Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině
Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy dnes zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. O generálově smrti dříve informovaly ruské internetové zpravodajské kanály. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila útok na generála za teroristický čin.
Obětí se stal devětapadesátiletý generál Jaroslav Moskalik, tvrdí zpravodajský kanál Baza, pokládaný za blízký tajným službám. Nálož v zaparkovaném voze Volkswagen Golf vybuchla v 10:40 (09:40 SELČ), když generál procházel okolo auta. Výbuch jej odhodil do vzdálenosti několika metrů.
Soudě podle snímků z místa činu byla nálož opatřena dalšími prvky pro zvýšení smrticího účinku, napsala Baza. Dodala, že generál byl podle údajů z roku 2021 zástupcem náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu.
„Otázka zní, jak ukončit válku ve středu Evropy a světa. Tak mnoho obětí vidíme každý den. Dnes byl dokonce zabit ruský generál v důsledku teroristického útoku v Moskvě,“ řekla mluvčí Zacharovová podle agentury TASS.
Účastnil se plánování operací proti Ukrajině
Balašicha leží asi 25 kilometrů východně od centra Moskvy, za okružní dálnicí okolo ruské metropole. Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války rozpoutal před více než třemi lety vpád ruských vojsk do sousední země na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Purtina.
Správa, ve které pracoval Moskalik, je hlavním článkem plánování operací proti Ukrajině, poznamenal server Ukrajinska pravda. Do hodnosti generálporučíka povýšil Moskalika v roce 2021 ruský prezident Vladimir Putin, připomněl server BBC News.
Dříve se v ruských médiích objevila verze, že v autě vybuchla plynová nádrž a exploze zabila náhodného kolemjdoucího. Deník Kommersant na svém webu píše, že mohli zahynout dva lidé: řidič auta a cestující, který právě vystupoval z vozu.
U Moskvy byl zlikvidován špičkový ruský generál, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na Bazu a připomněl, že nejde o první případ svého druhu. Loni v prosinci zahynul při atentátu v Moskvě náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov a jeho asistent. Ukrajina o den dříve oznámila, že generála podezřívá z válečných zločinů. Za generálovou smrtí stála ukrajinská tajná služba SBU, dodal portál.
Moskalik se v roce 2015 zúčastnil jednání s Ukrajinou. V roce 2022 v zájmu svého syna vysoudil na ministerstvu obrany byt v domě ve městě Balašicha, u kterého dnes zahynul, poznamenal server The Moscow Times s odvoláním na informace ze sociálních sítí.
Dodal, že auto, které dnes vyletělo do povětří, od konce ledna přinejmenším třikrát změnilo majitele: nejprve jej pětatřicetiletá Margarita přepsala na ázerbájdžánského občana, který jej vzápětí prodal šestadvacetiletému Andrejovi, a od něj vůz koupil čtyřicetiletý Ihnat, narozený v ukrajinském městě Sumy.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od nedělního rána.
Donald Trump chce od Volodymyra Zelenského veřejnou omluvu, pokud mají být vztahy mezi USA a Ukrajinou napraveny. Informuje o tom Bloomberg s odvoláním a okolí amerického prezidenta.
Polský prezident Andrzej Duda vyzval Zelenského po roztržce s Trumpem, aby se vrátil k jednáním s USA. Řekl, že jen USA dokážou zastavit ruskou agresi.
Podle prezidenta Petra Pavla nastal čas uvažovat o široké koalici za spravedlivý mír na Ukrajině. „Mír“ v podmínkách agresora se nazývá kapitulace a pouze by povzbudil všechny současné i budoucí agresory. Svobodný svět se musí postavit zlu," napsal prezident na sociální síť X.
The time has come to start considering a broad coalition of willing for just peace in Ukraine. “Peace” on terms of the aggressor is called a capitulation and would only encourage all current and future aggressors. Free world must stand up to the evil.
— Petr Pavel (@prezidentpavel) March 1, 2025
Volodymyr Zelenskyj a Keir Starmer podepsali smlouvu o půjčce ve výši 2,26 miliard liber (asi 70 miliard Kč), která má podpořit obranyschopnost Ukrajiny, píše AFP.
