Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Papež Lev XIV. v dnešním proslovu k věřícím na vatikánském náměstí svatého Petra vyzval ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině a k zastavení bojů v Pásmu Gazy. Přivítal také příměří mezi Pákistánem a Indií dojednané o víkendu. Podle papeže svět čelí "třetí světové válce po kouscích", což tvrdil jeho předchůdce papež František.

"Nosím ve svém srdci bolest milovaného ukrajinského lidu," řekl Lev XIV. a vyzval, aby se co nejdříve dospělo k "autentickému, spravedlivému a trvalému míru" na Ukrajině. "Ať jsou osvobozeni všichni zajatci a ať se děti mohou vrátit ke svým rodinám," prohlásil.

Turecko je připraveno hostit mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Sdělil to podle tiskových agentur turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v telefonátu se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Přímé rusko-ukrajinské rozhovory by mohly začít 15. května v Istanbulu, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin. Učinil tak poté, co Kyjev a velké evropské země navrhly zahájit od pondělí třicetidenní příměří mezi Ukrajinou a Ruskem. Obě země spolu válčí od února 2022, kdy ruská armáda podnikla invazi na Ukrajinu.

Dnes ráno bezpilotní letouny zaútočily i na oblast kolem ukrajinské metropole a způsobily blíže nespecifikované škody ve dvou okresech.

Filip Turek, europoslanec za Motoristy sobě a Přísahu, žádá omluvu vůči velké části Čechů, kterou prý urazila nynější vláda a její příznivci. „Ukrajina přijde o území, Rusko je bohužel supervelmoc, myslím, že je zjevné už několik let, jak to dopadne,“ prohlásil v Partii Terezie Tománkové - a postěžoval si, že když to on a další prohlašovali před rokem či dříve, dostávali od odpůrců nálepku stoupenců Ruska. Najednou to ale podle něj hlásá i vláda a západní koalice ochotných se svým plánem na příměří.

Ukrajina během ruského jednostranného příměří zaútočila více než 14.000krát, tvrdí Moskva. Ruské třídenní příměří skončilo v noci na dnešek.

„Samozřejmě vítám výzvu k příměří,“ prohlásil ministr zahraničí Jan Lipavský. A zkritizoval Vladimira Putina za kličkování - sice navrhl jednání v Istanbulu, „ale nechce zastavit palbu, chce pokračovat v té válce,“ prohlásil Lipavský v Partii Terezie Tománkové.

„K výzvám k příměří jsem velmi opatrný. Každý den se střílí, každý den se bombarduje, to je realita. Pokud se příměří domluví, musíme podpořit Ukrajinu tak, aby Rusko nemělo chuť znovu začít - to je cíl koalice ochotných,“ dodal ministr.

Putin však zatím klid zbraní nepotvrdil. Místo toho navrhl setkání Ruska a Ukrajiny v Istanbulu. Tato schůzka by podle jeho poradce Jurije Ušakova zohlednila současný stav na bojišti i jednání z roku 2022.

Kyjev je připraven jednat s Moskvou a očekává, že Rusko potvrdí 30denní příměří, napsal na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

It is a positive sign that the Russians have finally begun to consider ending the war. The entire world has been waiting for this for a very long time. And the very first step in truly ending any war is a ceasefire.

There is no point in continuing the killing even for a single…

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) May 11, 2025

Po třídenním příměří zaútočilo Rusko více než 100 drony na Ukrajinu, píše server Ukrajinska pravda. Ukrajinská armáda jich 60 zničila.

Během tří let válečného konfliktu na Ukrajině pomohl program ministerstva vnitra Medevac 118 lidem formou evakuací a lékařských misí. Díky financím z programu byly vyškoleny zhruba dvě stovky zdravotníků. Do vybavení zdravotnických zařízení na Ukrajině šlo přes 90 milionů korun. Pomoc shrnul u příležitosti nedávné návštěvy prezidenta Volodymyra Zelenského v Praze tiskový odbor ministerstva vnitra. Premiér Petr Fiala (ODS) v pondělí ujistil Ukrajince, kteří čelí ruskému ataku, o další podpoře.

"V roce 2025 pokračuje program Medevac především formou lékařských misí přímo na Ukrajině, školením zdravotnického personálu v Česku a podporou projektů zaměřených na duševní zdraví a zlepšení zdravotnické péče ve spolupráci s neziskovými organizacemi," uvedlo ministerstvo vnitra.

Návrh ruského prezidenta Vladimira Putina na uspořádání přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou je prvním krokem, který ale nestačí. Dnes to podle agentury AFP při návratu z Kyjeva řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle něj chce Putin získat čas.

"Bezpodmínečnému příměří nepředchází jednání," řekl Macron novinářům poté, co při návratu z Kyjeva vystoupil z vlaku v polském městě Přemyšl. Přímá jednání mezi Ruskem a Ukrajinou jsou podle něj "prvním krokem, ale nestačí". Protinávrh ukazuje, že jde o Putinovu zdržovací taktiku, dodal.

Donald Trump chce na ukončení války na Ukrajině spolupracovat s Kyjevem i s Moskvou . Americký prezident to dnes uvedl na své sociální sítí Truth Social.

"Potenciálně velký den pro Rusko a Ukrajinu! Pomyslete na statisíce životů, které budou zachráněny, protože tato nekonečná 'krvavá jatka' snad skončí. Bude to úplně nový a mnohem lepší svět. Budu nadále spolupracovat s oběma stranami, aby se tak stalo. USA se místo toho chtějí zaměřit na obnovu a obchod. Čeká nás VELKÝ týden," napsal Trump.

Návrh ruského prezidenta Putina na přímé rozhovory s Ukrajinou je první krok, který ale nestačí, řekl Macron. Putin podle něj chce získat čas

Putin dnes také uvedl, že účelem přímých jednání s Ukrajinou je "odstranit základní příčiny konfliktu" a dosáhnout "dlouhodobého, trvalého míru pro historickou perspektivu", nikoliv pouze přerušení bojů za účelem opětovného vyzbrojení.

"Nevylučujeme, že během těchto jednání bude možné dohodnout nějaká nová příměří, nový klid zbraní," řekl Putin. Boje na Ukrajině v něm označil slovem válka, nikoliv jen speciální vojenskou operací, což je v Rusku oficiální termín pro invazi na Ukrajinu.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Informovaly o tom světové agentury. Hlava ruského státu tak učinila poté, co Moskvu v sobotu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří vyzval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Ukrajina se již více než tři roky brání plošné ruské vojenské agresi.

