská jaderná elektrárna ležící v Mykolajivské oblasti z preventivních důvodů omezily výrobu v důsledku „rozsáhlých vojenských aktivit“ na Ukrajině.

Ruský ministr obrany Andrej Belousov přicestoval na oficiální návštěvu KLDR, oznámily dnes ruské tiskové agentury. Severní Korea podle Soulu a Západu poskytuje Rusku do války proti Ukrajině munici, rakety a naposledy i severokorejské vojáky.

„Během oficiální návštěvy ruského ministra obrany v KLDR je naplánovaná řada dvoustranných schůzek s představiteli vojenského a politického vedení země,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany bez podrobností v komuniké, ze kterého citovala média.

Letecké poplachy byly vyhlášeny i v ruské Belgorodské a Voroněžské oblasti. Gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov informoval o jednom sestřeleném ukrajinském dronu, jehož trosky poškodily ve vsi Skorodnoje dva soukromé domy, jednu dodávku a plynové potrubí, což způsobilo požár. Později Gladkov napsal na sociální síti, že terčem náletu dvou dronů se stalo i město Šebekino. Oba nálety se obešly bez obětí a raněných.

Protivzdušná ruská obrana během noci zničila 47 ukrajinských dronů, uvedlo nad ránem na sociální síti ruské ministerstvo obrany. Upřesnilo, že 29 dronů ruští vojáci zničili nad Rostovskou oblastí, osm nad Krasnodarským krajem, po třech nad Belgorodskou, Brjanskou a Voroněžskou oblastí a jeden nad anektovaným Krymem. O případných škodách, raněných a dalších podrobnostech se ministerstvo nezmínilo.

Gruzínská policie v noci na dnešek použila slzný plyn i vodní děla k rozhánění demonstrantů v centru Tbilisi, kde tisíce lidí protestovaly proti rozhodnutí vlády přerušit až do roku 2028 přístupová jednání s Evropskou unií.

Maskovaní policisté stříleli gumové projektily a mlátili demonstranty a novináře, zatímco demonstranti stavěli a zapalovali barikády, uvedli reportéři agentury AFP v gruzínském hlavním městě. Proevropská prezidentka Salome Zurabišviliová vyjádřila na sociální síti X podporu gruzínským médiím.

„Demonstranti zůstávají na Rustaveliho třídě a stavějí nové barikády poté, co ty předchozí odstranila policie vodním dělem,“ psal na sociální síti Telegram kanál Paper Kartuli. Ministerstvo vnitra dříve uvedlo, že při potyčkách s demonstranty byli zraněni tři policisté. Podle webu civil.ge byl zraněn i kameraman jedné z televizí, kterému policista nastříkal do očí pepřový sprej. Policisté napadli i další novináře a zranili také dvě opoziční političky. Policie si počínala brutálně a vodní děla použila za teplot pohybujících se v Tbilisi okolo nuly, napsal portál.

„Komu sloužíte? Gruzii, anebo Rusku?“ ptala se policejních těžkooděnců proevropská prezidentka Salome Zurabišviliová, která se podle serveru Gruzija online přidala k demonstrantům. Měsíc po parlamentních volbách, které vyhrála vládnoucí strana Gruzínský sen a které kvůli nesrovnalostem a přehmatům kritizovala opozice, se v Tbilisi i dalších městech shromáždily tisíce lidí. Demonstranti v hlavním městě mávali vlajkami Evropské unie a Gruzie a blokovali dopravu před parlamentem a sídlem vládní strany, kterou kritici obviňují, že sklouzává k autoritářskému vládnutí v ruském stylu.

I rostovská oblast na jihozápadě Ruska čelila v noci na dnešek rozsáhlému náletu ukrajinských dronů, uvedly místní úřady. Protivzdušná obrana podle gubernátora sestřelila tři desítky dronů. Po náletu se na sociálních sítích objevily zprávy, že podle očitých svědků hoří sklad pohonných hmot u města Kamensk-Šachtinskij, uvedl server Ukrajinska pravda. Připomněl, že stejný sklad sloužící ruské armádě zasáhly ukrajinské drony i v létě.

„Protivzdušná obrana odráží rozsáhlý vzdušný útok nepřítele,“ napsal na sociální síti gubernátor Jurij Sljusar, podle kterého obrana zničila 30 dronů. Trosky sestřelených dronů podle něj způsobily poškodily střechy soukromých domů ve dvou vesnicích, ale ranění či oběti nejsou hlášeni.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Rusko o včerejší noci vyslalo proti Ukrajině další vlnu dronů. V Kyjevě zasahovala protivzdušná obrana. Dopad trosek sestřeleného dronu způsobil požár jedné z kyjevských poliklinik, uvedl na sociální síti starosta Vitalij Kličko. Později upřesnil, že zranění utrpěl hlídač polikliniky.

Na sociálních sítích se objevily zprávy o třech desítkách dronů nad pěti ukrajinskými regiony, poznamenal server BBC News. Nálety ukrajinských dronů hlásí i ruské úřady. Letecké poplachy byly vyhlášeny v Belgorodské a Voroněžské oblasti.