Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině
Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy dnes zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. O generálově smrti dříve informovaly ruské internetové zpravodajské kanály. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila útok na generála za teroristický čin.
Obětí se stal devětapadesátiletý generál Jaroslav Moskalik, tvrdí zpravodajský kanál Baza, pokládaný za blízký tajným službám. Nálož v zaparkovaném voze Volkswagen Golf vybuchla v 10:40 (09:40 SELČ), když generál procházel okolo auta. Výbuch jej odhodil do vzdálenosti několika metrů.
Soudě podle snímků z místa činu byla nálož opatřena dalšími prvky pro zvýšení smrticího účinku, napsala Baza. Dodala, že generál byl podle údajů z roku 2021 zástupcem náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu.
„Otázka zní, jak ukončit válku ve středu Evropy a světa. Tak mnoho obětí vidíme každý den. Dnes byl dokonce zabit ruský generál v důsledku teroristického útoku v Moskvě,“ řekla mluvčí Zacharovová podle agentury TASS.
Účastnil se plánování operací proti Ukrajině
Balašicha leží asi 25 kilometrů východně od centra Moskvy, za okružní dálnicí okolo ruské metropole. Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války rozpoutal před více než třemi lety vpád ruských vojsk do sousední země na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Purtina.
Správa, ve které pracoval Moskalik, je hlavním článkem plánování operací proti Ukrajině, poznamenal server Ukrajinska pravda. Do hodnosti generálporučíka povýšil Moskalika v roce 2021 ruský prezident Vladimir Putin, připomněl server BBC News.
Dříve se v ruských médiích objevila verze, že v autě vybuchla plynová nádrž a exploze zabila náhodného kolemjdoucího. Deník Kommersant na svém webu píše, že mohli zahynout dva lidé: řidič auta a cestující, který právě vystupoval z vozu.
U Moskvy byl zlikvidován špičkový ruský generál, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na Bazu a připomněl, že nejde o první případ svého druhu. Loni v prosinci zahynul při atentátu v Moskvě náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov a jeho asistent. Ukrajina o den dříve oznámila, že generála podezřívá z válečných zločinů. Za generálovou smrtí stála ukrajinská tajná služba SBU, dodal portál.
Moskalik se v roce 2015 zúčastnil jednání s Ukrajinou. V roce 2022 v zájmu svého syna vysoudil na ministerstvu obrany byt v domě ve městě Balašicha, u kterého dnes zahynul, poznamenal server The Moscow Times s odvoláním na informace ze sociálních sítí.
Dodal, že auto, které dnes vyletělo do povětří, od konce ledna přinejmenším třikrát změnilo majitele: nejprve jej pětatřicetiletá Margarita přepsala na ázerbájdžánského občana, který jej vzápětí prodal šestadvacetiletému Andrejovi, a od něj vůz koupil čtyřicetiletý Ihnat, narozený v ukrajinském městě Sumy.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Ukrajinské železnice 27. března oznámily, že obnovily online prodej po „největším kybernetickém útoku, který kdy společnost zažila“. Webové stránky a aplikace společnosti se staly nedostupnými 23. března, důvodem byla prvotně údajná „technická závada“. Dne 24. března společnost uvedla, že se stala terčem „rozsáhlého a sofistikovaného kybernetického útoku“.
Agentura Spojených států pro globální média (USAGM) ve středu informovala Rádio Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL), že ruší své předchozí rozhodnutí o ukončení jejího financování, a dohoda o grantu na letošní fiskální rok tak opět platí. Stanice RFE/RL to oznámila v dnešní tiskové zprávě. Rádio nyní čeká na oficiální potvrzení ze strany USAGM, že financování opět rychle začne, uvedl generální ředitel stanice Stephen Capus.
Evropská unie dnes rozšířila sankční seznam o dalších 25 osob a sedm subjektů z Běloruska kvůli jejich podílu na pokračujících represích a porušování lidských práv v zemi. Oznámila to Rada Evropské unie, tedy členské státy bloku. Na seznamu přibylo mimo jiné devět soudců, kteří vynesli politicky motivované verdikty například vůči lidem protestujícím proti režimu autoritářského vůdce země Alexandra Lukašenka.
„EU zařadila na seznam ústřední volební komisi, jejího místopředsedu a tajemníka a také její členy,“ uvedla Rada EU. Poznamenala, že komise zorganizovala letošní prezidentské volby, které ale nebyly spravedlivé a ani svobodné, neboť se konaly v prostředí represí a porušování lidských práv. Rovněž soudci zanesení na seznam, se podle Rady EU podílejí na útlaku občanské společnosti a demokratické opozice.
