Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Vážení čtenáři, dnešní online zpravodajství k Ukrajině je u konce, pokračuje zase od rána. Přejeme klidnou noc.

Ruská vojska v Kurské oblasti, do které 6. srpna vpadly ukrajinské jednotky, přešla do protiútoku, uvedl dnes server BBC News na svém ruskojazyčném webu s odvoláním na neoficiální informace. Podobně o ruském protiútoku informuje zpravodajský portál Meduza, působící z lotyšského exilu. Ukrajina zprávy o ruském protiútoku a postupu ruských sil v Kurské oblasti podle BBC dosud nekomentovala.

O postupu ruských jednotek v Koreněvském okresu informuje ukrajinský portál DeepState, pokládaný za blízký ukrajinské armádě. Zveřejnil záběry kolony ruských obrněnců pronikajících do vsi Snagosť, představující důležitý opěrný bod ukrajinských sil. Na záběrech je vidět přinejmenším osm tanků a obrněných vozidel.

Rusové podle Deepstate začali útočit poté, co přepravili obrněnce přes řeku Sejm a pak přes mělčí toky. Situace levého křídla ukrajinských sil v Kurské oblasti se tím podle portálu zhoršila.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov komentoval předvolební debatu Donald Trump-Kamala Harrisová slovy, že se mu „vůbec nelíbí“, jak často bylo v debatě skloňováno jméno Vladimira Putina; vyzval oba kandidáty, aby přestali ruského prezidenta zatahovat do vlastního politického boje.

Turecký prezident Erdogan vyzval k navrácení Ruskem anektovaného Krymského poloostrova Ukrajině a vyjádřil podporu její svrchovanosti.

Výbuch neznámého původu hlásí místní obyvatelé v okupované obci Melekino v ukrajinské Doněcké oblasti. Místo se nachází blízko města Mariupol. 

„Na schůzce se Zelenským se hovořilo o dálkových palbách,“ řekl Anthony Blinken v Kyjevě, ale výsledek  ukrajinského jednání neprozradil. Uvedl, že Biden o tom bude tento týden jednat s premiérem Starmerem, což naznačuje, že je pravděpodobné, že Spojené království a USA budou postupovat jednotně v otázce povolení úderů hlouběji do Ruska, nebo ne. 

Předseda českého Senátu Miloš Vystrčil při dnešní návštěvě Kyjeva ujistil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že se může spolehnout na českou podporu. Vystrčil na Ukrajině také uctí památku obětí násilných deportací totalitním sovětským režimem, informoval Senát ČR v tiskové zprávě.

Vystrčil přicestoval do ukrajinské metropole na čtvrtý summit Krymské platformy, která má za cíl sdružovat a koordinovat veškeré stávající národní a mezinárodní snahy o ukončení okupace Krymského poloostrova, který Rusko v roce 2014 anektovalo. Při jednání se sešel i s šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem.

„Pana prezidenta Zelenského jsem dnes ujistil, že se na podporu České republiky může spolehnout,“ napsal šéf Senátu na sociální síti X. „A pokud jde o mír, spravedlivý mír nastane jedině tehdy, když bude při vyjednávání o něm Ukrajina přítomna a bude souhlasit s vyjednanými podmínkami,“ dodal.

Americký ministr zahraničí Anthony Blinken právě v Kyjevě oznámil další balíček na podporu Ukrajiny. Ten by měl zahrnovat více než 700 milionů dolarů na podporu Ukrajiny ve válce proti Rusku, 325 milionů dolarů nových finančních prostředků na pomoc při opravě ukrajinské energetické a elektrické sítě, 290 milionů dolarů nové humanitární podpory na pomoc při poskytování služeb, jako je zajištění pitné vody, potravin, přístřeší a léků a 102 milionů dolarů na odminování země.

