Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Jeden ze dvou severokorejských vojáků zajatých Ukrajinci potvrdil těžké ztráty v řadách svých krajanů, kteří bojují po boku ruské armády proti Ukrajině. Videozáznam z další části jeho výslechu dnes na síti X zveřejnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Zajatec prostřednictvím tlumočníka odpovídá na otázky agenta ukrajinské tajné služby a tvrdí, že mezi jeho spolubojovníky je mnoho raněných. „Obecně je obtížné dát odpovědi ohledně tak velkých počtů,“ řekl voják.

Stejný voják v předchozím videu vyprávěl, jak se 3. ledna ukryl a viděl umírat své spolubojovníky, načež byl o dva dny později zraněn a zajat. Do Ruska údajně přicestoval se zhruba stovkou krajanů zjevně na ruském civilním trajektu. Poté skupina severokorejských vojáků pokračovala v cestě vlakem.

Voják zopakoval, že jim nikdo neřekl, že budou bojovat a proti komu. „Především, jak jsem už řekl, před příjezdem do Ruska jsem nevěděl, že tam budu bojovat, a dokonce jsem ani nevěděl, proti komu bojujeme,“ řekl Severokorejec. Řekl také, že v armádě slouží od svých 17 let, a to u průzkumného praporu. O světě mimo KLDR prý nevěděl mnoho, a to ani o sousední Jižní Koreji. „Já jenom vím, že Jižní Korea má méně hor než Severní Korea,“ řekl zajatec.

Slovenský premiér Fico kritizoval generálního tajemníka NATO Marka Rutteho za jeho nedávné prohlášení, že trvalého míru bude podle něj dosaženo, když „Ukrajina usedne k jednacímu stolu v posílené pozici“.

„Kolik Rusů a kolik Ukrajinců, kolik civilistů ještě musí zemřít, aby někdo nabyl pocit, že Ukrajina je dostatečně silná, aby mohla jednat? Já jsem pro okamžité příměří. Odmítám postoje vícero členských zemí Evropské unie, které podporují pokračování této války. Strategie, která je nastavena pro Ukrajinu, nemá žádný efekt,“ řekl Fico, jehož nynější vláda po předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze stáních zásob.

Fico v Ankaře podle serveru Pravda.sk také prohlásil, že je zastáncem suverénní zahraniční politiky Slovenska, které je členskou zemí Evropské unie a NATO. „To ale neznamená, že nebudeme hovořit o výzvách, které toto členství přináší. Neznamená to, že nebudeme rozvíjet vztahy se všemi zeměmi, které mají zájem,“ uvedl a prohlásil, že Slovensko z cesty suverénní zahraniční politiky, založené na členství v EU a NATO, nikdy nesejde. 

Ve srovnání s prvním inauguračním projevem se Donald Trump dnes výrazně více věnoval zahraniční a obchodní politice, kde se od něj rovněž čekají zásadní změny. V projevu mluvil o tom, že bude „mírotvůrcem“, aniž by konkrétně zmínil ruskou agresi na Ukrajině, a zároveň avizoval zavádění nových cel.

„Zastavíme války a přeneseme do násilného a rozervaného světa jednotu,“ tvrdil Trump a zmínil ukončené války i války, „do kterých se nikdy nezapojíme“. 

Dnešek je dnem změny a naděje na řešení problémů a ohlášená politika Donalda Trumpa je příležitostí k dosažení dlouhodobého a spravedlivého míru. Uvedl to dnes na platformě X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v blahopřání novému americkému prezidentovi po jeho inauguraci.

„Dnešek je dnem změny a také dnem naděje na vyřešení mnoha problémů, včetně globálních výzev,“ napsal ukrajinský prezident. Zelenskyj poznamenal, že Trump je vždy rázný a že „politika míru prostřednictvím síly, kterou ohlásil, poskytuje příležitost k posílení amerického vůdcovství a dosažení dlouhodobého a spravedlivého míru, který je hlavní prioritou“.

„Spolu jsme silnější a můžeme světu a našim dvěma národům zajistit větší bezpečnost, stabilitu a hospodářský růst,“ uzavřel Zelenskyj příspěvek, v němž Trumpovi popřál úspěch.

Stanice CNN s odvoláním na informované zdroje uvedla, že Trump nařídil svému týmu zorganizovat po inauguraci telefonát s Putinem, přičemž tématem hovoru má být také projednání možnosti osobní schůzky obou státníků v nadcházejících měsících s cílem ukončit ruskou válku proti Ukrajině. Zatím ale není jasné, zda už byl termín rozhovoru stanoven.