Dobro nedělní ráno, vážení čtenáři.

Na Ukrajině úderem půlnoci místního času (23:00 SELČ) skončilo třídenní příměří, které jednostranně vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin v souvislosti s oslavami konce druhé světové války. Obě válčící strany se od čtvrtka, kdy měl klid zbraní začít platit, opakovaně obviňovaly z jeho porušování.

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství k válce na Ukrajině. Pokračovat budeme zase zítra, prozatím přejeme dobrou noc. 

Francie a Británie ještě nedohodly podrobnosti o případném rozmístění kontingentu západních sil na Ukrajině po možném ukončení bojů a vyslovují se pro vůdčí roli ukrajinských ozbrojených sil při zajištění bezpečnosti země. Napsal to dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření francouzského prezidenta a britského premiéra před novináři po dnešních jednáních v Kyjevě.

Kontingent západních sil by měl odradit Rusko od případného dalšího útoku na sousední zemi. Moskva jakoukoliv přítomnost západních vojáků na Ukrajině odmítá.

Německo přestane zveřejňovat podrobné údaje o vojenské pomoci Ukrajině, řekl nový kancléř Friedrich Merz. Omezením veřejných informací o dodávkách zbraní se má dosáhnout „strategické nejednoznačnosti“ a zabránit Rusku získat jakoukoliv strategickou výhodu, napsala agentura Reuters s odvoláním na anonymní zdroje obeznámené s celou záležitostí.

„Za mého vedení nebudou debaty o dodávkách zbraní, jejich ráži, zbraňových systémech a podobně vedeny před zraky veřejnosti,“ řekl Merz podle Reuters v rozhovoru poskytnutém televizním stanicím při dnešní návštěvě ukrajinské metropole.

Server BBC News v této souvislosti připomněl, že Merz se ještě v opozici zasazoval za to, aby Německo dodalo Ukrajině střely s plochou dráhou letu Taurus o doletu okolo 500 kilometrů.

Rusko zváží návrh na třicetidenní příměří, ale má vlastní stanovisko, řekl dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina americké televizi CNN. Pokoušet se vyvíjet nátlak na Rusko nemá smysl, zdůraznil mluvčí Dmitrij Peskov.

„Už jsme si zvykli na sankce. Dokonce si už představujeme, co podnikneme po jejich vyhlášení, jak budeme minimalizovat jejich dopady. Naučili jsme se to. Pokoušet se nás zastrašit sankcemi je ztráta času,“ řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov v reakci na evropskou výzvu k příměří. „Z Evropy slyšíme mnoho protikladných vyjádření. Celkově vyznívají spíše konfrontačně než jako pokusy oživit naše vztahy,“ prohlásil.

„Strčte si tyto mírové plány do zadku,“ reagoval bývalý ruský prezident a premiér, nyní předseda vládnoucí strany Jednotné Rusko Dmitrij Medveděv na výzvu evropských lídrů, aby si Moskva vybrala mezi příměřím, anebo sankcemi.

„Pokud to Putin myslí s mírem vážně, má šanci to ukázat. Už bez žádných dalších 'kdyby' a 'ale', bez žádných dalších podmínek a průtahů,“ řekl britský premiér Keir Starmer na tiskové konferenci v Kyjevě po představení plánu měsíčního příměří.

Prohlášení Evropanů jsou konfrontační a Rusko se nenechá zastrašit sankcemi, reagoval Kreml na požadavek příměří od pondělka.

„Celkové příměří (na souši, moři, ve vzduchu a ohledně infrastruktur) na 30 dní spustí proces pro ukončení nejdelší a největší války v Evropě od druhé světové války,“ uvedl zmocněnec současné americké administrativy pro Ukrajinu Keith Kellogg. „Jak opakovaně řekl prezident (Donald Trump), zastavte zabíjení teď,“ tweetoval Kellog.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé Británie, Francie, Německa a Polska se dnes v Kyjevě shodli na nabídce třicetidenního příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května. Evropa i Spojené státy ovšem zkoordinují nové rozsáhlé sankce proti Rusku, pokud ruský prezident Vladimir Putin příměří odmítne.

Postup má podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, oznámili Zelenskyj a zástupci velkých evropských zemí podle agentur po svém dnešním setkání. S americkým prezidentem dnes o věci z Kyjeva hovořili telefonicky.

Zavedením 30denního příměří začíná cesta směrem k trvalému a spravedlivému míru na Ukrajině, uvedl generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Podle něj je nutné podporovat tyto snahy „nepřetržitou a konkrétní pomoci“. „Z našeho dnešního jednání je jasné, že jsme zavázáni a budeme pokračovat v podpoře Ukrajiny,“ uvedl Rutte, podle Reuters.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé klíčových evropských zemí, kteří jsou na návštěvě Kyjeva, dnes po telefonu mluvili s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednání bylo plodné a týkalo se úsilí dosáhnout míru, uvedl na síti X ukrajinský ministr zahraniční Andrij Sybiha. Ukrajina je podle něj připravena začít už od pondělí dodržovat Spojenými státy navržené třicetidenní příměří.

„Ukrajina a její spojenci jsou připraveni na plné nepodmíněné příměří na souši, moři a ve vzduchu na nejméně 30 dní počínaje pondělím,“ uvedl na síti X Sybiha. Podle něj to může otevřít cestu k mírovým rozhovorům, pokud Rusko odsouhlasí trvalé příměří a bude zaveden mechanismus, který bude jeho dodržování monitorovat.

„Jsme připraveni pokračovat ve velkém tlaku na Rusko a zavést další ostré sankce v případě porušení příměří,“ uvedla k jednání koalice ochotných v Kyjevě šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle ní záleží nyní na Rusku, jak se rozhodne. Von der Leyenová vyzvala k zavedení 30denního příměří bez dodatečných podmínek.

Rusko uzavře vzdušný prostor nad vojenskou střelnicí Kapustin Jar kvůli testování balistických raket Orešnik (Líska), píše dnes server Ukrajinska pravda. Podobný krok Moskva učinila i před ostřelováním ukrajinského města Dnipro v listopadu loňského roku.