„Jsme i nadále plně odhodláni usilovat o vítězství Ukrajiny - nejen o to, aby se Ukrajina mohla dnes bránit, ale aby se mohla pevně postavit na vlastní nohy, vojensky, ekonomicky a demokraticky na mnoho a mnoho dní dopředu, aby zajistila cestu, kterou si ukrajinský lid zvolil k větší integraci do euroatlantického společenství, včetně EU a NATO, aby dosáhla spravedlivého a trvalého míru“ deklaroval Blinken 

Takzvaný plán vítězství, který chce ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ještě tento měsíc představit americkému prezidentovi Joeu Bidenovi, počítá s posílením Ukrajiny a natolik silným „psychologickým“ dopadem na Rusko, že se Moskva rozhodne válku ukončit diplomatickou cestou. Zelenskyj to dnes podle agentury Reuters uvedl na summitu Krymské platformy v Kyjevě.

Podle Zelenského je důležité, aby Ukrajina plán představila svým spojencům před druhým mezinárodním mírovým summitem, který chce uspořádat ještě letos.

„Pokud ho partneři podpoří, Ukrajina bude moci Rusko snáze donutit k ukončení války,“ řekl. „K čemu je tento plán? Je to vážné posílení Ukrajiny a podle mého názoru bude mít jak psychologický, tak politický vliv na rozhodnutí Ruska ukončit tuto válku,“ dodal.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po dnešním jednání krymské platformy na sociálních sítích apeloval na svět aby pomohli jeho zemi zajistit směřování k spravedlivému a trvalému míru. „Skutečný mír nesmí mít alternativy. Žádné zamrzlé okupace, žádní lidé ponechaní v zajetí, žádné zapomenuté represe, které svět zdánlivě odpouští,“ naznačil vizi budoucího uspořádání Zelenskyj. 

Jednoho raněného civilistu hlásí obec Sadove v Chersonské oblasti na Ukrajině. Ocitla se pod ruským dělostřeleckým útokem. Podle agentury Ukrinform o tom informovala Chersonská oblastní vojenská správa.

„Kolem 16:30 se Sadove dostalo pod útok ruských vojsk. V důsledku ostřelování utrpěl 67letý muž, který se nacházel na ulici, zranění nohy způsobené výbušninou a střepinami,“ uvádí se ve zprávě.

Rusko by mělo jako odvetný krok vůči západním státům zvážit omezení vývozu některého zboží, například uranu, titanu a niklu. Na zasedání ruské vlády, které přenášela televize, to dnes řekl prezident Vladimir Putin.

„Podívejte se prosím na některé typy zboží, které dodáváme na světový trh,“ řekl Putin předsedovi vlády Michailu Mišustinovi. „Možná bychom měli uvažovat o nějakých omezeních - uran, titan, nikl,“ dodal.

Rusko, které patří mezi přední světové producenty uranu, titanu a niklu, se kvůli vojenskému útoku na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých sankcí ze strany Evropské unie, Spojených států i dalších západních zemí.

Při ruském ostřelování města Kosťantynivka v ukrajinské Doněcké oblasti dnes zemřeli tři lidé a dalších pět utrpělo zranění. Uvedla to ukrajinská prokuratura.

„Dělostřelecký útok ruské armády nejprve zabil na dvoře domu dva sousedy ve věku 73 a 81 let, následná salva z raketometu pak usmrtila 45letou ženu a dalších pět civilistů zranila. Poškozeno bylo více než 20 domů,“ uvedl úřad generální prokuratury na Telegramu.

„Zranění byly převezeny do zdravotnického zařízení s lebečně-mozkovými zraněními, střepinami, tržnými ranami a zlomeninou. V současné době jim je poskytována neodkladná lékařská péče. Poškozeno bylo více než 20 soukromých a více-bytových obytných budov, komerčních zařízení, elektrické vedení a vozidla,“ dodala. 

Ministři zahraničí USA a Británie při společné návštěvě Kyjeva potvrdili závazek podporovat Ukrajinu. Británie poskytne dalších 600 milionů liber. „Vláda Spojeného království také poskytne stovky dalších raket protivzdušné obrany, desítky tisíc dalších dělostřeleckých nábojů a více obrněných vozidel, které budou na Ukrajinu dodány do konce roku,“ napsal deník The Guardian. 

Ruské velvyslanectví v Norsku zcela odmítlo vyjádření šéfa tamní tajné služby Stensönese, že se v zemi zvyšuje riziko ruských sabotáží. Prohlásilo, že takováto obvinění Západ využívá jen k tomu, aby ospravedlnil zvolenou cestu ke konfrontaci s Moskvou.

