Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině
Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy dnes zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. O generálově smrti dříve informovaly ruské internetové zpravodajské kanály. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila útok na generála za teroristický čin.
Obětí se stal devětapadesátiletý generál Jaroslav Moskalik, tvrdí zpravodajský kanál Baza, pokládaný za blízký tajným službám. Nálož v zaparkovaném voze Volkswagen Golf vybuchla v 10:40 (09:40 SELČ), když generál procházel okolo auta. Výbuch jej odhodil do vzdálenosti několika metrů.
Soudě podle snímků z místa činu byla nálož opatřena dalšími prvky pro zvýšení smrticího účinku, napsala Baza. Dodala, že generál byl podle údajů z roku 2021 zástupcem náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu.
„Otázka zní, jak ukončit válku ve středu Evropy a světa. Tak mnoho obětí vidíme každý den. Dnes byl dokonce zabit ruský generál v důsledku teroristického útoku v Moskvě,“ řekla mluvčí Zacharovová podle agentury TASS.
Účastnil se plánování operací proti Ukrajině
Balašicha leží asi 25 kilometrů východně od centra Moskvy, za okružní dálnicí okolo ruské metropole. Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války rozpoutal před více než třemi lety vpád ruských vojsk do sousední země na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Purtina.
Správa, ve které pracoval Moskalik, je hlavním článkem plánování operací proti Ukrajině, poznamenal server Ukrajinska pravda. Do hodnosti generálporučíka povýšil Moskalika v roce 2021 ruský prezident Vladimir Putin, připomněl server BBC News.
Dříve se v ruských médiích objevila verze, že v autě vybuchla plynová nádrž a exploze zabila náhodného kolemjdoucího. Deník Kommersant na svém webu píše, že mohli zahynout dva lidé: řidič auta a cestující, který právě vystupoval z vozu.
U Moskvy byl zlikvidován špičkový ruský generál, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na Bazu a připomněl, že nejde o první případ svého druhu. Loni v prosinci zahynul při atentátu v Moskvě náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov a jeho asistent. Ukrajina o den dříve oznámila, že generála podezřívá z válečných zločinů. Za generálovou smrtí stála ukrajinská tajná služba SBU, dodal portál.
Moskalik se v roce 2015 zúčastnil jednání s Ukrajinou. V roce 2022 v zájmu svého syna vysoudil na ministerstvu obrany byt v domě ve městě Balašicha, u kterého dnes zahynul, poznamenal server The Moscow Times s odvoláním na informace ze sociálních sítí.
Dodal, že auto, které dnes vyletělo do povětří, od konce ledna přinejmenším třikrát změnilo majitele: nejprve jej pětatřicetiletá Margarita přepsala na ázerbájdžánského občana, který jej vzápětí prodal šestadvacetiletému Andrejovi, a od něj vůz koupil čtyřicetiletý Ihnat, narozený v ukrajinském městě Sumy.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov informoval o útoku na ves Nikolskoje, kde při přímém zásahu zahynul civilista a střepiny zranily osmiletou dívku, kterou sanitka převezla do oblastní nemocnice. Ve vsi Ščetinovka podle gubernátora příslušník domobrany vyvázl se zraněním z útoku ukrajinského dronu na vůz, kterým muž jel; po ošetření byl už z nemocnice propuštěn.

Německý kancléř Olaf Scholz chce, aby bylo kolem 90 procent výnosů ze zmrazených ruských aktiv použito na nákup zbraní pro Ukrajinu. Řekl to dnes podle agentury Reuters při návštěvě Lotyšska, a podpořil tak návrh, o kterém uvažuje Evropská unie.
„Je důležité, abychom se také dohodli, že tyto peníze mohou být použity na nákupy zbraní nejen v EU, ale na nákupy po celém světě,“ uvedl dále Scholz po setkání se členy vlád pobaltských zemí.