BREAKING:
— Visegrád 24 (@visegrad24) March 1, 2025
Starmer and Zelensky sign an agreement providing Ukraine’s military forces with USD 3.3 billion pic.twitter.com/RJaihZOzC2
Volodymyr Zelenskyj se v neděli na žádost britské vlády setká s králem Karlem III. Premiér Keir Starmer bude v neděli hostit summit evropských lídrů, na němž se bude jednat o ukončení války na Ukrajině a také evropské obraně. Česko na něm zastoupí premiér Petr Fila.
„Doufám, že jste slyšel jásot těch davů před Downing Street," řekl premiér Keir Starmer Volodymyru Zelenskému. „To je lid Spojeného království, který přišel vyjádřit svou podporu vám a Ukrajině a také naše naprosté odhodlání, neochvějné odhodlání, stát při vás při dosažení trvalého míru," citoval Starmera deník The Guardian.
Iniciativa Dárek pro Putina vybrala cílových 70 milionů korun na nákup vrtulníku Black Hawk pro Ukrajinu. Vyplývá to z údajů na webu iniciativy. Celkem 20 400 dárců poskytlo 72,219.584 korun. Iniciativa nakupuje za peníze z veřejných sbírek zbraně a další materiál pro ukrajinskou armádu a civilisty bránící se ruským okupantům. Iniciativa uvedla, že se jí podařilo získat levnější a novější stroj, který Ukrajina, jež se brání ruské agresi, potřebuje.
„Česká republika se stala první zemí na světě, jejíž občané se složili na vojenskou helikoptéru pro Ukrajinu. Vybrali jsme víc a tyhle peníze použijeme na dopravu Black Hawk UH-60 na Ukrajinu,“ uvedli na webu zástupci iniciativy.
Podívejte se na aktuální snímky ze setkání Volodymyra Zelenského s Keirem Starmerem.
Francouzský prezident Emmanuel Macron je připraven zahájit debatu o jaderném odstrašení pro Evropu. Naznačil tak, že francouzské jaderné zbraně by mohly chránit Evropu před ruskou hrozbou, napsala dnes agentura AP.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes dorazil do sídla britského premiéra Keira Starmera v Downing Street, napsala stanice BBC. Schůzka se koná den po roztržce Zelenského s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Starmer oběma prezidentům ještě téhož dne telefonoval.
„Stojíme při Ukrajině, tak dlouho, jak bude třeba,“ řekl Starmer před dnešním jednáním se Zelenským. „Jsme rádi, že máme takové partnery a přátele,“ citovala Zelenského BBC.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte řekl ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že musí najít způsob, jak napravit vztahy s hlavou Spojených států Donaldem Trumpem. Páteční roztržku Trumpa se Zelenským dnes označil podle agentury Reuters za nešťastnou. Zdůraznil, že pro mír na Ukrajině je třeba jednota mezi USA, Evropou a Ukrajinou.
Za „katastrofu" označil páteční hádku v Oválné pracovně republikánský kongresman Mike Lawler, který zdůraznil, že taková horká výměna názorů se má odehrávat za zavřenými dveřmi. Podle něj to bylo diplomaticky krátkozraké pohádat se v přímém přenosu a uškodí to dalším jednáním. „Bohužel jediným vítězem je teď Vladimir Putin," dodal Lawler.
Proti Trumpovi se postavil republikánský kongresman Don Bacon. „Ukrajina chce nezávislost, svobodný trh a vládu práva. Chce být součástí Západu. Rusko nenávidí nás i naše západní hodnoty," napsal serveru Axios Bacon a pátek označil za „špatný den pro americkou zahraniční politiku".
Maďarský premiér Viktor Orbán vyzval Evropskou unii, aby po vzoru Spojených států zahájila přímá jednání s Ruskem o příměří na Ukrajině. Dnes o tom informovala agentura Reuters, podle které Orbán v dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi rovněž pohrozil zablokováním čtvrtečního summitu. Mimořádný summit chce vyzvat ke zvýšení pomoci Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi.
Premiér Petr Fiala (ODS) vyzval k navýšení vojenské podpory Ukrajiny. Jen tak lze podle něj zabránit tomu, aby se pár set kilometrů od Česka dál rozpínalo agresivní Rusko. Premiér to uvedl na síti X před nedělním jednáním evropských lídrů v Londýně. Udržitelný a dlouhodobý mír podle předsedy vlády zajistí jen dobře vyzbrojená Evropa. To nepůjde bez navýšení výdajů na obranu minimálně na tři procenta HDP, dodal.