K uzavření vzdušného prostoru nad střelnicí Kapustin Jaru, která se nachází v Astrachaňské oblasti na jihu Ruska, má podle serveru dojít od 12. do 13. května mezi šestou a čtvrtou hodinou místního času (4:00 a 14:00 SELČ). Omezení se týká všech letadel.

Může to znamenat, že Rusko se chystá na jejich odpálení, píše ukrajinský server Militarnyi, který upozorňuje zejména na rozsah prostoru, který má být uzavřen - od země po neomezenou výšku.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vřele uvítal státníky z Francie, Německa, Británie a Polska. Prezidenta Emmanuela Macrona a premiéry Friedricha Merze, Keira Starmera a Donalda Tuska spolu se svou první dámou Olenou vzal k památníku padlých vojáků na náměstí Nezávislosti („majdanu“) v centru Kyjeva.

Pokud Rusko bude i nadále odmítat příměří, zvýší na něj Evropa ve spolupráci s USA tlak, uvedl po příjezdu do Kyjeva francouzský prezident Macron.

„Vítejte na Ukrajině!“ Francouzský prezident Emmanuel Macron vystupuje z vlaku v Kyjevě. 

Do Kyjeva dnes ráno společně přicestovali francouzský prezident Emmanuel Macron, šéf britské vlády Keir Starmer a nový německý kancléř Friedrich Merz. Napsaly to krátce po 7:00 SELČ agentury AFP a DPA. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v hlavním městě země, která se brání ruské agresi, pořádá setkání takzvané koalice ochotných.

Na místě by měl být také například šéf polské vlády Donald Tusk, další činitelé včetně třeba českého premiéra Petra Fialy se připojí na dálku.

Ukrajinská agentura Unian na svém webu připomněla, že vrcholní představitelé Francie, Británie, Německa a Polska jsou v Kyjevě společně poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Pro Merze, který byl zvolen parlamentem do čela vlády tento týden, je to první cesta na Ukrajinu ve funkci německého kancléře.

Lídři přicestovali do Kyjeva časně ráno vlakem z Polska. 

Evropští lídři - zleva čerstvě zvolený německý kancléř Friedrich Merz, polský premiér Donald Tusk, britský premiér Kier Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron - u jednoho stolu v Polsku těsně před odjezdem do Kyjeva. 

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

V ukrajinské metropoli se dnes bude konat setkání lídrů takzvané koalice ochotných. Účast na jednání, které v pátek ohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, se zúčastní mimo jiné Francie. Francouzskou účast přímo na Ukrajině v pátek přislíbil francouzský prezident Emmanuel Macron, který do metropole vyrazil společně s lídry Británie, Německa a Polska. Podle agentury Reuters bude Paříž na jednání zastupovat ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Ke konferenci se přes internet připojí také český premiér Petr Fiala.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

V ukrajinské metropoli se dnes bude konat setkání lídrů takzvané koalice ochotných. Účast na jednání, které v pátek ohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, se zúčastní mimo jiné Francie. Francouzskou účast přímo na Ukrajině v pátek přislíbil francouzský prezident Emmanuel Macron, který do metropole vyrazil společně s lídry Británie, Německa a Polska. Podle agentury Reuters bude Paříž na jednání zastupovat ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Ke konferenci se přes internet připojí také český premiér Petr Fiala.

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství k válce na Ukrajině. Pokračovat budeme zase zítra, prozatím přejeme dobrou noc. 

Velvyslanectví USA v Kyjevě obdrželo informace o potenciálně závažném leteckém útoku, ke kterému může dojít kdykoli v průběhu několika následujících dnů. Velvyslanectví jako vždy doporučuje občanům USA, aby byli připraveni se v případě vyhlášení leteckého poplachu okamžitě ukrýt.

Několik desítek lidí se sešlo dnes večer v Praze, aby podpořili plán European Sky Shield for Ukraine. Jedná se o iniciativu, která spočívá ve vyslání 120 letadel evropských zemí, která by sloužila k zabezpečení oblohy nad střední a západní částí Ukrajiny před ruskými útoky. Novinářům to řekl jeden z organizátorů akce Michal Majzner z iniciativy Občanský rozcestník. Iniciativa také v otevřeném dopise vyzvala k premiéra Petra Fialu (ODS), aby plán podpořil. Dopis podle Majznera podpořilo 34 osobností.

Francii podle informací Reuters nebude v Kyjevě na zítřejším jednání koalice ochotných zastupovat prezident Emmanuel Macron, ale ministr zahraničí Jean-Noël Barrot.  Ten je již na cestě do ukrajinské metropole, poznamenal Reuters.

Sobotního jednání takzvané koalice ochotných, které hostí Ukrajina, se přes internet zúčastní český premiér Petr Fiala, sdělila ČTK vládní mluvčí.

Po vyhoštění dvou ukrajinských diplomatů z Maďarska, které Budapešť označila za špiony, vyhostila Ukrajina v odvetě dva maďarské diplomaty.

Ukrajina popřela, že by její občané vyhoštění dnes z území Maďarska byli špioni. „Dva vyhoštění pracovníci ukrajinské ambasády v Budapešti jsou ukrajinští diplomaté,“ uvedl server Ukrajinska pravda. 

Sobotní summit takzvané koalice ochotných na Ukrajině, který oznámil Zelenskyj, bude podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona zčásti on-line. Spekuluje se o osobní účasti německého kancléře Friedricha Merze.

Polský premiér Donald Tusk podle Reuters dnes před odletem do Paříže řekl, že Polsko a Francie budou vyvíjet společné mírové iniciativy pro Ukrajinu, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi.

Maďarsko oznámilo, že vyhostilo dva údajné špiony pracující pod diplomatickým krytím na ukrajinském velvyslanectví v Budapešti. Jde zřejmě o odvetu za dva zatčené údajné maďarské špiony, kteří podle ukrajinské kontrarozvědky SBU působili na Ukrajině proti zájmům země. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil, že v sobotu bude na Ukrajině summit takzvané koalice ochotných. Jde o uskupení států, které jsou připravené v případě příměří pomoci zajistit vojenskou bezpečnost Ukrajiny. 

Kreml podle TASS odmítl komentovat vznik tribunálu k Rusku. Na jeho vzniku se dohodli ministři zahraničí EU a zástupci Ukrajiny na dnešním summitu ve Lvově. 

