Rusko chce vymazat Ukrajinu z mapy, řekl Pavel. Varoval před zradou a připomněl mnichovskou dohodu
Cílem ruské agrese je vymazat Ukrajinu tak, jak ji známe, z mapy, odhodlání ukrajinského lidu je ale neochvějné. Prezident Petr Pavel to dnes řekl v projevu přes video na konferenci Ukrajiny a partnerských zemí, kterou pořádá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Kyjevě. Jakákoli mírová dohoda musí podle Pavla být dojednána s Ukrajinou a přijata touto zemí, vyjednávání musí začít přiznáním toho, kdo je agresor a kdo oběť.
Ruská vojska sousední zemi napadla právě před třemi lety, výročí invaze si v Kyjevě připomínají představitelé institucí Evropské unie a také vrcholní představitelé Kanady, Dánska, Španělska, Norska, Švédska, Finska či pobaltských zemí. V Kyjevě se dnes jednání účastní také náměstek ministra zahraničí Jan Marian (STAN).
Všichni upřímně chtějí mír na Ukrajině, ale nikoli založený na ponížení, v takovém případě by se jednalo o zradu, řekl Pavel s odkazem na mnichovskou dohodu z roku 1938. Nacistické Německo, Francie, Británie a Itálie se tehdy bez účasti Československa dohodly, že Adolf Hitler získá rozsáhlé československé pohraničí převážně s německým obyvatelstvem.
Pavel také zdůraznil směrem k Zelenskému, že byl demokraticky zvolen ukrajinským lidem a jeho legitimita je naprosto nezpochybnitelná, což popírá ruský prezident Vladimir Putin. „Ukrajina každý den bojuje o své přežití a toto rozhodně není okamžik, kdy by vaše vedení mělo být oslabováno,“ podotkl prezident.
Kolektivní povinností je podle Pavla pomáhat Ukrajině a odstrašit Rusko. Evropa podle něj musí podporovat napadenou zemi v navýšení obranných schopností, pokračovat ve vojenských dodávkách, ale i v makroekonomické pomoci. Český prezident také řekl, že přistoupení Ukrajiny k EU je potřeba urychlit a že je nutné zajistit, aby země byla v co nejsilnější pozici před začátkem vyjednávání o možném členství v Severoatlantické alianci (NATO).
Přítomnost ruských dronů v rumunském vzdušném prostoru je nepřijatelným narušením suverenity členského státu Evropské unie. Na síti X to dnes napsala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Incident se stal v sobotu a Kallasová ho označila za pokračující eskalaci, která ohrožuje bezpečnost regionu.
Rumunské ministerstvo obrany uvedlo, že nezodpovědné kroky Ruské federace představují další problém pro bezpečnost regionu a stabilitu v oblasti Černého moře. Obdobné incidenty podle něj poukazují na skutečnost, že Rusko nerespektuje mezinárodní právo, píše agentura AFP.
Ukrajina se přihlásila ke dvěma útokům na železniční síť na západě Ruska, napsala s odvoláním na zdroj z ukrajinské vojenské rozvědky agentura AFP. V Leningradské oblasti dnes podle místních úřadů vykolejily dva vlaky, jeden strojvedoucí zemřel. V sobotu explodovalo výbušné zařízení na kolejích v Orlovské oblasti, což si vyžádalo tři oběti na životech.
„Lokomotiva vykolejila poblíž stanice Semrino v Gatčinském okrese Leningradské oblasti,“ napsal dnes na síti Telegram gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozdenko. „Strojvedoucí byl uvězněn v kabině a když ho záchranáři vyprostili, zemřel pak v sanitce,“ dodal. Druhý případ se stal také v Leningradské oblasti, kde vykolejil nákladní vlak s 15 prázdnými cisternami. To se obešlo bez obětí, uvedl Drozdenko. Dodal, že vyšetřovatelé prošetřují možnost sabotáže.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) považuje další požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO) za zdržovací taktiku. Řekla to dnes v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. První místopředseda hnutí Stačilo! a europoslanec Ondřej Dostál považuje vyšší cla EU vůči Číně a Indii za nerealistická.
Podle Černochové minulý měsíc při jednání Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce vyplynuly podmínky, které nebyly naplněny. „To, že si Donald Trump klade další podmínky, považuji za nefér,“ poznamenala a zmínila, že dosud nedošlo k tehdy avizovanému hovoru Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Beru to jako zdržovací taktiku a jsem z toho zklamaná, protože jsem očekávala, že po jednání na Aljašce dojde k nějakému průlomu,“ uvedla.