V kontextu vyhroceného pátečního jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským ve Washingtonu Fiala uvedl, že Evropa stojí před velkou historickou zkouškou. "Naše historické zkušenosti ukazují, že pokud dostatečně rychle nezvýšíme naše úsilí a necháme agresora si diktovat podmínky, neskončíme dobře," uvedl.
Evropa stojí před velkou historickou zkouškou. O svou bezpečnost a dobrou budoucnost se musí postarat sama. Nikdo jiný to za nás neudělá.
— Petr Fiala (@P_Fiala) March 1, 2025
Pokud nechceme, aby se jen pár set kilometrů od našich domů dál rozpínalo agresivní Rusko, musíme navýšit vojenskou podporu Ukrajiny.
A…
Začala nová éra bezohlednosti. Dnes to v reakci na páteční roztržku mezi prezidenty Spojených států a Ukrajiny Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským prohlásila šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková. Zdůraznila, že není žádných pochyb o tom, že Ukrajina je obětí a Rusko agresorem. Baerbocková rovněž vyzvala k masivním investicím do evropské obrany a k další pomoci napadené Ukrajině.
"Naše zděšení je větší než dříve," řekla německá ministryně zahraničí k vyhroceným scénám z Bílého domu. Poznamenala, že spor jasně podtrhl to, že započala nová éra bezohlednosti. "Musíme více než kdykoli jindy bránit sílu práva před právem silnějšího, jinak už nebude moci žádná svobodná země v klidu spát, pokud má silnějšího souseda," řekla.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová dnes označila za totální politické a diplomatické selhání Kyjeva páteční návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Bílém domě. Podle ní se v Bílém domě choval "nehorázně drze" a znovu prokázal, že je posedlý pokračováním války. Tu začalo Rusko napadením Ukrajiny před třemi lety.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že zničilo 103 ze 154 dronů a že dalších 51 z radarů zmizelo zřejmě díky obrannému rušení. AFP nicméně upozornila na to, že v této bilanci je rozpor, neboť ukrajinské regionální úřady ohlásily oběti.
V Oděské oblasti na jihu Ukrajinu zahynul jeden člověk a další tři utrpěli zranění. V Charkově na severovýchodě země zůstalo po dronovém útoku nejméně 12 zraněných, v Chersonu na jihu pak další dva.
Mrtvé ohlásily úřady také v Doněcké oblasti, která je z velké části pod ruskou okupací. Šéf Doněcké oblasti Vadym Filaškin později podle The Kyiv Independent upřesnil, že zahynuli čtyři lidé a šest dalších bylo zraněno.
Ukrajina po ruském ostřelování a dronových útocích na Oděskou oblast, Charkov, Cherson a Pokrovsk hlásí nejméně pět mrtvých a přes dvě desítky zraněných. Dnes o tom informovala ukrajinská média The Kyiv Independent a Ukrajinska pravda. Rusko naopak podle agentury Reuters tvrdí, že ukrajinské údery na okupovanou část Chersonské oblasti si vyžádaly tři mrtvé a pět zraněných.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier v reakci na páteční roztržku amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským řekl, že mu scéna v Bílém domě vyrazila dech. "Nikdy bych nevěřil, že budeme jednou muset bránit Ukrajinu před USA," řekl agentuře DPA, která jeho slova označuje za nezvykle ostrá.
Odklízení následků v nemocnici v Charkově, na kterou v noci na dnešek zaútočili Rusové drony.
Volodymyr Zelenskyj se podle Sky News setká ještě dnes odpoledne s britským premiérem Keirem Starmerem.
Páteční roztržka prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského v Oválné pracovně před kamerami médií působila vykalkulovaně, řekl ČTK politolog Martin Jirušek z Mezinárodního politologického ústavu Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Schůzka podle něj připomínala šikanu.
„Zřejmě měla vyslat vzkaz nejen za hranice, ale hlavně pro domácí (americkou) scénu," poznamenal Jirušek. Scéna, kdy prezident Zelenskyj bez tlumočníka čelí útokům nejen prezidenta Trumpa a viceprezidenta J.D. Vance, ale také posměšným dotazům vybraných novinářů, kteří měli na tiskovou konferenci přístup, podle Jiruška připomínala šikanování skupinou dětí na školním dvoře.