Geopolitická rivalita v Arktidě roste, ale spolupráce v tomto regionu je možná, a to i mezi Ruskem a západními státy. Podle agentur to dnes prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Je zřejmé, že Spojené státy budou i nadále systematicky prosazovat své geopolitické, strategické, politické a vojenské zájmy v Arktidě, míní Putin. Plány amerického prezidenta Donalda Trumpa převzít Grónsko jsou podle něho myšleny vážně.
Šéf Kremlu nařídil armádě, aby do roku 2030 prodloužila program obnovy uzavřených vojenských osad v Arktidě, počet ruských vojáků v této oblasti bude podle něho růst, napsala ruská státní agentura TASS. Rusko, které v únoru 2022 vojensky napadlo sousední Ukrajinu, podle svého prezidenta nikdy nikoho v Arktidě neohrožovalo, ale je připravené bránit své zájmy.
Estonský parlament 26. března odhlasoval změnu ústavy, která zbavuje občany zemí mimo EU, především Rusy a Bělorusy, volebního práva v místních volbách, informoval estonský veřejnoprávní rozhlas (ERR). V pobaltském státě žije přibližně 1,3 milionu obyvatel včetně asi 322 700 etnických Rusů, z nichž má podle údajů z roku 2022 asi 90 000 ruské občanství.
Plán vyslání vojáků evropských zemí na Ukrajinu vyvolal mnoho otázek a poskytl málo odpovědí, poznamenal po summitu v Paříži ukrajinský prezident Zelenskyj podle agentury AFP.
V projevu v Paříži ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že se nebojí žádného formátu jednání o ukončení tříleté války. Uvedl rovněž, že Ukrajina je připravena poskytnout USA důkazy o tom, že Rusko porušuje podmínky dojednaného 30denního příměří a očekává patřičnou reakci Washingtonu.
Ukrajina má legitimní vládu, která musí být respektována, reagoval generální tajemník OSN António Guterres na slova ruského prezidenta Vladimira Putina o tom. Ten mluvil o možnosti zavedení přechodné správy Ukrajiny pod záštitou OSN, která by umožnila uspořádání demokratických prezidentských voleb v zemi a vyjednání mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou.
K účasti „americké delegace na příští koordinační schůzce“ vyzvala po jednání v Paříži italská premiérka Giorgia Meloniová, píší agentury. Podle ní je důležité, aby zastavení útoků na energetickou infrastrukturu na Ukrajině bylo rozšířeno „na civilní infrastrukturu jako jsou školy a nemocnice s cílem dosáhnout úplného příměří“. Italská premiérka patří mezi evropské politiky, kteří nejvíce podporují amerického prezidenta Donalda Trumpa, vyhýbá se kritice jeho postojů a činů a zdůrazňuje význam bezpečnostních vazeb s USA.
Ruský prezident Vladimir Putin chce vrazit klín mezi Evropu a USA, řekl dnes na pařížském summitu tří desítek zemí podporujících Kyjev ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Postoj Spojených států vůči Rusku by měl být tvrdší, myslí si Zelenskyj, který rovněž uvedl, že se v blízké době do Washingtonu nechystá. Spojené státy podle něj také neustále mění podmínky dohody o nerostných surovinách.
Ukrajina ani Rusko od úterý nepodnikly žádný útok na energetickou infrastrukturu ve znepřátelené zemi, řekl dnes mluvčí ukrajinské diplomacie. Spojené státy v úterý oznámily, že s Ukrajinou a Ruskem uzavřely dvě samostatné dohody, ve kterých obě znepřátelené země souhlasily s přerušením vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu.
Finská pravicová vláda dnes požádala parlament, aby do konce roku 2026 prodloužil platnost zákona, který umožňuje odmítat žádosti o azyl od migrantů přicházejících z Ruska a posílat je zpět. Finsko svou hranici s Ruskem uzavřelo na konci roku 2023, připomíná agentura Reuters.
Finsko společnou hranici oficiálně uzavřelo, když na jeho území směřovalo stále více migrantů z třetích zemí. Migrace zesílila poté, co Finsko vstoupilo do NATO v reakci na ruské válečné tažení na Ukrajině.
Ruský soud dnes prodloužil o další rok a deset měsíců trest vězení novinářce Mariji Ponomarenkové, která si už od roku 2023 odpykává šestiletý trest za šíření falešných zpráv o válce na Ukrajině. Toho se dopustila tím, že ruské vzdušné síly obvinila z bombardování mariupolského divadla, v němž se skrývaly ženy a děti. Soud dnes sibiřské novinářce trest prodloužil kvůli údajnému napadení vězeňského personálu, uvedl podle agentury Reuters nezávislý internetový deník RusNews, pro něhož Ponomarenková pracovala.