Finance z nového evropského migračního nástroje mají směřovat nejen na provádění uvedeného nařízení, ale rovněž na ubytování uprchlíků z Ukrajiny, uvedla Evropská komise. „Členské státy budu moci tuto dodatečnou finanční podporu využívat do konce roku 2027,“ uvedla unijní exekutiva s tím, že každá země dostane k dispozici specifickou částku. „Členské státy budou muset do konce roku 2025 upravit své stávající národní programy, aby tyto dodatečné finanční prostředky zahrnuly,“ dodala komise. Uvedla také, že je se zástupci jednotlivých zemí v úzkém kontaktu.

„Ano, jsem v Rusku, v neděli se vracím do České republiky. Teď právě řešíme pokládání věnců,“ sdělil Blesku europoslanec za Stačilo! Ondřej Dostál, který do Ruska také vyrazil. 

Podle německého kancléře Merze je nyní míč na ruské straně hřiště, Moskva se musí rozhodnout, zda přistoupí na 30denní příměří navrhované Trumpem.

Ozvala se potrefená husa, okomentovala česká diplomacie vyjádření ruské ambasády, ve kterém se ohradila proti srovnávání Ruska s nacistickým Německem.

Ukrajina a téměř dvě desítky evropských ministrů zahraničí dnes ve Lvově podpořili vznik speciálního tribunálu, který by měl ke zodpovědnosti pohnat ruského prezidenta Vladimira Putina a další ruské lídry za vojenskou agresi proti Ukrajině. Informuje o tom agentura Reuters.

„Tento tribunál zajistí, že ti, kdo nesou největší zodpovědnost za agresi proti Ukrajině, budou pohnáni k zodpovědnosti,“ vyjádřila své přesvědčení šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pak ve videoposelství prohlásil, že pro Evropu je morální povinností, aby Rusko za válku pohnala k odpovědnosti. „Silný tribunál pro zločin agrese může – a musí – přimět každého potenciálního agresora, aby si to rozmyslel,“ řekl.

Tribunál, který vznikne v rámci Rady Evropy, by podle představ jeho iniciátorů mohl začít působit příští rok. Takzvané Lvovské prohlášení, tedy dokument, který završuje přípravu právních nástrojů potřebných pro vznik tribunálu, podepsali podle Reuters ministři zahraničí nejméně 37 zemí, včetně těch, kteří dnes ve Lvově nejsou.

Za propagandu označil maďarský ministr zahraničí Petér Szijjártó obvinění Kyjeva, že na Ukrajině působila maďarská špionážní síť, píše Reuters.

Ruské velvyslanectví v Česku se ohradilo proti srovnávání Ruska s nacistickým Německem, podle něj vyznívají taková prohlášení v době oslav konce druhé světové války cynicky. Uvedlo to na síti X. Ambasáda tak reagovala na čtvrteční výrok prezidenta Petra Pavla před zahájením koncertu k 80. výročí konce druhé světové války.

„Kategoricky odmítáme jakékoli srovnávání dnešního Ruska s nacistickým Německem. Taková prohlášení vyznívají obzvláště cynicky na pozadí oslav 80. výročí vítězství nad Hitlerovou říší, k němuž naše země rozhodujícím způsobem přispěla, včetně osvobození Československa,“ uvedlo velvyslanectví.

Mezinárodní gymnastická federace (FIG) udělila 43 sportovcům z Ruska neutrální status, který jim umožňuje účast na mezinárodních soutěžích. Závodit ale nebudou, protože to kolektivně odmítli jako vyjádření solidarity s krajany, jejichž žádost byla zamítnuta. Informuje o tom server insidethegames.

Agentura TASS zveřejnila, že povolení závodit dostalo sedmnáct moderních gymnastek, čtrnáct sportovních gymnastek a gymnastů a dvanáct závodníků ve skocích na trampolíně. Celkem ruský svaz podle dřívějších informací žádal o povolení přibližně pro stovku sportovců.

Na mezinárodních závodech v gymnastických sportech Rusové pod neutrální vlajkou ale k vidění nebudou. „Všichni ruští sportovci, kteří dostali neutrální status, se rozhodli rezignovat na účast v nadcházejících soutěžích pod hlavičkou FIG,“ uvedla ruská gymnastická federace.

Podobně jako v jiných sportech FIG při posuzování žádostí o neutrální status mimo jiné prověřovala, jestli sportovci veřejně nepodpořili ruskou agresi na Ukrajině. Podle ruského svazu byly některé žádosti zamítnuty bezdůvodně a předpojatě.

Přes 2000 lidí podepsalo do dnešního poledne na internetu petici za přejmenování Moskevské ulice v Karlových Varech po Jiřím Bartoškovi. Herec a prezident Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary zemřel ve čtvrtek. Podle primátorky Andrey Pfeffer Ferklové (ANO) se návrhem bude zabývat vedení města. Přejmenování jedné z nejrušnějších ulic ve městě by ale bylo komplikované pro tisíce lidí a firem, kteří tam sídlí.

„Každou peticí se zabývat musíme. U Moskevské ulice by ale přejmenování bylo administrativně velmi náročné, je zde spousta popisných čísel, bydlí zde hodně lidí a sídlí hodně firem,“ řekla Pfeffer Ferklová.

O přejmenování Moskevské ulice se hovořilo i před několika lety, když Rusko napadlo Ukrajinu. Tehdy aktivisté symbolicky přelepili uliční tabule na Kyjevskou ulici.

Za ostudu pro Slovensko a za plivanec do tváře spojencům v Evropské unii a NATO označili představitelé slovenské opozice návštěvu premiéra Roberta Fica v Moskvě u příležitosti dnešních oslav 80. výročí porážky nacistického Německa.

Opozice zváží, zda na Fica v této souvislosti nepodá trestní oznámení pro podezření z vlastizrady. Naprostá většina evropských představitelů na protest proti pokračující ruské agresi na Ukrajině do Moskvy nejela.

„Je to ostuda pro Slovensko, je to zrada našich národních zájmů. Samotná cesta do Moskvy je jedním z nejhorších momentů slovenské zahraniční politiky,“ řekl novinářům předseda nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko Michal Šimečka.

Slovenští opoziční politici, kteří dlouhodobě kritizují Rusko za jeho invazi na Ukrajinu, už předem vyzývali Fica, aby do Moskvy neodjížděl.

Ministr zahraničí Jan Lipavský dnes ve Lvově spolu s některými kolegy ze zemí Evropské unie uctil památku padlých obránců Ukrajiny. Lipavský se ve Lvově zúčastní neformální schůzky ministrů zahraničí zemí EU, setkání s jejich ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou se zúčastní 17 ministrů, přítomný bude také šéf britské diplomacie David Lammy.