Slovenský premiér Robert Fico dnes v reakci na páteční roztržku amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským řekl, že Ukrajina nebude nikdy tak silná, aby mohla vyjednávat z pozice vojenské síly. Uvedl rovněž, že summit EU příští čtvrtek nemusí být schopen shodnout se na společných závěrech, pokud unie nebude respektovat, že existují i jiné názory než pokračovat ve válce na Ukrajině. Samotný incident v Bílém domě Fico podle místních médií nekomentoval.
„Slovenská republika nepodpoří Ukrajinu ani finančně, ani vojensky, aby pokračovala ve válce. Pokud to udělají jiní, budeme to respektovat," napsal na facebooku Fico s tím, že jen zveřejňuje své dřívější postoje, takže ho „neovlivnil umělecký dojem" ze setkání v Oválné pracovně.
Letadlo Volodymyra Zelenského podle Sky News přistálo v Londýně, kde se ukrajinský prezident v neděli zúčastní summitu evropských zemí.
Po krachu jednání v Bílém domě Rusové zaútočili na druhé největší ukrajinské město Charkov. Zasáhli nemocnici, pacienty záchranři evakuovali.
Páteční jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě podle bývalého ředitele protokolu prezidentské kanceláře Jindřicha Forejta americká administrativa zinscenovala pro domácí publikum. Prezident Donald Trump a viceprezident J. D. Vance měli rozdělené role a celé setkání navozovalo dojem akce, při které se neodehrálo nic náhodou, řekl dnes Forejt ČTK.
Forejt je přesvědčený, že vyostřené jednání v Oválné pracovně, které skončilo předčasně, bylo připravené pro americkou veřejnost. „Trump chtěl zvýraznit svou silnou nezpochybnitelnou polohu postavení mírotvorce. Chtěl dokázat, že je schopen v jakýchkoliv osobních sporech být klidným, rezolutním lídrem, který si nenechá nic líbit, protože on vede Spojené státy," uvedl Forejt.
Je velmi důležité, aby Ukrajina byla slyšet, nikdo na ni nezapomněl a aby Ukrajinci věděli, že nejsou sami, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj den po roztržce s americkou hlavou státu Donaldem Trumpem v Bílém domě.
„Je pro nás velmi důležité, aby byla Ukrajina slyšet a aby na ni nikdo nezapomněl, ani během války, ani po ní," napsal Zelenskyj v příspěvku na sociálních sítích, který doprovodil záběry ze setkání s ukrajinskou komunitou ve Washingtonu. „Je důležité, aby lidé na Ukrajině věděli, že nejsou sami, že jejich zájmy jsou zastoupeny ve všech zemích, v každém koutě světa," doplnil.
Ukrajinská poslankyně Jelyzaveta Jasková BBC řekla, že hádka v Bílém domě „byla velkým šokem... zejména pro obyčejné Ukrajince, kteří stále věřili, že nám USA a Západ pomohou". „Chceme ukončit válku, ale zároveň chceme respekt. A také nechceme zapomenout, kdo je agresor," podotkla.
Bývalý velvyslanec ve Spojených státech Michael Žantovský je přesvědčený, že páteční roztržka mezi prezidenty USA a Ukrajiny Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským v Bílém domě nenastala náhodou. Zelenského vlákali do pasti, řekl dnes Žantovský ČTK. Setkání podle něj bylo připravené tak, že nemohlo dopadnout jinak než kolizí. Ukazuje na zásadní nejen diplomatické neporozumění mezi USA na jedné a Ukrajinou a jejími podporovateli na druhé straně.
Páteční setkání Trumpa a Zelenského v Bílém domě skončilo předčasně roztržkou, politici se předtím přeli před televizními kamerami. Trump následně zkritizoval Zelenského, že mu není dostatečně vděčný a není „připravený na mír". Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina chce „spravedlivý a trvalý mír". Uvedl rovněž, že je připraven s Ruskem jednat, pokud Spojené státy poskytnou Ukrajině bezpečnostní záruky.
„Působilo to nesmírně depresivně, nemělo se to nikdy stát a domnívám se osobně, že se to nestalo náhodou nebo nedopatřením, že pana prezidenta Zelenského vlákali do pasti. Vše, co jsme viděli, tomu nasvědčovalo," řekl ČTK Žantovský. Jediné, co mohl udělat Zelenskyj jinak, bylo nevyjadřovat se před kamerami a odkázat, že některé otázky budou předmětem debat za zavřenými dveřmi. „Obávám se, že ani to by možná nepomohlo," dodal Žantovský.