Některé země se chtějí podílet na možném vyslání vojáků na Ukrajinu, které iniciují Francie a Británie, řekl Macron. Rusko o tom nerozhoduje, uvedl.
Ukrajina je připravena na příměří, Rusko chce využít situaci a dobývat. Kdo volá po zrušení sankcí, pomáhá Rusku a stojí na straně agrese, řekl Fiala.
Účastníci summitu v Paříži se shodli na potřebě silné ukrajinské armády nyní i v budoucnu kvůli odstrašení Ruska. Počítají proto s dalšími dodávkami vojenského materiálu, ale i podporou ukrajinského obranného průmyslu či výměnou zpravodajských informací, řekl novinářům po jednání třicítky států český premiér Petr Fiala. Poslední vývoj podle něj ukazuje, že Ukrajina je připravená na příměří, ale Rusko chce jen využívat situaci a dobývat další území. Kdo podle Fialy nyní volá po zrušení sankcí, pomáhá Rusku a stojí na straně agrese.
Debata o vyslání vojáků na Ukrajinu je stále předčasná, řekl Fiala. „Téma je ve vzduchu, ale není na stole,“ uvedl. Všechny státy podle něj nejprve potřebují znát podrobnosti příměří, ale třeba i status jednotek, které by na Ukrajinu vysílaly. „To jsou všechno otevřené otázky, na které nemáme odpovědi,“ podotkl.
Zatím nenastal čas rušit sankce proti Rusku, které pokračuje v agresi proti Ukrajině. Po dnešním pařížském summitu tří desítek zemí podporujících Kyjev to prohlásili britský premiér Keir Starmer a německý kancléř Olaf Scholz, podle něhož by bylo chybou ustupovat Rusku. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se všichni lídři shodli na tom, že Moskvě navzdory současným jednáním o příměří vedeným Spojenými státy nejde o skutečný mír.
Rusko požaduje zrušení části západních sankcí výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři.
Rusko předalo Ukrajině prostřednictvím Kataru dalších pět dětí, informovala dnes agentura TASS. Podle ní k dohodě kromě Kataru přispěl i Mezinárodní červený kříž. Předání se uskutečnilo na katarském velvyslanectví v Moskvě.
Lídři tří desítek zemí Evropské unie, Británie, Kanady či Turecka se dnes na pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona sešli v Paříži k jednání o další podpoře Ukrajiny, která čelí ruské agresi. Mezi klíčovými tématy summitu, jehož se účastní i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, je možnost uzavření mírové dohody a její případné zajištění takzvanou koalicí ochotných zemí. O začátku jednání informovala agentura AFP.
Ukrajinské tajné služby se snaží získat informace o počtu a složení ruských jednotek od Rusů tím, že se jejich operativci vydávají za zaměstnance amerického think-tanku RAND Corporation. Tvrdí to ruská tajná služba FSB podle ruské tiskové agentury RIA Novosti.
„FSB získala informace, že zástupci ukrajinských speciálních složek využívají jako krytí vlivné americké sdružení RAND Corporation pro aktivity na území Ruska a k získávání informací o ruské speciální vojenské operaci na Ukrajině,“ uvedla FSB. Jako speciální vojenskou operaci označuje Moskva svou invazi na Ukrajinu, která trvá už více než tři roky.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ruský prezident Vladimir Putin vzhledem ke svému věku „brzy zemře“ a „pak bude po všem“. Zelenskyj to prohlásil ve středu v rozhovoru s několika novináři při návštěvě Francie. Ukrajinský prezident v témže rozhovoru vyzval Spojené státy a Evropu ke společnému tlaku na Putina, který se podle něj obává americko-evropské koalice.
„Další věc, které se (Putin) bojí, je ztráta moci. Záleží to také na stabilitě společnosti, ale i na jeho věku - brzy zemře, to je fakt, a pak bude po všem,“ řekl Zelenskyj novinářům z France Télévisions, BBC, ARD a estonské veřejnoprávní ERR. Přitom nevysvětlil, proč se domnívá, že dvaasedmdesátiletý Putin „brzy zemře“, a novináři s ním tento výrok dále nerozebírali.
Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila v noci na dnešek 42 z 86 útočných dronů, které na zemi vyslalo Rusko. To zaútočilo z Voroněžské oblasti také jednou balistickou raketou Iskander-M, kterou se sestřelit nepodařilo, informovalo dnes ráno ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Mezi bezpilotními stroji bylo 26 dronů bez nálože, které nedoletěly k cíli a nezpůsobily žádné škody.