Norsko, které je v Evropě největším dodavatelem ropy a zemního plynu, se obává možných ruských sabotáží proti své energetické infrastruktuře. „Moskva je podle norské tajné služby nyní ve snaze bránit západní pomoci Ukrajině mnohem odvážnější, než byla před rokem,“ napsala dnes agentura Reuters. Rusko sabotáže odmítá a ruské velvyslanectví v Oslu varování norské tajné služby označilo za vaření z vody.

„Úroveň rizika se změnila,“ řekl šéf norské tajné služby Nils Andreas Stensönes. „Věříme, že sabotáže jsou nyní pravděpodobnější. Vidíme, že sabotážní činy, které se nyní dějí v Evropě, ukazují na to, že (Rusové) se v tomto posunuli,“ uvedl o větší připravenosti Ruska takové akce provádět.

V ruské Belgorodské oblasti vykolejil nákladní vlak, uvedla místní železniční společnost. Úřady nehodu vyšetřují jako teroristický útok, informoval dnes ruský server Meduza. Provoz na trati byl přerušen a od dnešního rána na místě pracují opraváři.

Incident se stal v úterý večer na trati mezi vesnicí Volokonovka na jihovýchodě a městem Novyj Oskol na severovýchodě oblasti, poblíž kterého vykolejila lokomotiva spolu s jedenácti prázdnými nákladními vagony. Podle vyšetřovací komise šlo o útok, který způsobil značné škody, píše agentura AFP.

Gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov na platformě Telegram uvedl, že se incident stal v důsledku „zásahu nepovolaných osob do provozu železniční dopravy“. Nikdo ale podle něj nebyl zraněn.

Podle telegramové mediální platformy NOELREPORTS, která se specializuje na sledování válečných konfliktů, přišlo dnes ruské letectvo o letoun Su-30SM, který měl být součástí úderu na ukrajinskou Oděsu. „V noci na dnešek zřejmě zmizel z radaru,“ napsala. 

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov na sociálních sítích ocenil pomoc Litvy v obranné válce proti Rusku. Nejjižnější pobaltská země se nyní rozhodla pro další podpůrný finanční balíček pro Ukrajinu, který pomůže i s výrobou domácích ukrajinských dronů „Litva poskytne 10 milionů eur na financování našich  prostředků dlouhého doletu, včetně raketového dronu Palanytsia. Jedná se o obrovskou podporu, která pomůže Ukrajině bránit se ještě účinněji,“ oznámil Umerov. 

Kreml ve středu prohlásil, že pokud by Spojené státy dovolily Ukrajině zasáhnout hluboko v Rusku raketami dlouhého doletu ATACMS, což je rozhodnutí, které již bylo podle Moskvy přijato, Rusko by na to reagovalo „odpovídajícím způsobem“. Informovala o tom agentura Reuters. 

Americký prezident Joe Biden v úterý na otázku, zda zruší omezení pro používání raket ATACM Kyjevem, odpověděl, že jeho administrativa „na tom nyní pracuje“. Z toho zřejmě ruské vedení vyvozuje závěr, že o povolení již bylo rozhodnuto. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dříve řekl, že americká vláda se již jen rozmýšlí, jak informaci podat médiím. 

Zároveň to označil za potvrzení důvodů, které Kreml údajně měl v roce 2022 pro rozpoutání dobyvačné války. „Každé z těchto rozhodnutí, přijímaných kolektivně Západem a následně připisovaných Ukrajině, je dalším potvrzením oprávněnosti, nezbytnosti a nevyhnutelnosti speciální vojenské operace,“ řekl Peskov. 

Íránský ministr zahraničí Abbas Araghchi popřel, že by země dodala Rusku balistické rakety. „Teherán v žádném případě nedodal balistické rakety do Ruska,“ řekl ve svém projevu. Zároveň si „šťouchl“ do západních lídrů, které označil za „závisláky na sankcích“. „Měli by si položit otázku, jak je možné, že Írán může vyrábět a prodávat vyspělé zbraně,“ řekl na jejich adresu. Zároveň však zdůraznil, že jde rozhodně jen o drony a munici. 