Prezident Petr Pavel měl na Pražském hradě vzácnou návštěvu. Se svými příběhy za ním přišly tři ukrajinské děti, které zažily ruské bombardování a následně i únos. Rusové se snažili Kiru, Ivana a Maksyma dostat pryč z Ukrajiny. Všichni tři prošli peklem. Nyní mluví o svých zážitcích a snaží se zajistit návrat domů ke svým vrstevníkům. V Česku se děti setkaly i se zástupci diplomacie. Celý článek čtěte ZDE.
O konci Západu, noži na krku Ukrajiny i vítězství proruského prezidenta Vladimira Putina píší evropské noviny po páteční schůzce prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, která skončila bezprecedentní roztržkou před kamerami.
„Západní spojenectví se zdá být na pokraji zhroucení," obává se britský deník The Daily Telegraph, podle něhož schůzka, která měla vést k usmíření mezi Trumpem a Zelenským, skončila ostrou výměnou slov v Oválné pracovně, při níž Američané ukrajinského prezidenta před světovou veřejností ostře kritizovali. „Byla to děsivá scéna, která musela znepokojit každého ve Spojeném království a v Evropě, kdo si dělá starosti o bezpečnost kontinentu," konstatuje list.
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.) v pátek vyjádřil podporu Ukrajině v telefonátu s ukrajinským šéfem diplomacie Andrijem Sybihou. Mír nesmí znamenat, že vyhovíme vydírání, uvedl Lipavský na síti X. Na vyhrocené páteční jednání amerického a ukrajinského prezidenta Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského reagovali vyjádřením podpory Ukrajině i další čeští politici včetně prezidenta Petra Pavla a premiéra Petra Fialy (ODS).
Právě jsem mluvil s ukrajinským ministrem zahraničí @andrii_sybiha a vyjádřil jsem mu naši podporu. Česko stojí za Ukrajinou. Boj proti ruské rozpínavosti je v zájmu Česka i celé Evropy. Mír nesmí znamenat, že vyhovíme vydírání. pic.twitter.com/c1UZHFhJ0Z
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) February 28, 2025
Vývoz ruského zemního plynu přes plynovod TurkStream do Evropy se v únoru vyšplhal na nové rekordní maximum, překročil 55 milionů krychlových metrů denně. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na své výpočty, které vycházejí z údajů Evropské sítě provozovatelů přepravních soustav pro zemní plyn (ENTSOG).
TurkStream vede z Ruska přes Černé moře do Turecka a na Balkán. Po lednovém přerušení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu je TurkStream jediným plynovodem vyvážejícím ruský plyn do Evropy, upozornila agentura Reuters.
Britský premiér Keir Starmer večer hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, jejichž schůzka v Bílém domě skončila fiaskem. Uvedla to premiérova mluvčí. Starmer podle ní zachovává neochvějnou podporu Ukrajině a usiluje o nalezení cesty k trvalému míru, který bude založen na suverenitě a bezpečnosti Ukrajiny. Informoval o tom server BBC.
„Premiér se těší, že v neděli přivítá mezinárodní lídry, včetně prezidenta Zelenského," uvedla mluvčí. Starmer na neděli svolal summit o Ukrajině, kterého se zúčastní představitelé více než deseti evropských zemí, včetně Česka, Německa či Francie.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přecenil své postavení a neusiluje o dosažení míru s Ruskem. Uvedl to americký prezident Donald Trump několik hodin po pátečním setkání se Zelenským v Bílém domě, které skončilo roztržkou. Podle agentury AP rovněž Zelenského varoval, že bez uzavření míru přijde o podporu ze strany Spojených států. „Nebyl to člověk, který by chtěl uzavřít mír,“ prohlásil Trump. „Chce bojovat, bojovat, bojovat,“ dodal.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Ukrajina je připravena na mír s Ruskem, ale potřebuje bezpečnostní záruky. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s televizí Fox News. Vyjádřil rovněž přesvědčení, že jeho vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem lze napravit. Dodal, že by chtěl, aby Trump při jednáních stál více na straně Ukrajiny.
👍 👍 👍