Nastupující prezident už dříve tvrdil, že schůzka s Putinem se domlouvá, ale Kreml sdělil, že s formálními přípravami počká, až bude Trump v úřadu, podotkla CNN. Trumpův návrat do Bílého domu vyvolal na jednu stranu naději na možnost diplomatického řešení rusko-ukrajinské války, ale vedl také k obavám v Kyjevě, že rychlá mírová dohoda by mohla mít vysokou cenu, napsala dříve agentura Reuters.

„Záporožská oblast: Na místě ruského útoku z 18. ledna pokračují pátrací a záchranné operace,“ sdílí videa ukrajinská Státní služba pro mimořádné situace. „Při ostřelování byl zatím zabit 1 člověk a 12 osob bylo zraněno. Pátrání po další osobě pokračuje.“

Na místě pracují psovodi, 20 záchranářů a 5 vozidel.

Spravedlivý mír na Ukrajině musí podle slovenského premiéra Roberta Fica vyhovovat oběma stranám a respektovat příčiny konfliktu. Fico to řekl při dnešní návštěvě Turecka, které označil za jednu ze zemí, jež by mohly vyvinout úsilí k mírovým jednáním. Posun ohledně konfliktu očekává od Donalda Trumpa. Fico ocenil, že Ankara připustila možnost dodávek ruského plynu pro Slovensko prostřednictvím plynovodu TurkStream po ukončení jeho přepravy přes Ukrajinu.

„Je nemožné očekávat, že by Ruská federace opustila území, která kontroluje. Zdá se, že je nemožná představa, že by Ukrajina byla členským státem NATO,“ uvedl Fico na tiskové konferenci s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.

Dodal, že považuje za přesný Trumpův názor, že dřívější americká administrativa Joea Bidena vyprovokovala Rusko k použití vojenské síly vůči Kyjevu právě kvůli tomu, že začala hovořit o členství Ukrajiny v NATO. „Uvítal bych, pokud by nový americký prezident dal co nejrychleji zadost svému slibu, že udělá všechno pro to, aby v krátké době došlo k zastavení krveprolévání na Ukrajině,“ uvedl slovenský premiér.

„Mnozí se domnívají, že dneškem začíná nová stránka dějin. Je čas, aby demokracie zvítězila nad tyranií,“ tweetuje ukrajinská liberální poslankyně Kira Rudiková v den inaugurace staronového amerického prezidenta. „A USA by nám měly pomoci, aby se tak stalo.“

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podle státní tiskové agentury TASS prohlásil, že je otevřen dialogu s administrativou nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se dnes znovu ujme moci. 

„Nikdy jsme dialog neodmítali a vždy jsme byli připraveni udržovat vyrovnané vztahy a spolupracovat s jakoukoliv americkou administrativou,“ řekl Putin při schůzce se členy své bezpečnostní rady. Dodal, že dialog musí být „postaven na rovnocenném základě a vzájemném respektu“. Putin také Trumpovi k návratu do Bílého domu pogratuloval. Šéf Kremlu je podle svých slov připraven jednat s Trumpem mimo jiné o Ukrajině, která se už bezmála tři roky brání ruské vojenské agresi, kterou nařídil Putin.

Německý kancléř Olaf Scholz obvinil své protivníky v debatě o dalším balíku pomoci Ukrajině ze lži. V rozhovoru s deníkem Frankfurter Allgemeine Zeitung nikoho nejmenoval. Podle německých médií ale tlačí na schválení další pomoci Ukrajině ještě před volbami ministryně zahraničí za Zelené Annalena Baerbocková a ministr obrany Boris Pistorius, který je stejně jako Scholz sociální demokrat. Ochotu schválit balík avizovaly i dvě opoziční strany.

„V současnosti se německému lidu velmi intenzivně a velmi promyšleně lže,“ řekl Scholz. Na otázku, kdo lidem lže, dodal: „Především ti, kteří se snaží, vynechat otázku: Jak to zaplatíme.“ Nezmínil přitom konkrétní jména lidí ani stran.

Časopis Der Spiegel předminulý týden napsal, že ministerstva zahraničí a obrany, v jejichž čele stojí Baerbocková a Pistorius, chtějí poslat Ukrajině dodatečnou pomoc. Učinit tak chtějí podle magazínu ještě před předčasnými parlamentními volbami v Německu, které připadají na 23. února. Der Spiegel rovněž napsal, že Scholz schvalování balíku zablokoval, a to z obavy, že by tím mohl odradit některé voliče sociální demokracie (SPD).

Volodymyr Zelenskyj poděkoval bojovníkům, kteří nasazují životy za svobodnou Ukrajinu. 