Při obraně Ukrajiny proti ruské invazi dnes zahynul dvojnásobný mistr Evropy ve vzpírání Oleksandr Pelešenko. Bylo mu 30 let. O jeho smrti informoval ukrajinský vzpěračský svaz. Podle médií přišlo v současném konfliktu o život už přes 400 ukrajinských sportovců. Pelešenko, který narukoval pár dní po začátku války v únoru předloňského roku, je první obětí z řad olympioniků. Na hrách v Riu de Janeiro v roce 2016 obsadil čtvrté místo ve váze do 85 kilogramů.
„S velkým zármutkem vám oznamujeme, že srdce zasloužilého mistra sportu Ukrajiny Oleksandra Pelešenka dnes dotlouklo. Vyjadřujeme upřímnou soustrast rodině a všem, kteří Oleksandra znali,“ uvedl vzpěračský svaz na facebooku.

Čína a Francie dnes vyzvaly k příměří v ozbrojených konfliktech na celém světě v době letních olympijských her v Paříži. Na tiskové konferenci po jednání v Paříži výzvu přednesl čínský prezident Si Ťin-pching a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron mu za to poděkoval. Si také vyzval k okamžitému příměří v Pásmu Gazy a mírové konferenci o Ukrajině, s níž bude souhlasit Kyjev i Moskva.

Estonský parlament prohlásil Moskevský patriarchát za instituci podporující ruskou agresi. Pro prohlášení hlasovalo 75 poslanců, osm dalších bylo proti.

Rozšiřování Evropské unie o Ukrajinu, Moldavsko a země západního Balkánu patřilo k hlavním tématům, o nichž dnes v Praze jednala předsedkyně slovinského Národního shromáždění Urška Klakočarová Zupančičová s šéfy obou komor českého Parlamentu. Podle předsedy Senátu Miloš Vystrčila (ODS) by rychlejšímu naplnění podmínek přijetí do EU mohlo přispět společné setkání parlamentních šéfů na evropské úrovni.

Plánované jaderné cvičení bude připomínkou možných katastrofálních důsledků chování západních zemí, uvedla podle agentury TASS ruská diplomacie. „Doufáme, že tato akce zchladí 'horké hlavy' v západních hlavních městech, pomůže jim pochopit možné katastrofické důsledky jejich strategických rizik a zabrání jim jak v pomoci kyjevskému režimu, tak v přímé ozbrojené konfrontaci s Ruskem,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.

The Kyiv Independent píše, že inauguraci Vladimira Putina hodlají bojkotovat například také Británie a Estonsko. „Estonsko nemůže legitimizovat diplomatické vztahy s agresorským státem a rozhodli jsme se neúčastnit Putinovy inaugurační slavnosti,“ cituje server mluvčího estonského ministerstva zahraničí. Spojené státy se zatím nevyjádřily, ale diplomatické zdroje Reuters uvedly, že účast amerického zástupce na inauguraci je nepravděpodobná.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruské jednotky dobyly vesnici Kotljaryvka v Charkovské oblasti a obec Solovjove v Doněcké oblasti. Jde o další obce na východě Ukrajiny, kterých se Rusové v posledních týdnech partně zmocnili.
Kyjev se k tvrzení Ruska nevyjádřil, nicméně ukrajinská monitorovací skupina DeepStateMap na svém telegramovém účtu o tom, že Rusové Kotljaryvku okupovali, informovala už o víkendu. Později uvedla, že ovládli i sousední Kyslivku. Obě obce leží u hlavního silničního tahu směrem na Kupjansk.
Obec Solovjove v Doněcké oblasti se nachází nedaleko Očeretyne, jehož ovládnutí Rusko oznámilo v neděli.

Ukrajinská diplomacie dnes vyzvala mezinárodní partnery, aby neuznávali současnou ruskou hlavu státu Vladimira Putina jako legitimního prezidenta. Putina v úterý čeká inaugurace poté, co v březnu dle očekávání vyhrál prezidentské volby.
„Ukrajina nevidí žádné zákonné důvody pro jeho uznání jako demokraticky zvoleného a legitimního prezidenta Ruské federace,“ uvedlo v prohlášení ukrajinské ministerstvo zahraničí.