Ukrajina každé ráno sčítá škody po ruských vzdušných útocích. Ty poslední zasáhly Charkovskou, Sumskou, Černihivskou a Dnipropetrovskou oblast, včetně velkoměst Charkov a Dnipro. Jenom v Charkovské oblasti bylo zraněno více než 20 lidí, napsal na telegramu šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.
A tady jsou další fotografie ze summitu o Ukrajině v Paříži. Na místo již dorazil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podívejte se na nové snímky.
V Paříži začíná summit o Ukrajině. Podívejte se na aktuální snímky.
Podívejte se na nové snímky z Charkova, kde dnes zaútočili Rusové.
Severní Korea vyslala dalších 3000 vojáků do Ruska jako posily jednotek vyslaných na podporu ruské invaze na Ukrajinu. Uvedlo to dnes podle tiskových agentur velení jihokorejských ozbrojených sil. Pchjongjang podle něj také pokračuje v dodávkách raket, děl a munice pro ruskou armádu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s ruským útokem na Charkov znovu apeloval na sankce a jejich dodržování. K příspěvku přidal video, jak děti během náletu utíkají z hřiště.
Ordinary Ukrainian cities: Kharkiv, Sumy, Dnipro. Ordinary life, and Russian strikes that should never have happened. Every day in Ukraine is marked by large-scale attacks with strike drones, mostly “Shaheds”—it was Iran that taught Russia how to produce such drones.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) March 26, 2025
Today,… pic.twitter.com/l1NjHPY6l1
Dovoz ruského plynu do Evropské unie se loni zvýšil o 18 procent, a to navzdory plánu regionu dodávky fosilních paliv z Ruska do roku 2027 postupně ukončit. Podíl na růstu měly hlavně Itálie, Česká republika a Francie, uvádí ve své analýze institut Ember. Ceny plynu v EU pak byly podle zprávy loni o 59 procent vyšší než v době před ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu.
Nejlepší bezpečnostní zárukou do budoucna je silná ukrajinská armáda. Před odletem na dnešní jednání o Ukrajině v Paříži to řekl premiér Petr Fiala (ODS), podle kterého se na tom shoduje celá takzvaná koalice ochotných. Od setkání v Paříži si Fiala slibuje mimo jiné aktuální informace z jednání o příměří, která se vedou v Saúdské Arábii. Schůzku věnovanou možnostem zajištění míru a bezpečnosti na Ukrajině svolal do Paříže francouzský prezident Emmanuel Macron.
Český premiér očekává, že na schůzce se bude jednat o okamžité pomoci Ukrajině čelící ruské agresi, i o dlouhodobé pomoci napadené zemi. Hodlá také informovat o průběhu české muniční iniciativy, díky které by se podle dřívějšího Fialova vyjádření mělo letos na Ukrajinu dostat podobné množství nábojů ráže 155 milimetrů jako loni, kdy jich bylo 520.000.
Odlétám na setkání v Paříži, které pořádá prezident Macron. Budeme jednat o pomoci Ukrajině a o bezpečnosti Evropy.
— Petr Fiala (@P_Fiala) March 27, 2025
Tématy budou příměří, okamžitá pomoc Ukrajině a hlavně dlouhodobé záruky míru. Shodujeme se, že silná ukrajinská armáda je nejlepší bezpečnostní zárukou proti… pic.twitter.com/sdbKwbMgD8
V Paříži se dnes uskuteční schůzka věnovaná možnostem zajištění míru a bezpečnosti na Ukrajině, kterou svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle Elysejského paláce se jednání zúčastní zástupci 31 zemí, včetně řady členských států Evropské unie a dále Kanady, Británie a Norska. Česko bude zastupovat premiér Petr Fiala. Dorazí také generální tajemník NATO Mark Rutte, zatímco EU bude zastupovat šéf Evropské rady António Costa. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj do Paříže přiletěl již ve středu večer, kdy jednal s Macronem.
Téměř dvě desítky zraněných si ve středu večer vyžádal nálet ruských dronů na Charkov a obec Zoločiv, ležící severně od druhého největšího ukrajinského města. "Zatím se ví o devíti raněných v Charkově a osmi v Zoločivu," napsal list Ukrajinska pravda s odvoláním na místní úřady.
"Mezi raněnými v Charkově je dvanáctiletá dívka," napsal na sociální síti Telegram šéf oblastní správy Oleh Syněhubov o následních náletu ruských dronů. Mezi raněnými po útoku na Zoločiv je i čtyřletá holčička, uvedla ukrajinská prokuratura.
👍 👍 👍