Kira viděla umírat tátu, kluky chtěli Rusové převychovat. Děti z Mariupolu přijal Pavel
Prezident Petr Pavel měl na Pražském hradě vzácnou návštěvu. Se svými příběhy za ním přišly tři ukrajinské děti, které zažily ruské bombardování a následně i únos. Rusové se snažili Kiru, Ivana a Maksyma dostat pryč z Ukrajiny, Všichni tři prošli peklem. Nyní mluví o svých zážitcích a snaží se zajistit návrat domů svým vrstevníkům. V Česku se děti setkaly i se zástupci diplomacie.
Kira, Maksym a Ivan. Ukrajinské děti, které přežily únos a následné ruské zajetí. Nyní se na Pražském hradě setkaly s českým prezidentem Petrem Pavlem. „Během 1100 dnů velké války se ani jedno ukrajinské dítě ze 7,5 milionu necítí bezpečně. Rusko uneslo statisíce dětí, osud mnoha je stále neznámý,“ řekla Darja Gerasymčuk, zplnomocněná poradkyně prezidenta Ukrajiny pro práva dětí a rehabilitaci dětí. Dodala, že od začátku plnohodnotné invaze zabilo Rusko 599 dětí a dalších 1762 bylo vážně zraněno.
Gerasymčuk přijela s dětmi do Česka v rámci kampaně „Ukradené hlasy“, kterou inicioval ukrajinský prezident a kterou podpořilo velvyslanectví Ukrajiny v ČR. Pavel jim během osobního setkání vyjádřil svou podporu a podporu Ukrajině. Zdůraznil důležitost podpory Ukrajiny v boji za spravedlnost a práva dětí.
Kira viděla smrt otce, kluky se snažili převychovat
Všechny děti, které se s českým prezidentem setkaly, se musely potýkat se strachem, bolestí, zármutkem i zajetím. Kira je původem z Mariupolu, kde žila se svým otcem - matka zemřela krátce po jejím narození. Při ruském bombardování se museli schovávat ve sklepě, kde okupanté jejího otce 17. března zavraždili.
Kira se snažila uprchnout z města pěšky, ale jedna z dívek ve skupině zavadila o nástražný drát. Kira byla zasažená střepinou, ale přežila. Rusové skupinu okamžitě nalezli a převezli do Doněcka, odkud mnoho dětí následně deportovali do ruského dětského domova. Díky ochráncům lidských práv se ale podařilo Kiru vrátit.
Ivan a Maksym jsou také z Mariupolu, během bombardování se ukryli jakožto studenti stavební školy v suterénu koleje, kde trpěli hladem a zimou. Když zcela došly zásoby, kluci se rozhodli o útěk do Záporoží. Na kontrolním stanovišti je ale zastavili okupanté a jako sirotky je poslali do Doněcka, kde s nimi dokonce natočili propagandistický příběh - snažili se je přesvědčit, že je pro ně jedinou cestou hledat novou rodinu v Rusku. Ze spárů Rusů je nakonec dostal ředitel jejich studijní koleje.
Ukrajinské děti v Česku navštívily i české ministerstvo zahraničí, kde Gerasymčuk hovořila s českou stranou o nutnosti tlaku a konkrétních akcí směrem k těm, co se podílejí na únosech dětí. Hovořilo se i o roli Běloruska při únosech ukrajinských dětí. Důležité je i aktivnější zapojení organizací jako je OSN, UNICEF a obecně EU. Děti se nebály otevřeně mluvit i na Staroměstském náměstí.
Šéfka diplomacie EU Kallasová odsoudila sobotní incident, kdy ruský dron vniknul do rumunského vzdušného prostoru. Označila to za eskalaci, píše AFP. Ukrajina se přihlásila ke dvěma útokům na železniční síť na západě Ruska, napsala s odvoláním na zdroj z ukrajinské vojenské rozvědky agentura AFP. V Leningradské oblasti dnes podle místních úřadů vykolejily dva vlaky, jeden strojvedoucí zemřel. V sobotu explodovalo výbušné zařízení na kolejích v Orlovské oblasti, což si vyžádalo tři oběti na životech. „Lokomotiva vykolejila poblíž stanice Semrino v Gatčinském okrese Leningradské oblasti,“ napsal dnes na síti Telegram gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozdenko. „Strojvedoucí byl uvězněn v kabině a když ho záchranáři vyprostili, zemřel pak v sanitce,“ dodal. Druhý případ se stal také v Leningradské oblasti, kde vykolejil nákladní vlak s 15 prázdnými cisternami. To se obešlo bez obětí, uvedl Drozdenko. Dodal, že vyšetřovatelé prošetřují možnost sabotáže. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) považuje další požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO) za zdržovací taktiku. Řekla to dnes v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. První místopředseda hnutí Stačilo! a europoslanec Ondřej Dostál považuje vyšší cla EU vůči Číně a Indii za nerealistická. Podle Černochové minulý měsíc při jednání Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce vyplynuly podmínky, které nebyly naplněny. „To, že si Donald Trump klade další podmínky, považuji za nefér,“ poznamenala a zmínila, že dosud nedošlo k tehdy avizovanému hovoru Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Beru to jako zdržovací taktiku a jsem z toho zklamaná, protože jsem očekávala, že po jednání na Aljašce dojde k nějakému průlomu,“ uvedla.