„Dnes si připomínáme hrdinský čin našich „kyborgů“ - 242 dní obrany doněckého letiště. V místě, kde se to zdálo nemožné, se udrželi až do samého konce. Je to příběh o mimořádné odvaze - o lidech, kteří vydrželi tam, kde beton nemohl. Připomínáme si cenu boje za naši svobodu a naši současnost. Čest a sláva všem, kteří bojovali za Ukrajinu,“ napsal na sociální síť X a odkaz doplnil videem. 

Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu nutí západní firmy přehodnotit svůj postoj k Rusku a odpovědět si na otázku, zda má teď smysl z Ruska odcházet. Napsala to dnes agentura Reuters. V Rusku stále působí stovky západních společností. V odchodu jim většinou brání nevýhodné podmínky, část firem ale setrvání v Rusku zdůvodňuje humanitárními důvody. Trump se vrací jako prezident Spojených států s příslibem, že ukončí válku na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo v únoru 2022.

Mnoho společností, včetně francouzské automobilky Renault, amerického řetězce restaurací rychlého občerstvení McDonald's a nizozemského pivovaru Heineken, z Ruska odešlo krátce po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu. V souvislosti s odchodem ze země tyto podniky odepsaly velkou část investic a majetek prodaly s výraznou slevou, aby vyhověly přísným požadavkům ruské vlády.

Jiné firmy ale zůstaly. Výrobci potravin a hygienických produktů, jako je Procter & Gamble, Mondelez či PepsiCo, si přítomnost v Rusku udrželi právě s argumentem humanitárních důvodů. Italské bance UniCredit a rakouské Raiffeisen Bank International v Rusku váznou zisky, ke kterým se nemohou dostat. S odchodem z ruského trhu musí totiž souhlasit Moskva a odchod by byl vykoupen vysokými ztrátami.

Ukrajinská tajná služba SBU oznámila zadržení tří důstojníků ukrajinské armády včetně dvou generálů, které podezírá mimo jiné z nedbalosti. Jsou podle ní odpovědní za neúspěšnou obranu Charkovské oblasti před ruskými invazními vojsky v loňském roce. S odvoláním na prohlášení SBU o tom dnes informovaly server RBK-Ukrajina nebo Ukrajinska pravda.

Trojice podle SBU nezajistila náležitou ochranu Charkovské oblasti, která se nachází na severovýchodě země a sousedí s Ruskem. Loni v květnu Rusové - po prvotním neúspěchu z prvního roku války v tomto regionu, odkud je Ukrajinci vyhnali - znovu otevřeli frontu v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny a při novém postupu zprvu obsazovali jednu vesnici za druhou. Ukrajinští vojáci následně jejich postup zastavili. Boje tam ale podle RBK-Ukrajina pokračují.

Trojice zadržených důstojníků „nepřipravila obranu pohraničních regionů Charkovské oblasti a ztratila kontrolu nad bojem během druhé ofenzívy ruských vojsk na regionální centrum“, tvrdí ve svém prohlášení SBU, podle níž trojice nevyužila všechny možnosti k zastavení postupu Rusů. „To vedlo k obsazení části území východního regionu Ukrajiny, kde se v současné době odehrávají prudké boje,“ uvádí dále tajná služba.

Ukrajinská tajná služba SBU oznámila zadržení tří důstojníků ukrajinské armády včetně dvou generálů, které podezírá mimo jiné z nedbalosti. Jsou podle ní zodpovědní za neúspěšnou obranu Charkovské oblasti před ruskými invazními vojsky v loňském roce. S odvoláním na prohlášení SBU o tom dnes informovaly server RBK-Ukrajina nebo Ukrajinska pravda.

Trojice podle SBU nezajistila náležitou ochranu Charkovské oblasti, která se nachází na severovýchodě země a sousedí s Ruskem. Ukrajina se rozsáhlé ruské vojenské agresi brání už třetím rokem. Loni v květnu Rusové - po prvotním neúspěchu z prvního roku války v tomto regionu, odkud je Ukrajinci vyhnali - znovu otevřeli frontu v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny a při novém postupu zprvu obsazovali jednu vesnici za druhou. Ukrajinští vojáci následně jejich postup zastavili. Boje tam ale podle RBK-Ukrajina pokračují.

Německo hledí na druhý mandát amerického prezidenta Donalda Trumpa s obavami. Bojí se o stav demokracie ve světě, o další pomoc Ukrajině, ale i dopadů na vlastní blahobyt. Německý velvyslanec v USA v uniklém dokumentu varuje před maximálním rozložením systému, mezi německými ekonomy i politiky panuje nervozita kvůli možnému zavedení cel a dopadu na pracovní místa. Zhoršení německo-amerických vztahů po dnešní slavnostní inauguraci očekávají podle průzkumu agentury YouGov dvě třetiny Němců. Výhodou může podle německých médií být to, že na rozdíl od roku 2016 ví Berlín, na co se má připravit.