„Na Martově poli u Lyčakivského hřbitova jsme uctili památku padlých obránců Ukrajiny. Tam, kde se ještě před pár lety místní obyvatelé chodili opalovat, dnes přibývají hroby těch, kteří položili život za svobodu,“ napsal Lipavský na síti X. Ukrajina se už od února roku 2022 brání ozbrojené agresi sousedního Ruska.

Setkání ministrů na Ukrajině se odehrává ve stejný den jako vojenská přehlídka na Rudém náměstí v Moskvě, konaná u příležitosti 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem.

„Zatímco (ruský prezident Vladimir) Putin a jeho kámoši se předvádí na Rudém náměstí, považuji za důležité, abychom společně ukázali, že stojíme za Ukrajinou,“ uvedl Lipavský. Mezi hosty v Moskvě je slovenský premiér Robert Fico. „Zároveň dnes slavíme Den Evropy a ironické je, že ho Ukrajina začala slavit právě v tento den, 9. května, až po ruské invazi. Putin tedy dosáhl dvou věcí: rozšířil NATO a přiblížil Ukrajinu k Evropě,“ dodal.

Německo bude nadále podporovat Ukrajinu, aby se mohla efektivně bránit a bude rovněž pokračovat v tlaku na Rusko, uvedl nový německý kancléř Friedrich Merz v Bruselu. Jestliže Rusko nepřistoupí na nabídku 30denního příměří, se kterou přišel americký prezident Donald Trump, a nebude brát mírové rozhovory vážně, je Berlín připraven tlak na Moskvu prostřednictvím sankcí ještě navýšit, dodal Merz.

„Stojíme pevně na straně Ukrajiny a budeme dělat všechno pro to, aby tato válka skončila co nejdřív,“ prohlásil německý kancléř po setkání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Merz je na své první návštěvě Bruselu v roli šéfa spolkové vlády.

Již ve středu zamířil do Francie a následně do Polska, hovořil rovněž telefonicky s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským vůdcem Volodymyrem Zelenským. 

„Prezident Trump mě seznámil s plánem 30denní příměří, i německá vláda si myslí, že je to správná cesta, kterou se vydat,“ prohlásil Merz. Moskvu vyzval, aby na navrhované příměří přistoupila. „Jestliže se tak nestane, nebudeme váhat v navýšení tlaku na Rusko prostřednictvím sankcí,“ dodal. Ukrajina s americkým návrhem souhlasila, z Moskvy jasné pozitivní stanovisko nezaznělo.

Britský ministr zahraničí David Lammy se zúčastní dnešní neformální schůzky 17 šéfů diplomacií zemí Evropské unie s jejich ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou ve Lvově. Oznámilo to dnes podle agentury Reuters britské ministerstvo zahraničí.

Na setkání, kde bude také český ministr zahraničí Jan Lipavský, mají ministři hovořit o tom, jak zajistit spravedlivý a trvalý mír na Ukrajině, uvedlo ministerstvo. Neformální schůzka má být podle Reuters společnou ukázkou podpory budoucnosti Ukrajiny v Evropě.

Očekává se také, že ministři politicky podpoří vznik speciálního tribunálu, který by se měl zabývat válečnou agresí proti Ukrajině.

Obrazem: Příslušníci čínské armády na vojenské přehlídce v Moskvě

Celé Rusko podle Vladimira Putina podporuje ofenzivu na Ukrajině. Ruský prezident to dnes řekl na vojenské přehlídce na Rudém náměstí v Moskvě, kde také vyjádřil vděk generaci, která před 80 lety zničila nacismus a zajistila svobodu. Ocenil i spojence, kteří tehdy pomohli k vítězství nad nacistickým Německem.

„Dnes nás všechny spojují pocity radosti a smutku, hrdosti a vděčnosti, obdivu ke generaci, která rozdrtila nacismus, vybojovala svobodu a mír pro celé lidstvo za cenu milionů životů,“ prohlásil dvaasedmdesátiletý politik v krátkém projevu k nastoupeným vojákům.

Dále řekl, že si Rusko vždy bude pamatovat a oceňovat přínos spojenců, bojovníků odboje a „odvážného čínského lidu“ k vítězství ve druhé světové válce.

Putin také zdůraznil, že Rusko nikdy nebude souhlasit s pokusy překrucovat historii. „Rusko bylo a bude nezničitelnou bariérou nacismu, rusofobie a antisemitismu. Bude bojovat proti nehoráznostem páchaným zastánci těchto agresivních a destruktivních myšlenek,“ nechal se slyšet.

Na Rudém náměstí v Moskvě začala vojenská přehlídka u příležitosti 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem. Účastní se jí ruský prezident Vladimir Putin, čínská hlava státu Si Ťin-pching, v Moskvě je také slovenský premiér Robert Fico. Naprostá většina evropských představitelů ale na protest proti ruské agresi na Ukrajině chybí.

Přehlídku, která má trvat zhruba hodinu, odstartoval ruský ministr obrany Andrej Belousov, který ve stoje z jedoucího otevřeného vozu zdraví vojáky, kteří zaplnili velkou část Rudého náměstí.

Ceremonii přihlíží tisíce lidí, včetně veteránů druhé světové války a státníků. Putin, který dnes pronese projev, sedí na tribuně vedle čínského prezidenta Sia, který je jeho klíčovým spojencem. Před zahájením přehlídky v 10:00 místního času (9:00 SELČ) ruský prezident v Kremlu vítal zahraniční hosty, mezi nimiž je například také brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva či srbská hlava státu Aleksandar Vučić.

Podívejte se na ztráty ruské armády k dnešnímu dni dle ukrajinské strany. Pravdivost informací nelze v průběhu války ověřit. 

Nový německý kancléř Friedrich Merz a americký prezident Donald Trump se včera v prvním společném telefonátu dohodli na úzké spolupráci s cílem ukončit válku na Ukrajině. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Oba politici se podle něj také shodují, že je třeba rychle urovnat obchodní spory mezi Spojenými státy a Evropskou unií.

„Spolkový kancléř Merz ujistil amerického prezidenta, že 80 let po konci druhé světové války zůstávají USA nepostradatelným přítelem a partnerem Německa,“ stojí v prohlášení vládního mluvčího k telefonátu. Trump podle něj Merzovi rovněž poblahopřál k úternímu nástupu do funkce kancléře.