Za poslední den ztratil protivník 1040 lidí, 5 tanků, 34 obrněných vozidel, 47 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Pražská učitelka Martina Bednářová, která čelila obžalobě z popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině, potrestána nebude. Odvolací soud pravomocně potvrdil její osvobození a zamítl odvolání státního zastupitelství, které pro bývalou češtinářku původně žádalo osmiměsíční podmíněný trest a pětiletý zákaz pedagogické, výchovné či jiné práce s dětmi. Češtinářka, která se tématu ruské invaze věnovala s žáky osmé třídy v hodině slohu, na svých výrocích trvá.
„Na obžalovanou nelze pohlížet jako na Mistra Jana Husa, který byl nakonec pro své názory upálen. Ale co se týče trestněprávní roviny, máme za to, že její jednání nedosáhlo takové úrovně, aby ho šlo potrestat prostředky trestního práva,“ uvedla předsedkyně odvolacího senátu pražského městského soudu Hana Chaloupková. Doplnila, že v rovině etické a v rovině pedagogické lze obžalované vytýkat „spoustu věcí“. Po provedeném dokazování ale nelze učinit závěr v tom smyslu, že by učitelka popírala nějaké konkrétní válečné zločiny či zločiny proti míru. Nenaplnila tak skutkovou podstatu daného trestného činu, vysvětlila soudkyně.
„Nesmíme nechat nevyzkoušený žádný pokus o diplomatické jednání,“ uvedl italský ministr obrany Guido Crosetto, ačkoliv zatím Moskva neprojevila vůli zasednout k diplomatickému stolu. Přitom patří mezi italské vládní politiky, kteří podporují dodávky zbraní Ukrajině.
Podobně jako premiérka Giorgia Meloniová však odmítá úvahy o možném vyslání vojáků, o kterém v uplynulých týdnech mluvil francouzský prezident Emmanuel Macron. „Hrozí nám, že bychom se vydali na cestu, z níž není návratu,“ uvedl Crosetto v rozhovoru pro Il Messaggero. Podobná situace by podle něj nastala, kdyby se Rusko rozhodlo zaútočit na některý ze států Severoatlantické aliance.
Crosetto také varoval před nepříznivým vývojem války pro Ukrajinu. „Kdyby dobyli ukrajinské hlavní město, tak by se otevřel dramatický konflikt,“ řekl. Podle něj by totiž okolní země nemohly přijmout „ruské tanky u hranic“.

I Slovensko loni zaznamenalo více kybernetických útoků na vládní instituce. Kromě toho proruské skupiny pokračovaly v organizování útoků označovaných jako DDoS, jejichž cílem je narušit nebo znemožnit přístup k webovým stránkám, hlavně na úřady, banky a sektor dopravy. Vyplývá to ze zprávy o bezpečnosti Slovenska, kterou zveřejnil úřad slovenské vlády.
„NBÚ pozoroval nárůst aktivity vícero APT skupin, o kterých se předpokládá napojení na vlády cizích mocností, jakož i pokračující útoky skupin hacktivistů v souvislosti s válkou na Ukrajině. V oblasti APT bylo zaznamenáno více útoků na vládní instituce,“ uvedl úřad vlády v hodnocení bezpečnosti Slovenska za rok 2023.

Prohlédněte si luxusní vilu špionů z Vrbětic. Šapošnikovovi prodávali hnízdo agentů GRU
V Česku pomohli s výbuchy vrbětických muničáků, schovávali se ale v Řecku. Manželé Šapošnikovovi podle investigativního magazínu The Insider provozovali na Chalkidiki vilu, kterou nabízeli turistům – ale také sloužila jako špionážní základna. Jak to tam vypadá, se můžeme podívat díky inzerátu v realitní kanceláři, loni totiž dali vilu k prodeji.

Dosavadní chargé d'affaires Jiří Čistecký skončil na velvyslanectví v Moskvě ke konci dubna. Ambasádu nyní vede Jan Ondřejka, dosavadní druhý tajemník. ČTK to dnes sdělil mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.
Koncem května skončí velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka, vláda ho odvolala, řekl v neděli ministr Jan Lipavský (Piráti) v televizi Nova. Pivoňka sice zůstával oficiálně velvyslancem, nicméně delší dobu už pobýval v České republice a v Moskvě působil právě Čistecký jakožto jeho zástupce. Na začátku března se mimo jiné zúčastnil pohřbu ruského opozičníka Alexeje Navalného.
Zda při aktuální ruské vojenské agresi na Ukrajině mít velvyslance v Moskvě, debatují ústavní činitelé delší dobu. Prezident Petr Pavel koncem března uvedl, že jde o záležitost mezi ministerstvem zahraničí, vládou a Hradem. „Dlouhodobě vnímám důležitost toho mít i v Rusku zastoupení na úrovni velvyslance. Otázkou je, zda zrovna v tuto dobu je pro to vhodná situace,“ řekl tehdy prezident.

