Šéfové Evropy na třetí výročí invaze v Kyjevě. Zelenskyj věří v „bod obratu“
Do Kyjeva dnes ráno přicestovala delegace Evropské unie v čele s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a šéfem Evropské rady Antóniem Costou. Stalo se tak u příležitosti třetího výročí zahájení rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu. To si v Kyjevě připomíná také kanadský premiér Justin Trudeau, informuje agentura AFP. Do Kyjeva podle BBC přicestovali také vůdci Dánska, Španělska, Norska, Švédska, Finska, Litvy, Lotyšska a Estonska.
„Jsme dnes v Kyjevě, protože Ukrajina je Evropa. V tomto boji o přežití nejde jen o osud Ukrajiny, ale o osud Evropy,“ uvedla šéfka unijní exekutivy na sociální síti X. Příspěvek doprovodila videem, kde ji spolu s Costou vítá na nádraží ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha a šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak.
„Na Ukrajině, o Ukrajině, s Ukrajinou,“ napsal ke svému příjezdu do ukrajinské metropole Costa.
"Jsem opravdu rád, že jsem tady," řekl zase při svém příjezdu Trudeau, když ho Jermak vítal na nádraží.
Na kyjevské nádraží přicestoval také španělský premiér Pedro Sánchez, dánská premiérka Mette Frederiksenová, norský premiér Jonas Gahr Störe, jakož i vůdci Finska, Švédska, Litvy, Lotyšska a Estonska, uvedl server BBC News.
"Věříme ve vítězství Ukrajiny, ale to vyžaduje akci. Musíme nyní urychlit naši podporu," napsal na X estonský premiér Kristen Michal. V Kyjevě jsou také prezidenti Litvy a Lotyšska Gitanas Nauséda a Edgars Rinkévičs, poznamenal server Ukrajinska pravda.
Dnešního summitu v ukrajinské metropoli k třetímu výročí ruské invaze by se mělo osobně zúčastnit 13 zahraničních představitelů, dalších 24 pak prostřednictvím videospojení. Přítomna má být většina členů unijní exekutivy včetně českého eurokomisaře pro mezinárodní partnerství Jozefa Síkely.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si od schůzky s vůdci spojeneckých zemí v Kyjevě slibuje, že se stane „bodem obratu“, protože Kyjev a jeho partneři se snaží zmobilizovat tváří tvář nepřátelské rétorice amerického prezidenta Donalda Trumpa, který chce vyjednat mírovou dohodu s Ruskem, uvedla agentura AFP.
„Nejde o vyjednávací stůl, ke kterému zvou Ukrajinu. Je to náš stůl, protože válka je na Ukrajině. To my zveme především naše evropské vůdce, protože válka se odehrává na Ukrajině a Ukrajina je neoddělitelnou součástí kontinentu, Evropy a v budoucnu Evropské unie,“ řekl Zelenskyj během nedělní tiskové konference. Uvedl také, že za vyjednávacím stolem, u kterého se bude jednat o míru a zárukách bezpečnosti, by měla být Evropa a USA.
Kanada poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě dvou miliard kanadských dolarů (asi 31,6 miliardy korun) a půjčky ve výši 2,3 miliardy kanadských dolarů (asi 36,4 miliardy korun), oznámil dnes premiér Kanady Mark Carney na summitu skupiny velkých světových ekonomik G7. Carney během posledního dne summitu v Kanadě přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského den poté, co odtud předčasně odjel americký prezident Donald Trump.
Tato pomoc umožní financovat drony, munici a obrněná vozidla, upřesnila kanadská vláda. Carney slíbil plnou solidaritu s Ukrajinou a oznámil nové sankce proti Rusku, jejichž cílem je podle něj vyvinout maximální tlak na prezidenta Vladimira Putina.
Evropská komise se rozhodla jmenovat novou zvláštní velvyslankyní Evropské unie pro Ukrajince v EU bývalou eurokomisařku Ylvu Johanssonovou.
Evropská unie postupně zastaví veškerý dovoz ruského plynu a ropy do konce roku 2027. Legislativní návrh dnes předložila Evropská komise. Návrh zakazuje dovoz zemního plynu pocházejícího z Ruska nebo vyváženého přímo či nepřímo z Ruska, jakož i poskytování služeb v terminálech LNG v Evropské unii zákazníkům z Ruska. Proti návrhu se již dříve postavily zejména Maďarsko a Slovensko.
„Rusko se nás opakovaně pokoušelo vydírat tím, že své energetické dodávky zneužívá jako zbraň,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Podnikli jsme jasné kroky k uzavření kohoutků a k definitivnímu ukončení éry ruských fosilních paliv v Evropě,“ dodala.