Trump a Merz se podle Berlína dohodli na „úzké spolupráci s cílem ukončit válku na Ukrajině“, oba sdílejí názor, že „zabíjení na Ukrajině musí rychle skončit“. Rusko politici společně vyzvali, aby souhlasilo s příměřím, a vytvořilo tak prostor pro jednání. Ukrajina se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské invazi. Podle německého prohlášení Trump podporuje snahy Německa, Francie, Británie, Polska a dalších evropských partnerů o dosažení trvalého míru.

Ukrajinská tajná služba SBU podle svého dnešního prohlášení odhalila maďarskou špionážní síť, která pracovala proti zájmům Ukrajiny. Shromažďovala prý zpravodajské informace o ukrajinských obranných kapacitách a protivzdušné obraně na jihozápadě země, která se už čtvrtým rokem brání ruské agresi. Dva agenti byli zatčeni, oznámila SBU.

„Úkolem této buňky bylo shromažďovat informace o vojenském zabezpečení Zakarpatské oblasti, vyhledávat slabá místa v pozemní a protivzdušné obraně regionu a také studovat společensko-politické názory místních obyvatel – zejména scénáře jejich chování v případě vstupu maďarských vojsk na území regionu,“ tvrdí ukrajinská tajná služba.

Vyšetřování podle SBU také zjistilo, že oba podezřelí byli pod dohledem důstojníka maďarské vojenské rozvědky. Ukrajinská tajná služba ho prý již identifikovala, jeho totožnost ale nezveřejnila.

„Kyjev je připraven na jednání s Ruskem v jakémkoli formátu, pokud Moskva ukáže ochotu k bezpodmínečnému příměří,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po včerejším telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten poté na své sociální síti Truth Social napsal, že rozhovory s Ruskem a Ukrajinou pokračují a znovu vyzval „ideálně k třicetidennímu bezpodmínečnému příměří“. Pokud nebude dodržováno, USA a jeho partneři zavedou další sankce vůči Moskvě, dodal Trump.

Zelenského dnešní telefonát s Trumpem podle agentury AFP trval asi dvacet minut, vedl se v angličtině a hlavními tématy byla diplomacie a příměří ve válce s Ruskem, které v únoru 2022 Ukrajinu napadlo. Zelenskyj po telefonátu prohlásil, že Ukrajina je připravena vést s Moskvou „všechny formáty jednání“ s cílem nalézt řešení konfliktu vyvolaného ruskou invazí.

„Aby se tak ale stalo, musí Rusko ukázat, že to s ukončením války myslí vážně, počínaje úplným a bezpodmínečným příměřím,“ uvedl také ukrajinský prezident ve zprávě zveřejněné na sociálních sítích.

Rusko si dnes vojenskou přehlídkou na Rudém náměstí v Moskvě připomene 80. výročí porážky nacistického Německa. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu, která trvá přes tři roky, se oslav nezúčastní většina západních politiků. Pozvánku ruského prezidenta Vladimira Putina ale přijali čínský prezident Si Ťin-pching, hlava srbského státu Aleksandar Vučić nebo slovenský premiér Robert Fico.

Fico před cestou do Moskvy prohlásil, že kytici je třeba položit tam, kde bylo obětí nejvíce v boji proti nacismu. Slovenský premiér během pobytu v Moskvě plánuje bilaterální schůzky s Putinem i Siem.

Návštěvu Moskvy ohlásil také nezařazený český europoslanec Ondřej Dostál (zvolený na kandidátce Stačilo!). Ten ČTK řekl, že položí květiny k hrobu Neznámého vojína, ale nezúčastní se vojenské přehlídky.

Za hlavního hosta oslav označil Putin čínského prezidenta Sia. Pro Rusko je Čína klíčovým spojencem.

Rusko přes jím vyhlášené třídenní příměří více než 200krát zasáhlo osm ukrajinských osad poblíž fronty v Záporožské oblasti, uvedla agentura Reuters s odvoláním na šéfa oblastní správy Ivana Fedorova. Osady za posledních 24 hodin podle něj zasáhlo 150 dronů a 70 dělostřeleckých střel.

Jednostranné příměří vyhlášené ruským rezidentem Vladimirem Putinem u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války mělo začít platit ve středu 23:00 SELČ. Podle Ukrajiny ho ale Rusko bezprostředně porušilo, když vypustilo naváděné bomby na ukrajinské město Sumy.

Ukrajina uvedla, že stále podporuje návrh na 30denní příměří, který vypracovaly Spojené státy. Moskva ale zatím souhlas nevyjádřila.

Šéf ruského vyšetřovacího výboru Alexandr Bastrykin nařídil zahájit trestní řízení kvůli nedávnému zničení sochy rudoarmějce v Teplicích. Informovala o tom ve čtvrtek ruská státní agentura TASS.

Pomník sovětského vojáka stál v teplických Havlíčkových sadech od roku 1955 jako součást pietního místa. Sochu v noci na středu zcela zničil neznámý pachatel či pachatelé tím, že ji strhli z podstavce. Vedení severočeského města čin odsoudilo.

„Předseda vyšetřovacího výboru nařídil (...) zahájit trestní řízení v této věci a v součinnosti s Ministerstvem zahraničních věcí Ruské federace zjistit všechny okolnosti incidentu,“ uvedl vyšetřovací výbor, který má v Rusku funkci kriminální ústředny.

Nový německý kancléř Friedrich Merz dnes ujistil v telefonátu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o německé podpoře Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi. Informoval o tom mluvčí nové německé vlády Stefan Kornelius, podle kterého Zelenskyj poblahopřál Merzovi k úternímu zvolení kancléřem. Oba politici ocenili podle prohlášení snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa o zprostředkování příměří mezi Ukrajinou a Ruskem.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pátečního rána.

Na Ukrajinu přijel ve čtvrtek večer ministr zahraničí Jan Lipavský. Zatímco se v Moskvě dolaďují poslední detaily oslav konce války a třeba slovenský premiér Robert Fico se jich také zúčastní i přes silnou kritiku, na Ukrajinu se mezitím sjíždí představitelé celé Evropské unie. Ve Lvově totiž v pátek proběhne setkání evropských ministrů zahraničí na pozvání ukrajinského kolegy Andrije Sybyhy. A Blesk je u toho. Celý článek čtěte ZDE

Slovenský premiér Robert Fico přiletěl do Moskvy, uvedla agentura TASS. Musel letět delší trasou přes Maďarsko, Rumunsko, Černé moře a Gruzii.

