Kira viděla umírat tátu, kluky chtěli Rusové převychovat. Děti z Mariupolu přijal Pavel
Prezident Petr Pavel měl na Pražském hradě vzácnou návštěvu. Se svými příběhy za ním přišly tři ukrajinské děti, které zažily ruské bombardování a následně i únos. Rusové se snažili Kiru, Ivana a Maksyma dostat pryč z Ukrajiny, Všichni tři prošli peklem. Nyní mluví o svých zážitcích a snaží se zajistit návrat domů svým vrstevníkům. V Česku se děti setkaly i se zástupci diplomacie.
Kira, Maksym a Ivan. Ukrajinské děti, které přežily únos a následné ruské zajetí. Nyní se na Pražském hradě setkaly s českým prezidentem Petrem Pavlem. „Během 1100 dnů velké války se ani jedno ukrajinské dítě ze 7,5 milionu necítí bezpečně. Rusko uneslo statisíce dětí, osud mnoha je stále neznámý,“ řekla Darja Gerasymčuk, zplnomocněná poradkyně prezidenta Ukrajiny pro práva dětí a rehabilitaci dětí. Dodala, že od začátku plnohodnotné invaze zabilo Rusko 599 dětí a dalších 1762 bylo vážně zraněno.
Gerasymčuk přijela s dětmi do Česka v rámci kampaně „Ukradené hlasy“, kterou inicioval ukrajinský prezident a kterou podpořilo velvyslanectví Ukrajiny v ČR. Pavel jim během osobního setkání vyjádřil svou podporu a podporu Ukrajině. Zdůraznil důležitost podpory Ukrajiny v boji za spravedlnost a práva dětí.
Kira viděla smrt otce, kluky se snažili převychovat
Všechny děti, které se s českým prezidentem setkaly, se musely potýkat se strachem, bolestí, zármutkem i zajetím. Kira je původem z Mariupolu, kde žila se svým otcem - matka zemřela krátce po jejím narození. Při ruském bombardování se museli schovávat ve sklepě, kde okupanté jejího otce 17. března zavraždili.
Kira se snažila uprchnout z města pěšky, ale jedna z dívek ve skupině zavadila o nástražný drát. Kira byla zasažená střepinou, ale přežila. Rusové skupinu okamžitě nalezli a převezli do Doněcka, odkud mnoho dětí následně deportovali do ruského dětského domova. Díky ochráncům lidských práv se ale podařilo Kiru vrátit.
Ivan a Maksym jsou také z Mariupolu, během bombardování se ukryli jakožto studenti stavební školy v suterénu koleje, kde trpěli hladem a zimou. Když zcela došly zásoby, kluci se rozhodli o útěk do Záporoží. Na kontrolním stanovišti je ale zastavili okupanté a jako sirotky je poslali do Doněcka, kde s nimi dokonce natočili propagandistický příběh - snažili se je přesvědčit, že je pro ně jedinou cestou hledat novou rodinu v Rusku. Ze spárů Rusů je nakonec dostal ředitel jejich studijní koleje.
Ukrajinské děti v Česku navštívily i české ministerstvo zahraničí, kde Gerasymčuk hovořila s českou stranou o nutnosti tlaku a konkrétních akcí směrem k těm, co se podílejí na únosech dětí. Hovořilo se i o roli Běloruska při únosech ukrajinských dětí. Důležité je i aktivnější zapojení organizací jako je OSN, UNICEF a obecně EU. Děti se nebály otevřeně mluvit i na Staroměstském náměstí.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc. Od konce srpna, kdy ukrajinská vláda zmírnila pravidla pro odjezdy mladých mužů z Ukrajiny, překročilo hranici s Polskem skoro 99.000 mladíků ve věku od 18 do 22 let. Na svých internetových stránkách o tom s odvoláním na statistiky polské pohraniční stráže píše deník Rzeczpospolita. Po začátku ruské invaze na Ukrajinu ze země nesměli odjíždět muži ve věku od 18 do 60 let, včetně těch, kteří nedostali povolávací rozkaz. Letos v létě vláda tato pravidla změnila s odůvodněním, že chce mladým mužům umožnit získat vzdělání v zahraničí, které po návratu do vlasti mohou využít k jejímu prospěchu. Podle polské pohraniční stráže od ledna do konce srpna ukrajinsko-polskou hranici překročilo 45.300 mužů ve věku 18 až 22 let, během září a října jich bylo 98.500, uvedla Rzeczpospolita. „Je to hlavní cesta pro útěk ze země,“ napsal také polský list. Desítky lidí se dnes na terase Národního muzea (NM) dožadovaly navrácení ukrajinské vlajky na průčelí jeho historické budovy. Během happeningu s názvem Vraťme vlajku na Muzeum!, který pořádala skupina Kaputin, pořadatelé vztyčili ukrajinskou vlajku na kovovou konstrukci před hlavním vchodem do historické budovy. Několikametrovou modro-žlutou vlajku pak upevnili také na zábradlí terasy. V projevech kritizovali za svěšení vlajky ředitele NM Michala Lukeše a ministra kultury Martina Baxu (ODS). „Vyzýváme vedení muzea, aby vrátilo zpět vlajku Ukrajiny jako symbol svobody,“ uvedla v projevu režisérka Olga Sommerová, která zdůraznila, že odstranění vlajky přivítali ruští propagandisté. Zároveň v projevu naznačila, že se ředitel muzea Lukeš chce zalíbit budoucí nové vládě.