„‚Rusové jsou vojáci beránka Božího.‘ Velikonoce podle Alexandra Dugina, který vypadá a chová se jako převtělení Rasputina,“ tweetuje Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. „Jeden z těch, kteří vedou Rusko do neštěstí,“ glosuje ve svém ranním hlášení o radiační situaci Ukrajiny.

Šest lidí zemřelo a dalších 35 utrpělo zranění při útoku dronů v ruské Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou. Agentura TASS uvedla, že ukrajinské drony zasáhly automobily převážející zaměstnance společnosti Agro-Belgorje, která se zabývá produkcí vepřového masa. Gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov na svém telegramovém účtu napsal, že útok se stal u vesnice Berjozovka, která leží nedaleko hranic s Ukrajinou. Mezi zraněnými jsou podle něj i dvě děti. Gladkov dodal, že informace o tomto incidentu se upřesňují.
Ruské příhraniční regiony v souvislosti s ruskou invazí do sousední země čelí ostřelování a útokům dronů, které ruské úřady připisují Ukrajině. Kyjev se k nim nevyjadřuje.

V noci se v Sumské oblasti ozývaly výbuchy a místní telegramové kanály informovaly, že byly přerušeny dodávky elektrické energie a vody, píše ruskojazyčný servis BBC. „V souvislosti s masivním útokem šáhedů na město přecházejí objekty kritické infrastruktury na záložní zdroje elektrické energie,“ napsal šéf Sumské oblasti Oleksij Drozděnko na svém telegramovém kanálu. Týká se to nemocnic a vodárenských objektů.
Později gubernátor uvedl, že práce na obnově dodávek elektřiny začaly a že se budou dít postupně. Sumy leží několik desítek kilometrů od ukrajinsko-ruské hranice.

Ruský dronový útok v noci na dnešek těžce poškodil hotel v jihoukrajinském městě Mykolajivu, oznámil na sociální síti šéf správy stejnojmenné oblasti Vitalij Kim. Rekreační objekt začal hořet, zprávy o zraněných či obětech nyní nejsou. Ruské ostřelování a nálety na Ukrajinci ovládanou část Chersonské oblasti na jihovýchodě země si podle úřadů vyžádaly tři zraněné.
Další čtyři zraněné civilisty při ruském ostřelování hlásí úřady podle agentury Interfax-Ukrajina v Doněcké a Charkovské oblasti. Ruské okupační úřady naopak podle agentur tvrdí, že ukrajinské ostřelování si vyžádalo tři mrtvé: dva lidé byli zabiti v městě Polohy v okupované části Záporožské oblasti na jihovýchodě země, další pak na západním okraji Doněcka na východě Ukrajiny.

V noci na dnešek zaútočili ruští okupanti ze severního směru 13 útočnými drony typu Šahed na oblast Puskiv – Kurská oblast (RF). V důsledku bojové práce bylo v oblasti Sumy zničeno mobilními palebnými skupinami Obranných sil Ukrajiny celkem 12 nepřátelských dronů, informovala agentura Ukrinform.

Dobré ráno, vážení čtenáři.
Městský soud v Praze dnes znovu projedná případ učitelky Martiny Bednářové, která čelí obžalobě z popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Prvoinstanční soud ženu dvakrát osvobodil, první rozsudek ale odvolací senát zrušil. Proti druhému osvobozujícímu verdiktu podal odvolání státní zástupce, který bývalé češtinářce navrhuje osmiměsíční podmínku a také pětiletý zákaz pedagogické, výchovné či jiné práce s dětmi. Bednářová vinu od počátku odmítá.
Tématu Ruska a Ukrajiny se Bednářová věnovala v hodině slohu počátkem dubna 2022, tedy několik týdnů po začátku ruské invaze. Podle obžaloby se ve třídě osmáků snažila ospravedlnit válečné zločiny proti míru tak, že ze strany Rusů jde o omluvitelný způsob řešení situace. Žákům tvrdila, že v Kyjevě se nic neděje. Když namítali, že ve zprávách České televize viděli hořící město, řekla jim, že veřejnoprávní televize je zaujatá.
👍 👍 👍