Prezident Petr Pavel řekl, že Rusko se dnes v některých ohledech chová podobně jako nacistické Německo. Vyzval k volbě stran, které to myslí s bezpečností ČR vážně. Uvedl to dnes v projevu před koncertem na Pražském hradě, který se koná k 80. výročí konce druhé světové války. „Dnešní Rusko se bohužel chová v některých ohledech, jako se kdysi chovalo nacistické Německo. Nerespektuje mezinárodní právo, respektuje právo silnějšího, napadlo suverénní zemi a vede s ní už víc než tři roky agresivní válku," řekl v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině.

 Při oslavách konce druhé světové války je třeba si připomínat minulost a poučit se z ní, abychom se vyhnuli dalšímu konfliktu. Ve společném článku vydaném listu v The New York Times to napsali ministři zahraničí Česka, Estonska, Lotyšska, Litvy, Moldavska, Polska a Ukrajiny, kteří zároveň varovali před ohrožením demokracie ze strany Ruska a před jeho překrucováním dějinných faktů.

Litevský parlament dnes schválil odstoupení od Ottawské úmluvy, která zakazuje protipěchotní miny. Litva tak chce posílit svou obranu v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajině, informovala agentura AFP. Ze stejného důvodu už v březnu oznámily úmysl od této úmluvy odstoupit také Polsko, Estonsko a Lotyšsko, jehož parlament krok schválil v polovině minulého měsíce. V dubnu stejný úmysl podle AFP oznámilo také Finsko.

Konflikt na Ukrajině je možné vyřešit jen odstraněním prvotních příčin. Ve společném prohlášení se na tom dnes podle Kremlu shodli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching, napsala agentura Reuters. Společný dokument rovněž uvádí, že Moskva s Pekingem posílí vojenskou spolupráci a že obě země budou bok po boku čelit Spojeným státům, které se snaží Rusko i Čínu zadržet.

Ukrajinský poslanec Oleksij Hončarenko dnes podle DPA řekl, že ačkoli Kyjev se k jednostrannému příměří oficiálně nepřipojil, klid zbraní přesto dodržuje. „Ozbrojené síly dostaly příslušné rozkazy,“ napsal na síti Telegram. Kyjev opakovaně vyzval Rusko, aby boje zastavilo alespoň na 30 dní.

Německo se z druhé světové války poučilo, proto dnes podporuje Ukrajinu v její obraně proti Rusku. V projevu u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války to dnes ve Spolkovém sněmu řekl německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Poděkoval všem, kteří se na osvobození Německa od nacistické hrůzovlády podíleli, včetně Rusů, Ukrajinců a Bělorusů. Současné Rusko ale podle něj využívá historických lží, aby ospravedlnilo agresivní válku. Steinmeier rovněž varoval před posilováním krajní pravice v Německu a vyzval k obraně svobody a demokracie.

Ukrajinský parlament dnes ratifikoval dohodu se Spojenými státy o využívání ukrajinského nerostného bohatství. Pro bylo 338 zákonodárců, proti nikdo, napsala agentura Reuters. Dohoda, kterou ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před týdnem označil za vyváženou a spravedlivou, umožní Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům, vznikne také společný investiční fond na obnovu válkou zničené Ukrajiny.

Kytici je třeba položit tam, kde bylo obětí nejvíce, obhajoval dnes slovenský premiér Robert Fico plánovanou cestu do Moskvy, kde si v pátek patrně jako jediný státník z Evropské unie hodlá připomenout 80. výročí porážky nacistického Německa. Fico v projevu na oslavách výročí konce druhé světové války na letišti ve slovenských Piešťanech hovořil také o budování nové železné opony mezi Východem a Západem. Opoziční strany připravily vlastní vzpomínkové akce a jejich představitelé kritizovali Fica, že si v době pokračující ruské vojenské agrese na Ukrajině hodlá porážku nacistického Německa připomenout v Moskvě.

„Třeba položit kytici i tam, kde těch obětí bylo nejvíce, k hrobu Neznámého vojína v Moskvě. Učinil jsem tak v roce 2015, a pokud mi nezabrání v tom, abych se tam dostal, tak tak učiním i zítra, v roce 2025,“ řekl Fico, jehož příchod k pódiu provázel nejen potlesk veřejnosti, ale i pískot a pokřik „Ostuda“. Fico zopakoval, že podle něj minulost nelze spojovat se současností.

Ukrajina a Rusko se obviňují ze stovek případů porušení třídenního příměří, které jednostranně vyhlásil Putin. Kyjev příměří označil za frašku.

Český europoslanec Ondřej Dostál (zvolený na kandidátce Stačilo!) v rozpravě Evropského parlamentu řekl, že se v pátek v Moskvě zúčastní oslav konce druhé světové války. Moskevských oslav se má podle médií zúčastnit pět členů EP: dva z Německa a po jednom z Česka, Slovenska a Kypru, dosud však byla známá jména jen německých europoslanců Michaela von der Schulenburga a Ruth Firmenichové z levicové strany Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW).

Je správné, že se Česko staví za práva Ukrajiny napadené Ruskem, když totéž očekávalo od svých spojenců v roce 1938, kdy čelilo požadavkům nacistického Německa. U příležitosti 80. výročí konce druhé světové války to dnes na pražském Vítkově řekl prezident Petr Pavel. Zdůraznil, že si všichni padlí v boji proti nacismu zaslouží respekt, zároveň ale je třeba připomínat, že země osvobozené Sovětským svazem se dostaly pod vliv jiného autoritářského režimu.

Podle Pavla je důležité připomínat si události druhé světové války, aby se lidstvo poučilo z minulosti. Řekl, že některé elementy, které vedly ke vzniku války, lze pozorovat i dnes. "Vidíme, že nedaleko od nás znovu probíhá agresivní válka proti suverénní zemi ve jménu ideálů, které jsou srozumitelné jen agresorovi," poukázal na ruskou agresi vůči Ukrajině.

Čínský prezident Si Ťin-pching se v Kremlu zúčastnil uvítací ceremonie pořádané Putinem k oslavám 80. výročí konce 2. světové války v Evropě.