V ruské Tuvinské republice zadrželi příslušníka vojenské policie kvůli bití zraněných smluvních vojáků obuškem a paralyzérem. Napsaly to dnes nezávislé servery Meduza nebo Mediazona. Ruská státní agentura TASS v noci na dnešek s odvoláním na úřady Tuvinské republiky napsala, že bezpečnostní složky zahájily vyšetřování případů krutého zacházení se smluvními vojáky.

O den dříve se na telegramu rozšířilo video, na němž je vidět, jak člověk ve vojenské uniformě s nápisem „VP“, jaké nosí vojenská policie, surově bije obuškem dva muže a pouští do nich proud z paralyzéru. Uráží je při tom a nutí, aby se svlékli, přičemž jim hrozí znásilněním, popsal portál Ostorožno, novosti, podle něhož video někdo natočil ve vojenském útvaru v Kyzylu v Tuvě na Sibiři, kde jsou umístěni vojáci z 55. motostřelecké brigády. Na záběrech je uvedeno datum 16. ledna 2025.

Washington sdělil Moskvě, že může jmenovat nového velvyslance v USA, napsala agentura Reuters s odvoláním na dnešní vyjádření ruského zákonodárce. Washington se k tomu nevyjádřil. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová státní agentuře TASS sdělila, že ruská strana zatím svolení ke jmenování nového velvyslance v USA neobdržela. Předchozí ruský velvyslanec ve Spojených státech svou misi ukončil v říjnu.

Nový velvyslanec by mohl být jmenován v nadcházejících týdnech, oznámil ve státní televizi Grigorij Karasin, šéf výboru pro mezinárodní záležitosti v Radě federace, horní komoře ruského parlamentu.

„Svolení jsme zatím neobdrželi,“ řekla Zacharovová agentuře TASS.

Karasin nesdělil, kdo by se novým velvyslancem v USA měl stát. Ruský list Kommersant loni v listopadu s odvoláním na tři nejmenované zdroje napsal, že jím bude Alexandr Darčijev, šéf odboru Severní Ameriky na ruském ministerstvu zahraničí. Darčijev v letech 2014 až 2021 působil jako ruský velvyslanec v Kanadě. Vystudoval historii na Moskevské státní univerzitě a hovoří plynně anglicky a francouzsky. Celou svoji kariéru zaměřoval na Spojené státy a Severní Ameriku.

Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo dobytí dalších dvou vsí na východě Ukrajiny. Jednou z nich je obec Ševčenko v Doněcké oblasti, která podle agentur Reuters a AFP leží nedaleko logisticky důležitého města Pokrovsk, o jehož ovládnutí Rusové usilují a postupně se k němu přibližují. Další dobytou vesnicí je podle Moskvy Novojehorivka v Luhanské oblasti. Kyjev se k tvrzením Ruska nevyjádřil a podobná prohlášení stran konfliktu nelze ihned nezávisle ověřit.

Ukrajinský generální štáb ve svém hlášení o vývoji bojů na facebooku napsal, že situace na frontové linii zůstává složitá. „Nepřítel, který využívá svou převahu v lidské síle a vybavení, neustále útočí na naše pozice. Ukrajinští obránci vytrvale zadržují nápor okupantů a způsobují nepříteli značné ztráty,“ tvrdí velení ukrajinských ozbrojených sil.

Útok dronů na leteckou továrnu v ruské Kazani.

Rusko na Ukrajinu podle ukrajinského letectva zaútočilo s nasazením více než 141 dronů. Protivzdušná obrana jich sestřelila 93, dalších 47 se ztratilo z radarů, aniž by způsobilo nějaké škody. Dva stroje odletěly nad ruské území. Podle ukrajinského letectva Rusko zaútočilo rovněž balistickou raketou Iskander-M na Sumskou oblast na severovýchodě země. Zda na Ukrajině při nočních ruských útocích vznikly nějaké škody, není zatím jasné.

Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na průmyslové podniky v ruském Tatarstánu a v Kalužské oblasti, informovaly podle ruskojazyčného servisu BBC tamní úřady. Neuvedly však, o jaké závody šlo. Podle informací na telegramu se v Kazani, administrativním centru Tatarstánu, stal terčem útoku podnik vyrábějící letadla.

Rusové podle ukrajinských ozbrojených sil přišli za poslední den bezmála o 1700 vojáků. Úřady do statistik zahrnují jak mrtvé, tak zraněné na frontě.