Rusko udeřilo 11. září dvakrát na město Kostiantynivka v Doněcké oblasti, zabilo tři lidi a pět zranilo, informoval gubernátor Vadym Filashkin.

Podíl Ruska na celkovém dovozu plynu do Evropské unie činil v červnu 2024 pouhých 18 procent, ještě v roce 2021 to bylo 45 procent, oznámila dnes eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová. Ze Zprávy o stavu energetické unie, kterou zveřejnila, rovněž vyplývá, že Evropa dosáhla za posledních pět let obrovského pokroku v energetické transformaci.

„Opatření na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni se vyplatila a ceny elektřiny a plynu drasticky klesly ve srovnání s rokem 2022, kdy dosáhly nejvyšších hodnot, a to jak na velkoobchodních, tak maloobchodních trzích,“ shrnuje nová zpráva Evropské komise. Podle Simsonové ale bude muset být Evropská unie v příštích pěti letech ještě ambicióznější. „Ceny energií jsou stále vysoké a mají dopad na naše občany i na mezinárodní konkurenceschopnost Evropy,“ uvedla.

Ukrajinská ofenziva v ruské Kurské oblasti způsobila regionu na západě Ruska ekonomické škody ve výši nejméně 85 miliard rublů (asi 21 miliard korun). Uvedl to dnes gubernátor oblasti Alexej Smirnov, podle něhož bylo od začátku operace evakuováno na 150.000 lidí, informuje agentura Reuters.

Ukrajinské síly vstoupily do Kurské oblasti začátkem srpna, mimo jiné s cílem vytvořit nárazníkovou zónu a zaměstnat část ruských jednotek soustředěných do té doby na vlastní ofenzivu na východě Ukrajiny. V oblasti byl vyhlášen výjimečný stav a Moskva tam přesunula ruské zálohy.

Podle údajů Kyjeva ukrajinská armáda během měsíce obsadila asi 1300 kilometrů čtverečních ruského území, což je dvaapůlkrát více, než činí rozloha Prahy. Ukrajinci obsadili asi stovku příhraničních obcí včetně městečka Sudža, což je dosud největší obec, kterou ukrajinská armáda podle vlastních prohlášení dobyla. Před válkou tam žilo asi 5000 lidí a je tam poslední funkční tranzitní bod pro vývoz ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu.

Blinken a Lammy přijeli na kyjevské hlavní nádraží vlakem z jihopolského města Przemyśl, které se nachází nedaleko hranic s Ukrajinou. Podle Reuters budou mít dnes vrcholní diplomaté nabitý program, debatovat budou i o další možné podpoře Kyjeva. List Ukrajinska pravda uvedl, že tématem bude také dlouhodobé zajištění „vojenského, hospodářského a demokratického“ chodu Ukrajiny.

Británie a Spojené státy patří mezi nejdůležitější dodavatele vojenské pomoci Ukrajině v konfliktu, který Rusko zahájilo svou invazí v únoru 2022. Představitelé obou zemí dnes budou jednat za situace, kdy Kyjev žádá spojence, aby mu umožnili s pomocí západních zbraní cílit i hluboko na ruské území. Blinken v úterý tuto možnost nevyloučil a americký prezident Joe Biden následně uvedl, že Bílý dům zrušení stávajícího omezení zvažuje, napsal server BBC.

Americký ministr zahraničí Blinken a jeho britský protějšek Lammy přicestovali do Kyjeva, setkají se s prezidentem Zelenským, píše agentura Reuters.

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 20 z 25 ruských dronů útočících na ukrajinské území. Podle agentury Reuters o tom dnes informovaly vzdušné síly státu, který již třetím rokem čelí ruské agresi. Do Kyjeva mají dnes přicestovat americký ministr zahraničí Antony Blinken a jeho britský protějšek David Lammy, aby vyjádřili Ukrajině další podporu v době pokračující ruské ofenzivy na východě země.

Podle informací ukrajinského letectva mířilo na ukrajinské území kromě dronů také devět řízených střel. Podrobnosti o zasažených oblastech či případných škodách ukrajinská strana nezveřejnila.