Přímé výdaje státního rozpočtu související s válkou na Ukrajině loni klesly meziročně o 7,1 miliardy korun na 17,3 miliardy korun. Nejvyšší část z toho tvořila humanitární dávka, která vyšla na osm miliard korun. Uvedla to vláda ve státním závěrečném účtu za loňský rok s odvoláním na údaje správců kapitol. Upozornila ale na to, že toto číslo nezahrnuje utajované údaje. Poukázala i na to, že dopady pracovního uplatnění válečných uprchlíků na příjmovou stranu rozpočtu nelze jednoznačně vyčíslit. Ministerstvo práce v únoru uvedlo, že na odvodech a části daní od uprchlíků loni vybral stát 23,5 miliardy korun, zatímco výdaje představovaly 15,5 miliardy korun.

 Rusko podle ukrajinského vojenského letectva porušilo dnes brzy ráno třídenní příměří, které samo vyhlásilo, když vypustilo naváděné bomby na ukrajinské město Sumy. Ruská státní média oznámila, že ruská armáda začala dodržovat klid zbraní nařízený prezidentem Vladimirem Putinem ve středu 23:00 SELČ.

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství k válce na Ukrajině. Pokračovat budeme zase zítra, prozatím přejeme dobrou noc. 

„Mluvil jsem se studenty a fakultou univerzit v Ekvádoru o boji Ukrajiny proti ruské agresi a o globálním významu této války. Ukrajinský boj dokázal, že každý národ, který statečně brání sebe a své oprávněné aspirace, dokáže odolat i většímu nepříteli – čistě co do velikosti nebo zásob. Rusko rozhodně není větší srdcem ani myslí. My na Ukrajině chceme, aby naše obrana, naše úspěchy a hrdinství našeho lidu inspirovaly ostatní,“ uvádí ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj na sociální síti X. Poděkoval také partnerům v Latinské americe za podporu. 

Podle ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského je naprosto spravedlivé, že na ruském nebi není klid. Řekl to v souvislosti s vlnami ukrajinských dronových útoků na Rusko.

Zelenskyj podotkl, že Moskva ignorovala ukrajinskou nabídku na 30denní příměří a že tato iniciativa stále platí. „Svět kromě nových útoků nevidí žádnou odpověď ze strany Ruska,“ řekl prezident, který připomněl, že ruské raketové i dronové údery si během dneška na různých místech Ukrajiny vyžádaly raněné i mrtvé.

Ruský prezident Vladimir Putin nedávno na nadcházející tři dny vyhlásil jednostranné třídenní příměří v souvislosti s oslavami 80. výročí konce druhé světové války. Kyjev ale ruský návrh označil za bezpředmětný.

Ruské síly protivzdušné obrany údajně zachytily několik ukrajinských dronů mířících k Moskvě, uvedl 7. května starosta města Sergej Sobjanin. Jedná o další vlnu útoků dronů zaměřených na ruské hlavní město před oslavami Dne vítězství. Útoky vedou k tomu, že jsou některá letiště v regionu uzavřena, uvádí The Kyiv Independent. 

„Protivzdušná obrana ministerstva obrany odrazila další útok dronu na Moskvu,“ napsal Sobjanin na Telegramu a poznamenal, že trosky dopadly do několika oblastí, kde nyní pracují záchranné složky. Později potvrdil, že během večera bylo sestřeleno nejméně sedm dronů.

Do svěřenského fondu Severoatlantické aliance (NATO) na nevojenskou pomoc pro Ukrajinu Česko poskytne dar 125 milionů korun. Dalších pět milionů korun dá ČR jako dar do svěřenského fondu NATO zaměřeného na budování kapacit v oblasti obrany a bezpečnosti. Na dnešním zasedání dary schválila vláda, vyplývá z výsledků jednání.

Za první čtyři měsíce letošního roku bylo do armády přijato 908 vojáků z povolání, cíl pro toto období byl 800 lidí. Na dotaz ČTK to dnes uvedl mluvčí ministerstva obrany David Šíma. Na celý letošní rok je podle něj náborový cíl stanoven na 2100 vojáků. Náčelník generálního štábu Karel Řehka a ministryně obrany Jana Černochová (ODS) opakovaně poukazují na to, že se armáda potýká s nedostatkem lidí. Černochová na konci dubna uvedla, že v letošním roce má v plánu ze služby odejít 720 vojáků, armádě podle ní chybí 14.000 lidí.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že ruská armáda přijímá veškerá opatření, aby se moskevské oslavy vítězství uskutečnily v „klidném, stabilním a mírovém prostředí“.

Ukrajina, která se čtvrtým rokem brání plošné ruské invazi, vojenskou přehlídku označila za ruskou propagandu. Uvedla také, že se nebude řídit příměřím, které jednostranně vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin a které by mělo platit od 8. do 10. května. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nemůže Kyjev zaručit bezpečí lidem, kteří přijedou do Moskvy na oslavy. Ke třicetidennímu klidu zbraní, který prosazují Spojené státy a se kterým Ukrajina souhlasila, Rusko bez splnění dalších podmínek přistoupit nechce.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa chce, aby se Ukrajina a Rusko shodly na nějakých pravidlech vzájemné přímé komunikace, uvedl dnes podle agentur viceprezident J. D. Vance. Bez toho podle něj nebude možné válku ukončit. Spojené státy mají za to, že Rusko žádá příliš velké ústupky, řekl také Vance, ale vyjádřil naději, že je stále možné konflikt zastavit.

„Domníváme se, že je pravděpodobně nemožné zajistit úplné zprostředkování (rozhovorů) bez alespoň nějakého přímého jednání mezi oběma stranami. Na to se tedy právě soustředíme,“ řekl Vance v debatě na akci pořádané Mnichovskou bezpečnostní konferencí ve Washingtonu.

Ruská protivzdušná obrana za poslední den zničila 524 ukrajinských dronů, uvedlo dnes ministerstvo obrany v Moskvě. V době vrcholících příprav na vojenskou přehlídku u příležitosti 80. výročí porážky nacistického Německa by šlo o jeden z největších vzdušných útoků za celou válku.

„Prostředky protivzdušné obrany zničily pět řízených střel dlouhého doletu Neptun, šest řízených leteckých pum JDAM a dvě rakety vícenásobného raketometného systému HIMARS americké výroby, jakož i 524 bezpilotních letounů,“ uvedlo ve svodce ruské ministerstvo obrany.

Informaci ministerstva nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.