 Ruské ministerstvo pro digitální rozvoj plánuje v příštích pěti letech vynaložit 60 miliard rublů (v přepočtu 15 miliard Kč) na zdokonalení systému, jímž Moskva cenzuruje internet. Uvádí to agentura Reuters, která viděla text vládního návrhu nazvaný Kybernetická infrastruktura. Vylepšen má být systém nazvaný TSPU (technické prostředky proti hrozbám), který vyvíjí a kontroluje ruský cenzurní úřad Roskomnadzor.

Zdokonalený systém by měl být efektivním nástrojem zabraňujícím uživatelům používat VPN (virtuální privátní síť). Prostřednictvím VPN lze obcházet restrikce, dostávat se na weby, které jsou v dané zemi blokované, a používat jinak nedostupné aplikace a služby.

Mezinárodní měnový fond MMF se předběžně dohodl s Ukrajinou na uvolnění další 1,1 miliardy USD (25 miliard Kč) ze slíbeného úvěru. Dohodu musí ještě schválit výkonná rada fondu, stát by se tak mělo v příštích týdnech, uvedl MMF v dnešním prohlášení.

MMF je pro Kyjev důležitým mezinárodním věřitelem. V rámci čtyřletého úvěrového programu má Kyjev dostat 15,6 miliardy USD.

„Ruská válka na Ukrajině má i nadále ničivý dopad na zemi a její obyvatele,“ uvedl Gavin Gray, který vedl monitorovací misi MMF v Kyjevě při páté revizi úvěrového programu. „Obratná politika, přizpůsobivost domácností a firem a obrovské vnější financování pomohly podpořit makroekonomickou a finanční stabilitu,“ ocenil Gray.

MMF však současně uvedl, že rizika pro Ukrajinu zůstávají mimořádně vysoká. Očekává se ekonomické zpomalení, mimo jiné kvůli dopadu války na pracovní trh a pokračujícím ruským útokům na energetickou infrastrukturu.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil dnes přijel do Kyjeva na čtvrtý summit Krymské platformy. Ta má za cíl sdružovat a koordinovat veškeré stávající národní a mezinárodní snahy o ukončení ruské okupace Krymského poloostrova. Vystrčil na Ukrajině také uctí památku obětí násilných deportací totalitním sovětským režimem, informoval Senát ČR v tiskové zprávě.

„V srpnu 2021 jsem na inauguračním summitu Krymské platformy řekl, že anexe Krymu nemůže být obdobou našeho mnichovského ‚o nás bez nás‘,“ uvedl Vystrčil. „Zastupoval jsem tehdy Českou republiku a zdůraznil jsem, že se za Ukrajinu musíme postavit. Vývoj od anexe Krymu nám ukazuje, že pokud je naše podpora nedostatečná, tak se Rusko nezastaví,“ dodal. „A také musíme mít na paměti, že mírová jednání nemohou probíhat bez účasti Ukrajiny a výsledky jednání musí být pro Ukrajinu přijatelné,“ uvedl předseda Senátu.

Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump se v debatě se svou demokratickou soupeřkou Kamalou Harrisovou dvakrát vyhnul odpovědi na otázku, zda chce, aby Ukrajina vyhrála ve válce s Ruskem. Místo toho jen prohlásil, že chce, aby válka skončila, napsal zpravodajský server Politico.

„Chci, aby válka skončila. Chci zachránit životy,“ řekl Trump. Místo přímé odpovědi tvrdil, stejně jako už dříve, že válku vyřeší ještě před nástupem do úřadu jednáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Americký prezident Joe Biden uvedl, že Spojené státy pracují na zrušení restrikcí ohledně použití dalekonosných zbraní, které by Ukrajina mohla použít proti cílům v ruském týlu. K odstranění omezení dnes Bidena vyzvali také republikáni, uvedly agentury.

„Pracujeme na tom,“ odpověděl podle agentury AFP americký prezident na otázku, jak naloží s naléhavou žádostí svého ukrajinského protějšku Volodymyra Zelenského ohledně zrušení restrikcí.